Jessica.5

Anotace: Snad se bude líbit

"Jess, krásko! Není ti nic? Jsi v pořádku?"
"Zdravím Boby, já se vážně omlouvám! Nechápu jak se to stalo! Samozřejmě nahradím ti škody a pomůžu ti tu uklidit a ..."
Teprve ted ji to došlo. Bobby se i přes to že mu z krámu nadělala třísky štastně usmíval.
"Jess tak rád tě vidím! Pojd, dáme si vzadu čaj. Jess ty jsi kouzlila!" Chrlil ze sebe štastně.
"Ano, byl to omyl. Nezvládla jsem se. Už se to nestane..."
Bobbymu ztvdl výraz. "To je ale špatně Jess! To se samozřejmě musí stát! ty jsi čarodějka a s tím nic nenaděláš!"
"dost Bobby, o tom sme snad už muvili hodněkrát. Řekla jsem že ne. Ty jsi tam byl Bobbby tak proč mne nemůžeš pochopit! Ty jsi je taky viděl! Kristiena, Thomase, Martyho, Alici! A můžu za to já!"
"Ne Jess, za to ty přece nemůžeš! Oni s tím počítali a ty jsi jen postupovala podle našeho plánu. Všichni jsme tam byli připraveni zemřít. Byl to boj za dobrou věc! "
"Ano? Tak proč jsme my přežili?! Proč ne oni? A proč je to nakonec uplně jiak než tak jak jsme si přáli? Chtěli jsme pro sebe město! Alianci upírů, mágů a koho ještě a jak ten slavný boj dpadl? Téměř všichni které jsem kdy milovala jsou mrtví! A ze mne je vrah. Zabila jsem všechny z druhé strany, kteří o přežili a nemohla jsem už přestat! Tolik je ve mne zloby!"Po tvářích ji tekly slzy.
"Dopadl dobře Jess! Ve městě sice nevládneme my v čele s tebou a Kistienem jako králem a královnou, ale nevládne tu ani krutovláda toho hlupáka Michaela! Toho jsi taky zabila ty Jess! A s ním spoustu dalších odporných savých hovad! A Andreas! Co Adreas? Toho jsi přece vytáhla a zachránila! Jinak by tam schořel!"
"Dost Bobby. Bavíme se o tom už po sto tisícé! Mně ty vzpomínky bolí a co se mojí magie týče, rozhlédni se! Je to jako tenkrát, jen v menším měřítku! Zůstala tu po mne jen spoušt..."
"Protože netrénuješ Jess." Odmlčel se. Bál se že jakmile znovu začne naléhat, odejde odsud tak jako už hodněkrát. Ale cítil že dnes má šanci. Šanci přesvědčit ji že to, pro co kdysi bojovali bude v nejbližších dnech potřeba vybojovat znovu ale že tentokrát to musí dopadnout tak jak si Kristien a ostatní přali a ona že jim musí pomoci.
" Pojd dozadu. Dáme si ten čaj krásko."