3. "...425...410..."

Anotace: vesmírná pumpa, bitka a trávicí soustava vitality trávicí soustavy prasete

Sbírka: Pilot Dodo

Ve chvíli, kdy dorazili ke skladištím, se kdosi vyloupl ze stínu ve výklenku. Hoto Sun na něj namířil prstem: "Naše banka." "Banka" znamenala v pašerácké hantýrce osobu, u které se přechovával náklad. Dominika vzala sdělení na vědomí přikývnutím. Banka je vyvedla po zrezivělém schodišti do jednoho z nejvyšších pater, ukázala na kopec beden a bez jediného slova odešla.
"Není z nejmluvnějších," komentovala ho Dodo.
Hoto zabavil nedaleko stojící vozík. Naložili polovinu beden, Hoto sjel s vozíkem po rampě do nadzemního tunelu a zavezl náklad ke své lodi. Pilot Dodo mezitím čekala u zbývající poloviny zahloubána do úvah, nač proboha potřebuje jeden tvor tolik kachniček.
Jakmile byl náklad v obou plavidlech, nad Velkou E se vznesly další dva kusy šrotu, rádiem se pozdravily a pustily se na dlouhou cestu.

Nutno podotknouti (aby se předešlo nedorozumění s následkem označení spisovatele - tedy mne - za člověka hloupého a nelogického), že naši hrdinové měli předobrý důvod, proč nepoužít časoprostorový skok. Vesmír pilota Dodo si můžete představit jako zmačkané noviny, které doplatily na pro nás špatnou zprávu vysídlením do odpadkového koše, na kterých najdete libovolný počet dvojic bodů blízko sebe. Abyste přeskočili z jednoho bodu do druhého, potřebujete jisté množství energie. Čím vzdálenější budou body od sebe, tím více energie je k přeskoku nutné. Proto se hyperskoky používají jenom mezi velmi blízkými body, neboť u větších vzdáleností se musí použít taková kvanta energie, že je přeskok prakticky nemožný. Jedněmi z oněch míst ležících daleko od sebe jsou i Velká E a planeta Vypařujících se kachniček do koupele. Pašeráci sice mohou provést na své trase tři skoky, ale i tak bude cesta trvat týden.
Na sklonku druhého standardního dne (31 h 11 min) narazili na první celní kontrolu prvního hvězdného státu na trase, jenž stál za řeč, a o skok později se zastavili na vesmírné čerpací stanici za účelem načerpání sil, napojení mechanických ořů i občerstvení svých hrdel.
Pumpa byla stejná jako všude jinde ve vesmíru. Kachličky, plasty a únava. Zatímco čekali na jídlo, do jídelny vstoupil naprosto normální tvor naprosto normálně se chovající, čímž byl naprosto nenormální. Hoto Sun po něm loupl okem, zato Dominika porušila jedno ze základních pravidel pro přežití a zevrubně se zaobírala řvoucím, ba i kňučícím žaludkem.
"Divný," zašeptal Hoto.
"Už jdou s tím jídlem?" děla Dodo.
"Ani není poznat, jestli to je ženská či chlap."
"Estli s tím nedorazej do sedm a půl minuty, zblajznu jim stůl."
"Co tady může pohledávat?"
"Hm, ovšem celulózu nestrávím, takže mi je stůl nanic."
"Dobrý den, je tu volno?" zeptal se jich Naprosto normální tvor. Všechny stoly již totiž byly obsazené.
"Ehm, ano, jistě," vypravil ze sebe překvapeně Sun a lehce nervózně si prohlábl špičaté vlasy.
"Už jenom 425 sekund do konce života nebohého stolu."
"Děkuji," poděkoval Naprosto normální tvor, přisedl si a zastrčil si ohnivě oranžové lokny za ucho.
"Není zač," odtušil Sun.
"...410..."
