Návštěvnost
Kytlice - Music Open Air Festival 2007
Kytlice - Music Open Air Festival 2007
To bylo tak... 20.července jsem vyrazil v tandemu se svým svědkem (tedy Ca-refteam vyrazil po delší odmlce v plné síle za dobrodružstvím!) Z Brandýsa po své ose směr Mělník. Hned za Kostelcem měl Klimbim neopravitelný defekt(y) zadního kola, tak dobrej čas 19.30 hod byl pryč. Zpátky pro auto žluťáka a pak hurá s Tempesty na korbě až do Mělníka.
Odtamtud tedy vlastně vše skutečně začalo. Následovala nevšední noční jízda od 22.30 hod do cca 1 ráno. Nezáživné údolí do Dubé bylo za námi, pěknej stoupák taky a tak jsme to zabalili kus před Jestřebím v léty zanedbaném ovocném sadu. Všude vlhko a terén lehce nerovný.
V brzkém ranním čase v sobotním oblačnu naše cesta pokračovala po trase Jestřebí - Zákupy (známý zámek s medvědem) - Sloup v Čechách - Nový Bor - Kytlice. Kousek před Sloupem se ozvalo Kubovo zadní kolo jménem zmetek, ztratili jsme hodinu a výsledek žádný.
Lepili jsme, měnili duše, přehodili přední za zadní a nic. Takže dofukovat a v Novém Boru byla záchrana. V obchodním domě "Jakub" je prodejnička s cyklo přímo ideální. Pán měl všechno!
Do Kytlice jsme dorazili kolem poledního, od města sklářů pořád do kopce, v závěru brutálního. Mějte pevnou vůli a vyšlapat se to dá!
Ještě něco k reliéfu popisované trasy a atraktivitě okolí: do Nového Boru je to od Dubé nahoru dolu i rovinatější pasáže. Krásné sopečné homole mají jedinečný panoramatický ráz krajiny, ve Sloupu je atraktivní skalní hrad s poustevníkem hledícím do dáli. A těch skalních bloků, tam to jistě stojí za důkladnější, třeba víkendové bádání.
Do areálu Kytlického fesťáku sjíždíme s 12% sklonem asfaltky, kolem malebných roubenek, statných lesů a skalních útvarů, symbolů to Lužických hor. Tady se kolo, jako dopravní prostředek, ukázalo jako nejlepší pohonná jednotka. Veškeré frontě aut jsme se vyhnuli, předjeli i dost lidí jdoucích po svých a od silnice je to jestě nějaký ten kilometr k hlavnímu dějišti festu. Byli jsme tam tak vlastně před otevřením a ty dvě místa pro stany se hned za plotem ještě našla. Jó, kdo dřív přijde...
První pivko a jídlo u hezkého skalního koupaliště hned za stanovým městečkem, bylo osvěžující. Tam to měli, co se týče jídla, pití a cen, bezkonkurenčně ze všech nejlepší. Počasí se vyjasnilo do naprostého modra.Hudbou to měli odstartovat Swayambu, ti však nepřijeli. Tak to učinila skupina Prohrála v kartách, muzikou však spíše podkreslovali davy příchozích natěšených lidiček. Následovala tvrdší smršť od slovenských Horkýže Slíže.
Pozvánku na rozlučku přijali a přijeli Mikiš, Ondra, Petr, Martin a později i sólo Honza. Po třech gambáčích jsme se setkali a povalovali za zpěvu Báry Zemanové, která předvedla energické vystoupení, kde žádný sr...y ze suprstar nezazněli. Tak jsme průběžně popíjeli, jedli, chodili se osvěžovat k jezírku a pařit k pódiu. Následovaly našim uším známé kapely a proto i jakoby od tedy začalo to pravé hudební...
Vladimír Mišík + ETC, hosté z řad Blue Effect a Vlasta Třešňák. To, co proběhlo poté, byla pro všechny parádní záležitost. Jaroslav Uhlíř zazpíval a zahrál na klávesy top hity z filmů a pohádek. Mikiš plesal nadšením, celý dav lidu se dal do jednoho sborového zpěvu!
