Nepřízen osudu a nebo výmysl !!

Anotace: Prostě takové dílko o lásce a fantasyi ..O mladé vesničance která se zamiluje do elfího prince ale jejich lásce osud nepřeje a tak jim do cesty dává ruzné překážky .. Prosím piště komentáře děkuji a doufám že se vám to bude líbit a omlovám se za chyby. :

Npařed abych se představila jsem obyčejná vesnická holka ..Marylen kovářova dcera .
Mám dluhé hnědé vlasy a modré oči a je mi asi 15 ani nevím u nás není moc pojem o čase neni tu moc učených.

Bylo to na podzim ,listí opadávalo ze stromu a stromy se barvyli do krásných barev ,tohle roční obdobý jsem milovala ale zároven s nim nadcházela spousta starostí .zachánění dobytka s pastvy do chlévu a uklid chalupy před zimou ,to jsem nesnášela protože jsem byla na vše sama matka mi umřela když jsem byla hodně malá při bouřce prý ,já nevím jak to bylo a otec má spoustu prace se sovojí kovarnou a tak tohle všechno leží na mích bedrech ..

Tak jsem tedy přijala svuj osud služky uklízela jsem vařila a pletla a když jsem měla vše hotové večer tak jsem zahnala stádo .Nandala jsem otci večeři popřála mu dobré hcutnání a vydala jsem se na svojí večerní procházku do lesa tak jako každý večer..Nebála jsem se nikdy .Otec za mnou ještě zavolal """dcero dávej na sebe pozor a neponocuj příliš dlouho ..

Tapala jsem chladnou podzimní nocí lesem ,začalo pršet kapky vody mi stékali po mém dlouhém hnědém pláštíku ..Byla mi zima ale šla jsem a pak začala bouřka blesky a hromi se ozívali krajinou.Šla jsem dál nechtěla jsem se vrátit domu vždycky jsem sněla o tom že budu něco lepšího než otcova hospodině ,služka..
Najednou mi bylo ouzko na duši a i v srdci neměla jsem nic ze života pořát jenom práce spánek a jídlo a naše malá vesnička Qipli nikdy jsem nic jiného neznala ,začali mi téct slzy z očí sedla jsem si pod strom, když v tom najednou se stalo něco velmi velmi zlého ,Kousek od mě uhodil blesk do stromu a ten začal hořet a na neštěstí mi spadla hořící větev z hořířího stromu na tělo ..Ohromná bolest zaplavila mé tělo ,byla jsem v šoku neveděla jsem co dělata a tak jsem začala křičet o pomoc ""Pomoc !!!! Pomoc !!!!
Ale nikdo se neozívalů ,byla jsem hluboko v temném lese a v noci co bych čekala normální lidé již dávno spali ..
Tak jak bylo na vesnicích zvykem a slušností ..
Slzy mi tekli po tváři bolestí byla jsem celá od bláta a ohen nepřetával hořet ,pomyslela jsem si že skončim jako nějaká čarodejnice uhořim ...Už mi docházela síla ani jsem nemohla volat o pomoc ,najednou jsem byla naštvaná na osud ..
A pak se to stalo ve tmně se oběvilo malé světýlko jako by od pochodně ..Uslyšela jsem nějaký hlas jak říká něco jako Wayzhel ,ale nerozuměla jsem tomu asi to bylo jiným jazykem nevím mco si toho nevybavuji pak jsem omdlela ..

Když jsem se probrala již jsem neležela v lese ale v posteli a celá obvázaná látkamy na tělě jsem cítila strašnou bolest a pálené začala jsem ječet protože jsem byla v šoku z horečky ...
"""Pomoc !Pomoc!au au !
Pak jsem se začala hrozně třást bylo to hrozné jako bych ani neovládala své tělo polívala mě horkost a bála jsem se o svuj život ,nehctěla jsem tu nechat otce samotného co by si beze mě počkal ..
Pak do pokoje přikráčela hubená žena s blond vlasy a divnýma velkýma špičatýma ušima a začala mi otírat čelo amluvila na mě divnou řečí ,asi mě uklidnovala ,pořát opakovala .Cimici Cimci eko ..
Nikdy jsem neviděla nikoho s takovíma ušima ale jinak byla krásná a nemohla být ani moc straá ani nevím proč ale její hlas mě uspával a tak jsem se zachvíli uklidnila a usnula.Probudilo mě slabé zavrzání dveří ale byla jsem příliš slabá a to abych otevřela oči a podívala se kdo otevřel dveře ..Tsak jsem jentak lžela a dělala že spím,nělkdo přistoupil k mé posteli a pohladil mě po tváři ,voněl krásně po čokoládě a bylinkách ,ta vuně se mi moc líbila a pak ten hlas ajkým na mě mluvil ale nebyla to moje lidská řečneorzuměla jsem tomu co říká .
""Si Vrael ono Wyrda black ""
Už jsem to nemohla vydržet otevřela jsem oči a podívala jsem se kdo na mě mluví byl to kluk asi v mém věku podle toho jak vypadal měl dlouhé černé vlasy a špičaté uši jako ta žena předtím co mě ošetřovala a uklidnovala ..Promluvila jsem n něj chtěla jsem mu poděkovat za záchranu""děkuji ti za záchranu ,jsem Ninive kovářova dcera a hospodinš ,jsem ti zavázána ..
Pohlédl na mě a pak povídá ""jsem Xeryk elfí válečník .
Zalhal ale nemohl jí říci kdo je ,nemslě o tom mluvit.
Udivilo mě že mi rozumí ""jak jsi to na mě předtím mluvil ,ty mi rozumíš? a jinak mě moc těší ,podávam mu ruku ..

