Zdechni [27]

Zdechni [27]

Anotace: [DÉLKA: 1,5 A4; ŽÁNR: Sci-fi; WEB: http://zdechni-kniha.blog.cz] -> Když si všimla jeho pohledu, pousmála se, ovšem ten úsměv měl ke vřelému lidskému vskutku hodně daleko. Nemusel se ani dvakrát vyptávat a už pochopil, že Mel se chopila svých úkonů, jakož

„Udělám pro to všechno, co jen budu moct ..“ pohlédl jí upřeně do očí. To jen proto, aby pochopila, že ta slova myslel upřímně, ne proto, že by plál touhou sledovat její děsivě zakalený pohled. Chvilkami mu připadala jako v transu.
„Vážně se cítíš .. dobře?“
„Ano, velmi dobře ..“ krátce se na něj usmála.
„Super, tak jdem na to ..“ párkrát významně pozvedl obočí a jedním pohybem se obratně dostal do hlavního pilotovacího křesla. Netrvalo mu to ani minutu a dokázal robota připravit na rychlý přesun. Řídící deska byla tak narvaná všemi různými funkcemi, až si kolikrát připadal jako samotný bůh.
Jakmile aktivoval komunikátor, už zaslechl Rodgerův hlas.

„To bylo rychlosti .. proč vás tu už nevidím? Jestli tam provádíš nějaké nekalosti, tak ti naložím ještě jednou …“ zavrčel.
„Neměj obavy Rodgere ..“ šeptla namísto Duncana Melissa, což je oba překvapilo.
„Dobře, tak už ale vypadněte ..!“ bylo znát, že Rodger se opravdu necítí ve své kůži. Nebylo obvyklé vidět ho v nějaké situaci znepokojeného, natož tolik, jako právě teď.

Duncan se zrovna chystal na systém připojit i pilotování dvou dalších robotů, když se rozblikala kontrolka na panelové desce: „36h2 a 78h2 úspěšně připojeni. Délka spojení: 2 minuty“.
*Cože?? Ale to není možné, žádnou podobnou funkci jsem nezadával .. * roztřásly se mu dlaně. Bál se otočit, ale nakonec to udělal. Spatřil Melissin „profesionální“ výraz, z něhož jen těžko usuzoval jakékoli pocity a nálady. Chovala se jako pečlivě naprogramovaný robot ..

Když si všimla jeho pohledu, pousmála se, ovšem ten úsměv měl ke vřelému lidskému vskutku hodně daleko. Nemusel se ani dvakrát vyptávat a už pochopil, že Mel se chopila svých úkonů, jakožto druhý pilot.

„Tak teda vyrážíme ..“ robot se zvedl a s ním i dva další. Dunivé a pravidelné kroky se ozývaly postranní ulicí. Tlumení bylo sice aktivováno, ale několikati tunový kolos udělá rámus vždy, teď jde jen o to, jestli v menším, nebo větším měřítku. Pomalu svítalo. Naštěstí měla mlha v ulicích ještě dostatečně tmavý nádech, aby skryla kovová těla robotů před zraky civilistů. Ve sněhu však stále zůstávaly jejich stopy.
„No do háje .. debilní zima.“ konstatoval Duncan se značným opovržením v hlase. Už si nebyl vědom ničeho horšího, co by jim ještě mohlo pokazit plány v útěku.
„Jestli nás nedostanou teď, tak za chvíli určitě ano ..“ mocně udeřil pěstí do panelové desky, kde naštěstí minul všechny důležité přístroje.
Málem už jí býval něco slíbil .. ani takovou „maličkost“ nebyl schopen zařídit.
Jak trapné.

Stále slyšela to podivné hučení.
Neustávalo, ani když se snažila zaměřit na něco jiného.
Nedokázala se tomu ubránit.

Lehce odkryla rukavice bez palců, aby pohlédla na svou dlaň. Naskytl se jí obraz toho, čeho se obávala. Namodralé fleky se sice neobjevily, ale namísto nich byla síť žil a cévek do modra zbarvená. Další části těla už nezkoumala, dokázala si živě představit, že všude je to stejné.

Přestože před chvílí prodělala opravdu ošklivý pád, její tělo nebylo ani trochu pohmožděné a oslabené. Dokonce musela uznat, že se cítila mnohem lépe, než předtím.
Všechna ta nevyužitá energie v jejích žilách si žádala víc.
Myšlení bylo mnohem rychlejší a logičtější. Jako by dokázala předpovídat blízkou budoucnost, mistrně koordinovat své pohyby s myslí a dosáhnout tak obdivuhodných fyzických výkonů.
Jen nedokázala pochopit, v čem byl ten osudný zlom.
..
Nancy?
..
Mlčení bude teď nejpříjemnější pro obě strany. Nač je stresovat pocity, které prozatím ani nejsou oprávněné. Nebo že by .. ?

Sklopila víčka a plně se pohroužila do myšlenkové sítě. Byla schopna rozeznat jednotlivé osoby, jejich pohlaví, výšku, váhu, psychické rozpoložení .. starší paní v domě, kolem kterého právě prošli, se probouzela. Jakmile vstala z postele, roztáhla závěsy a vyhlédla z okna ven.
Zcela jistě ji probudilo to dunění velmi podobné zemětřesení.
Dostat se do její hlavy bylo tak .. snadné.
Nebránila se.
Stejně by to nedokázala ..
Autor Selene, 20.10.2008
Přečteno 311x
Tipy 4
Poslední tipující: Syala, Procella
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí