Anotace: Nedělní čekání na Karlův most se mění v nečekané setkání s realitou. Z tradice se stává moment, který otevírá otázky o svobodě, světě a odvaze nezůstat jen tichým pozorovatelem.
Byl to obyčejný nedělní den. Ten typ dne, kdy se člověku nechce vylézt z postele. Venku foukal silný vítr a oblohu zakrývaly těžké mraky. Přesto jsem se těšil. Přes Karlův most měl projít průvod „vajíčkobraní“ – událost, která mi každý rok nějak unikla. Buď jsem byl v práci, nebo mimo město.
Dopoledne jsem si připravil fotoaparát i menší kameru. Když jsem kolem půl jedné vycházel z bytu, měl jsem pocit, že to nestihnu. Takové průvody bývají krátké a rychlé.
Na mostě už se tlačil dav lidí. Fotografové zachytávali každý detail, ale hlavní aktéři – obyvatelé z Velvar – nikde. Velvarští „vajíčkonosiči“ zřejmě cestou do Prahy zabloudili, protože dorazili s hodinovým zpožděním. Šaráda mohla konečně začít.
Pražští fotografové šli doslova přes hlavy, aby ulovili co nejlepší záběr. A já? Seděl jsem u sochy svatého Víta a čekal, až průvod projde kolem mě. Zachytil jsem pár momentů a pomalu se přesunul směrem k muzeu Karlova mostu, kde už fotoaparáty cvakaly o sto šest.
Pak jsem v dálce zaslechl zvláštní hukot.
Dav mladých lidí s vlajkami Palestiny a Libanonu procházel kolem mě. Okamžitě si získali mou pozornost. Možná to byl ten moment – připojit se. Jít s davem, který hlásá něco, co ve mně rezonuje: svobodu a právo na sebevyjádření.
Po krátkém pochodu přes most a několika projevech na Kampě bylo po všem.
Seděl jsem pak v parku a přemýšlel.
Před pár dny jsem seděl v kavárně, když si ke mně přisedl neznámý muž. Já měl kávu, on snídani. Rozhovor plynul různými směry, až jsme se dostali k politice. Mluvil o tom, že přijde třetí světová válka.
Ale proč by měla přijít?
Konflikty ve světě často vznikají z chamtivosti – kvůli nerostným surovinám, moci, vlivu. A z lidí se pak stávají uprchlíci. Ne proto, že by chtěli odejít, ale protože nemají kam se vrátit. Chtějí jen žít v bezpečí.
Mnozí říkají, že válka je nevyhnutelná.
Já si myslím opak.
Je důležité se postavit. Ukázat, že nám není jedno, co se děje. Říct nahlas, že tohle není v pořádku.
A hlavně – nezavírat oči.
https://www.facebook.com/share/r/16TQ4NrpAB/
https://www.facebook.com/share/p/1CE8fT8P3e/
https://www.facebook.com/share/p/1Cpe8R73VU/