Od hardcore po country aneb Votvírák a Mýtina 08

Anotace: Tento víkend patřil zahájení festivalové sezony. V Milovicích na letišti se konal monstrózní, 3 denní fest se 120 kapelami, Votvírák a v závěru týdne ještě navíc 2 denní folk&country fest Mýtina. Oba festy jsem navštívil a přináším vám své dojmy.

Čtvrtek 12.6.
Plánovaný sraz v pul třetí před nádrem plníme všichni s nadhledem a tak se strategicky já, pan J a pan K scházíme už v půl druhý v hospodě, abychom něco popili. Cca ve dvě se přidává pan I a o několik minut později i pan V. Po nezbytném nakoupení pivních zásob na cestu, zeleného aperitivu a jízdenek se přídává poslední část party, a sice slečna M a slečna L. Ve 14:48 vyrážíme směr Milovice, kam přijíždíme cca ve čtvrt na 5. Po překvapivě dlouhé cestě s bágly na zádech a celkem hezky posilněni alkoholem konečně dorážíme do kempu k areálu Votvíráku. Strategicky dělíme práci. Někdo jde pro pivko, někdo staví stan a někdo svačí... Po páté hodině je vše připraveno a my můžeme vyrazit na samotný fest... Když v tom se ozve telefon a v něm pan Š a jeho slečna, paní V... Tudíž se dělíme na větší a menší půlku. Větší jde na fest a menší čeká na nově příchozí... Po pozdravení a pokecu může konečně i moje maličkost vyrazit za kultůrou...
18:00 … Procházíme areálem, zjišťujeme, kde co je, obhlížíme stage, letní kino atd. Po nezbytené prohlídce a zakoupení rezavého chleba jdeme navštívit první vystoupení. Je to kapela Coward. Slyším je poprvé v životě a musím přiznat, že jsem velice, velice potěšen. Výborný hardcore hned zezačátku nás rozpálí, jsme už lehce v náladě. Začíná se mi tu líbit! Na konci koncíku přichází i zbytek naší party a čekáme na nejočekávanější koncert čtvrtečního programu...
19:00 … Vychutnáváme zvukovku Alkeholů. Gambrinus stage se začíná solidně plnit a Alkehol začíná. Hit střídá hit a jak to na nich bývá, nechybí pogo a bitky... Mám pantofle a začínám celkem pociťovat bolest z podupaných nohou... Načež následuje zajímavá hádka s jedním dementem...Kapela zahraje standartní vystoupení (na koncert vloni na MOR to nemá). Jsem spokojen. Alkeholy končí a my jdem navštívit občerstvení a zkontrolovat stany. Po krátké pauze se vracíme zpět.
21:00 … Areál začíná zahalovat tma, procházíme jednotlivé stage a nakonec usedáme na volném prostranství před Central stage a v pololeže posloucháme No Name. Tuto kapelu dvakrát nemusím, nýbrž notná dávka piva a zelené ve mně probudila docela zalíbení v této hudbě :D...
22:30 … No Name je za námi a my poprvé navštěvujeme letní kino. Je hodně solidně zaplněné a tak usedáme v první řadě. Obraz slušný, zvuk taky (kdo by chtěl 5.1 kanál na festu v letňáku...). Sledujeme film, jehož název jsem zapoměl (asi byl hodně zajímavý...).
Pokročilé stádium noci … Motáme se... Pendlujem mezi kempem, stánkama, stage... prostě všude. Potom mě zve pan J na vodnici. První dáváme celkem rychle. Přidávájí se k nám dvě asi zajímavé slečny...o dekádu starší než my (tipujou mi 25 let... :D). Poté přichází pan Š s paní V. Kupujeme napůl další vodnici a čaj, poněvadž musíme dodržovat dekorum! Pak dorazí neznámý pan X s těhotnou paní Y a dvoulitrovkou bílého vína BV. Pochválím bříško, pozvem na vodnici a kalíme víno... To bude ráno vopice...
Extrémně pokročilé stádium noci … Motáme se areálem, strategicky si pletu stan a lezu k cizím slečnám (ráno jsem si říkal, že jsem u někoho byl... :D ) … Poté se vracíme zpět do pivního stanu. Posloucháme rockotéku, pijem pivko. Pan J ho na mě 3/4 vyleje. Jdem na jídlo. Hádám se kvůli hamburgru s kuchařem. Kdybych byl charakter, tak mu vytknu i to, že ho nemám v sezamový bulce :D
Kolem 5 ráno … dorážíme ke stanu... Proč spát u nás, když můžem jinde? Probíráme se v zajímavé poloze... Ve 4 lidech... Děláme polštář ze slečny L. Mám v plánu patentovat její zadek a prodávat ho v lékarnách a v ložním prádle... Vyděláme miliony!

