Temnota z Propasti kapitola 1 Propast

Anotace: Toto je moje prvni dílo tak mi to prosím okementujte ať vím jestli je to dobré.

„Morty teď nadešla naše chvíle, ovládneme svět lidí a temným konečně nebude stát nic v cestě k věčné tmě. A ani my nebude škodný.” „Korrangu ty starý blázne, vůbec si se nezměnil, stále sníš o vládě ve světě lidí. Co pak nechápeš, že dokud se synové a dcery věčných rodí ve světě lidí, tak nikdo z temnoty nemá šanci ovládnout svět. Dyť si vezmi Adolfa Hitlera, jak dobrý měl plán vyhubit všechny židy, mezi kterýma se hojně rodí potomci věčných a dále Slovany kteří jsou hned druzí v počtu potomků věčných. A ani jemu to nevyšlo, a že hezkou řádku potomků smetl a i jednoho věčného Karmartana, ale nás odsud nikdo nedostal.” „Morty asi sis nevšiml, že právě teď se otevřely brány organazaru a temní přicházejí na svět lidí a nic a nikdo je nemůže zastavit.” „A co je mi potom Korrangu z téhle propasti se stejně nedostaneš, stvořil ji totiž karmartan a nikdo jiný neví, jak se tato propast otevírá a ani jak ničí takže tu bude navěky a my v ní.” „Morty, Morty s tebou se ale vůbec nedá bavit, radši budu sledovat dění ve světech.”Povzdechl si Korrang a přenesl svou mysl zpátky na planetu zemi.
O 41 let později: „Morty mám dvě zprávy dobrou a špatnou, kterou chceš slyšet dřív?” „Špat-nou dobré pro nás totiž neexistují.” „Padl Sovětský svaz a sním i značná část temných.” „No tak vidíš, Temno prostě nikdy nezvítězí jedině.” „Jedině co?” „Jedině že by se našla truhla temna a někdo otevřel knihu tajemství.” „Nebude potřeba, vím jak se odsud dostat.” „Jak?” „Stačí otevřít bránu Zeleného Ohně a pak to lidem osladíme.” Začal se smát Korrang a za chvíli se přidal i Morty. „Tak a teď rychle do práce pamatuješ si ještě jak otevírat ohňivoba-revné brány Morty?” Korrang si stoupl a strčil ruku do černé prázdnoty, která byla všude ko-lem. Ze začátku nic v ruce necítil, ale čím víc se soustředil, tím víc se zvětšoval tlak v jeho ruce, najednou začal tahat ruku ven a v ní temnou hmotu. Morty okamžitě strčil ruku do vyta-žené hmoty a soustředěním se i pro něho nabyla hmota plnosti. Pak ji začal trhat a kousky házet na zem. Když už bylo dost hmoty Korrang vytáhl ruku a za odporného mlasknutím se hmota vrátila zpátky. Morty udělal z natrhaných kousků bránu. Nakonec se, oba dva společně dotkly brány. Brána začala měnit barvu z černé přes šedivou do bílé a dále do modré, červené, zelené zpátky do černé a nakonec do ustálené zelené. Pak si stiskli navzájem ruku, druhou se dotkly brány a ta začala pomalu hořet slabým nazelenalým plamenem až do velkých smarag-dově zelených plamenů. Když byla brána dokončena, vkročily dovnitř.
„Řeknu ti Korrangu svět se ani moc nezměnil, vypadá podobně, jako ten první, svět lidi se nikdy nezmění ale co chceš dělat?”„Získat na svoji stranu Alana nového vyvoleného je to ještě dítě a tím pádem máme větší šanci.“„Ale jak to chceš provést?“ „Nejdříve tady zabydlí-me a pak mu sdělíme, že má schopnosti, s kterými může ovládat světy.
Zabráni do hovoru si ani nevšimli, že je někdo ze střechy banky sleduje. „Sledujte hoši, támhle jsou dva temné stíny, vypadají jako Korrang a Morty.“ „Ty ses asi včera moc napil Kolegu, kdyby to byli oni, tak to poznám jenom, nějací cizí temní, kteří tu nemají co dělat.“ „Ale ne to je opravdu Korrang a Morty pane.“ „Říkám ti nejsou to oni, ale přesto tam poletí-me a zlikvidujeme je.“Připravte se hoši, až písknu, poletíte za mnou.“Velitel neviditelné hlíd-ky sletěl až ke Korrangovi a chvíli poslouchal, co si povídají. „Co tu děláte a kdo vůbec jste“ rozkřikl se po chvíli.“ Jakmile Korrang a Morty zaregistrovali, že na ně někdo mluví, přestali hovořit a otočili se. „Kdo si ty?“ „Já jsem se ptal první.“ „Cožpak nevidíš? Řekni, kdo si nebo zemřeš.“ „Snad ne Korrang a Morty, jo uhádl a teď zmiz.“ „Tak to nejdřív dokažte“ a pískl. V tu chvíli se ze střechy banky snesla skupinka třicet členů neviditelných strážců. „Chlapi koukejte tihle tvrdí, že jsou Korrang a Morty, pokud opravdu jste Korrang a Morty tak zničte banku.“ „Není problém“ Korrang luskl prsty a celá budova se začala řítit k zemi a z ní vybíha-li zděšení lidé. „A teď ji zpravte a lidem vymažte z paměti to, jak ta budova padala.“ Korrang znovu luskl a budova se postavila, luskl naposledy a lidé už si nic z toho nepamatovali." „Dobře jste to opravdu vy, přijmi tímto moji hlubokou omluvu.“Než to však stačil doříct, objevil se před nimi portál.