Vím kdo to byl! 3.kapitola: Na místě činu 2

Celá udýchaná vykřikovala, že chce mluvit s vyšetřujícím detektivem. Zastavil jí jeden z policistů hlídající hlavní dveře. “Madam tady nemůžete být”
“Chci mluvit s vyšetřujícím policistou.” vyštěkla udýchaně.
“To mě nezajímá. Tady je místo činu. Pokud něco potřebujete, běžte na pobočku a nahlaste to tam.”
“Tohle ale nepočká. Musím mluvit s vyšetřujícím detektivem.” nedala se odbít.
“To je v pořádku.” přistoupil Headge k hádající dvojici a ukázal policistovi, že může jít pryč. “Tak co pak mi chcete?”
Žena se mu koukla unaveně do očí.”Vy jste vyšetřující detektiv?”
“Ano. Detektiv Charlie J. Hadge.” a podával jí ruku.
Ona se na ní jen podívala, pak se podívala na barový stůl. Pak se opět podívala na jeho ruku a se slzami v očích o krok ustoupila. Headge ji stáhl. Všiml si, že se její chování změnilo, ale zdržovala ho od práce a tak tu myšlenku, že se jí zeptá, jestli je v pořádku přesunul. “Tak co pak mi chcete?” zeptal se mírněji. “Mám tady práci, jak vidíte.” A mávl rukou kolem sebe.
“Podívejte se jí na zátylek, měl by tam být malý vpich.”
“A jak to víte?”
“ Prostě se podívejte.” Na dotaz detektiva nereagovala.
Headge se otočil na Parkera a přikývl.
Ten si rezignovaně frknul, položil kufřík na zem, vzal si rukavici a šel se podívat. Když uviděl nepatrný vpich, který byl tak dokonale schován, nevěřícně se podíval na detektiva a přikývl.
Detektiv se na ni obrátil. “Jak jste to věděla?”
Žena se na něj podívala. Pokrčila rameny a spustili se jí slzy. V tu chvilku se v něm něco zlomilo. “Jste v pořádku?” Zeptal se jí. Žena vypadala, že se co nejdříve zhroutí. Z nějakého důvodu ji chtěl obejmout. Ale momentálně byli středem pozornosti a nechtěl, aby se stal terčem pomluv a tak ji jen podal papírové kapesníčky, které měl v kapse kabátu. Žena přikývla a vzala si je. “Děkuji.” řekla mezi vzlyky. Headge se otočil k policistovi,který stál opodál a nařídil mu, aby si vzal její kontaktní údaje. Jak se obracel zpátky, aby ji vysvětlil, že se jí ještě ozvou, zasekl se v pulce nádechu. Ona už tam totiž nebyla. Byl z toho tak vykolejený, že tam chvilku stál a zíral na dveře. “Doprdele kde je?” Vyštěkl.,“Sakra najděte jí.” Přikázal a postrčil policistu ke dveřím.
Celý naštvaný šel ke koronerovi. “Jak to věděla, když ty jsi nic nenašel?”
“ Je to řečnická otázka nebo na ní chceš odpovědět?” zeptal se Parker
“Samozřejmě bych chtěl odpověď. Vždycky chci nějakou odpověď.” řekl naštvaně.
“Tak na tu první otázku. Nemám ponětí.” Headge se na něj podívala pohledem, to jako vážně? Parker se na něj ale usmíval. “ A za druhé. Na mojí obranu. Je to tak nepatrná ranka, že pokud bych nevěděl co hledám, myslel bych si, že je to pupínek. Pod těma vlasama to není vidět. Pod se podívat “ Pobídl Parker detektiva rukou, odhrnul vlasy oběti a ukázal prstem na malinkatou ďubku na konci krční páteře. Jak se Charlie nakláněl, aby se podíval, do baru přišel poslány policista celý udýchaný. “Nikde jsem ji nenašel, je pryč.”
Charlie se nevěřícně podíval na Parkra a pak oba zakroutili hlavou. Koroner vrátil vlasy na původní místo a pokynul svému týmu, že tělo můžou dopravit na pitevnu . “Tak jak jsem říkal. Víc budu vědět, až ji budu mít u sebe.” Pak si vzal kufr, sundal si rukavici, dal si ji do kapsy a odešel.
Headge odcházel jako poslední. Měl totiž pocit, že mu stále něco uniká.