"É, jste ženského pohlaví nebo mužsk - " při pohledu na výraz Naprosto normálního tvora se Hoto zarazil. "Víte, já jen abych vám neříkal dyž tak špatně... hm... no... chápete mě?"
"Ne."
"...380..."
"No, hm..."
"Nechápu, proč bych s vámi měla hovořit více, než je třeba pro získání místa k sezení," prohlásila Naprosto normální tvor a pohrdavě zavlnila dýchacími blánami.
Hoto Sunova vesta se stopami od různých omáček skutečně nebyla příliš reprezentativní.
"...365... já tu výhrůžku myslím vážně..."
"Hele, drahá dámo, brzdi, než narazíš, takovýmhle tónem na mě smí hovořit jenom má matka!" nabral Hoto sytější odstín modré.
"Nesnažte se mne zastrašit, vy čtyřtaktní blonďatý motore!"
"...340..."
A máme tu další bitku. Hoto Sun vyskočil ze židle, Naprosto normální tvor ženského rodu taktéž, popadli jeden druhého a snažili si zlomit vaz o nábytek v jídelně. Při této "bohulibé" činnosti převrátili několikero stolků, návštěvníků a podobných věcí, což zasažené stolovníky pochopitelně namíchlo. Brzy po celé místnosti létaly nejrůznější předměty, jež u sebe nikdy netušily vlohy k létání.
"...100..."
Vzduchem profičela čísi sklenička a rozbila své soudružky na barovém pultu. Obsluha se zdekovala do kuchyně.
"...-10..."
Nad hlavami prosvištěl těžký třílitr a střetl se s Dominičiným stolem s následky smrti. Stůl byl na třísky.
"To už jsem začala?!" vyjekla Dodo.
Kdosi zakopl o její židličku, ta se převrátila a Dominiku vzala s sebou. Dodo nevycházela z údivu: "Řekla jsem "-10"?"
Kolem obličeje jí proletěl jakýsi nešťastník a zapíchl se do stojanu na deštníky. Nevěřili byste, jak stojan na deštníky tvory uklidňuje. Proto se nalézá i na vesmírné pumpě, třebaže je ve vesmíru k ničemu. Tohoto strávníka uklidnil také, neboť nárazem na něj omdlel.
"Jak je možný, že jsem řekla "-10"? Jak to mohla obsluha připustit?" Dominika vstala z podlahy a zamířila k barovému pultu.
Je zhola nemožné, abyste si nevšimli hospodské rvačky, jste-li v jejím středu, pokud nemáte trávicí soustavu vitality trávicí soustavy prasete. Pokud patříte k tomuto typu bytostí a dostanete hlad, jdete za svým cílem - jídlem bez ohledu na okolní podmínky. To nám vysvětluje, proč, když na Dodu upadnul jeden ze rváčů, Dodo jej nezpacifikovala a při této příležitosti si neuvědomila dění kolem sebe, nýbrž mu upravila límeček, smetla z rukávu smítko a sdělila mu adresu dobré čistírny oděvů.
U barového pultu zjistila, že tu obsluha není. Nahlédla do kuchyně a spatřila klepající se zaměstnance. Dominice nedošlo, že se klepou strachy kvůli rvačce, pomyslila si, že se klepou strachy kvůli naštvanému zákazníkovi zosobněného jí, droboučkou blondýnkou s neposednými vlasy, větším nosem a úzkým pasem. Prostě strachbudící postava!
"Cha, zde jste vy zlovolní uprchlíci! Ukrýváte se jako Avaři před Sámem!"
Už už se nadechovala k tirádě, když se o její záda odrazil plastový talíř. Otočila se, jen aby o její tvář pleskl místní ekvivalent hamburgeru. Filmová hvězda pilot Dodo si pomalu, ale důkladně setřela hamburger z obličeje, elegantním pohybem jej zabalila do utěrky, obrátila se k osazenstvu kuchyně a pronesla slavnostním hlasem: "Jdu mu vrátit, co jeho jest."
A roztočila utěrku s hamburgerem nad hlavou.