Návštěvnost
Subjektivní pohled diváka na Klíč králů
Subjektivní pohled diváka na Klíč králů
Anotace: Vylétlo to ze mě ani nevím jak. Hodně spontánní počin v době špatných recenzí na dílo, které se mi líbí.
Subjektivní pohled diváka na Klíč králů I – Kámen bohů s objektivními prvky, který se může zovati recenzí, bude-li to ctěným přáním čtenáře.
Prosím, berte na vědomí, že níže psaný text obsahuje spoilery.
Tak si tu tedy povězme něco o tom kontroverzním díle Klíč králů. Je to rocková opera autora, jehož někteří rádi a jiní neradi. Je to rocková opera, při níž plné divadlo obvykle hojně tleská (někdy i ve stoje), ale když z divadla lidé vystrčí nos, jako by měli mnozí z nich velkou potřebu vykřičet do světa své zhrzení a nespokojenost, za kteréžto ovšem zajisté může nekvalitní dílo, nikoliv však subjektivní názor dotyčných. Ono to spíš bude tak, že ti zhrzení potřebují všem vysvětlit, co je špatně a jak moc, kdežto ti potěšení si jenom v tichosti hýčkají své pozitivní zážitky. Možná je tedy na čase trošku srovnat skóre, co myslíte?
Takže to vezměme hezky popořadě (a jestli na něco zapomenu, tak se omlouvám):
1) Pozdě dodané texty?
Tak tohle by prosím pěkně mohlo vadit vedení divadla, režisérce, hercům, nebo prostě štábu lidí, co se kolem Klíče “motají“. No a pokud jim to vadí, tak si to s autorem jistě mohou také sami vyříkat. Každopádně premiéra proběhla ve stanovenou dobu se všemi texty, takže pro diváka přeci zpoždění nebylo. Komu vadí z diváků / posluchačů, jakým stylem a rychlostí Landa píše svou hudbu? Mě tedy rozhodně ne, důležitý je přeci výsledek!
2) Podpora marihuany?
Nad legalizací marihuany už jistě přemýšlel nejeden člověk a podle posledních zpráv k ní není daleko – k léčebným účelům. Ale napsal Daniel Landa tu první píseň opravdu pro to, že by rád podpořil plnou legalizaci této drogy, jak z písničky leckdo usoudil? Mně se to tedy hnedle nezdálo a tak jsem si na rozdíl od běžných nactiutrhačů dala tu práci, abych vyhledala, jaký je Landův názor doopravdy. A ejhle, ono to nebylo ani tak těžké!
Přímo na jeho stránkách je jistý zajímavý rozhovor, z nějž by se mohlo mnoho oněch nactiutrhačů poučit v mnoha směrech. Ale abychom byli úsporní, dejme sem raději toto kratší a výstižněji napsané vyjádření D. Landy:
„Občasnou konzumaci alkoholu či marihuany neodsuzuji, tvrdé drogy naprosto odmítám, stejně jako skutečnou legalizaci marihuany a její nadměrné užívání. Drogy obecně (včetně chlastu a nikotinu) jsou pěkné sračky a ničí čistou mysl.“
Pak by se ovšem někdo mohl zajímat, proč tedy autor veskrze pozitivně znějící píseň “Legalizace“ vůbec napsal. Nejsem Landa a nebudu předstírat, že vím, ale myslet si to můžu. Takže podle mě je “Legalizace“ (nebo vůbec národ Ušounů) zamýšlena jako varování. Neboť, jak je v kontextu celého díla patrné, stačí, aby nebylo čím kropit blahořečenou védu (trávu) a už je oheň na střeše. Bez védy jsou všichni Ušouni zničení, neschopní radosti, chytají je sebevražedné oumysly a vůbec.
3) Plagiátorství?
Na internetu se lze dočíst o mnohých dílech, z nichž podle některých Landa “opisoval“ svůj Klíč králů. Tak se na to podívejme. Tolkiena jsem nečetla, ale viděla jsem filmy a jsem si celkem jistá, že upíři, vrány ani “ušatí usosaní“ elfové se tam nevyskytují, natož aby se tam zabývali vodou, knihou nebo kamenem. Inu, pokud se mýlím, asi bych to “nečtení“ měla napravit...
Lukjaněnkovy Hlídky ale sdružují hodně tvorů a je tam možná dokonce minimálně jeden upír pracující na jatkách (ve filmu byl)... Hm, tak teď jsme na to kápli! Jenže nemyslím, že by tam byli elfové, jezerní lidé, orkové, nebo že by snad o těch tvorech věděla lidská rasa a kamarádila se s nimi – plus zase ta voda.
Co se Pravé krve týče, tak o téhle souvislosti jsem se dočetla jen v pozitivním smyslu, přesto pochybuji, že si sám autor je těch nepříliš pevně stojících podobností vědom. Ono vysoký a charismatický upír se dá najít skoro všude (tedy pokud se to které dílo upíry zabývá).
No a Avatar? Tohle je až moc úsměvné. Že jsou Jezerní lidé modří asi nebude mít s mimozemskou rasou obývající stromy zas tak moc společného. Nejen žízeň, i asociace umí být občas prevít...
3) Opakující se hudební podklad?
Ano, ten tam zkrátka je. Uvědomte si ale, že Landu postihla ta pořád zmiňovaná obrna lícního nervu a on málem nestačil dopsat ani texty. A právě texty jsou dle mého pro toto dílo stěžejní. Upřímně, taky trochu píšu a vím, jak se to umí protáhnout i ve chvíli, kdy vám na rameni sedí múza a vy nemáte na práci nic jiného, než psát.
Co se hudby týče, je její nižší počet alespoň se ctí vyřešen tak, že každá z postav jakoby měla svoji melodii, na níž zpívá různé texty. Nejlépe je to asi vidět (slyšet) u krále upírů Kela, kdy “jeho“ typický tón zaznívá například při refrénu „Mám rodem blízko k bestiím“.
Ovšem opakování stejné hudby s jiným textem není na divadelních prknech něco neobvyklého. I ve slavném Draculovi se například opakuje huba z písně “Smilování“ v posléze uvedené písni “Milování“ – oba výstupy jsou si navíc dosti protichůdné. A pokud mě paměť nešálí, jakože ne-e, tak i u Landy k tomu již došlo a to sice v muzikálu Touha se stejnojmennou písní, která byla přezpívána s textem nazvaným “Kéž by se stal zázrak“ (a možná ještě někde, nevím).
4) – 6) Chybějící či plytký příběh? Nesmyslné či zbytečné scény? Neuspořádanost?
Zajímavé, jak se mnozí kritici krásně umí shodnout, že Klíč králů je špatný, ale už pořádně nevědí, proč. Jedni příběh postrádají úplně, jiným připadá moc nanicovatý, dalším přijde, že jsou tam scény, které se buď nehodí do dějové linie, nebo by v příběhu vůbec neměly být... Zvláštní je, že já s nimi žádný z těch dojmů a pocitů zkrátka nesdílím.
O co plytčejší je, když takřečená parta hlavních hrdinů jde najít tajemnou věc, díky níž vrátí zemi vodu a zachrání tak svůj lid, než když jiná parta hrdinů jde zničit jinou tajemnou věc, kterýmžto činem zničí zlo a zachrání tak svůj lid? (To první je Klíč králů, to druhé Pán prstenů).
V Klíči králů dochází také k duševnímu vývoji jednotlivých postav, nejsou statické a jednotvárné. Tak se třeba ze zbabělého krále ušounů Keksiho stane odvážný strážce magického kamene (skrze nějž se má vrátit voda), prospěchářský vládce lidí Karel neuteče s nakradenými penězi, nýbrž se s ostatními vydá na nebezpečnou výpravu, král vran Illa (jemuž původně záleželo především na Vránách) nakonec rozkáže rozdělit objevenou vodu mezi všechny rasy, upír Roto se z běžného upíra podřízeného králi změní na ctěného vojevůdce upíří vzpoury a tak dále.