Svítilo slunce, byla blankytně modrá obloha a příjemné teplo. Kdybych měl popsat ideální chvíli vyjadřující hudební festival, byla by to tato. Následovali Tři Sestry, zaručená kvalita správný pařby. Jarda si s nimi dal na klávesy dva songy. Za dobře hrajícího Tleskače jsme šli celá parta k vodě. Padlo i pár fotek s holkama.
Na Čechomor jsme byli zase u pódia, po setmění to promítali i na plátna. Moravské lidovky moderním způsobem předělané zná už skoro každý, bylo to skvělý. Celou plejádu různých žánrů završili bratři Homolovi jakožto Wohnout. Rázná a super muzika na závěr.
Po 9,5 pivek jsme šli na kutě kolem jedné ráno. Honza šel spát do auta a Mikiš to vzal ještě dál, sešel do vesnice a pak někam do tamních kopců jen tak pod širák. Noční průtrž a hromy blesky jej však do káry zahnaly také.
Ráno kluci odjeli kolem deváté, vše mokré, tak nám Ondra oba stany vzal domů na sušení. Kytlice je pro nás pojem. Byli jsme tu už jednou v r.2001 a průtrži se také nevyhnuli. V Ca-refteamové legendární hospůdce Lucerně jsme posnídali moc dobrý hemenex. Byl tu i našrot Jurda z Divokýho Billa.
Za mokra tak pokračujeme sešupem do Nového Boru na výborné koláče, koblihy atd. Poté po frekventované tepně profrčíme přes náměstí v České Lípě a jedeme směr Sosnová, Záhradky, Holany. V Zahrádkách je zámek UK, který po ohnivé zkáze z roku 2003 znovu začíná ožívat. Cyklostezkou vyjíždíme na Dřevčice, sjíždíme na Pavličky a zablácenou pěší po žluté v údolí Květnici se opět dostáváme na hlavní tah z Dubé na Mělník. Ještě si plníme břicha v restauraci Sv. Kryštof a v odpoledních hodinách potkáváme naše žluté cykloauto.
Báječná cyklojízda 160 km, báječný fest a báječná rozlučka.
Teď hurá do další životní etapy a úsměvem na líci říkám: Sbohem svobodo!
Odtamtud tedy vlastně vše skutečně začalo. Následovala nevšední noční jízda od 22.30 hod do cca 1 ráno. Nezáživné údolí do Dubé bylo za námi, pěknej stoupák taky a tak jsme to zabalili kus před Jestřebím v léty zanedbaném ovocném sadu. Všude vlhko a terén lehce nerovný.
V brzkém ranním čase v sobotním oblačnu naše cesta pokračovala po trase Jestřebí - Zákupy (známý zámek s medvědem) - Sloup v Čechách - Nový Bor - Kytlice. Kousek před Sloupem se ozvalo Kubovo zadní kolo jménem zmetek, ztratili jsme hodinu a výsledek žádný.
Lepili jsme, měnili duše, přehodili přední za zadní a nic. Takže dofukovat a v Novém Boru byla záchrana. V obchodním domě "Jakub" je prodejnička s cyklo přímo ideální. Pán měl všechno!
Do Kytlice jsme dorazili kolem poledního, od města sklářů pořád do kopce, v závěru brutálního. Mějte pevnou vůli a vyšlapat se to dá!
Ještě něco k reliéfu popisované trasy a atraktivitě okolí: do Nového Boru je to od Dubé nahoru dolu i rovinatější pasáže. Krásné sopečné homole mají jedinečný panoramatický ráz krajiny, ve Sloupu je atraktivní skalní hrad s poustevníkem hledícím do dáli. A těch skalních bloků, tam to jistě stojí za důkladnější, třeba víkendové bádání.