Pátek 13.6.
Kolem 10:00 … vstáváme. Čílí jaky rybky... :D. Snídáme pivo a zelený likér a zbytky od včera. Je toho málo. Rozhodujem se navštívit Plus a nakoupit zásoby (jinak to jsem měl v plánu už v 7, žel bohu to nevyšlo :D). Plusa nacházíme celkem snadno. Nakoupíme nezbytné zásoby jídla, ovoce a alkoholu na den a večer … pro půl kempu.
Kolem poledne … jsme již v kempu se zásobama, čas krátíme obědem a popíjením. Cca do 4 hodin se motáme po kempu, po areálu, mezi stánky, letním kině, hrajeme karty... prostě takové pohodové odpoledne...
16:00 … Začíná mi hudební program na dnešek. Na Coca-Cola Stage hraje mě a panu I velmi dobře známá kapela Possibilní explikace. Těšíme se na na show. Ostatní evidentně netuší, co očekávat. Koncert začíná a pan I obdrží telefonát od slečny K... To je tak nějak naposled, co jsem se kulturně bavil s panem I. Celkem si užívám povedený výkon explikantů. Možná jen škoda, že u písně Jen o to jedno jde byla špatně nazvučená zpívající houslistka. Po koncíku jdem na škopek a strategicky se připravit na jeden z vrcholů dnešního dne... když v tom procházíme kolem Central stage, kde to rozjíždějí Škwoři. Atmosféra nic moc, nýbrž kapela úžasná. Poslechnem dva suprové, známé, songy a jdeme o dům dál... Škoda, že se kapely kryjí :(
17:00 … Přicházíme do Gambrinus stage a napjatě očekáváme kapelu Harlej! Přichází zvuková zkouška a zbytek naší party. Zaujímáme slušná místa. Začíná koncert... Potkáváme velice sympatickou partu lidí a hlavně dívku v modrém. Vezme mě kolem pasu a paří se o sto šest... Nejlepší koncert Harlejů, který jsem zažil. Hit za hitem, klasika za klasikou. Kapela pouští do éteru i songy z nové University. Prostě parádní koncert! Přestal jsem litovat promarněných škworů...
18:20 … Cestou na další koncert sledujeme Leteckou show... Těm týpkům to docela jde... Předpovídám, že se dva srazí a letadla spadnou do davu, kde usmrtí několik set lidí... Mé předpovědi se neplní...
18:30 … DOGA!!! Famózní nástup Dangerous Izziho. Hardrocková stálice, která letos slaví 20. výročí ukazuje suveréně nejlepší vizuální show festu. Poslechnem několik písní, ovšem jako zarytý příznivec následující kapely (opět na jiné stage) se zase musíme zásobit nápojem a přesunout se o 150 metrů vedle... Škoda toho krytí!
19:15 … Přicházíme akorát! Komunální odpad akorát připravuje nástroje. Začíná zkouška... Zatímco kapela ladí, zpěvák rozezpívává publikum! A že mu to jde! Dělá si s náma co chce! Hoši začínají na ostro. Co se dělo zde, to se jen tak nevidí. Banda skalních fanoušků vytvořila něco, na co se nezapomíná. Kabáty strčí komunalové hravě do kapsy... Lepší CZ koncert jsem zažil jen MOR 07, když 25 000 lidí jednohlasně zpívalo chorály Alkeholů. A že jsem koncertů zažil několik set... Když Komunál dohraje, i přes nevoli pořadatelů prostě musí přidat song. Pořadatelé se netváří zrovna spokojeně (připomíná mi to Torr na MORu). Extáze. Pro mě jeden z nejlepších koncertů, co jsem zažil a suveréní vrchol Votvíráku!
20:40 … naprosto zmožení z odpoledne se rozhodujeme načerpat trochu zelených životabudičů na noc. Trávíme poslední zbytky denního světla a užíváme opojné atmosféry. Pan Bongo přichází po několikáté pro vodu...
Chvíli před desátou … Jdeme navštívit „údajný“ vrchol festu, Kabát. Vodkou nadopovaná děvčata nám mizí v davu. Nelíbí se mi tu... Opouštím kotel, jdu obejít stage, pak stánek a vracím se na Kabáty. Uchýlím se několik desítek metrů za dav. Mám klid, pohodičku, popíjím a vychutnávám staré známe hity nehynoucí komerce. Dle mého názoru nejsou kabáti festová kapela. Když jsem byl na jejich turné, plné efektů a choreografie, bavil jsem se mnohem více!
23:30 … Můj dnešní koncertní den končí. Procházím stage, kino a mířím do kempu. Za svitu baterky mastíme mariáš ve stanu. Pijem plechárny.
Pokročilé stádium noci … Jsem pozván na vodnici. Vyrážím s partou. Kraťásky, triko, pantofle (je asi 10 nad nulou :D ). V celém areálu se nachází jedniná kaluž bláta. Samozřejmě ji trefím. Paráda. Lovím utopenou topánku a loučím se teamem s myšlenkou: Umýt nohy, vzít ponožky a mikču, vzít čisté boty a letět do čajky...
Pokročilejší stádium noci … připraven na odchod do čajky kempuju u děvčat ve stanu. Obklopen dívčími těly se s myšlenkou pokouření vodní dýmky rychle loučím. Chutnám vodku s džusem. Je zima. Vzájemné zahřívání přece nikomu neuškodí... :)
Extrémně pokročilé stádium noci … Do stanu přichází pan J. Měníme pozice a polohy a já končím ve spacáku s panem J. Slečna L z nás má neskutečnou srandu. Všichni spí a já kecám se slečnou L. Klimbnu, proberu se a L spí taky. Společnost pana J mě irituje a tak se jdu na krásné dvě hodinky vyspat do svého stanu... Krásný den jsem prožil...