Scény jsou v naprosto logickém sledu a nenapadá mě žádná, kterou by šlo bez povšimnutí vyškrtnout. (Jak jsem se dozvěděla, tak tam stejně už pár písní chybí!)
Už nevím kde jsem také četla, že zpěv doprovázejí “různé podivné taneční kreace na výsuvných rampách“. To je ovšem problém muzikálů i rockových oper, že se v nich zkrátka tančívá a žádný nepatřičný tanec jsem tam vskutku neviděla – což nebylo určitě tím, že bych usnula (jak někteří tvrdí), nýbrž tím, že tam prostě žádný takový nebyl. Ze scény jsem nespustila oči.
7) Do fantasy politika nepatří?
Jak je milé autorovi vyčítat, že do díla vložil to, co ho zajímá a vyjádřil se k tomu tak, jak to cítí. Je to tak nějak pravidlem, že jakýkoliv autor jakéhokoliv uměleckého díla chce skrze to dílo sdělit lidem své postoje či názory a doufá, že je ono dílo nějak ovlivní. No a pokud se jdu podívat na dílo autora, který kritizuje českou politickou scénu, záleží mu na národě atd., je třeba v tom díle očekávat odrazy jeho zájmů. Je to taky podobenství na náš svět a dobu, ne jenom fantasy.
8) Špatná generálka?
Kdo jde na zkoušku, musí s tím také počítat. I ta nejlepší místa stála 150,- a prostě to, že jinde je generálka taková a taková, neznamená, že u Klíče králů v Broadwayi nemůže být maková. Může a taky zjevně byla. Ovšem na druhou stranu tam diváci mohli vidět tanec “Kelo vs. Efine“, který po premiéře (včetně) už nikdo další neuvidí. Což mě by tedy spíše potěšilo, než abych si ještě stěžovala...
9) Dílo bez konce?
Tak to je kapitola sama pro sebe. Ano, bylo by to dlouhé a ani by se to nestihlo do premiéry dokončit, tak se dílo zkrátka rozdělilo. Ale u všech bohů, proč by to měl být pro rozumného, novým věcem a zkušenostem otevřeného člověka problém?
Přesto jsem se setkala s názory, že někteří na Klíč králů nepůjdou prostě proto, že se jim rozdělení “na poslední chvíli“ nelíbí a tak chtějí dílo bojkotovat. Jiní uraženě tvrdí, že budou nyní muset platit dvakrát za stejnou věc. To je ale přece taková hloupost!
Vždyť Gryf nebude stejný jako Kámen bohů, on ten předchozí děj prostě dál rozvede. A proč dílo zavrhovat jen kvůli ohlášení pokračování? Zajímalo by mě, kdo by skutečně poznal, že Klíč králů prostě neskončil, kdyby se o pokračování vůbec nemluvilo... Je přeci dokázáno, že otevřené konce si lidé pamatují déle a jak film, tak i divadlo má na otevřený konec nárok.
Navíc, závěr Kamene bohů nebyl vůbec tím naprosto neuzavřeným koncem, jak je mnohdy prezentován. Vždyť se najde nový pramen a je rozdělen mezi lid – lze tedy předpokládat, že žízeň brzy pomine. Toto tvrzení podporují i zbylí králové, neboť se vymaní osudu i strachu, které je svazují a vrátí se ke svému úkolu, aby mohli nabít kámen a oběť Arena ani smrt Illa nepřišly nazmar. Nad tím vším visí tichá hrozba v podobě krále orků Grga z jedné a Rotovy vzpoury z druhé strany. Zde můžeme zatím jen hádat, jak to dopadne, alespoň nám však nezakrní fantazie. A pak se uvidí, jak se naše dohady (ne)budou shodovat s Landovou představou, no ne?
A propos, pokud chce někdo vědět, jak vypadá opravdu otevřený konec (nebo spíš vážně představení bez konce), zjistěte si, jak dopadla hra Nosferatu v divadle Komedie...
Závěrem
Pokud máte rádi hudební divadelní scénu a fantasy vám minimálně nevadí, zajděte se podívat na Klíč králů! Nechoďte tam s žádným očekáváním – pozitivním ani negativním. Jděte tam jako divácká tabula rasa, nezaujatí, a uvidíte sami, jak na vás dílo zapůsobí.
Daniel Landa řekl, že Klíč králů považuje za svůj největší dramatický úspěch. Kritiky to mnohdy shazují až s fanatickou podobností. Za sebe mohu s čistým svědomím prohlásit, že je to při nejmenším stejně dobré (vítečné, skvělé, parádní!) dílo, jako Tajemství nebo Krysař! Chystám se na Klíč králů jít ještě jednou, ale kdybych nebydlela tak daleko (Brno), určitě bych představení navštívila i potřetí...
A už jistě nejen za sebe přeji Landovi hezké 44. narozeniny a splnění všech jeho snů!
Ale jestli Tě, Dane, ten tygří žralok sežere dřív, než nám napíšeš toho slibovaného Gryfa, tak si Tě “tam někde“ najdu a dostaneš za uši :,D
Ne, teď vážně – vážně moc Tě prosím, Gryfa napiš! A nedělej to ani tak pro nás (diváky), jako pro sebe/tebe. Protože jestli Tě Klíč tak nadchnul, zaslouží si snad být dokončen. Přece nenecháš chudáky krále mrznout uprostřed temného lesa! :,) Ty si zasloužíš své velké dílo dokončit, navíc pokud je poslední!
Ale i pro nás to udělej, neboť mě (a jistě nejen mě) by velmi mrzelo vědět, že to mělo pokračovat, ale nikdy se nedozvím, jak. Pokud by se už nevyplatilo pustit to do divadla, vůbec by mi nevadilo koupit si Gryfa v podobě knihy. Pěkně prosím, smutně koukám!
S pozdravem a přáním skvělých zítřků pro Klíč králů napsala M. H. nebo prostě já...
Zdroj citátu:
http://www.topky.sk/cl/11114/847283/Cesky-spevak-Daniel-Landa-bol-online-
(Obrázky porůznu přes Google, lze dohledat)
Prosím, berte na vědomí, že níže psaný text obsahuje spoilery.
Tak si tu tedy povězme něco o tom kontroverzním díle Klíč králů. Je to rocková opera autora, jehož někteří rádi a jiní neradi. Je to rocková opera, při níž plné divadlo obvykle hojně tleská (někdy i ve stoje), ale když z divadla lidé vystrčí nos, jako by měli mnozí z nich velkou potřebu vykřičet do světa své zhrzení a nespokojenost, za kteréžto ovšem zajisté může nekvalitní dílo, nikoliv však subjektivní názor dotyčných. Ono to spíš bude tak, že ti zhrzení potřebují všem vysvětlit, co je špatně a jak moc, kdežto ti potěšení si jenom v tichosti hýčkají své pozitivní zážitky. Možná je tedy na čase trošku srovnat skóre, co myslíte?
Takže to vezměme hezky popořadě (a jestli na něco zapomenu, tak se omlouvám):
1) Pozdě dodané texty?
Tak tohle by prosím pěkně mohlo vadit vedení divadla, režisérce, hercům, nebo prostě štábu lidí, co se kolem Klíče “motají“. No a pokud jim to vadí, tak si to s autorem jistě mohou také sami vyříkat. Každopádně premiéra proběhla ve stanovenou dobu se všemi texty, takže pro diváka přeci zpoždění nebylo. Komu vadí z diváků / posluchačů, jakým stylem a rychlostí Landa píše svou hudbu? Mě tedy rozhodně ne, důležitý je přeci výsledek!
2) Podpora marihuany?
