Návštěvnost
Vivat musica!
Vivat musica!
Vivat musica!....?
Výstava - úvaha
Veletržní palác - NG 25/4 - 2/11/2014
Přátelé milí, jistě neuniklo vaší pozornosti, že se ocitáme v Roce české hudby, tento fakt je reflektován na každém kroku a jeden každý ředitel opery, orchestru či jen drobného komorního útvaru se odhodlává k tomu, čemu se říká kulturní počin. A tak jsme často svědky inscenací či koncertů, na kterých se hrají díla dávno zapomenutá (právem) a znovuoživená, vedoucí nás pouze k úvaze, jak to probůh onen námi milovaný (Janáček, Martinů, Dvořák, Eben...škrtněte, co se nehodí) vůbec mohl napsat.
K celé akci se postavila čelem i Národní galerie, ve Veletržním paláci uspořádala adoraci hudby prostřednictvím výtvarného umění. Náleží jí část prvního patra, poměrně velký prostor, a výstava je rozvržena do několika částí, protentokrát pominu první, tzv. interaktivní část s kvízy pro návštěvníky - chuďounký obsah na ohromném prostoru - stručně shrnuto. Já jako návštěvník velmi hravý a vděčný za neotřelé nápady, jsem tu trochu rozpačitá, míjím busty našich skladatelů, mám určit, kdo to je, proč bych to dělala, na první pohled je patrno, že Smetana je ve výběru dvanácti děl čtyřikrát - možná to bude bavit někoho jiného, říkám si, ale nemohu posoudit, nikdo tam aktivní není - vlastně jsem na výstavě po celou hodinu prohlídky sama.
K první části výstavy prochází návštěvník dlouhým černým tunelem, pokládá si otázku po smyslu této kalvárie a možná po smyslu existence vůbec, (dodatečně jsem se dověděla, že tam přece měla hrát hudba, ale nejspíš ji kvůli jednomu návštěvníkovi nepustili do reproduktorů), a pak už jste opravdu v galerii, pouť od renesance až ke kubismu, každé plátno, rytina, plastika, vše inspirované hudbou - buď samotnými nástroji v úloze předmětu zátiší, dále hudebníky, portréty skladatelů a umělců a mnou nejvíce obdivovaných žánrových obrázků od malířů nizozemských a vlámských. Drobotiny, které znázorňují vše, jak je, inspirující, přesvědčivé, každé dílko vás vtáhne a zasáhne svou atmosférou. Staletí přicházejí a odcházejí, od Corta a Halse přes Ženíška, Mánesa a Myslbeka až ke Kupkově Klávesám, Picassovým Kytarám a třeba pozoruhodnému Portrétu ženy Josefa Čapka v zelenorůžové barvě. Každé dílo má svou vizi, strukturu, poselství, za každým vidíte desítky skic, týdny poctivé práce a dokonale zvládnuté řemeslo. Škoda, že nasvícení od stropu promítá váš tvrdý stín na šerosvit starých olejů, musíte si bedlivě hlídat pohyb, aby dojem z obrazu neutrpěl.
A pak už vás čekají tzv. instalace našich soudobých umělců, dlouho stojíte a přemítáte, přece musí mít důvod, proč tato struna vytažená z piána a napnutá přes termosku má místo ve výstavním prostour NG? Vida, je tu i čmouha, snad od čaje a víčko na zemi, doufejme, že uklízečka večer nechá všechno na místě a nepodepíše se tak neblaze na uměleckém díle. Dále práce s partiturami jako výtvarným námětem, budiž, čisté linie jsou dobrým východiskem pro vizualizaci... a hleďme, na videu si jiný umělec pohrává s plechovými slepičkami, rozpomenete se na dětství a zahledíte se, ptáčci zobají zapálenými zobáčky do tvárné plochy a tvoří jakýsi náhodný obraz. Kdo si hraje, nezlobí, kmitne vám hlavou a raději se odeberete zpátky k Braquovi a Hynaisovi, aniž byste se mohli ubránit otázkám, deroucím se na přítmí celého sálu, například kdo, za kolik, od koho, s kým a hlavně proč? Každému jeho nebe, říkávala moje babička, kéž soudobé instalace potěší, rozvibrují a k tématu hudby obrátí co nejvíce návštěvníků.
Inu, počin k Roku české hudby je na světě, přijďte se také podívat - zítra je Muzejní noc a otevřeno má i Veletržní palác.
