Nepřízen osudu a nebo výmysl !!2

Anotace: Mladá kovářova dcera se zamilovala do elfského prince a léčí se na hradě ze zranění ale také čelí nástrahám osudu a lidí ..

Ležela jsem celá zakrvácená a v bolestech někde kdesi v hlubokém opuštěném lese a s obrovskou tíží na srdci ,myslela jsem si že mě snad už muj milovaný elf a zachránce Xevyr nechce ,že už mě nemá rád ale počkat on se přeci nikdy nevyslovil v tom co ke mně cítí třeba jsem jen byla nějaká hračka a nebo jsem naivní vesnická holka která si nic lepšího než práci na statku nezaslouží.
Najednou jsem litovala toho že jsem toho muže poznala .že mě zachránil měla jsem zemřít ,ale co si to tu namlouvám stejně za chvíli umřu a nebo někdy jindy ,protože tak to musí být ..

ˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇ


Xevyr seděl v kočáře ačkoliv nebyl zvyklí na koně ,tak musel jet v kočáře ,což mu nedělalo vůbec dobře byl bledý z únavy ale i ze smutku ,celou cestu přemýšlel o tom proč mu otec tak náhle nakázal odjet !..Jak jeli hustým lesem tak se někde kdesi z dáli ozvalo vlčí vití ,ale nebylo to vití obyčejných vlku ale tvoru jež se proměňují v obrovské vlky,tedy vlkodlaku neboli likantropu .Princovi se zachvěli rty strachem ,ještě nikdy tahle stvoření neviděl ale mnoho o nich slyšel z pověstí a od svého učitele na hodinách .Věděl moc dobře že tahle stvoření nemají problém rozsápat krávu natož člověka ,ale také věděl že jsou to lidé a že se dají zachránit pokud do uplnku nikoho nezabijí zůstanou lidmi ..Jak si tak bloumal myšlenkami tak mezitím projeli les a dojeli na místo k malému letnímu hrádku kam jezdili s otcem když byl ještě malý ,těšil se že konečně po dlouhé době uvidí matku ,ona s nimi na zámku nebydlela .Protože se již dávno s otcem neměli rádi a Xevyr už byl dospělý .
Xevyr vystoupil tedy z kočáru a rychle utíkal do hradu ,ještě si pomatoval kam má jít kde je korunní sál .Vešel tedy do korunního sálu poklekl před trůnem ,na kterém seděla krásná žena v růžovích šatech s černýma vlasy a zelenýma očima a hleděla na zem na které klečel před trůnem Xavyr.

Matka skloní hlavu k synovi a pohladí jej po tváři ..
Edea :vítej muj drahý synu a povstaň !
Xavyr vstane a řekne:děkuji za uvítání matko a tobě taky hezký den ,moc jsem se na tebe těšil musím se přiznat , i když mi vrtá hlavou proč mě sem otec poslal tak náhle ,měl jsem přece na hradě spoustu práce.
Edea :Ano tak v tom ti neporadím synu ale jistě to má důvod i když je tvůj otec mrzout tak tě má jistě rád .
Xavyr:Já vím matko ..
Edea usměje se a začne vyzvídat jako každá matka..
Tak co zlatíčko už jsi si vyhlídl nějakou slečnu a nebo se ti aspoň nějaká líbí ..
Xavyr :Já nejsem si jistý ale asi jednu slečnu miluji .!
Edea :tak to je dobře ,pověs kdo to je ?
Xavyr:je to jedna lidská dívka ,jmenuje se Ninive a je moc krásná .Má hnědé dlouhé vlasy a modré oči ..Na člověka je okouzlující a milá ..
Edea usměv:Ale synáčku ona je člověk a možná je krásná ale nepatří k nám ale pokud jí máš rád tak si ji vezmi ale já nevím co na to řekne otec..!
Xavyr raději se s toho vymluví…jsem unavený matko ,půjdu si lehnout děkuji ..dobrou noc .
Edea:dobře ,promluvíme si později,,dobrou noc zlatičko.
Pak Xavyr došel dlouho zdobenou chodbou do malého pokoje s postelí s nebesy a ulehl ..
ˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇ

Ležela tam dlouho v blátě bez pomoci a krev tekla ,modlila se aby přišla smrt ale ta nepřicházel ale jenom bolest a bolest ..A pak se kolem začalo chvět křoví a ozývalo se divné vrčení a vytí jakoby od vlka ..Chudák Ninive nevěděla že jsou to vlkodlaci a navíc by stejně nemohla utíkat ..Tak tedy chvíli se chvělo to křoví a pak z něj něco vyskočilo .Ninive viděla jen jakou si černou šmouhu a pak náhle ucítila bolest po celém těl a krev tekla ještě rychleji a kolem ní se objevovala louže červené barvy .Bolest byla strašná myslela si že jí sežerou za živa ale nestalo se tak něco je vyrušilo asi srnka nebo něco takového a pak byli pryč a ona tam zůstala úplně sama uprostřed noci ,tak sama jako nikdy ..Osud jí dopřál malé úlevy usnula a když se probrala zjistila že žije a že její zranění se pomalu hojí i když má obrovské drápance,dokonce už byla o něco silnější a mohla vstát ,tak si promyslela co udělá a vymyslela že se musí od sud dostat ..Nevěděla jak ani proč ale šla a šla jako by čmuchala jako nějaký pes,ten den byl velmi divný i její sluch a zrak byl nějak jiný .. A dokonce měla chuď na sirové maso ,které by před tím nikdy nepozřela.
ˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇ
Princ spinká ve své posteli na zámečku až do pozdních odpoledních hodin pak poobědvá s matkou a vydá se na lov do lesa ,rád loví ve svém volném čase i když většinou nic neuloví ..Nasedne na svého hnědák a vydá se směr hluboký les ,jede celé hodiny krajem jen tak pro zábavu,nikam nespěchá má plno času ,přemýšlí ,hloubá v myšlenkách …
ˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇˇ
Plahočím se noční krajinou ,ale vůbec mi to nevadí jsem ráda že žiji …
Pak spatřím někoho na vzdálené cestě bojím se a tak se skovám do křoví aby mě nenašel …

Xavyr dojede na cestu ..Přísahal bych že tu před chvílí někdo byl ,vyděl někoho a nevěděl koho tak křikl …Vylez! at si kdo si a kde si …Chvíli čekal a koukal kolem a pak vylezla ,stála tam před ním Ninive …Hnědé vlasy jí vláli ve větru ,byla celá bledá a pod očima měla kruhy jako by týdny nespala ale přesto z ní nemohl spustit oči .


Ninive:Xa, Xavery !jsi to ty?:Kouká a něj jak sova..
Xavyr:Usměv:jistě že jsem to já Ninive,kde ses tu octla ?
Ninive:král mě vyhodil a pak pak mě něco napadlo a pak jdu a jdu až sem ..
Xavyr:Hmm, za to bude pikat ..a jsi v pořádku ?

Ninive:asi ano
Pak jí Xavyr naložil na koně a odvezl na hrad.

The End pokračování příště pište prosím komentáře..