Xeryk :ano rozumím ti i když nerad mluvím touhle lidskou hatmatilkou a to čím jsem mluvil se nazívá elfština ,to je náš elfský národní jazyk a není zač pomáhat si musíme ...

Ninive:přesto ti děkuji a jsem ti závázána a máš pravdu asi by každý národ měl mluvit svím jazykem (usměv) a přesto jsem o vás elfech nikdy neslyšela ..

Xeryk:To proto že mi nechceme aby o nás lidé veděli ,oni nás po staletí zabíjeli ,tak že nás je již jen pár (smutný víraz ve tváři )

Ninive:Hmm ale všichni nejsou stejná !!A rzí mě to !

Xeryk:to nevadí odpočívej musíš nabrat sil (polibek na čelo )políbil í i když neveděl proč ..

Ninivezase zavřu oči a přemýšlím o tom co říkal ,mam tolik otázek v hlavě že mi nedají spát ..
ˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇ


Xeryk se vypraví ke králi ke svému otci protože přikázal sluhum aby ho přiveli tak jde s nimi do sálu a hned jak vejde se súustí hromoví křik a krvavě rudé oči se zaměří na Xeryka...

""Xeryku synu elfího rodu ,proč hanobíš náš rod""
Xeryk jen stojí a hledí na svého otce krále Heriela ..

Herile:Odpověz ,mluvíš s králem !!Král vztane a jde k němu pomalou chuzí ..
Xeryk:Otče já nemohu odpovedět ,nevím čím jsem se provinil !

Heriel:Za prvé ses provinil tím že jsi zasahoval do osdudu a za druhé ty se bavíš s tou lidskou holkou !!!

Xeryk:Noa co má být !!(rozuřený look )
Heriel :nebut drzí synáčku a uvědom si konečně že nejsi jentak obyčejný člověk nebo elf ale jsi princ,tak nebut drzí nebo uvidíš!(rozuřený na maxsimum )

Xevyer: ještě něco :??? Už se otočí k odchodu !

Heriel :No jen počkej ono tě to přejde a ted padej synáčku !(zlí look )S tim faknaem přijdu o nervi říkam že ho jeho matka rozmazlila ...
Mno jo no to je tak když má temný elf dítě se světlou elfkou ..

Xevyer si nevšímá těch řečí a jde zase za lidskou dívkou za kterou těd chodí den co den prtože se jí přitížilo a nikdo z elfu nemá odvahu jí říct že už se asi neuzdraví ..Pořát si mumlají jenom pro sebe chudinka malá má jizvy strašné !

Elfí prync si čim dál víc uvědomuje že se do Ninive zamiloval ,to je ale nepřípustné pro elfa a prince ,ale jemu je to jedno dál za ní chodí a hladí jí a líbá na rty a čelo jako by se znali již dlouhou dobu ..!!!


A ona se taky chová jako by se znali dlouho dobu povídají si o vše co se jim v životě přihodilo dokonce mu řekne i o smrti své matky ..

A pak se stne něco neočekávaného král řekne Xerykovi ..
Ty nepujdeš za tou lidskou běhnou nebo tě vidědím a nebo lépe nenechám zabít ,budeš trpět za svoje hříšné činy ...

Xeryk ale nedbá a jde za ní všechno se odehrává jako vždycky pusa povídání a tak a pak rozloučení ale to Xeryk netuší že je to možná na posledy co jí vidí ..

Král hned odpoledne nechá prince odvést na jiný zámek s oduvodněním toho že chce aby se princ naučil něco nového ..

No a mezitim nechá Nnivive vyhodit ze zámku a tak zustane sama opuštěná někde v neznámích lesích na pospas osudu .. piště komenty abych veděla zda to má pokračovat ..