Paříž-3. část

Anotace: Popis třetího dne stráveného v Paříži...

Sbírka: Deník-moje cesta do Paříže

3. den-16.6.2008
Nemám zdání, v kolik jsme se vzbudili, protože to bylo pokaždé jinak. Někdy nás přišla vzbudit Klára, jindy jsme si mohli vyspávat do půl jedenácté…
Budeme se jezdit sprchovat (my jsme říkali koupat) ob den (nebo jak to vyjde) do haly s bazénem (do kterého jsme ale bohužel nesměli…) Při prvním koupání jsme se já, Anička a Lucka seznámily s naší novou kamarádkou-Monikou… Došlo mi, že by to mohla být bývalá holka mého bratrance, tak ji Lucka hned oslovila… A daly jsme se do řeči na téma-jak jinak-Honza (můj-v té době patnáctiletý-bratránek). Od té doby s námi Mona trávila volné chvíle, pomohla nám srovnat nesváry mezi námi… A moc nám za tu krátkou dobu přirostla k srdci (jedné z nás až přehnaně, ale o tom až jindy…).
Ale teď už konečně zpět k dnešnímu dni, k výletu, který nás čeká. Jsme tu první den a hned uvidíme nejlegendárnější pařížskou památku-Eiffelovu věž!!! Když jsme k 320 metrů vysoké Eiffelce dorazili, šli nejprve vedoucí koupit lístky. Pak jsme se všichni nahrnuli ke vstupu a pustili se (zatím s chutí) do výšlapu sedmi set schodů. Po prvních asi tří stech jsme dorazili do první části věže. Tam jsme si dali krátkou pauzu a pak dorazili k našemu cíli, druhému patru Eiffelovky. Úplně nahoru nepojedeme. Ale to vůbec nevadí… Ten výhled, který jsme po výšlapu spatřili, byl opravdu dechberoucí… Začala jsem dokonce kecat anglicky… :-D Měli jsme asi hodinku rozchod, takže jsme si mohli projít Eiffelovku v klidu sami. Já jsem tu hodinku strávila ve společnosti kámošky Aničky. Obcházely jsme Eiffelku, fotily jak o život a obdivovaly tu nádheru… Všude spousta domů, památek, řeka Seina, zelené plochy… A to všechno jsme mohli pozorovat z výšky… Na ten nádherný výhled z Eiffelovy věže nikdy nezapomenu. Kdo nebyl v Paříži, tak tam určitě musí… Je to úžasné místo. Pro cestovatelskou duši by byl hřích toto impozantní město vynechat…
Až jsme se dostatečně pokochaly, sešly jsme s Aňou dolů a já si koupila pohledy. Vedoucí si shromáždily své skupiny a odcházeli jsme k autobusu. Tam se zjistilo, že chybí kluk, který seděl přede mnou-Šimon, ale naštěstí se po chvíli našel…
Po pár minutách cesty jsme přijeli k náměstí, kde byl vystaven Napoleonův zvětšený kamenný palec. Také tam byl obchodní dům. Dostali jsme 3 hodiny rozchod. Já s kamarádkami jsme samozřejmě okamžitě zamířily do obchoďáku. Prvním cílem byly záchody :-D a hned potom C&A-šperky. Začaly jsme si prohlížet všechny ty řetízky, náušnice a náhrdelníky… a naši geniální Aničku napadl absolutně GENIÁLNÍ nápad. Napadlo ji, že koupíme Markétě dárek-totiž šperk-za to, že nás sem vzala. Nápad byl samozřejmě s nadšením přijat. A chvíli na to Aňu napadlo, že bychom vlastně mohly koupit dárek všem třem (M+K+I, jak se jim ve zkratce říká :-D). Což bylo taky přijato. Takže Anička kupovala Markétě, já své oblíbenkyni Kláře a Lucka Ivě. Všem jsme vybraly nádherné náhrdelníky.
Potom jsme se vydaly do hlavní části obchodu. Potřebujeme nějaké dárkové kabelky, v kterých bychom vedoucím dárky předaly. Po dlouhém hledání jsme nalezly nádherné kabelky se srdíčky. U těch ale zase nebyla cena, tak jsme se deset minut dohadovaly, jestli je vezmeme nebo ne. Ale žádné jiné kabelky jsme nenašly, takže jsme vzaly tyto.
Pak si holky šly ještě něco koupit do C&A. Já už měla náušnice, a proto jsem stála venku a hlídala jim věci. Což byla chyba, protože tam ztvrdly asi půl hodiny (prý kvůli dlouhé frontě). A navíc tam viděly tři sladké blonďáky, o kterých básnily celý den. Takže jsem myslela, že je asi přerazím… Hodně mě to naštvalo, no… :-D
Venku před obchoďákem jsme čekaly už asi tři čtvrtě hodiny před koncem rozchodu. Chtěly jsme počkat, než vyjdou M+K+I a vyběhnout jim vstříct, abychom jim daly ty dárky. Jenže čekání nám přišlo hrozně dlouhé, tak jsme se šly asi na tři minutky podívat na druhou stranu schodů. A samozřejmě, protože jsme pegfóglové, vedoucí přišly zrovna v těch třech minutách. Takže předání dárků už ten den nehrozilo, protože ty tři mezitím obklopila spousta lidí.
Pak už jsme se vydali k autobusu. Vypadaly jsme s holkami asi dost srandovně, jak jsme kráčely bok po boku s třemi navlas stejnými srdíčkovými kabelkami…
Doma-na faře-už se nic moc nedělo, byla večeře, pak čištění zubů a pak už nás čekaly naše velmi pohodlné postýlky-budeme spinkat na zemi ve spacáčku… :-)