Seznamovací pobyt s AG

Anotace: Jakýsi článek o mém seznamovacím výletu. Je to spíš všeobecné, než konkrétní. Zmínka o mně se tam nenajde:-)

Úplně první seznamovací kurz v historii AG čekal nás, nové studenty prvních ročníků, 4. září 2007. Začátek byl tedy naplánován již na druhý školní den. Jako nováčci jsme hned neusedli do školních lavic, jak bývalo pro všechny zvykem, ale vyjeli vstříc vzájemnému poznávání do Krkonoš na Kolínskou boudu. A že bylo k seznamování mnoho příležitostí! Už v autobuse se rozšiřoval přehled o studentech jednotlivých tříd. A to vše ještě pořádně nezačalo!
Spolu s profesory jsme byli ubytováni v horském hotelu nad Pecí pod Sněžkou. První den skýtal nejednu šanci k pozorování okolní nádherné neporušené horské krajiny. Pokud vám tedy nevadila teplota okolo 5 C, mohli jste si vyjít ven za přírodou. Ti, co se raději vyhřívají v teple, k nimž patřila většina, cestovali alespoň mezi pokoji a snažili se zapamatovat si jména svých spolužáků. K poznávání sloužily i hry, které se v odpoledních a večerních hodinách hrály, buď pod dohledem profesorů, nebo psychologů. V seznámení se školou nám zase pomohl školní řád, jenž byl jednotlivým třídám postupně předčítán. Aniž by to člověk postřehl, večerka v deset hodin oznámila konec prvního dne.
Ve středu byl pro třídy 1.C a D přichystán turistický výlet na Sněžku. Třídy A a B měly program v Kolínské boudě. Studenti, jež na dnešek „schytali“ pěší výlet, dostali dárkem nepěkné podzimní počasí. Tady v horách spíše zimní. Kdo si s sebou nevzal čepici, šálu, rukavice a teplou bundu, koledoval si o pěkné nachlazení hned v úvodu. Po cestě foukal studený vítr s kapičkami zmrzlé vody, po zemi se válela hustá mlha, která poskytovala výhled nanejvýš patnáct metrů okolo, takže s nějakým poznáváním přírodních krás Krkonošského národního parku nikdo nemohl ani omylem počítat. Výlet byl tedy po estetické stránce ochuzen. Ovšem mrznoucí studenti a profesoři si vynahrazovali nedostatečný výhled alespoň uspokojujícím povídáním na různá témata, kterých se v nespočtu utvořených skupinek nacházelo mnoho. Na Luční louce počasí vyvádělo doslova psí kusy. K bílé mlze, studenému silnému větru a lehkému mrholení se ještě přidal sníh, jenž pokrýval všechno kolem. U kapličky na počest obětí hor jsme se shlukli do hloučku a snažili se bránit vlastním tělem ostatní před nárazovým větrem. Vidina tepla se blížila každým ušlým krokem. Oběd promrzlým turistům zajišťoval hotel Luční bouda. Všichni se s vděkem usadili do pohodlných boxů a nechali se obsloužit kuřecím na paprice. Nad teplými nápoji a výbornými moučníky každý jistě rád zapomněl na ledovou bouři venku. Bohužel se ale muselo v cestě pokračovat. Na Sněžku se třídy C a D nakonec nedostaly, protože podmínky k výstupu na nejvyšší horu ČR nebyly vhodné. Každý jistě litoval, že zrovna středa nepřinesla pěkné počasí, ale cesta v těchto nepříjemných podmínkách měla přesto něco do sebe. Takové dobrodružství se málokdy zažije hned třetí den nástupu na střední školu. Teď nás nespojovala jen lavice, ale i společně prožité chvíle v mrazu.
Třídy A a B se na Sněžku druhý den ani nevypravily. Celý den pršelo a foukal studený vítr. Všichni se tedy museli spokojit s programem uvnitř hotelu. Hrály se zábavné hry, kreslily erby, soutěžilo se ve fotbálku a kulečníku, nebo jen povídalo na pokojích. Večer přijel za prvními ročníky pan ředitel a dva studenti (jeden současný a jeden bývalý), kteří seznamovali žáky se školskou radou a studentským parlamentem. Kdo měl zájem , mohl položit otázku, která ho už nějakou dobu tížila. Nováčkům se tedy rozšířil rozhled o činnostech školy. Všechny úkoly, které stály v programu, byly splněny. Seznamovací pobyt spěl ke konci.
V pátek dopoledne už měl každý zabaleno a jen čekal na shrnutí pobytu v Kolínské boudě. Prof. Bárta a pan ředitel pronesli řeč, popřáli hodně štěstí v nadcházejícím studiu a pevné nervy žákům i profesorům. Všechny čekala už pouze cesta domů. Na parkovišti na Černém Mostě se studenti loučili, jako by se neměli vidět snad roky. Na poslední chvíli se vyměňovala telefonní čísla a domlouvaly srazy. V úterý po sobě všichni jen koutkem oka pokukovali, teď se loučili jako ti největší kamarádi. Seznamovací kurz jednoznačně pomohl k vytvoření dobrých vztahů a rychlejšímu utvoření kolektivu. Snad se to bude jen zlepšovat!