Rod Lucemburků

Anotace: Takový referát o rodě Lucemburků

JAN LUCEMBURSKÝ

král cizinec

(10.8 1296 -26.8.1346)

Otcem Jana Lucemburského byl Jindřich VII Lucemburský a matkou Markéta Brabantská.

Aby se Jan Lucemburský mohl stát českým králem musel se 31.8 1310 zasnoubit s Eliškou Přemyslovnou. Svatba proběhla hned další den 1. 9. 1310.

Na českého krále byl korunován spolu s Eliškou Přemyslovnou 7. února 1311 (korunoval je Petr z Aspeltu).

S Eliškou měl 7 dětí mezi nimi byl i Václav IV později Karel IV.

Za své vlády měl časté konflikty s českou šlechtou.

Velké roztržky vedl i se svojí ženou Eliškou která se snažila český trůn dostat pro svého syna Václava.

Za to ji Jan Lucemburský uvěznil na Mělníku.

Nadále pobýval často mimo Čechy, tam přijížděl jen pro daně (proto se mu začalo říkat král cizinec).

Roku 1339 se oženil s Beatrix Bourbounskou . S ní měl 2 děti.

V roce 1339 také jmenoval Karla markrabětem moravským( začalo lucemburské dvojvládí) .

Napětí mezi Janem lucemburským a Karlem IV trvalo až do doby kdy Jan Lucemburský zajistí Karlovi nastup na český trůn ( r.1341).

O smrti Jana Lucemburského by se dalo říct ,že to byla sebevražda jelikož se v roce 1346 naprosto slepý vydal do bitvy u Kresčaku (nechal se upoutat mezi dva koně) .

Jeho poslední věta kterou řekl než zemřel zněla

" Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal."

Po jeho smrti se stal českým králem Karel IV.

KAREL IV

otec vlasti

14.5.1316-29.11.1378

Karel IV byl původním jménem Václav.

Otec byl Jan Lucemburský a matkou Eliška Přemyslovna.

Při roztržce mezi rodiči byl Václav uvězněn na Křivoklátě . V 7 letech byl odvezen do Paříže na vychování, tam byl roku 1323 biřmován a přijal jméno Karel po svém strýci Karlu IV sličném .

Ve stejném roce se oženil se svou první manželkou Blankou z Valosia.

V Paříži studoval , byl nadaný na cizí jazyky, uměl německy, francouzky, italsky, latinsky, česky se naučil až při návratu do země.

V roce 1339 se stal markrabětem moravským . 26. 11. 1346. byl korunován na římského krále a o rok později 2. 9. 1347. na krále českého, následně 5. 4. 1355 spolu se svou třetí manželkou Annou Svídnickou na římského císaře.

Za vlády Karla IV se stala Praha hlavním centrem Evropy. Karel IV za svou vládu postavil několik staveb

· nové město pražské

· katedrála svatého Víta

· hrad Karlštejn (zde byly uloženy korunovační klenoty)

· hrad Kašperk

· kamenný most (nyní Karlův most)

· hladová zeď

· pražská univerzita

· dobytčí trh (Karlovo náměstí)

· senný trh (Senovážné náměstí)

· koňský trh (Václavské náměstí)

Také se hodně rozvíjela literatura . Sám Karel napsal svůj vlastní životopis vita carovi (měl 20 kapitol)

Za svůj život měl Karel IV 4 manželky

Blanka z Valosia

Anna Falcká

Anna Svídnická ( s tou měl syna a zároveň nástupce Václava IV)

Alžběta Pomořanská ( s tou měl také významného syna Zikmunda Lucemburského)

Zemřel 29. 11. 1378 v Praze (na zápal plic) . Pochován je v katedrále svatého Víta

Už v pohřební řeči byl prohlášen za otce vlasti.

VÁCLAV IV

(26.3.1361-16.7.1419)

Václav IV byl synem Karla IV a jeho třetí ženy Anny Svídnické .

Korunován na krále českého byl Václav IV. už ve dvou letech (15.6.1363).

Roku 1370 se oženil s Johanou Bavorskou a po její smrti si vzal Žofii Bavorskou. Zemřel bezdětný.

Václav byl také velmi vzdělaný, uměl latinsky a německy.

Titul německého krále zajistil Václavovi už jeho otec , korunován byl 6.7.1376.

Václav IV.. zastával názory Jana Husa a nerozuměl si s představiteli katolické církve (byl označen za viníka husitské revoluce i když vinu na ní měla stále bohatnoucí církev). Později se však jeho názor na Jana Husa změnil, protože si nechtěl rozzlobit církev a z odpustků dostával podíl.

V roce 1394 se proti Václavovi spojili představitelé vyšší šlechty s moravským markrabětem Joštem a krále zajali. Předtím mu ukázali sepsané stížnosti na vládu v zemi. Václav IV. po své propuštění musel slíbit, že do zemských úřadů bude obsazovat pouze členy panských rodů.

Po druhé byl zajat roku 1402 svým bratrem Zikmundem, kterému Václav předal na čas vládu (jel do Říma pro korunu římského císaře). Tento Zikmundův čin vzbudil v lidech revoltu.

Václav IV uprchl z vězení v přestrojení roku 1403. Přistoupil na některé požadavky českých pánů a smířil se i se Zikmundem, který se do Čech vrátil až po jeho smrti, aby se ujal trůnu.

30.7.1419 vypukla husitská revoluce což Václava IV. rozrušilo natolik, že dostal záchvat mrtvice na kterou zemřel.

Jeho tělo bylo uloženo do přemyslovské hrobky v klášteře na Zbraslavi. O rok později vtrhli do kláštera husité a začali klášter ničit a nezastavili se ani před ostatky mrtvých. Tělo Václava IV. pohodili na oltář a ze sena mu vyrobili královskou korunu.

Až roku 1424 byli jeho ostatky definitivně uloženy do chrámu sv. Víta na Pražském hradě.

ZIKMUND LUCEMBURSKÝ (

14.2.1368-9.12.1437)

liška ryšavá

Zikmund Lucemburský byl synem Karla IV a jeho poslední ženy Alžběty Pomořanské.

Narodil se stejně jako jeho nevlastní bratr Václav v Norimberku.

Roku 1373 se stal markrabětem braniborským.

Korunován na uherského krále byl 31.3.1387 ,na krále českého 28.7.1420 dále byl korunován na římského krále (8.11.1414) a později na římského císaře (31.5.1433).

Za svůj život ml Zikmund Lucemburský 2 manželky Marii Uherskou a Barboru Cellskou.

I když byl významným evropským politikem v českých zemích byl neoblíbený, protože se mu připisoval podíl na smrti Jana Husa.

Zikmund Lucemburský měl hlavně zájem o reformu církve, reformu říše a ochrana Evropy před tureckým nebezpečím.

V roce 1403-1404 zakázal odvádět peněžní poplatky papežské kurii.

Zikmund Lucemburský vedl křižácké výpravy proti husitským bojovníkům.

Zikmund Lucemburský zemřel 9.12.1437.

Měl jen jedinou dceru, proto lucemburský rod v čechách vymřel po meči.