Elf a čarodějka - Magický diamant (část osmá)

Elf a čarodějka - Magický diamant (část osmá)

Anotace: Tíha pravdy ;) tak snad se zalíbí :D

Sbírka: Elf a čarodějka - Magický diamant

8. Kapitola

„Co vyvádíte? Kam tak ženete?“ vykřikne na ně Nesmin.

„Jen tak, aby jsme trochu prohnali koně, protože ten můj se chtěl trochu proběhnout!“ vykřikne dozadu Eris.

„Pošlete dopředu Erisina  bráchu!“ vykřikne taky Sean.

„Proč?“ křikne nazpět Rannyk.

„Říkejte mi Veras.“

„Jak chcete. Pošlete sem Verase. Musí nás vést, já totiž přesně neznám cestu na ostrov!“

„Jak chceš!“

Erisin kůň náhle zpomalil a Sean tu náhlou změnu neočekával a jakmile i jeho kůň zpomalil skoro přepadl přes jeho hlavu na zem.

„Co blbneš?“zeptá se ji.

„Já nic, to můj kůň,“ odpoví mu.

„Co se děje?“ zeptá se jich Rannyk, když je konečně dojede.

„Nevím,“ odpoví mu Sean.

„Jak to myslíš, tvůj kůň? To se jako jen tak zastavil a bez příčiny?“ zeptá se ji Nesmin.

„Nejspíše,“ odpoví jí Eris.

„Škoda, že jsi přišla o svoji moc, jinak by jsi se ho mohla nějak zeptat,“ řekne ledabyle Rannyk. Sean na něj vrhl vražedný pohled, ale Rannyk jenom pokrčil rameny a do rozhovoru se už nezapojil.

„Možná bych to mohla zkusit já,“ ozvala se Nesmin.

Eris se po ní ohlédla a zeptala se: „Co tím myslíš?“

„Ach, já jsem vám to ještě vlastně neřekla. Byla jsme čarodějka.“

Eris, Sean a Veras zůstali na Nesmin zírat, jakoby spadla z višně.

„C – co jsi to řekla?“ zeptá se ji Sean.

„Řekla, že byla čarodějka. Pověz jim to,“ pobídne Nesmin z ticha Rannyk.

„A jak jsi se to dozvěděl ty? A kdy?“

„Dneska, asi tak před hodinou.“
Sean na něj upřel vražedný pohled a řekl: „Proč jsi nám to neřekl?“

„Čekal jsem, až to bude chtít říct sama a navíc, neměl jsem kdy.“

„Jasně, chápeme, ale teď nám to už vysvětli,“ vmísí se do začínající hádky Eris.

„Byla jsem čarodějka, dokud se mé družky nepřidaly na stranu zla. Potom mě proměnily v elfu a zbavily mě moci, dokud si to nerozmyslím. Jednou za mnou přišly a ptaly se mě, jestli jsem se už rozhodla, ale já jsem zůstala na straně dobra. Aby mě každá poznala, začarovaly mi vlasy, abych je měla navždy červené.“

Všichni zůstali zticha a nic neříkali, dokud se konečně neprobrala z transu Eris a řekla: „Tak to mnohé vysvětluje. Ale teď mi řekni, jak jsi to myslela s tím koněm.“

„Každá čarodějka se narodí s darem, který obnáší nejen její moc, ale taky spojení z přírodou. Větší spojení, než mají elfové a vtom případě já jsem spojená i ze zvířaty a mohu jim porozumět, ale musím se silně soustředit, protože bez moci je to obtížnější.“

„Tak jo. Můžu to zkusit taky?“ zeptá se jí Eris.

„Jasně.“

Sean slezl z koně a vzal otěže Restlla, aby ho nenapadlo někam zdrhat. Když si před něj holky sedly začal být nervózní.

„Ničeho se nebojte, nanejvýš něco v blízkosti shoří,“ ubezpečí je Nesmin.

„To jsi mě uklidnila,“ řekne jí Sean.

„Neboj, ty neshoříš, ani nikdo jiný.“

„A kdo teda?“

„Možná nějaká rostlina.“

„Aha.“

Nesmin se obrátila na Eris a začala jí vysvětlovat, co by měla dělat.

„Rozumíš tomu?“

„Trochu.“

„Tak opakuj po mě. Werry last donw de sarty korno!“

Eris po ní opakovala každé slovo a když to obě dořekly bylo ticho. Nezaševelil ani jeden list. Sean se podíval po Rannykovi, který se na to díval s nedůvěrou v očích a Veras zůstal stát s vykulenýma očima a sledoval to. Za chvilku uslyšeli hlasitý povzdech a potom Eris otevřela oči.

„Tak co?“ zeptá se jí Sean s nadějí v hlase.

„Nevím, nic jsem necítila, ale Nesmin mi více stiskla ruku. Něco cítí. Řekne nám to, až se probere.“

Když dořekla slova, Nesmin zrovna otevřela oči a podívala se na své přátele a každý poznal, že má odpovědi.

„No?“ pobídne ji Rannyk.

„Nevím přesně co to mělo znamenat, ale vypadá to, že Restll něco cítí a hodně zvláštního. Něco ho k sobě vábí, ale on odporuje. Ptala jsem se i stromů, ale ti nic moc nevědí, jediný kdo mi odpověděl, byla stará borovice, která leží asi sto metrů odsud. Někdo u ni sedí a něco si přeříkává a vypadá to na elfa, který tě byl navštívit včera.“

„Co tu chce?!“ vykřikne Eris.

„To se ho budeme muset zeptat osobně,“ řekne Rannyk.

Eris se otočila na patě a odkráčela do lesa. Všichni se na ní zaraženě dívali, ale jakmile jim došlo, že by ho chtěla napadnout, okamžitě za ní vyrazili.

„Ty tu zůstaň Verasi,“ řekne ještě Nesmin a vyběhla za ostatními. Doběhla je během chvilky.

„Vždyť ani nevíš, kde je,“ řekne jí Sean.

„Jasně že vím. Nevím jak, ale vím,“ opáčí.

Sean se otočil na Nesmina ta přikývla na souhlas a potichu mu řekla: „Jde správně.“

„Eris zastav!“ křikne na ni, když byla od něj několik metrů daleko.

„Proč Seane?“

„Protože tě může hravě zabít.“

„To je jedno.“ Eris se otočila a utekla pryč.

„Ta holka je, ale paličatá,“ řekne Rannyk.

Sean se na něj usměje a řekne: „A proto ji mám tak rád, nic si nenechá vymluvit.“

„Tak jdete za ní, nebo tady budete tlachat?“ zeptá se jich Nesmin, která se zatím dostala před ně.

Rannyk okamžitě vyrazil a Sean hned za ním. Nesmin šla jako první a když byli blízko starého dubu, zastavili se. Uslyšeli přidušené výkřiky a potom jenom ticho. Sean se tam okamžitě rozeběhl a vytáhl meč. Ostatní se vydali za ním. Na druhé straně borovice, ale neležela na zemi Eris, ale ten elf jménem Terrak.

„Tak mi už konečně řekni, proč jsi mě napadl!“ zrovna na něj zakřičela.

„Nikdy,“ řekne jí s odporem.

Eris držela v rukách meč a klečela nad ním, když to řekl, přitlačila meč na jeho hrdlo.

„No tak dobře. Napadl jsem tě, protože jsem to dostal za úkol.“

„A kdo má moji moc?“

„Hádej, můžeš třikrát,“ řekne s nevinným úsměvem na rtech Terrak.

„To ty?“

„Ano, uhádla jsi. Teď mě omluv, čeká mě má paní.“ A s těmito slovy zmizel.

Eris tam seděla jak opařená. Nezmohla se na slovo, ani nic nenamítala, když jí přátelé odvedli ke koni. Nasedla na Restlla a vyrazila pomalu kupředu.

Přátelé se po sobě podívali a pobídli koně, aby se za ní vydali. Poslední jel Veras a raději nic nechápal.

„Nechoďte k ní, myslím, že je to asi nejlepší řešení. Musí se s tím vyrovnat,“ řekne jim Nesmin.

„Dobře,“ řekne Rannyk.

Sean byl ticho a zůstal vyset očima na Eris. Něco mu na ní nehrálo. Když ji viděl jak klečí na tom elfovi, poznal, že je unavená a přitom by jí to jako elfu vůbec nemělo vysílit, když se ten zrádce nebránil.

„Seane, to platí i pro tebe,“ vytrhne ho z úvah Nesmin.

Sean, ale neodpověděl a místo toho pořád zíral na Eris.

„Seane?“ zeptála se ho.

Konečně se na ní Sean otočil a přikývl. „Stejně si, ale nemyslím, že to je dobrý nápad.“

„Vím o čem mluvím, stalo se to i mně.“

Potom bylo velké ticho. Nikdo nic neřekl. Začalo se smrákat a začali hledat dobré místo na přespání. Rannyk našel malou mýtinu, kde by mohli přespat.

„Zastavte. Tady můžeme přespat!“

Všichni zastavili, až na Eris, která jela dál.

„Jdu za ní,“ nabídne se Nesmin.

Sean ji, ale jediným máchnutím ruky zastavil. Místo ní, za Eris jel on, protože si myslel, že toho zvládne víc, než bývalá čarodějka. Přijel k ní blíž, ale ani nijak nedala najevo, že o něm ví.

„Eris co se děje?“

Neodpověděla.

„Alespoň zastav a slez z koně, ať nejsme moc daleko od přátel.“

Naštěstí zastavila, slezla z Restlla a sedla si na nejbližší pařez.

Sean si povzdechl a sedl si vedle ní. „Řekni mi aspoň něco?“ začne škemrat Sean.

Eris se místo toho rozplakala a hlavu položila na Seanovo rameno. Sean neváhal a okamžitě ji objal kolem ramen.

„Klid, to bude dobrý. Nic se neděje.“

„Děje, Seane, děje. Všechno ztrácím, všechno. Když jsem šla po tom Terrakovi a zaútočila na něj….,“ začala Eris, ale rozplakala se ještě víc než před tím.

„Co se stalo?“ zeptá se jí starostlivě, i když už nejspíše znal odpověď. Neměl rád, když ji takto viděl. Brečela jenom výjimečně, ale poslední dobou je toho na ni moc.

„Když jsem na něj zaútočila, jen tak, tak jsem stačila s dechem, nikdy dřív jsem se takhle nezadýchala a teď mi přijde, že ztrácím i dary z moci pradávných.“

„To není možné,“ ubezpečí ji Sean ne moc přesvědčivým hlasem.

„Je, protože jsem byla i dost zadýchaná, když jsem běžela k tomu dubu. Vždy jsem byla rychlejší než vy. Teď bych byla přibližně stejně rychlá.“

„Jak to myslíš?“

„Že se ze mě může znovu stát člověk.“

„To přece nejde!“ vykřikne Sean.

„Seane, i když jsem se pro tebe obětovala, když jsi byl mrtví, stejně si pořád myslím, že mě to jenom přeměnilo, ale nic nesebralo. Tudíž se můžu změnit zpět.“

„Vím, co by zabránilo tomu, aby ses neproměnila zpět.“

„Co?“

Sean sáhl pod svoji košili a vytáhl náhrdelník.

„To přeci nejde,“ namítne Eris, natáhla ruku a stáhla Seanovu ruku zpět.

„Já musím. Zemřel bych pro tebe, za každou cenu.“

„Seane-,“ začne Eris, ale Sean jí předběhl.

„Přeji si, aby Eris byla navždy elfkou.“ Sean dořekl přání a další z kamenů začal zářit.

Eris byla obklopená modrým světlem a potom všechna zář byla pryč.

„Teď už to bude dobré. Zůstaneš navždy elfkou.“

„Děkuji.“

„Teď půjdeme zpět a ty už přestaň plakat, ano?“

„Dobře.“

Vstali a šli ke svým koním. Přijeli k ohništi a usadili se k němu, vedle sebe. Nesmin se na Seana podívala a naznačila mu, jestli je všechno v pořádku. Sean jenom neznatelně přikývl.

„Tady máte večeři,“ řekne Rannyk a podá jim večeři, která obsahovala chleba, ovoce a kousek masa. Odešel od nich a sedl si vedle Nesmin. Koukli se na sebe a i Eris poznala, že se něco mezi nimi stalo. Okamžitě se musela zeptat: „Vy dva jste se dali dohromady?“
Sean se na ni nevěřícně podíval, ale když uviděl obličeje Nesmin a Rannyka, věděl o čem mluví.

„Jak jsi na tohle přišla?“ zeptá se ji sarkasticky Nesmin.

Eris se na ní zkoumavě podívala a potom řekla: „Tak zaprvé, sedíte moc blízko u sebe, za druhé, neslyšela jsem dlouho žádnou vaši hádku a za třetí díváte se na sebe, jak bych to řekla, ach ano, zamilovaně?“

„To je k popukání,“ přidá se Rannyk.

„I já si toho všimnul,“ přitaká Sean.

„Takže?“ zeptá se jich Eris.

Oba na sebe pohlédli a potom přikývli. „Jo je to pravda,“ řeknou současně oba.

Sean na ně vykulil oči. Eris se zase popadala za břicho, aby se nezačala hlasitě smát. Jediný, kdo byl zticha, byl Veras. Eris se po něm podívala a když si všimla, že se kouká z jednoho na druhého, zeptala se ho: „Děje se něco?“

Veras se na ní zaměřil a odpověděl: „To je trochu nad moje chápání. Teď jsi elfka a začali jsi si s princem ještě dřív než jsi jí byla. Tady ti dva, jak jsem pochopil, jsou nejlepší bojovníci na světě a dali se dohromady, i když se vůbec nemusejí? To je na mě trochu moc.“

Když skončil, všichni se po sobě podívali a začali se hlasitě smát.

„Děje se něco?“ zeptá se jich Veras.

„Ale nic brácho, to jen, že jsi to tak přesně vystihnul,“ řekne se smíchem Eris.

Po chvilce, kdy se všichni uklidnili, si vyprávěli různé příhody a vyprávění. Nejvíce chtěli všichni slyšet Seanův a Erisin příběh. Začali ho vyprávět, ale v půlce příběhu se zarazili a řekli oba zároveň: „Zítra vám to dořekneme.“

Slyšeli nesouhlasné mumlání a bručení, ale po chvilce toho nechali a lehli si. Sean si lehl vedle Eris, Rannyk vedle Nesmin a Veras byl mezi oběma páry. Noc uběhla jako voda, až na několik probuzení, kdy se všichni lekli, když někdo vykřiknul. Kolikrát se každý zeptal, co se děje, ale každý řekl, že měl jenom zlý sen.

Ráno se probrala první Eris a odešla k nejbližšímu potoku. Tak se trochu omyla a potom si vzala meč a trochu si zacvičila. Byla spokojená, že už se jí lépe dýchá a tak rychle se neunaví. Když skočila, uslyšela tichý potlesk. Otočila se a uviděla tam opřeného svého bráchu.

„Co tu děláš?“ zeptá se ho.

„Probudil jsem se a když jsem zjistil, že jsi zmizela, lekl jsem se. Chvíli jsem tě hledal, ale potom mi došlo, že budeš tady. Musím uznat, že ti to jde velice dobře.“

„Aha.“

Eris opustila potok a šla si ještě lehnout vedle Seana. Bratr za ní nešel, ale Eris věděla, že jí z dálky pozoruje, aby se ujistil, že se jí nic nestane. Jako by to potřebovala.

Lehla si a nejspíše se dotkla Sean, protože ji chytil za ruku.

„Klid, to jsem já.“

„Eris příště mě tak nelekej, mohlo to skončit špatně.“

„A to jak?“ zeptá se ho s úsměvem a nakloní se nad něj.

Sean otevřel oči a taky se usmál. „Mohl jsem tě zabít.“

„Moc se nevytahuj.“

„Myslím to vážně.“

„Jasně, to ti tak uvěřím.“

„Nepokoušej mě.“

„A proč?“

Sean se na chvilku zamyslí a potom s ní prudce trhne, povalí ji na zadá a obkročmo si na ni sedne. „Kvůli tomuto.“

Eris se usmála a řekla: „Pojď sem.“

Sean poslechl a naklonil se k ní blíž. Když byl blízko jejich rtů, Eris využila moment nepozornosti a tentokrát překulila ona jeho a sedla si na něj taky obkročmo.

„To je nefér,“ začne se bránit Sean.

Eris se k němu naklonila a řekla: „To abys věděl, že si se mnou nemáš zahrávat.“

Zaslechli za sebou smích a když se oba podívali co se děje, viděli jak se tam Rannyk a Nesmin smějí.

„Děje se něco?“ zeptá se jich Sean.

Nesmin se nezmohla na slovo, protože se rozesmála ještě víc. Jediný, kdo něco řekl byl Rannyk: „Spíš bychom se měli zeptat vás dvou.“

„Proč?“ zeptá se Sean.

„Vzbudili jste Nesmin a mě. A to jsem měl zrovna  krásný sen!“ vyčte mu Rannyk.

„A jaký?“

Rannyk sklopil hlavu a jenom mávl rukou na znamení, že je to jedno. Když uviděl Nesminin pohled, jenom sklonil hlavu, aby se nemusel dívat do jejích očí. Tím by ho přemluvila, aby to řekl.

Nesmin ho šťouchla do ramene, aby jí to řekl, ale nehnul ani brvou. „Tak co se ti zdálo?“ zeptá se ho.

„Nic.“

„No ták.“

Rannyk na ni vrhl vzdorovitý pohled a když ho chtěla znovu šťouchnout, chytil ji za ruku a přitáhl k sobě. „O tobě,“ zašeptal jí do ucha. Když jí pustil uviděl v jejím pohledu překvapení.

„Co si to tam špitáte?“ zeptá se jich Eris.

„Ale nic,“ odpoví jí Rannyk.

Náhle se za nimi objevil Veras a řekl: „Měli bychom vyrazit, nesmíme ztrácet čas.“

„Ach jo,“ zanaříká Eris a zvedla se ze Seana.

Veras začal sbírat věci a pokradmu pozoroval Eris.

„Tak balíme,“ oznámí všem Sean.

Všichni se zvedly a začali balit. Veras jenom zabalil svoje pokrývky, dal je na koně a nasedl.

Když bylo všechno sbalené a všichni nasedli na koně, musel se usmát. „To je ale parta. Jsem zvědavej jak to bude probíhat, až budeme všichni v nebezpečí. Kdo koho upřednostní.“

„Jedeme. Za mnou,“ zavelí náhle Veras.

Rannyk se nakloní k Eris a zeptá se: „Jako on nám teď velí?“

„Jedině on ví, kde je přesně ten ostrov.“

Potom všichni jeli mlčky, dívali se po sobě, ale nikdo nic neřekl. Na cestě byli celý den. Jeli přes několik vesnic, potoků a lesů. Při západu slunce se zastavili u jedné vesnice a našli si ubytování.

Autor malavydra, 15.01.2013
Přečteno 528x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře
© 2004 - 2022 liter.cz v1.5.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí