Záhada Modrého knoflíku

Anotace: sedmá kapitola

Příští měsíc nabraly události takový spád, jaký nikdo už dlouho neviděl. Tak nejprve obvinili bratra vedoucího Gustava z průmyslové sabotáže proti podniku Aserwet, možná by jej zavřeli , ale Gustav je stačil mistrně zmlátit, takže než přijely posily, nacházel se za horami. Pak počasí absolutně nepřálo. Dále investoři, kteří sponzorovali továrnu bud‘
se ztratili nebo zkrachovali, tím pádem bude potřeba najít nové sponzory. A aby toho nebylo málo musí se opravit půlka fabriky, jelikož přijede kontrola z nejvyšších míst.
Mirek poprvé zde viděl maximální pracovní výkon všech zaměstnanců. Pan Lubějský mu vysvětli, že se to děje jednou za dva roky, neboť se jim nechce bloudit po Bavorském lese. Aby chlapec nepřekážel, chodil si hrát s Lánou do okolí Modrýho knoflíku.
Nastával podzim. Ten je zde velice nádherný. Stromy tu mají listy tak vybarvené, jaké se nenajde nikde jinde. Modrý knoflík ovlivnil chování jelenů. Ti namísto klasického předvádění soubojů mezi sebou, volili ještě přehlídku porostlé srsti travinami. Takže jste se měli na co těšit. Také voně podzimu není stejná.
Mirkovi se po čase začínalo stýskat. Vlastně se nudil, kdyby tu neměl Lánu unudil by se k smrti. Ale jeho nudu brzy měly zahnat nečekané zprávy, které změní zažitý chod továrny.
Tak jako obvykle bezúčelně bloumal po chodbách, když v tom jej dostihl uřícený pan Lubějský a spustil: „ Mirku, už o tom víš? Ministerstvo životního prostředí nám chce zakázat činnost.“
„Ale proč?“
„Prý tu nalezli velké naleziště kvalitní ropy, která má zajímavé vlastnosti a je úplně odlišná od těch, které známe.“
„ Kde ji našli a vědělo se o ní už dříve.“
„ Ne vědělo, vznikla nedávno, jestli chceš ukážu ti to místo.“ Hoch mlčky přikývl. Muž jej vedl k těm nejstarším dubum, jaké si lze představit.
Oba se podívali na ropu. Byla tyrkysová a velmi hustá. Franta vyndal z kapsy zapalovač nabral si jí plnou hrst a zapálil. Ta se vznětla, chvíli hořela a pak změnila barvu a skupenství. Teď je modrá a kapalná. Jak tak pozorovali pomalu stékající modrou ropu, napadlo chlapce, jestli by její zajímavé vlastnosti nemohl někdo prozkoumat a odůvodnit,
s tím to nápadem se i hned svěřil: „ Neznáte náhodou někoho, kdo by zjistil její původ, vlastnosti atd.“ Lubějský se zamyslel: „ Jo, znám mého bratrance bydlí na druhé straně Bavorského lese, počkej tu, já mezitím doběhnu pro nějakou nádobu a řeknu tvému otci kam tě beru.“ Na ta slova se otočil a rychlým krokem spěchal k tovární budově.
Vrátil se ani ne za pět minut s dvěmi velkými zkumavkami s uzávěry. Sehnul se a nabral vzorky. Potom vyrazili na cestu.Šli mlčky vedle sebe. Když do razili k cíli, zaklepal Franta Lubějský na domovní dveře svého bratrance. Otevřel jim muž z celým chrupem zlatým, dlouhými šedivými vlnitými vlasy a v roztrhaném špinavém plášti.Tvář toho to člověka byla veselá a bázlivá. Mávnutím ruky je pozval dál. Uvnitř to vypadalo jako v laboratoři potrhlého vědce. Pan Franta začal řeč: „Promiň Adame, že jsme sem tak padli, ale jede o důležitou věc. Adame, tohle je Mirek Janda, syn pan vedoucího. Mirku tohle je můj bratranec Adam Lubějský.“ Adam poctil oba příchozí úsměvem.
Pak ale promluvil: „Tak Franto, o jakou důležitou věc jde?“ Pan Lubějský
Mu podal dvě zkumavky ropy. Ten si je pečlivě prohlédnul a žasnul neboť šlo opravdu o ropu. „Kde jste to našli,…. zvláštní ….budu ji muset podrobit několika testům….jediná na světě….,“ říkal si pro sebe Adam. Znovu se ujal slova Lubějský: „Zjistili jsme , že když ji zapálíme změní barvu a hustotu.“
„Hm…velice zajímavé, pojďte za mnou, bude se testovat.“ Oba hosté se odebrali za svým hostitelem. Chlapec spolu s nima vešel do podivné malé komůrky. Pokusy začaly.
Pan Adam ropu několikrát zapálil, ta se pokaždé změnila na jinou barvu a hustota byla čím dál menší. Když ale měla odstín tmavě červené, stala se sní zase hustá tyrkysová ropa. Všichni si uvědomili holou skutečnost , objevili nevyčerpatelný zdroj energie. Následovali další a další testy. Vždy se učinil nový objev. později napsal náš vědec vzorec. Ten se zcela lišil od ostatních vzorců; c47h89+Si2O5+ Te15Rd16+Na54P3 +c47h89. Stejný konec jako začátek vzorce byl příčinou, toho že se testovaná látka vrátila do své původní podoby. Závěr byl neúprosní- tato ropa nevznikla přírodní cestou. Mirka napadlo: Mohl snad Modrý knoflík za její vznik? Kdyby zanikl, existovala by, jak dlouho se tvořila a kolik ropy se nachází na území továrny?
Bylo už pozdě, tak se všichni rozloučili. Pan bratr Adam ještě řekl: že zavolá kdyby něco. Doma je čekalo nemilé překvapení.