OCHRNUTÍ HORNÍ KONČETINY

OCHRNUTÍ HORNÍ KONČETINY

Anotace: Zatím jen částečné, ale pravděpodobně způsobené prací s PC

Věk pro zasloužený odpočinek důchodců je rafinovaně vyměřen tak, aby lidé nemají už povinnost pracovat, mohli skoro všechen volný čas trávit posedáváním v čekárnách všemožných ordinací zdravotnických zařízení. Předpokládám, že v budoucnu bude péče o seniory na takové výši, že většina seniorských ubytoven bude vystavěna hned v blízkosti zdravotnických středisek.

Náhlá změna zdravotního stavu do náruče zdravotnické péče, dokonce v neděli, vehnala i mne. Tedy s manželkou, když bez ní už nedám ani ránu. Nazval bych toto zpestření všedních dnů podle přípravy věcí k pobytu na nemocničním lůžku jako rodinné manévry nebo spíš jako příprava chudého krále do boje. Je totiž skoro jedno zda domov opustíte na jeden nebo už na několik dnů.

Začalo to už na pohotovosti, kdy přítomný lékař mne uvítal slovy. „Tak co, jak se vede , stará vojno!?“ Nebylo to příliš familiérní, jak to v překvapení vyznělo. Po chvilce mi došlo, že pan doktor byl účastníkem památných vojenských cvičení – doškolování lékařů, kde já, kapitán zdravotnické služby, celoživotní nestraník, ale dělnický kádr, byl jsem ustanoven formálním velitelem této zvláštní vojenské formace. Došlo dokonce ke vzpouře, ale tak zvláštní … no, posuďte sami!

Poslední hodina školení o čem jiném než o marx-leninismu. Přednášející politruk (politický pracovník) byl zřejmě tak nadšen skutečností, že přednáší tolika vysoko-vzdělancům, že ve snaze zažít si takový výjimečný okamžik cop nejdéle, nechal unést a přednášku neskončil v určený čas. A to byla jeho osudová chyba a řekl bych i nezlost schopností i rafinovaností lékařů. Uplynutím snad již poslední vteřiny ozval se ohlušující potlesk, že zanikl už i zvýšený hlas přednášejícího, který v údivu nad domnělým úspěchem svého přednesu se rozpačitě tetelil, ale současně si uvědomoval, že se věc – momentální vojenská nadřízenost vymkla z ruky. Neboť potlesk se změnil v ovace ve stoje, ale nejen to. Dokonce se tleskalo ještě i několik kroků až k východu z učebny, kde potlesk zanikl a krok se viditelně zrychlil.

Závěr lékaře byl rychlý. Ruka je částečně ochrnutá, nedostatkem přívodu krve, což dokazuje i nehmatatelný puls. Okamžitý přesun na neurologické oddělení okresní nemocnice, kde se mne ujal lékař z nezjištěné orientální země, česky dobře mluvící i píšící. Jeho vyšetření bylo až přepečlivé a mělo jen jeden jediný cíl. Vyloučit , že změny na končetině jsou způsobeny jakoukoliv příhodou mozkovou. Nález byl dokonce ukončen dovětkem: „Děkujeme za spolupráci!“ a přepochodovali jsme do čekárny chirurgické ambulance.

Tam jsem byl přijat stejně srdečně a vlídněji než na jaká úroveň dříve panovala. Přiznám, už dlouho jsem v nemocnici nebyl. Nebo že by to způsobil regulační poplatek? Tentokrát snad již doktorkou středoevropského původu. Nic nenasvědčovalo opaku. I její jméno bylo nad vší pochybnost české. Bylo zjevné i na pohledu, jak by mi ráda pomohla, ale její oči byť mladistvé a krásné, léčebnou schopností obdařené nebyly.

Ani jsem nestačil sdělit mou poúrazovou diagnosu prapůvodce té nemocné končetiny: traumatická obrna pravého plexu brachyální, V roce 1953 řidič vojenského nákladního auta za volantem usnul. V plné rychlosti najel na betonový přechod ze silnice na pole a náklad na korbě, také podřimující fotbalové mužstvo kopané v tom okamžiku jakoby „vystřelilo“ na oraniště, aby náklaďák po přemetu dopadl, kam jinam než na nás. Mně, v tom okamžiku v bezvědomí, údajně jedním kolem právě na zmíněné ruce. Bohudík nerozdrcené jen kyprostí půdy.

Vážení čtenáři! Pokud jste byli pozorní a dočetli až sem, budete odměněni i poučením, možná až varováním, které se vás může aktuálně týkat. Potíže s rukou nejpravděpodobněji mám z toho, že několik let u PC používám laserovou myš, kterou jsem vždy cítil jako lehce brnící, zatímco má manželka, prokazatelně citlivější, dokonce do jisté míry až i senzibilní, s ní pracovat nemohla, protože pro ni brnění bylo nesnesitelně bolestivé.

Takže celé mé vyprávění bych mohl pojmenovat také jako známý zdravotnický pink ponk, to je přehrávání si pacienta, ale asi by to nebylo to nejvýstižnější. Skončím jen s konstatováním, že v našem zdravotnictví se skutečně mnohé změnilo, jen si zatím netroufnu říct k čemu.

Pokud jste nečetli můj pokus o báseň věnovanou zdravotnictví, nesměle ji zde přikládám.


MEMENTO MORI (pamatuj na smrt) !
Konec poplatků ve zdravotnictví

Slovutný ministře zdravotnictví
Páni odborní i praktičtí lékaři
Ať se vám ještě víc a líp daří
zkrátíme doplatků pochody
necháme vám celé důchody
Za to nám zcela jen postačí
když ve vaší laskavé péči
odborně nám zatlačíte oči
Autor RU 82, 30.07.2012
Přečteno 1089x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí