MYLUJUŤĚ

V dnešním mrazivém lednovém ránu jsem ucítil teplo a jarní předtuchu.
Očima jsem vdechoval vteřiny kouzla opojení navzdory mrazu který
mi lezl do rukávů a tahal mi kůži z lícních kostí. Radost vřískajících
ptáků v krmítkách mi dala za pravdu. Takže předjaří tu bude cobydup.

Ale ještě před tím jsem našel doma na stole vzkaz od našeho 6.letého syna.

MYLUJUŤĚMOJEMYLOVANÁMAMYNKOKDYŠRÁNOVSTÁVÁŠAUSMÝVÁŠSE

Ten vzkaz nebyl pro mě. Škoda. ALE to jsou ty okamžiky kdy člověk pochopí
význam a smysl žití. To je to úplně nejdůležitější největší štěstí
a naplnění. Všechna slova okolo mi pak přijdou prázdná fádní a zbytečná.

Mylujuvásbásnýřkyabásňýcy