Komentáře (16)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskTvá úvaha do mne pronikla,jsem zoufalý,Muzejní noc mi unikla!Ani nevíš,jak sám bych rád,stál tam,co nejvzácnější exponát?A co Julek Fučík,toho tam nemají?Jemu prostor k zviditelnění nedají?Staletí přicházejí,odcházejí,muži již přes plot pírka neházejí,by viděli hospodyně spodničku,šašci nenosí rohatou čapku a malou rolničku a návštěva Veletržního paláce???Sorry,já musím do práce.Je České hudby století,slavíme nové modly vznik.Kde je však Turbo,Katapult,Olympik???
05.07.2014 19:09:06 | Bakchus
Bakchu, to by se toho museli ujmout úplně jiní týpci, toho Katapultu a Olympiku :-) A Veletržní palác není v Parku Julia Fičíka, ale kousek od něj, co by šikovný kluk dohodil kamenem... všechno je zase jinak, viď, tak už to chodí...
05.07.2014 20:35:34 | Pamína
Julius Fučík,známý český skladatel,neťukej si na čelo jak datel.A teď máš o čem přemýšlet,jeho "Pochod gladiátorů" zná celý svět!!!
05.07.2014 20:40:33 | Bakchus
Tak odtud vítr vane! No pochopitelně, že ho znám, i když to není úplně jaksi můj šálek tea, ale muzikant to byl poctivý! Nezoufej, třeba je někde na programu, ale tohle fakt nesleduju - měl by ses toho ujmout Ty :-)
05.07.2014 20:44:01 | Pamína
Milá Pamíno, tak jsem se byl podívat na Muzejní noci v tom Veletržáku a musím Ti za Tvou recenzi vyseknout ještě další poklonu, jako bychom tam byli spolu. Dnes tam tedy bylo živo, ale zase ne nějak moc. Stačilo to ale na to, aby mi ty stíny na obrazy házeli i jiní, takže mi moje vlastní ustupování nebylo občas nic platné. Chtěl jsem tu toho architekta veřejně pomluvit, ale má štěstí, že jsem jeho jméno zapomněl, tuším jen, že začíná na „B“. Přitom jsem koukal, že na stropních podhledech mají lištiček na halogeny dost, jen si to nazkoušet – asi mu fakt málo zaplatili, tak nezkoušel...
Ale jinak se mi výstava líbila, zejména kubismus, a tam mě ještě víc než Čapek (kterého ovšem miluju), oslnil Procházka. Možná proto, že mi trošku barevností připomněl obraz od futuristy Boccioniho, do kterého jsem se před lety zamiloval (do obrazu, Boccioni zahynul už v první světové, což byla pro umění obrovská ztráta) v benátském Guggenheimu, a dodnes ho u mě ještě nikdo z prvního místa neodsunul. Měl jsem ale větší štěstí, než Ty, v těch instalacích, protože na tu termosku na zdi od Federica Diaze tam někteří návštěvníci hráli,a docela umně, chovalo se to jako zajímavý hudební nástroj, což jsi ovšem ve svém osamění na výstavě nemohla zaznamenat. Kdysi, ještě když byl Federico Diaz studentem AVU, se o něm hovořilo jako o velikém talentu, tak to vypadá, že se možná předpovědi naplnily. Tak to jen na doplnění.
No, kdo se umí poprat s vlastními i cizími stíny a má rád pěkné obrazy, ať fakt do Veletržáku na tuto trošku utajenou výstavu (nikde jsem tam na ni neviděl navigační upoutávku) zajde mrknout, stojí za to! :-)
15.06.2014 00:08:14 | Amonasr
Milý Amonasře, potěšil jsi mě - jsem moc ráda, že ona struna na termosce má nějaký smysl a navíc takový, který skutečně koresponduje s námětem výstavy. A také, že jsi mi rozšířil obzor o dalšího malíře, Umberta Boccioniho, hned jsem si o něm přečetla. Mimochodem zjišťuji, jak Liter člověka vzdělává, už vím, co je lár, ideační fluencita, jamb a teď dokonce Boccioni. Děkuji!
15.06.2014 09:28:31 | Pamína
:-D
15.06.2014 12:13:52 | Amonasr
...nelze než souhlasit s Amonasrem...vy oba zde předkládáte znamenité recenze, které si člověk s chutí přečte...moc se těším na podobné texty...:o)...
13.06.2014 10:11:57 | Jort
Děkuji, milý Jorte, že se pouštíš i do těchto chladných a opuštěných vod Literu.
A za Tvoje laskavá slova rovněž velký dík...
