Temnota-"Ten není pro tebe" (č.16)

Anotace: Trochu kratší kapitolka...

„Sewro?“ poposunula jsem mu hlavu na rameni tak, abych mu viděla do očí.
„Co je?“ zeptala jsem se. Od včerejška, kdy se v myšlenkách pohádal s Šedým, byl napjatý a měla jsem pocit, že se mě chce na něco zeptat, ale nenachází odvahy.
„Chtěl jsem se tě jen zeptat…“ odmlčel se a podíval se z okna.
„Ano?“ čekala jsem až se konečně vymáčkne. Zavrtěl se.
„Je Gear tvůj pán?“ podíval se mi do očí. Srdce se mi rozbušilo. Jak se o Gearovi dozvěděl? „Gear? Ne samozřejmě. Jsem sobě sama paní.“ usmála jsem se na něj konejšivě. „Kdo ti tohle namluvil?“ snažila jsem se tvářit pobaveně, ale byla jsem napnutá jak struna.
„Šedý o tom mluvil. Když jsme tebe s Geer potkali, zrovna jsme se vraceli z centrální budovy. Probírali jsme tam plán pro náš nadcházející úkol a když byla porada ukončena, objevil se tam Gear.“ ztuhla jsem. To neznělo dobře. „Bylo to zvláštní. Nikdo tak vysoce postavený se nezajímá o jednotlivé úkoly rodin. Dokážeš si představit jak jsme byli všichni překvapení a ještě víc nás překvapilo, když si vzal Šedého stranou.“ sakra! Co mu mohl vykládat? Pověřil ho aby mě sledoval, aby se okamžitě dověděl, kdybych porušila dohodu? „Nevím o čem mluvili, ale Šedý byl náramně spokojený. Když jsme spolu v myšlenkách mluvili řekl mi, že jsi jeho budoucí žákyně. To on tě proměnil?“ v hlase mu byla slyšet úzkost.
„To, že mě pokousal ještě nic neznamená. Nestanu se jeho služkou.“ vzala jsem jeho ruku do svých a snažila se ho uklidnit. „Zůstanu s tebou.“ usmál se.
„Měla by sis dávat pozor na Šedého.“ pohladil mě po tváří. „Bude se tě snažit získat.“
„Já to nechápu.“ zamračila jsem se. „Proč najednou ten zájem?“
„Gear má o tebe očividně zájem a rodina, jak sis určitě všimla, upadá. Kdyby si získal tvou náklonnost, mohl by získat mnohem lepší společenské postavení a přízeň Geara. Pozvedlo by to celou rodinu.“ zavrčela jsem. Tak o tomu jde! „Slib mi něco.“ ozval se pochvíli mlčení, když jsem byla ponořena do svých myšlenek. Podívala jsem se na ně. „Nepodlehni jeho svodům. Je dobrý řečník. Okouzlí tě svými řečičkami, až nebudeš vědět kde ti hlava stojí.“
„Tak toho se bát nemusíš. Nenávidím ho, na to se můžeš spolehnout.“ usmál se a políbil mě.

S trhnutím jsem se probudila. Nezdál se mi zrovna hezký sen. Moc jsem si ho nepamatovala, ale vím, že jsem v něm utíkala s Vlkem před Šedým a Gearem a měla jsem děsný strach.
Podívala jsem se na hodiny nade dveřmi. Byli tři hodiny. Povzdechla jsem si, otočila jsem se na druhý bok a snažila se znovu usnout. Po půl hodině převalování, jsem to vzdala a vstala.
Myslela jsem si, že ve společenské místnosti nikdo nebude, ale to jsem se spletla a to nemile. Nebyl tu nikdo jiný než Šedý.
Seděl v křesle u ohniště a četl si knížku. Zdálo se, že si mě nevšiml. Chtěla jsem se nenápadně vytratit, ale jakmile jsem se otočila uslyšela jsem jak knížka dopadla na stůl.
„Taky máš problémy se spaním?“ zeptal se, jako by si nevšiml, že odcházím.
„Ani ne, myslím že si půjdu ještě na chvíli lehnout.“ odsekal jsem.
„Počkej.“ neochotně jsem se zastavila. „Sedni si, chtěl bych si s tebou o něčem promluvit.“ pokynul mi na gauč, který se nacházel vedle křesla kde seděl. Zaváhala jsem. Neměla jsem náladu se s ním bavit, ale uposlechla jsem.
„O čem chceš mluvit?“ zeptala jsem se chladně.
„Gear mě požádal abych ti vysvětlil jak to tady chodí.“ ušklíbla jsem se. Tak Gear si už chtěl hrát na učitele? A já si myslela, že máme nějakou dohodu. Neměl jsem chuť poslouchat nějaké kázání, ale budiž. Stejně bych se tomu nevyhnula.
„Jestli se myslíš, že je to nezbytné.“ pohodně jsem se posadila a čekala až začne. Doufala jsem jen, že to nebude na dlouho.
„Určitě. Jinak by jsi neudělala takovou hloupost.“ nechápavě jsem se povytáhla obočí.
„A co to bylo za hloupost, jestli se smím zeptat?“ moc dobře jsem už odpověď znala.
„Jak tě jen mohlo napadnout dát se dohromady s Vlkem?“ hlas mu přetékal pohoršením.
„Možná proto, že ho mám ráda.“ znechuceně si odfrkl.
„To je sice hezké, Sewro…“ zadívala se mi do oči a nahnul se ke mně. „Ale on nemá žádné společenské postavení!“
„No a? Já snad nějaké mám?“ zeptala jsem se klidně.
„Ne, alespoň prozatím, ale až se staneš Gearovou služebnou, staneš se zájmem politického dění. Spousta lidí tě bude chtít ovlivnit a získat si tvou důvěru, aby se dostali blíž ke Grearovi. Vlk je slabí, nebylo by těžké ho unést a jeho prostřednictvím tě vydírat.“
„Hm, to je asi pravda, ale já se nestanu Gearovou žačkou. Takže…“ vstala jsem a uzavřela rozhovor slovy. „Sis to kázání mohl nechat pro sebe, jelikož mě se to netýká.“ zavrtěl nevěřícně hlavou. Podíval se mi do očí.
„Ty tomu opravdu věříš? Čím déle Geara odmítáš, tím víc tě chce a on si už nějakou cestičku najde, aby si tě získal.“ měl pravdu. To jsem věděla, ale nechtěla jsem tomu věřit.
„Možná, ale já se nehodlám vzdát. Naděje umírá poslední.“ zamířila jsem ke schodům.
„Marně doufáš. Měla bys to s Vlkem skoncovat dřív, než ti na něm bude příliš záležet.“ byl už naštvaný mou tvrdohlavostí. „Ten není pro tebe.“