Do areálu Kytlického fesťáku sjíždíme s 12% sklonem asfaltky, kolem malebných roubenek, statných lesů a skalních útvarů, symbolů to Lužických hor. Tady se kolo, jako dopravní prostředek, ukázalo jako nejlepší pohonná jednotka. Veškeré frontě aut jsme se vyhnuli, předjeli i dost lidí jdoucích po svých a od silnice je to jestě nějaký ten kilometr k hlavnímu dějišti festu. Byli jsme tam tak vlastně před otevřením a ty dvě místa pro stany se hned za plotem ještě našla. Jó, kdo dřív přijde...
První pivko a jídlo u hezkého skalního koupaliště hned za stanovým městečkem, bylo osvěžující. Tam to měli, co se týče jídla, pití a cen, bezkonkurenčně ze všech nejlepší. Počasí se vyjasnilo do naprostého modra.Hudbou to měli odstartovat Swayambu, ti však nepřijeli. Tak to učinila skupina Prohrála v kartách, muzikou však spíše podkreslovali davy příchozích natěšených lidiček. Následovala tvrdší smršť od slovenských Horkýže Slíže.
Pozvánku na rozlučku přijali a přijeli Mikiš, Ondra, Petr, Martin a později i sólo Honza. Po třech gambáčích jsme se setkali a povalovali za zpěvu Báry Zemanové, která předvedla energické vystoupení, kde žádný sr...y ze suprstar nezazněli. Tak jsme průběžně popíjeli, jedli, chodili se osvěžovat k jezírku a pařit k pódiu. Následovaly našim uším známé kapely a proto i jakoby od tedy začalo to pravé hudební...
Vladimír Mišík + ETC, hosté z řad Blue Effect a Vlasta Třešňák. To, co proběhlo poté, byla pro všechny parádní záležitost. Jaroslav Uhlíř zazpíval a zahrál na klávesy top hity z filmů a pohádek. Mikiš plesal nadšením, celý dav lidu se dal do jednoho sborového zpěvu!
Svítilo slunce, byla blankytně modrá obloha a příjemné teplo. Kdybych měl popsat ideální chvíli vyjadřující hudební festival, byla by to tato. Následovali Tři Sestry, zaručená kvalita správný pařby. Jarda si s nimi dal na klávesy dva songy. Za dobře hrajícího Tleskače jsme šli celá parta k vodě. Padlo i pár fotek s holkama.
Na Čechomor jsme byli zase u pódia, po setmění to promítali i na plátna. Moravské lidovky moderním způsobem předělané zná už skoro každý, bylo to skvělý. Celou plejádu různých žánrů završili bratři Homolovi jakožto Wohnout. Rázná a super muzika na závěr.
Po 9,5 pivek jsme šli na kutě kolem jedné ráno. Honza šel spát do auta a Mikiš to vzal ještě dál, sešel do vesnice a pak někam do tamních kopců jen tak pod širák. Noční průtrž a hromy blesky jej však do káry zahnaly také.
Ráno kluci odjeli kolem deváté, vše mokré, tak nám Ondra oba stany vzal domů na sušení. Kytlice je pro nás pojem. Byli jsme tu už jednou v r.2001 a průtrži se také nevyhnuli. V Ca-refteamové legendární hospůdce Lucerně jsme posnídali moc dobrý hemenex. Byl tu i našrot Jurda z Divokýho Billa.
Za mokra tak pokračujeme sešupem do Nového Boru na výborné koláče, koblihy atd. Poté po frekventované tepně profrčíme přes náměstí v České Lípě a jedeme směr Sosnová, Záhradky, Holany. V Zahrádkách je zámek UK, který po ohnivé zkáze z roku 2003 znovu začíná ožívat. Cyklostezkou vyjíždíme na Dřevčice, sjíždíme na Pavličky a zablácenou pěší po žluté v údolí Květnici se opět dostáváme na hlavní tah z Dubé na Mělník. Ještě si plníme břicha v restauraci Sv. Kryštof a v odpoledních hodinách potkáváme naše žluté cykloauto.
Báječná cyklojízda 160 km, báječný fest a báječná rozlučka.
Teď hurá do další životní etapy a úsměvem na líci říkám: Sbohem svobodo!
Komentáře (0)
Doporučit
TiskKomentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.