13.06.2014 16:04:57 | Pamína
Pokud by tohle neměla být recenze, tak to bych všechny své texty musel z této sekce stáhnout :-D Naopak po přečtení se musím nad sebou hluboko zamyslet a příští svou recenzi udělat aspoň trošku tak kriticky fundovanou, jako je ta Tvá. Měl jsem při ní pocit, jako bych tím Veletržákem procházel s Tebou a jen jsem se v duchu usmíval, co se v přístupu kurátorů NG asi změnilo od té doby, kdy jsem tam byl naposled. Problémy s nasvícením obrazů zaznamenávám snad na každé výstavě NG, nejen ve VP, mám vždycky opravdu problém postavit se tak, abych dílo viděl vcelku. Nevím – možná nejsou na kvalitní architekty peníze? Ale třeba se přeci jen něco zlepšuje – nezmínila ses o protivných kustodkách nevrle peskujících návštěvníky, to by tedy byl výrazný posun. A možná už jsou i cedulky u exponátů umístěné tak, aby byly čitelné i bez podřepu a bez lupy? A že by třeba i dvojjazyčně, aby i cizinec z toho cosi měl? Možná jsem tedy objevil trochu víc chvály i v tom nevysloveném ;-)
I když také nejsem přítelem většiny moderních výtvarných instalací, obrazy prověřených mistrů mě každopádně lákají, stejně jako chuť zkonfrontovat své vlastní vnímaní výstavy s tím Tvým – tak sugestivně je to psané. Takže ač kvůli návalu návštěvníků na muzejní noci už řadu let nechodím, možná Veletržák tentokrát výjimečně zkusím, koneckonců jeho prostory jsou dost široké, tak snad mě tam neušlapou... ;-)
13.06.2014 09:34:59 | Amonasr
Milý Amonasře, situace s kurátory se příliš neposunula, to je pravda - a cedulky jsou stále dost titěrné, takže já zpravidla přiskakuji a odskakuji od objektu, protože se mi nechce čarovat s brýlemi a pořád je sundávat.Ale text už je vyveden i anglicky, což je skutečně pokrok:-)
Určitě běž a užij si to, pokud se tam nechytneš, nepochybně se můžeš vzpamatovat ve čtvrtém patře, ale to Ty znáš. Slovanská epopej je na Muzejní noc pro změnu zavřená...
13.06.2014 16:11:24 | Pamína
Milá Pamíno, s tou Slovanskou epopejí je to tedy škoda, pokud se tam vydám. Naposled jsem ji viděl v Moravském Krumlově a ač původem Moravák, byl jsem zděšen, v jakém skanzenu dob naštěstí dávno minulých jsem se to ocitl. Zaplaťpánbu, že ji tam už netýrají, nebylo jí tam ani trošku dobře, místní si tam z ní udělali jen dojnou krávu a málem ji udojili k smrti. V tom Veletržáku je jí přece jen mnohem líp - no snad se tam dostanu zase jindy, abych jí vzdal hold v lepších podmínkách, než minule.
13.06.2014 17:56:45 | Amonasr
To je mi líto, že ji neuvidíš... v Krumlově jsem na ní byla také, tady se zatím jen chystám - škoda, že bude zítra zavřeno, ale úradky těch nahoře, kteří rozhodují o krocích důležitých pro návštěvníky Noci, jsou opravdu nevyzpytatelné.... abych se zase opakovala - kdo, s kým, za kolik a hlavně proč?
13.06.2014 18:06:44 | Pamína
Tak ona ji tam nevystavuje NG, ale tuším Galerie hl.m.P., která platí NG pronájem či co... Je to asi složitější - ty dvě instituce se možná nemají až tak úplně v lásce, aby se dokázaly povznést nad obchodní vztahy. Ale nic o tom nevím - jen se tak domýšlím. Každopádně výsledek je zřejmý a je vidět, že umění se možná lépe daří mimo institucionální sféru. /Třeba na Literu :-D ;-) /
13.06.2014 18:12:23 | Amonasr
:-)
Je to tak, Epopej má v referátu GhlmP, není to ksakru jedno? Otevřít přece může kdokoliv! (Promiň, vím, že Ty za to nemůžeš, a jedna Rozhořčená dneska už na Literu visí :-)
13.06.2014 18:14:49 | Pamína
No jo, od Juliena, tak to se jdu zdravě rozhořčit, i když před chvílí jsem se už rozhořčoval taky... ;-)) Dnes mám nějaký hořčicový den, začalo to už v práci... :-D
13.06.2014 18:19:08 | Amonasr