Nad legalizací marihuany už jistě přemýšlel nejeden člověk a podle posledních zpráv k ní není daleko – k léčebným účelům. Ale napsal Daniel Landa tu první píseň opravdu pro to, že by rád podpořil plnou legalizaci této drogy, jak z písničky leckdo usoudil? Mně se to tedy hnedle nezdálo a tak jsem si na rozdíl od běžných nactiutrhačů dala tu práci, abych vyhledala, jaký je Landův názor doopravdy. A ejhle, ono to nebylo ani tak těžké!
Přímo na jeho stránkách je jistý zajímavý rozhovor, z nějž by se mohlo mnoho oněch nactiutrhačů poučit v mnoha směrech. Ale abychom byli úsporní, dejme sem raději toto kratší a výstižněji napsané vyjádření D. Landy:
„Občasnou konzumaci alkoholu či marihuany neodsuzuji, tvrdé drogy naprosto odmítám, stejně jako skutečnou legalizaci marihuany a její nadměrné užívání. Drogy obecně (včetně chlastu a nikotinu) jsou pěkné sračky a ničí čistou mysl.“
Pak by se ovšem někdo mohl zajímat, proč tedy autor veskrze pozitivně znějící píseň “Legalizace“ vůbec napsal. Nejsem Landa a nebudu předstírat, že vím, ale myslet si to můžu. Takže podle mě je “Legalizace“ (nebo vůbec národ Ušounů) zamýšlena jako varování. Neboť, jak je v kontextu celého díla patrné, stačí, aby nebylo čím kropit blahořečenou védu (trávu) a už je oheň na střeše. Bez védy jsou všichni Ušouni zničení, neschopní radosti, chytají je sebevražedné oumysly a vůbec.
3) Plagiátorství?
Na internetu se lze dočíst o mnohých dílech, z nichž podle některých Landa “opisoval“ svůj Klíč králů. Tak se na to podívejme. Tolkiena jsem nečetla, ale viděla jsem filmy a jsem si celkem jistá, že upíři, vrány ani “ušatí usosaní“ elfové se tam nevyskytují, natož aby se tam zabývali vodou, knihou nebo kamenem. Inu, pokud se mýlím, asi bych to “nečtení“ měla napravit...
Lukjaněnkovy Hlídky ale sdružují hodně tvorů a je tam možná dokonce minimálně jeden upír pracující na jatkách (ve filmu byl)... Hm, tak teď jsme na to kápli! Jenže nemyslím, že by tam byli elfové, jezerní lidé, orkové, nebo že by snad o těch tvorech věděla lidská rasa a kamarádila se s nimi – plus zase ta voda.
Co se Pravé krve týče, tak o téhle souvislosti jsem se dočetla jen v pozitivním smyslu, přesto pochybuji, že si sám autor je těch nepříliš pevně stojících podobností vědom. Ono vysoký a charismatický upír se dá najít skoro všude (tedy pokud se to které dílo upíry zabývá).
No a Avatar? Tohle je až moc úsměvné. Že jsou Jezerní lidé modří asi nebude mít s mimozemskou rasou obývající stromy zas tak moc společného. Nejen žízeň, i asociace umí být občas prevít...
3) Opakující se hudební podklad?
Ano, ten tam zkrátka je. Uvědomte si ale, že Landu postihla ta pořád zmiňovaná obrna lícního nervu a on málem nestačil dopsat ani texty. A právě texty jsou dle mého pro toto dílo stěžejní. Upřímně, taky trochu píšu a vím, jak se to umí protáhnout i ve chvíli, kdy vám na rameni sedí múza a vy nemáte na práci nic jiného, než psát.
Co se hudby týče, je její nižší počet alespoň se ctí vyřešen tak, že každá z postav jakoby měla svoji melodii, na níž zpívá různé texty. Nejlépe je to asi vidět (slyšet) u krále upírů Kela, kdy “jeho“ typický tón zaznívá například při refrénu „Mám rodem blízko k bestiím“.
Ovšem opakování stejné hudby s jiným textem není na divadelních prknech něco neobvyklého. I ve slavném Draculovi se například opakuje huba z písně “Smilování“ v posléze uvedené písni “Milování“ – oba výstupy jsou si navíc dosti protichůdné. A pokud mě paměť nešálí, jakože ne-e, tak i u Landy k tomu již došlo a to sice v muzikálu Touha se stejnojmennou písní, která byla přezpívána s textem nazvaným “Kéž by se stal zázrak“ (a možná ještě někde, nevím).
4) – 6) Chybějící či plytký příběh? Nesmyslné či zbytečné scény? Neuspořádanost?
Zajímavé, jak se mnozí kritici krásně umí shodnout, že Klíč králů je špatný, ale už pořádně nevědí, proč. Jedni příběh postrádají úplně, jiným připadá moc nanicovatý, dalším přijde, že jsou tam scény, které se buď nehodí do dějové linie, nebo by v příběhu vůbec neměly být... Zvláštní je, že já s nimi žádný z těch dojmů a pocitů zkrátka nesdílím.
O co plytčejší je, když takřečená parta hlavních hrdinů jde najít tajemnou věc, díky níž vrátí zemi vodu a zachrání tak svůj lid, než když jiná parta hrdinů jde zničit jinou tajemnou věc, kterýmžto činem zničí zlo a zachrání tak svůj lid? (To první je Klíč králů, to druhé Pán prstenů).
V Klíči králů dochází také k duševnímu vývoji jednotlivých postav, nejsou statické a jednotvárné. Tak se třeba ze zbabělého krále ušounů Keksiho stane odvážný strážce magického kamene (skrze nějž se má vrátit voda), prospěchářský vládce lidí Karel neuteče s nakradenými penězi, nýbrž se s ostatními vydá na nebezpečnou výpravu, král vran Illa (jemuž původně záleželo především na Vránách) nakonec rozkáže rozdělit objevenou vodu mezi všechny rasy, upír Roto se z běžného upíra podřízeného králi změní na ctěného vojevůdce upíří vzpoury a tak dále.
Scény jsou v naprosto logickém sledu a nenapadá mě žádná, kterou by šlo bez povšimnutí vyškrtnout. (Jak jsem se dozvěděla, tak tam stejně už pár písní chybí!)
Už nevím kde jsem také četla, že zpěv doprovázejí “různé podivné taneční kreace na výsuvných rampách“. To je ovšem problém muzikálů i rockových oper, že se v nich zkrátka tančívá a žádný nepatřičný tanec jsem tam vskutku neviděla – což nebylo určitě tím, že bych usnula (jak někteří tvrdí), nýbrž tím, že tam prostě žádný takový nebyl. Ze scény jsem nespustila oči.
7) Do fantasy politika nepatří?
Jak je milé autorovi vyčítat, že do díla vložil to, co ho zajímá a vyjádřil se k tomu tak, jak to cítí. Je to tak nějak pravidlem, že jakýkoliv autor jakéhokoliv uměleckého díla chce skrze to dílo sdělit lidem své postoje či názory a doufá, že je ono dílo nějak ovlivní. No a pokud se jdu podívat na dílo autora, který kritizuje českou politickou scénu, záleží mu na národě atd., je třeba v tom díle očekávat odrazy jeho zájmů. Je to taky podobenství na náš svět a dobu, ne jenom fantasy.
8) Špatná generálka?
Kdo jde na zkoušku, musí s tím také počítat. I ta nejlepší místa stála 150,- a prostě to, že jinde je generálka taková a taková, neznamená, že u Klíče králů v Broadwayi nemůže být maková. Může a taky zjevně byla. Ovšem na druhou stranu tam diváci mohli vidět tanec “Kelo vs. Efine“, který po premiéře (včetně) už nikdo další neuvidí. Což mě by tedy spíše potěšilo, než abych si ještě stěžovala...
9) Dílo bez konce?
Tak to je kapitola sama pro sebe. Ano, bylo by to dlouhé a ani by se to nestihlo do premiéry dokončit, tak se dílo zkrátka rozdělilo. Ale u všech bohů, proč by to měl být pro rozumného, novým věcem a zkušenostem otevřeného člověka problém?
