Skautský tábor

Anotace: Skautink po druhé světové válce. Pravdivé vzpomínání na rok 1947.

Dospělí i děti chtěli dělat něco, co za války nebylo možné. Všechno se dělo rychle a s chutí. Takže, když v našem městě se s pomocí starších a znalých lidí objevili "Skauti", vybudovali ve starém domě klubovnu. Vznikaly chlapecké a dívčí oddíly. Začala příprava na tábor v přírodě. Bylo potřeba sehnat všechny věci na jeho uskutečnění. Stále se používaly potravinové lístky - pozůstatek války. Nedostatek oblečení, žádné spací pytle, ani dobré deky. A přesto, tábor vznikl v krásné krajině Českého ráje, u rybníka Krčák. Chlapecký pak půl hodiny chůze u rybníka Věžák. Dívek bylo jen 25, věk 8 až 16 let. Mezi chlapci byli i starší. Sami bychom nedokázaly postavit celý tábor. Kamna na vaření z plochých kamenů, litinové pláty, rošt a roury, vše dovezené nakladním autem. Také nádobí, různé nářadí a pod. Vařily jsme si sami. Každý den měla službu jedna družina. Dvě starší a dvě mladší dívky. Vařit neuměla ani vedoucí, bylo ji dvacet let. Vařily se také knedlíky, které při vyndavání z hrnce občas spadly na zem a obalené jehličím se házely zpátky do vody. Za celý měsíc nebyl nikdo nemocný, ani zraněný. Nádobí i sebe jsme myly v rybníku, včetně zubů. Noční hlídky, protože nás bylo málo, hodinu a půl, nebo dvě spolu tři hodiny - deku přes ramena, píšťalku na krku, skautskou hůl v ruce jako Krakonoš ze Spáleného mlýna. Žádné balíčky z domova, jen jedna maminka nám dala dobrou jíšku do kamenného "sádláku", kterou jsme s kamarádkou dlabaly nožem při noční hlídce. Hlad je nejlepší kuchař, jak se říká. Patronát našich sousedů, skautů, byl starostlivý, ale neměly jsme tušení až jak moc. Hlídka si v noci trochu zdřímla a v noci byly vykradeny všechny stany. Z vnějšku pod celtou zloději sebrali všechno, co bylo na stolku a ještě rozhrabali ohniště uprostřed tábora, aniž se hlídka vzbudila. Také jsme jim to odvedly ...(a trochu erotiky přidám) V noci jsme byly vzbuzeny na noční poplach. Rozkaz: Bez jediného slova temnou nocí na hrad Trosky. Teplá noc, měsíc nám svítil na cestu. Vracely jsme se kolem rybníka Vidlák, svlékly se, naskákaly do chladné vody a protože naše těla byla opálená, vypadala jako když máme všechny bílé plavky a také trochu jako Rusalky. Po příjemném osvěžení nastal zmatek, části oděvů zmizely. Tenkrát bylo jasné, kdo je zloděj. Oni nás ti "dobráci" hlídali i v noci. Žádný jiný úmysl to nebyl – věřte ...
Naučily jsme se přežít i v těžkých podmínkách, zručnosti, pomáhat jeden druhému, mít rád přírodu a mnoho jiného. Nápis na bráně tábora " BUĎ PŘIPRAVEN " byl tak naplněn.