jedno ráno

Vzbudím se, kouknu se na hodiny a už vím že nestíhám. Dva budíky nepomohly a stejně jsem potřeboval ještě pět dalších minut spát. Zase mě musela budit máma, že už bych fakt měl vstávat. Ani neví že můj hlavní ranní úkol je stihnout si zacvičit, což už teď vím že budu mít co dělat. Rychle vstanu udělám začátek mého cvičení, teda ne úplně začátek, protože to vím že nestíhám, a jdu na záchod a vyčistit si zuby. Pozdravím mámu a dělám že přemýšlím co si dám k snídani, i když vím že to nestíhám, a jdu do pokoje a hned začínám cvičit. Deset minut na cvičení, který trvá asi 15 minut, to budu muset hodně máknout. Jedu bez přestávek, kliky, dřepy, výpady a spoustu dalších cvičení co jsem za tu dobu nastřádal. Hotovo a vybírám dnešní fit do školy, nic složitého, jako vždycky kraťasy a tričko od kapely kterou zrovna poslouchám nebo bez potisku. Sice nic složitého ale moje nerozhodnost se projevuje naplno. Vzpomenu si, ale že nestíhám, a tak vyberu to navrchu, ještě mikinu a jdu se učesat. Zas přemýšlím, jestli ty vlasy nemám shodit. Beru bundu a málem bych zapomněl na bahno, je středa, nejdelší den školy. Loučím se s mámou, prý ať jedu opatrné, a běžím do auta abych stihnul školu. U botníku si vzpomenu že jsem neudělal závěrečné dřepy mého cvičení, a tak je rychle odcvičím. Startuji auto, moc se mu nechce v tý zimě, ale asi za dvě minuty vyjíždím. Samozřejmě jsem si ještě nastavil playlist na tuhle jízdu, aby za něco stála. Jedu až do Prahy tak stihnu víc písniček. Vím, že to může klouzat tak jedu opatrně, ale na dálnici už vím že můžu přidat. Jedu hezky sto třicet a z rádia hraje anička malinová. Zpívám pěkně nahlas, auto je to jediný místo kde mě nikdo neuslyší. Strašně mě to baví a štve mě, že už musím parkovat a jít na metro. Navoním se, beru tašku a vyrážím. V klidu jdu a nandávám si sluchátka abych pokračoval ve svém poslechu, ale už bez zpěvu. Kouknu na mobil a vidím že to bude těsný abych stihnul školu, tak trochu přidám do kroku. Vcházím do metra a vidím tu stát kamaráda, který tu taky parkuje. Dneska jsem spíš chtěl poslouchat dál písničky, ale stejně ho rád vidím a jdu za ním.