Ten pocit, když šel do práce a kromě toho si mohl dělat, co chtěl.
Na nádraží v internetové kavárně hledá rande na večer, kouří jednu za druhou.
Koupenou pizzu jí někde na Vyšehradě a netěší se do prázdného pronajatého bytu ve dvanáctém patře.
V noci se kouká z okna na hvězdy, kouří na schodišti.
V bytě si poušti jediný film, co má na DVD, celý víkend musí prospat, protože nemá peníze ani na jídlo.
Začátky jsou nejkrásnější, rád vzpomíná na to, jak se nebál života.
Vzpomínky na Terezu, Janu a jiné, které už neví ani jak vypadají.