Sobota 14.6.
8:20 … koukám na Time a vstávám. Přesunuji se o stan vedle, kde s děvčaty rozjímáme... Polospánek, polosranda... Uvažujeme co s dnešním dnem, v kolik domů atd... Snídáme zelenou.
Kolem 10 … Zapínám phone a volá mi pan R. Několik měsíců jsem ho neviděl. Dáváme si spich. Kupujem první snídaňové pifko a jdeme do kempu... Po několika šokujících extempore se pan R klidní. Začíná být zábava (já ji teda měl už od začátku). Zmýlená neplatí a boty od hovna má někdo uplně jiný. Slečna M je smutná... Přemýšlíme co s dneškem a nakonec se rozhodujem, že v 1 pojedem domů. Jdeme nakonec projít areálem a poslechnout ještě něco hudby...Potkáváme pana PR, který s náma pojede domů. Někdo jde ještě na nějakou kapelu, někdo do letňáku, já s panem R chodíme v pončech po kempu a vzbuzejem nechápavé pohledy lidí.
Před polednem … Scházíme se v kempu. Začínáme balit a uklízet. Pan Š se slečnou V a pan I se slečnou K zůstávají.
12:30 … Sbaleno, jakž takž poklizeno, odcházíme (za libých tónů DeBill Heads). Loučíme se s Votvírákem se slibem, že se v září vrátíme na Zavírák. Slečna M jako zkušená stopařka vybírá novou cestu. Musí to být 100% kratší, domnívá se. Není. Doplácíme na to... Potkáváme bandu známých zfetovaných punkáčů, téměř se ztrácíme, pan V sebou třískne na kopci a rozbije si koleno. Navíc to odnese i láhev koly. Vlak stíháme jen tak tak...
13:12 … Odjíždíme... sbohem Milovice!
V Nymburce … o pár minut míjíme vlak a tak čekáme v místním restauračním zařízení 38 minut na další... S panem R nad eukalyptovým cigárkem přemýšlíme, co s načatým dnem. Jít domů? Jet do Sokolče na folkový festival? Po nějaké hodince cesty se nacházíme v Pečkách, kde padne konečné rozhodnutí, jde se na další fest!!!
Kolem půl 4 ... přijíždíme domů a naše cesty se dělí. Paní L, paní M a pan V jedou domů autem. Pan PR, pan J a pan K se jdou najíst domů a vzápětí jedou na fotbalové utkání, které vyhrají (pan K dá dva góly a pan J nedá penaltu...). Pan R míří za jídlem do hospy, kde na mě čeká. Já jdu kousek domů, koupel, výměna oblečení, jídlo a kupředu s panem R na další fest!