Přesto jsem se setkala s názory, že někteří na Klíč králů nepůjdou prostě proto, že se jim rozdělení “na poslední chvíli“ nelíbí a tak chtějí dílo bojkotovat. Jiní uraženě tvrdí, že budou nyní muset platit dvakrát za stejnou věc. To je ale přece taková hloupost!
Vždyť Gryf nebude stejný jako Kámen bohů, on ten předchozí děj prostě dál rozvede. A proč dílo zavrhovat jen kvůli ohlášení pokračování? Zajímalo by mě, kdo by skutečně poznal, že Klíč králů prostě neskončil, kdyby se o pokračování vůbec nemluvilo... Je přeci dokázáno, že otevřené konce si lidé pamatují déle a jak film, tak i divadlo má na otevřený konec nárok.
Navíc, závěr Kamene bohů nebyl vůbec tím naprosto neuzavřeným koncem, jak je mnohdy prezentován. Vždyť se najde nový pramen a je rozdělen mezi lid – lze tedy předpokládat, že žízeň brzy pomine. Toto tvrzení podporují i zbylí králové, neboť se vymaní osudu i strachu, které je svazují a vrátí se ke svému úkolu, aby mohli nabít kámen a oběť Arena ani smrt Illa nepřišly nazmar. Nad tím vším visí tichá hrozba v podobě krále orků Grga z jedné a Rotovy vzpoury z druhé strany. Zde můžeme zatím jen hádat, jak to dopadne, alespoň nám však nezakrní fantazie. A pak se uvidí, jak se naše dohady (ne)budou shodovat s Landovou představou, no ne?
A propos, pokud chce někdo vědět, jak vypadá opravdu otevřený konec (nebo spíš vážně představení bez konce), zjistěte si, jak dopadla hra Nosferatu v divadle Komedie...
Závěrem
Pokud máte rádi hudební divadelní scénu a fantasy vám minimálně nevadí, zajděte se podívat na Klíč králů! Nechoďte tam s žádným očekáváním – pozitivním ani negativním. Jděte tam jako divácká tabula rasa, nezaujatí, a uvidíte sami, jak na vás dílo zapůsobí.
Daniel Landa řekl, že Klíč králů považuje za svůj největší dramatický úspěch. Kritiky to mnohdy shazují až s fanatickou podobností. Za sebe mohu s čistým svědomím prohlásit, že je to při nejmenším stejně dobré (vítečné, skvělé, parádní!) dílo, jako Tajemství nebo Krysař! Chystám se na Klíč králů jít ještě jednou, ale kdybych nebydlela tak daleko (Brno), určitě bych představení navštívila i potřetí...
A už jistě nejen za sebe přeji Landovi hezké 44. narozeniny a splnění všech jeho snů!
Ale jestli Tě, Dane, ten tygří žralok sežere dřív, než nám napíšeš toho slibovaného Gryfa, tak si Tě “tam někde“ najdu a dostaneš za uši :,D
Ne, teď vážně – vážně moc Tě prosím, Gryfa napiš! A nedělej to ani tak pro nás (diváky), jako pro sebe/tebe. Protože jestli Tě Klíč tak nadchnul, zaslouží si snad být dokončen. Přece nenecháš chudáky krále mrznout uprostřed temného lesa! :,) Ty si zasloužíš své velké dílo dokončit, navíc pokud je poslední!
Ale i pro nás to udělej, neboť mě (a jistě nejen mě) by velmi mrzelo vědět, že to mělo pokračovat, ale nikdy se nedozvím, jak. Pokud by se už nevyplatilo pustit to do divadla, vůbec by mi nevadilo koupit si Gryfa v podobě knihy. Pěkně prosím, smutně koukám!
S pozdravem a přáním skvělých zítřků pro Klíč králů napsala M. H. nebo prostě já...
Zdroj citátu:
http://www.topky.sk/cl/11114/847283/Cesky-spevak-Daniel-Landa-bol-online-
(Obrázky porůznu přes Google, lze dohledat)
Komentáře (4)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk