paradox internetu

Existují lidé, kteří v běžném offline životě udržují jistý „normální“ status a vylévají své srdíčko na internetu. Sám jsem to tak, i když jsem ajťák, taky dělával: ale ono je to vlastně úplně opačně, než to vypadá: to, co je v reálu, může vidět jen nejbližší okolí (případně nikdo v zavřené místnosti, kamery jsou stále jen někde) a co napíšete na internet, jako byste napsali a poslali teoreticky do celého světa a anonymita je iluzorní, protože každý je pod svou IP adresou. Tak jsem se postupně naučil psát jen to, co by si teoreticky mohl číst „kdokoli“: ono je to ještě ošidnější tím, že při fungování online lidem někdy chybí korekční „reality checkové“ filtry, které se naučili při běžné komunikaci. I to ale může být pozitivní, když člověk napíše něco, co je jinak „blokováno“ jeho myslí: znáte to, některé věci člověk neřekne, ale napíše. Tímto končím úvahu, ono se to nějak srovná :)