Votvírák – shrnutí, klady, zápory
Máme za sebou povedené téměř tři dny plné hudby, alkoholu, legrace a zábavy. Já si své užil a nadmíru jsem se bavil. Vstup zadarmo, ceny příhodné (možná si někdo řekne, co je na pivku za 30 a na klobáse za 50 normálního?... Jenže zde je argumentů několik... Na většině akcí jsou sice ceny příznivější [a nebo točej místo géčka aspoň plzeň], ale tady byl vstup grátis, takže já byl s cenami spokojen), spousta kapel (špatných, dobrých i grandiozně nádherných!), spousta zábavy...

Klady festu:
+vstup zadarmo
+celkem dobré ceny
+pestrý výběr kapel (a hlavně mnoho kapel)
+spousta doplňkového programu či atrakcí
+dobře organizátorsky zajištěno
+docela dobrá dostupnost na letiště
+žádné fronty u piva

Zápory festu:
-vstup zadarmo (tento faktor přilákal, na můj vkus, až příliž mnoho feťáků, bezďáků a zkrachovalých existencí)
-dost velká dálka k obchodu
-být o trochu lepší počasí, nezlobil bych se (to sice nikdo neovlivní, ale ten vítr mě místy lezl krkem)
-u umývárek vytékal odpad přímo pod nohy (utopil jsem tam pantofle)

Sobota 14.6.
Po 4 hodině … S panem R dopíjíme pifko a odvoz nás veze do Sokolče. Zde nás čeká ješte cca 2,5 kiláku na Mýtinu. Po pár metrech nám zastavuje jeden z organizátorů, s tím, že nás sveze. Neodmítáme.
16:30 … přicházíme do areálu, platíme vstup 150, zdravíme se s mnohými známými co potkáme a jdeme zabrat místo. První naši kapelou, kterou posloucháme je dívčí trio Berušky. Parta třech krásných holek (z nichž jedna je cizinka). Muzika je to pohodová, holky nádherné, počasí přeje, pivko dobré. Co více si přát? Snad větší partu lidí.
17:15 … po drobném zazmatkování organizátora přichází kapela BG Bazar. Klasická bluegrassová kapela to hezky rozpálí. Bavíme se. Resp. Jen já. Pan R usíná s tím, že ho mám za pět minut vzbudit. Dlabu na něj. Poslechnu ještě pár songů a jdu za známými.
18:00 … Sedím u skorosousedů, kecáme o fotbale, posloucháme Zlaté orly z Prahy. Nálada je dobrá. Cca po hodince spánku přichází pan R. Vypadá úplně čile a v poho. Areál se slušně začíná plnit až na solidních 600 platících.
18:30 … chodíme od lavičky k lavičce, zdravíme se se známými, všude hodíme pokec. Dostáváme hlad. Plátek domácí sekané, 4 bramboráky, chleba, okurka, hořčice. 40 kč... Krásná cena!
19:00 … Koho to nevidím? Kacafírek z Třech sester. Co tady dělá? V tom na podium vstupuje parta Zelenáči a s nima Káca šmidliboys houslista. Paráda.
20:00 … plácáme se tu a tam... Chvíli lezem po koních, chvíli po hasičském autě, chvíli u přátel. Zelenáči nastavují koncert. My se jdem připravit na vrchol večera.
20:30 … zabíráme místou kousek od podia. Rozbalíme celtu, pijem pivko a Zelenáči se pomalu loučí. Kapely se točí oproti programu, neboť jedna má zpoždění.
21:00 … je to tady... Začínají hrát COPáci. Hudba, humor. Paráda. Potkáváme sympatické dívky. Slečna E a slečna V. Máme pohodlí, bavíme se, přinešená medovina hladí žaludek. Začíná se mi tu kurevsky líbit... Proč jsem si nevzal spacák, vyčítám si! Můj odvoz říká, že pro mě přijede nejdýl v půlnoci. Nic jiného mi bohužel nezbývá. Spát kde nemám, jít 6 kiláků se mi nechce...
23:00 … COPáci to trochu natáhli a tak s hodinu a půl dlouhým skluzem konečně přichází legenda HopTrop. Posloucháme, bavíme se, ale pár minut před půlnocí mám telefon od svozu. Musím se rozloučit přátelé... Vyrážím na dvoukilometrovou cestu k autu. Loučím se s přáteli. Je mi líto, že nemohu pokračovat dál... Ale zároveň se docela těším do postele...
Po půlnoci … jsem doma!
Cca 01:00 … umyt, navečeřen, unaven přemýšlím, jestli jít na PC nebo spát. Postel vítězí!

Neděle 15.6.
07:00 … naši mě budí. Jedou prý za bratrem. Kupodivu jsem naprosto vyspalý, neunavený... Až mě to překvapuje!!!
Dopoledne … potkávám kámoše z Mýtiny. Na dotaz, jak to vypadalo dál jsem dostal ráznou odpověď! HopTropáci dohráli chvíli po mém odjezdu. Podlabáckej expres začal válet někdy v půl jedný a živá muzika pak jela až do úsvitu... prej paráda. … Jsem nasranej... :(
Odpoledne … Mám srovnané myšlenky, jsem fit a střízlivej. Můžu začít psát report...

Mýtina – shrnutí, klady, zápory
Po náročných Milovicích jsem zvládnul ještě jeden festival. Oproti pařícímu nářezu z Votvíráku byla Mýtina pohodový, poslechový fesťáček, kde se sedí, leží, zpívá, pije pivko, dělá se oheň, griluje se. Prostě uplně jiná atmosféra. Musím přiznat, že mi to moc a moc vyhovovalo a s Mýtinou jsem skutečně spokojen. Škoda snad jen, že festival byl dvoudenní a překrýval se s Votvírákem.

Klady:
+lidové vstupné (150...parkovné, kempovné, koně, oheň, sprcha... to vše bylo v ceně)
+lidové ceny (23 Géčko, 28 Plzeň, 30 klobása)
+obrovský výběr jídla a pití!
+pohodová atmosféra, lidé a velmi krásné prostředí pro festiválek
+dobré kapely

Zápory:
-nezůstal jsem do konce :(
-kryl se s jiným festem
-už jsem viděl lepší příjezdové cesty na festival