10 dní v Itálii

Anotace: Reportáž z Itálie. Je to původně zadaná práce do školy, doufám, že se bude líbit:)

Na přelomu září a října v roce 2009 jsme s přáteli podnikli výlet do Itálie, země plné slunce, moře, pizzy, temperamentních a přitom nikam nespěchajících lidí. V Itálii se nachází nepřeberné množství historických památek, které vás zavedou do minulosti; míst, ve kterých si zkrátka připadáte jako ve snu. Termín zájezdu byl velkou výhodou, protože už bylo po sezóně, tudíž hotely nebyly přeplněné miliony turistů, pláž a bazén jsme měli takřka pro sebe. Zúčastnili jsme se několika výletů, z nichž mi nejvíce utkvěl v paměti výlet na Sicílii a prohlídka hradu Flotta v Kalábrii.
V sicilských uličkách si snaží přivydělat lidé převlečení v kostýmech. Někdy předvádějí divadlo, hrají na hudební nástroj, jindy lekají kolemjdoucí, a tím lákají jejich blízké, aby je fotili, a za to posléze chtějí zaplatit. Našimi dalšími zastávkami byly obchody, ať už s oblečením, nebo se suvenýry. Museli jsme si akorát dávat pozor, abychom stihli vše koupit do jedné hodiny odpoledne, protože potom Italům začíná siesta a všechny obchody jsou zavřené.
Za podívanou určitě stojí návštěva Kolossea, což je amfiteátr, který byl využíván hlavně v minulosti, ale i v této době se zde konají různá představení, což je znát i podle rekonstruovaného pódia, dnes ale samozřejmě slouží více jako turistická atrakce. Z Kolossea vyzařuje určitá energie, která napovídá, že se zde kdysi odehrávaly velkolepé věci. Více než třicet řad kruhovitě uspořádaných, stupňovitých sedadel je obklopeno mohutnou, dnes již na některých místech rozpadlou, zdí. Výklenky ve zdi nabízí široký a jedinečný výhled na celý ostrov. Sopku Etnu jsme ale nerozpoznali kvůli oblačné obloze.
O několik dní později jsme se vydali z našeho hotelu na procházku do asi dva kilometry vzdáleného zámku Flotta. Na rozlehlé, rostlinami poseté a pečlivě udržované zahradě zámku se nachází více než 700 mramorových soch, které jsou postaveny na antické motivy. Do hlavního vchodu zámku vedou dvoje masivní schody, mezi nimiž se rozprostírá fontána a několik chrličů, které mají zvířecí podobu. Vnitřek zámku je rozdělen do tří hlavních sálů, z nichž první dva jsou pro čtyři sta lidí, další, menší, pro dvě stě lidí, a slouží ke svatebním hostinám movitých občanů. Svatba za jednoho hosta vyjde totiž na devadesát euro. Dále se v zámku nacházejí ložnice pro novomanžele a další místnosti, včetně několika barů. Na zámku se tedy mohou konat až 3 svatební hostiny najednou. Zámek je věrně reprodukován v každém detailu a vypadá jako skutečný středověký hrad.
Z omylu nás ale vyvádí až naše delegátka, která nám sděluje, že zámek byl postaven v roce 2000 na přání pana Flotta, jež má v zahradě také postavenou sochu své hlavy. Pan Flotta si často říkal, že přání mnoha žen je vdávat se na zámku, a za tímto účelem nechal vystavět tento zámek. Záhadou ale je, kde vzal všechny peníze na tuto opravdu monstrózní, až kýčovitou stavbu. Říká se, že jel na Sicílii a že mu k penězům pomohl jeden jeho dobrý přítel. Kde je ale pravda, to se asi nikdo nedozví...
Z Itálie jsme si přivezli nejen mnoho suvenýrů, ale hlavně spoustu nezapomenutelných zážitků, pro které se určitě vyplatí Itálii navštívit. Zjistili jsme, jak lehko se dá v Itálii ztratit a jak zkratky mohou zkomplikovat cesty. Dále jsme zjistili, že zde neplatí žádná silniční pravidla a že navenek milí lidé dokážou být pěkně ostří, tedy, co na sebe z balkonu do druhého balkonu naproti řvou, jsme si mohli jen domýšlet, ale podle jejich tónu hlasu to bylo zcela jednoznačné. Já věřím, že na nás Itálie také nezapomene, a to proto, že jsme si do kaktusů u Kolossea vyryli naše jména.