Mohyla

Mohyla

Severně od Melitopolu leží pustnoucí městečko Mirne. Když jím projedete po hlavní silnici, spatříte zanedlouho odbočku na Mohylu. Před pokladnou parkoviště, v pokladně vstupenky do areálu za pár korun.
První, co uvidíte jsou prastaré a časem omšelé sochy a mlýnské kameny které tu zanechali Skythové a muzeum starých kultur, které obývaly tento okrsek zemský. Skythové - národ kočovníků obývajících několik století před Kristem Krym a území severně od něj, znepříjemňoval život Peršanům, Řekům, Římanům…
Nám naopak.
Co zaujme ještě víc, je ona tzv. Mohyla. Skalní útvar vprostřed stepi. Na rozloze cca 10 x 150 x 70 m – výšky, délka šířka - jsou skály, kameny a jeskyně, To vše prosypáno jemným pískem zlaté barvy. Nikdo dodnes nemá zdání, jek tohle ve stepi vzniklo. S jucháním se dáváme do objevování jeskyní. Je to zážitek, ne však pro klaustrofobiky, protože většina jeskyní a chodeb jsou plazivky. Po chvíli zjišťujeme, že jeskyně jsou větší než si myslíme, protože se dá prohrabávat pískem do dalších prostor. Sem tam se dá vylézt různými průrvami na povrch. Terén je jak zrozený pro hru na schovávanou. Hrajeme všichni, někteří poprvé po pětadvaceti letech.
Při odchodu vysypáváme písek odevšad.

V den návštěvy Mohyly je vítr. Dost silný a foukající od moře. Neustává ani v noci a když ráno jdeme na pláž, má moře barvu hnědou. Dno je tvořeno pískem, dál od břehu pískem s hlínou. A jak se voda hýbe, dno se víří.
Moře je naštvané. Jsou vlny. My naštvaní nejsme a tak vzhůru do nich. Dostat se k místu, kde se vlny zvedají a staví do pozoru, je možné po překonání asi dvaceti metrů silného proudu a našlehané pěny. Vlny zlehka překračují 2m a mají takovou sílu, že snadno poválí dospělého chlapa. Netrvá dlouho a ovládáme techniku proskakování, nadskakování a kutálení. Pokud člověk nezazmatkuje, tak i když jej vlna zavalí a kutálí po dně, dostane se z toho bez újmy.
Skáčeme ve vlnách bezstarostně do doby, než přímo před naši dekou vytahují z vody asi sedmnáctileté děvče. Je mrtvá.
Ten den se na našem, tedy na západním břehu utopilo pět lidí.
Z původního bujarého veselí z vln je náhle smutek a respekt.
Druhý den je moře klidné a modré. Jakoby se nic nestalo.
Autor René Vulkán, 09.03.2009
Přečteno 500x
Tipy 5
Poslední tipující: PIPSQUEAK, Jožin z Moravy, Ovádko
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Byl jsem tam s našima a je to tak jak píšeš

20.03.2009 08:58:00 | Ovádko

© 2004 - 2022 liter.cz v1.5.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí