Zabiják Temnot
Zabiják Temnot
Vyškrábali se na lavici vozu, a Sallas pobídl koně. Vyrazili, trh nebyl daleko, takže cesta na nepohodlném voze nebyla tak strašná. Horší to bylo minulý rok, kdy časně napadalo ohromné množství sněhu a vůz se musel spíš tlačit.
,,Víš co Evane, myslím že když si dosáhl té plnoletosti mohl bych ti koupit nějakou pořádnou palici" pronesl Harak. Evanovi se rozzářili oči. Ono taky kdy se mu naposledy stalo, aby něco zajímavého dostal. Ale všechno rázně utnul Sallas ,,Haraku si blázen?" ,,Proč?" okamžitě oponoval strýc. ,,Když už se teda musíš utrácet, kup mu alespoň nějakou pořádnou sekeru, a když říkám pořádnou tak myslím od Severitů, ne ty pochybné poloseky od jižanů." ,,Hm" podrbal se Harak na hlavě a pronesl ,,Dobrá tedy, sekera možná bude užitečnější, ale na svoji palici nedám dopustit.. Jdeme tedy pro sekeru." Evan se štěstím celý rozzářil, severitská sekera stála tolik peněz, že by je Sallas ani na dvou trzích nedokázal utratit. Tím pádem nechápal jak se Harak k něčemu takovému mohl přemluvit, ale co na tom záleží, bude mít nejlepší nástroj v okolí.
Zbytek cesty projeli mlčky, možná z důvodu rozepře mezi otcem a strýcem. Ticho přerušil až Evan na návsi Hráze, vesnice kde se trh konal. Všude už bylo plno lidí v očekávání výstupu žongléřů a kejklířů, oni však museli jet dál až na velké náměstí, kde byli rozestaveni kupci z celého kraje. Harak neměl rád přílišnou společnost lidí, pokud ovšem nešlo o ženské, kde jak sám říkal dělal četné výjimky. Za jízdy vystoupil z vozu, strhl Evana sebou a zahulákal na notně překvapeného Sallase ,,Sejdeme se na návsi." Otec mu jen pokynul hlavou a jel dál. ,,Mrzák jeden starej" postěžoval si strýc. ,,Takhle o něm nemluv, má teď dost starostí, moje matka se nevrátila a potřebuje nakoupit zásoby a nářadí. ,,No dobrá, my teď musíme najít Severity, pokud chceme koupit to co máme v úmyslu.
Rozhlédli se a Harak náhle vyrazil severo-západním směrem k temně vyhlížejícímu stánku. Evan se rozběhl za ním. Když ke stánku dorazili, Evan byl mírně řečeno zklamaný, nikde nebyli vystaveny žádné zbraně, ani ozdoby, ani lidé tu nebyli aby okouněli jako bylo obvyklé. Ale zdálo se, že strýc ví co dělá... Třikrát poklepal po desce a dvakrát hvízdnul a zanedlouho se přiřítil vysoký muž s tmavou pletí v temném hábitu a vypadal že Haraka zná. ,,Nazdar ty starej kumpáne, co tu děláš?" ,,Jsme tu s mladým" ukázal na Evana ,,a potřebovali bychom jednu delikátní věc, slíbil sem že mu koupím Severitskou sekyru...,, To si děláš srandu, kde na ní chceš vzít? zasmál se muž. ,,Proto sem přišel za tebou příteli" pokoutně odvětil strýc. ,,Myslíš že vozím sebou na kdejaký trh severitské zbraně? Dneska je nikdo nedokáže ocenit, každý raději koupí jižanské zmetky..." ,,Taková je doba, každopádně, dokážeš sehnat nějakou sekyru k jeho postavě?" ,,Myslíš, že se ze mě za ty roky stal snad žabař, nebo co? Samozřejmě že seženu, do hodiny tu budu mít pár kousků" ,,Takže domluveno, za hodinu jsme zpět" potvrdil Harak. ,,Ne, to ne, hlavně ať nás nikdo při tom nevidí, sejdeme se v mém stanu za hrází." ,,Dobře, za hodinu." souhlasil strýc a rozešli se.
Evanovi se v hlavě honila spousta myšlenek, nejraději by si sekyru vybral sám, ale na tom nesejde, důležitější bylo to, kdo byl ten muž a jaký obchod vlastně jeho strýc uzavřel. Přišlo mu, že ten tmavý se ke zbraním určitě nedostává legálním způsobem, a určitě z nich neodvádí daně, které jsou poměrně vysoké. To se mu příčilo, celý život byl vychováván ke poslušnosti a oddanosti koruně. Pamatoval si jak na něj Sallas naléhal: ,,Do ničeho se nepleť a nikdo se nebude plést do tebe." Jestli to, že bude držet jazyk za zuby dopomůže k tomu aby dostal vysněnou sekyru, rád tu oběť podstoupí.
,,Myslíš že jí sežene?" zeptal se nadějně strýce. ,,Co blázníš? jasně že ano, zná ho snad 20 let a nikdy mne nezklamal." ,,To sem rád, sem na ní strašne zvědavý." ,,To já taky, naposledy sem Severitskou zbraň držel ve válce o ostrovy Frair." ,,Tys byl ve válce?" zeptal se trošku hloupě Evan. ,,HoHoHo, je vidět že se máš co učit o své rodině, jistěže sem byl, proto ten reflex s tou palicí." Evanovi se zamotala hlava, už pro něj neexistovala jen farma, najednou se viděl jako dobyvačný velitel královského vojska, ale otci už slíbil, že se bude držet farmářství. I když, nebyl to tak docela slib... začal přemýšlet. Se strýcem navštívili bezpočet stánků, ale on byl duchem stále u "své" nové sekyry.
Za necelou hodinu se vydali za Harakovým přítelem. Strýc opět spustil ťukací pozvánku, rozhrnul závěs a vešel do stanu, kde se posadili na pěkně vymodelovaná tmavě červená křesílka. ,,Do ničeho se nepleť a nech mě mluvit" pronesl strýc. Evan přikývl. Za necelou půlhodinku dorazil tmavý muž s poměrně velikým vakem... ,,Moje sekyra" pomyslel si Evan. Tmavý muž však položil vak na zem a vybalil z něho různé svícny, talíře, ubrusy a jídelní servis. ,,To proto kdyby nás navštívila nečekaná návštěva, my můžem říci že obchodujeme s talíři" vysvětlil muž. Ze zadní hromady látky vytáhl sekyru, nebyla to ledajaká odbytá práce, ale sekyra očividně ručně zpracovaná s velkou dávkou trpělivosti a s jasným znakem moci. Měla rubínovou rukojeť, celá byla vyvedena ve stříbrné barvě a i topůrko bylo z kovu. Evan vytřeštil oči ,,S tím přeci nemůžu dělat na far..." Harak se na něj přísně zadíval, Evan okamžitě zmlkl a posadil se. Tmavý muž se zašklebil, ,,Neříkal si že ji chcete na práci?" Neposlouchej natěšeného mladíčka" odvětil Harak a zpražil ještě jednou Evana pohledem. ,,No zdá se že já sem svou část dohody splnil, teď je řada na vás" pronesl tmavý muž a podal sekyru nejdříve Harakovi. ,,Nemusíš mít obavy, je to věrná Severistká zbraň" pronesl, když si ji Harak začal velmi pečlivě prohlížet.
,,Chceš ze mě dělat blázna?" strýc vystřelil z křesla sekyrou přitlačil chlapíka pod krkem a začal řvát: ,,Myslíš, že sem nějaký mladý hovado co nepozná laciný padělek?" ,,Jen sem to zkusil, víš jak to dnes chodí" snažil se vymluvit obchodník. ,,Tak dělej a přitlač sem tu pravou" zařval Harak. ,,No víš s tím bude problém, ještě jí nemám u sebe" při těch slovech strýcovi cukali koutky a svíral pěsti ,,Tak co tady na nás hraješ za maškarádu, vola ze mě dělat nebudeš a přetáhl obchodníka topůrkem přes hlavu a ten se sesul okamžitě v bezvědomí k zemi. Evan skoro přestal dýchat a seděl v křesle jako socha. Harak na něj zavolal ,,Dělej dones vodu, musíme ho probrat, zase sem se nechal unést."
Evan okamžitě vystřelil ze stanu, a z koryta nabral vodu do kbelíku a ten okamžitě přitáhl do stanu. Cestou si ještě všiml v dálce postavy, nesoucí objemný vak. Doběhl dostanu kde Harak fackoval tmavého muže, ale ten nejevil známky spolupráce. ,,Díky chlapče" pronesl strýc, když mu Evan podal kbelík a celý jeho obsah chrstl na muže. Ten se okamžitě vzpamatoval jako rybička, chvíli dezorientovaně koukal po stanu, ale hned mu došlo co se stalo a chtěl se Harakovi odvděčit. Ten ho však držel velmi pevně.
V tom do stanu vešla další postava. Pokud Evan mohl říci byl to ten stejný muž, kterého viděl když byl pro vodu. Byl oblečený v tmavě zeleném hraničářském kabátu, ačkoliv na hraničáře nevypadal. Nebyl odřený, nejevil známky únavy, vypadal spíš jako šlechtic na výpravě. Chvíli koukal na osazenstvo ve stanu, zvláště na Haraka. Harak okamžitě pustil obchodníka, a hraničář postoupil blíže, předal mu vak a spěšně zmizel.
,,Tak tady to je" pronesl obchodník naštvaně, vytáhl jednoruční sekyru podle vzhledu zcela jistě Severitskou. Byla vyrobena z mahagonového dřeva, ostří mělo zvláštní rudě zbarvenou vrstvu. Vlastně až na ostří vypadala celkem obyčejně. Harak se rozzářil a okamžitě začal nový objekt zkoumat a zdál se být velice spokojený. ,,Nuže dobrá, tohle je to co jsme chtěli, na kolik si ji ceníš?" optal se strýc. ,,No vzhledem k problémům myslím, že 1000 korintů je přiměřená cena" odvětil obchodník. Evanovi se protočili panenky, čekal vysokou cenu, ale ne zas tak vysokou. Považte normální sekyra měla hodnotu ani ne 1 korintu, spíš 80kornů (1 korint=100kornů). Za 1000 korintů bylo možno koupit tolik věcí... ,,800 a jsme domluveni" pronesl strýc a tvrdým pohledem provrtal obchodníka. Ten nato ,,850" ,,Souhlasím" a obchod byl uzavřen. Na všech bylo vidět, že si oddychli. Harak se ještě "přátelsky" rozloučil s tmavým mužem a vyšli ze stanu.
Evan měl sekyru pevně připevněnou na zádech ve vaku. Stále nemohl uvěřit co má ve svém vlastnictví a pohlédl na zamyšleného Haraka. Po dlouhé době poprvé promluvil ,,Děkuji mockrát" a usmál se. ,,To je v pořádku, rád sem to udělal" odpověděl strýc. Evan se zrovna chtěl začít ptát na spoustu věcí, ale Harak jakoby uhodl a pronesl ,,Až potom" a malinko se pousmál.
Vraceli se uličkou na centrální náměstí. Evan už se přeorientoval na úplně jiné myšlenky. Zrovna přemýšlel o tom co první pokosí s novým nástrojem, nevnímal kudy šlape, zakopl a upadl na zem. Když se zvedal uviděl svého strýce jak leží na zemi. Oprášil si kalhoty a začal se smát. Přeci nemohli zakopnout oba na stejném místě. Najednou mu krkem proletěl šíp. Rána to byla rychlá a nenadálá. Ani necítil bolest. Šíp si našel místo přesně mezi obratli a lehce projel až na druhou stranu. Když padal mrtev k zemi tak poslední co viděl byl jeho strýc. Došlo mu že strýc Harak asi taky jenom nezakopl...
,,Víš co Evane, myslím že když si dosáhl té plnoletosti mohl bych ti koupit nějakou pořádnou palici" pronesl Harak. Evanovi se rozzářili oči. Ono taky kdy se mu naposledy stalo, aby něco zajímavého dostal. Ale všechno rázně utnul Sallas ,,Haraku si blázen?" ,,Proč?" okamžitě oponoval strýc. ,,Když už se teda musíš utrácet, kup mu alespoň nějakou pořádnou sekeru, a když říkám pořádnou tak myslím od Severitů, ne ty pochybné poloseky od jižanů." ,,Hm" podrbal se Harak na hlavě a pronesl ,,Dobrá tedy, sekera možná bude užitečnější, ale na svoji palici nedám dopustit.. Jdeme tedy pro sekeru." Evan se štěstím celý rozzářil, severitská sekera stála tolik peněz, že by je Sallas ani na dvou trzích nedokázal utratit. Tím pádem nechápal jak se Harak k něčemu takovému mohl přemluvit, ale co na tom záleží, bude mít nejlepší nástroj v okolí.
Zbytek cesty projeli mlčky, možná z důvodu rozepře mezi otcem a strýcem. Ticho přerušil až Evan na návsi Hráze, vesnice kde se trh konal. Všude už bylo plno lidí v očekávání výstupu žongléřů a kejklířů, oni však museli jet dál až na velké náměstí, kde byli rozestaveni kupci z celého kraje. Harak neměl rád přílišnou společnost lidí, pokud ovšem nešlo o ženské, kde jak sám říkal dělal četné výjimky. Za jízdy vystoupil z vozu, strhl Evana sebou a zahulákal na notně překvapeného Sallase ,,Sejdeme se na návsi." Otec mu jen pokynul hlavou a jel dál. ,,Mrzák jeden starej" postěžoval si strýc. ,,Takhle o něm nemluv, má teď dost starostí, moje matka se nevrátila a potřebuje nakoupit zásoby a nářadí. ,,No dobrá, my teď musíme najít Severity, pokud chceme koupit to co máme v úmyslu.
Rozhlédli se a Harak náhle vyrazil severo-západním směrem k temně vyhlížejícímu stánku. Evan se rozběhl za ním. Když ke stánku dorazili, Evan byl mírně řečeno zklamaný, nikde nebyli vystaveny žádné zbraně, ani ozdoby, ani lidé tu nebyli aby okouněli jako bylo obvyklé. Ale zdálo se, že strýc ví co dělá... Třikrát poklepal po desce a dvakrát hvízdnul a zanedlouho se přiřítil vysoký muž s tmavou pletí v temném hábitu a vypadal že Haraka zná. ,,Nazdar ty starej kumpáne, co tu děláš?" ,,Jsme tu s mladým" ukázal na Evana ,,a potřebovali bychom jednu delikátní věc, slíbil sem že mu koupím Severitskou sekyru...,, To si děláš srandu, kde na ní chceš vzít? zasmál se muž. ,,Proto sem přišel za tebou příteli" pokoutně odvětil strýc. ,,Myslíš že vozím sebou na kdejaký trh severitské zbraně? Dneska je nikdo nedokáže ocenit, každý raději koupí jižanské zmetky..." ,,Taková je doba, každopádně, dokážeš sehnat nějakou sekyru k jeho postavě?" ,,Myslíš, že se ze mě za ty roky stal snad žabař, nebo co? Samozřejmě že seženu, do hodiny tu budu mít pár kousků" ,,Takže domluveno, za hodinu jsme zpět" potvrdil Harak. ,,Ne, to ne, hlavně ať nás nikdo při tom nevidí, sejdeme se v mém stanu za hrází." ,,Dobře, za hodinu." souhlasil strýc a rozešli se.
Evanovi se v hlavě honila spousta myšlenek, nejraději by si sekyru vybral sám, ale na tom nesejde, důležitější bylo to, kdo byl ten muž a jaký obchod vlastně jeho strýc uzavřel. Přišlo mu, že ten tmavý se ke zbraním určitě nedostává legálním způsobem, a určitě z nich neodvádí daně, které jsou poměrně vysoké. To se mu příčilo, celý život byl vychováván ke poslušnosti a oddanosti koruně. Pamatoval si jak na něj Sallas naléhal: ,,Do ničeho se nepleť a nikdo se nebude plést do tebe." Jestli to, že bude držet jazyk za zuby dopomůže k tomu aby dostal vysněnou sekyru, rád tu oběť podstoupí.
,,Myslíš že jí sežene?" zeptal se nadějně strýce. ,,Co blázníš? jasně že ano, zná ho snad 20 let a nikdy mne nezklamal." ,,To sem rád, sem na ní strašne zvědavý." ,,To já taky, naposledy sem Severitskou zbraň držel ve válce o ostrovy Frair." ,,Tys byl ve válce?" zeptal se trošku hloupě Evan. ,,HoHoHo, je vidět že se máš co učit o své rodině, jistěže sem byl, proto ten reflex s tou palicí." Evanovi se zamotala hlava, už pro něj neexistovala jen farma, najednou se viděl jako dobyvačný velitel královského vojska, ale otci už slíbil, že se bude držet farmářství. I když, nebyl to tak docela slib... začal přemýšlet. Se strýcem navštívili bezpočet stánků, ale on byl duchem stále u "své" nové sekyry.
Za necelou hodinu se vydali za Harakovým přítelem. Strýc opět spustil ťukací pozvánku, rozhrnul závěs a vešel do stanu, kde se posadili na pěkně vymodelovaná tmavě červená křesílka. ,,Do ničeho se nepleť a nech mě mluvit" pronesl strýc. Evan přikývl. Za necelou půlhodinku dorazil tmavý muž s poměrně velikým vakem... ,,Moje sekyra" pomyslel si Evan. Tmavý muž však položil vak na zem a vybalil z něho různé svícny, talíře, ubrusy a jídelní servis. ,,To proto kdyby nás navštívila nečekaná návštěva, my můžem říci že obchodujeme s talíři" vysvětlil muž. Ze zadní hromady látky vytáhl sekyru, nebyla to ledajaká odbytá práce, ale sekyra očividně ručně zpracovaná s velkou dávkou trpělivosti a s jasným znakem moci. Měla rubínovou rukojeť, celá byla vyvedena ve stříbrné barvě a i topůrko bylo z kovu. Evan vytřeštil oči ,,S tím přeci nemůžu dělat na far..." Harak se na něj přísně zadíval, Evan okamžitě zmlkl a posadil se. Tmavý muž se zašklebil, ,,Neříkal si že ji chcete na práci?" Neposlouchej natěšeného mladíčka" odvětil Harak a zpražil ještě jednou Evana pohledem. ,,No zdá se že já sem svou část dohody splnil, teď je řada na vás" pronesl tmavý muž a podal sekyru nejdříve Harakovi. ,,Nemusíš mít obavy, je to věrná Severistká zbraň" pronesl, když si ji Harak začal velmi pečlivě prohlížet.
,,Chceš ze mě dělat blázna?" strýc vystřelil z křesla sekyrou přitlačil chlapíka pod krkem a začal řvát: ,,Myslíš, že sem nějaký mladý hovado co nepozná laciný padělek?" ,,Jen sem to zkusil, víš jak to dnes chodí" snažil se vymluvit obchodník. ,,Tak dělej a přitlač sem tu pravou" zařval Harak. ,,No víš s tím bude problém, ještě jí nemám u sebe" při těch slovech strýcovi cukali koutky a svíral pěsti ,,Tak co tady na nás hraješ za maškarádu, vola ze mě dělat nebudeš a přetáhl obchodníka topůrkem přes hlavu a ten se sesul okamžitě v bezvědomí k zemi. Evan skoro přestal dýchat a seděl v křesle jako socha. Harak na něj zavolal ,,Dělej dones vodu, musíme ho probrat, zase sem se nechal unést."
Evan okamžitě vystřelil ze stanu, a z koryta nabral vodu do kbelíku a ten okamžitě přitáhl do stanu. Cestou si ještě všiml v dálce postavy, nesoucí objemný vak. Doběhl dostanu kde Harak fackoval tmavého muže, ale ten nejevil známky spolupráce. ,,Díky chlapče" pronesl strýc, když mu Evan podal kbelík a celý jeho obsah chrstl na muže. Ten se okamžitě vzpamatoval jako rybička, chvíli dezorientovaně koukal po stanu, ale hned mu došlo co se stalo a chtěl se Harakovi odvděčit. Ten ho však držel velmi pevně.
V tom do stanu vešla další postava. Pokud Evan mohl říci byl to ten stejný muž, kterého viděl když byl pro vodu. Byl oblečený v tmavě zeleném hraničářském kabátu, ačkoliv na hraničáře nevypadal. Nebyl odřený, nejevil známky únavy, vypadal spíš jako šlechtic na výpravě. Chvíli koukal na osazenstvo ve stanu, zvláště na Haraka. Harak okamžitě pustil obchodníka, a hraničář postoupil blíže, předal mu vak a spěšně zmizel.
,,Tak tady to je" pronesl obchodník naštvaně, vytáhl jednoruční sekyru podle vzhledu zcela jistě Severitskou. Byla vyrobena z mahagonového dřeva, ostří mělo zvláštní rudě zbarvenou vrstvu. Vlastně až na ostří vypadala celkem obyčejně. Harak se rozzářil a okamžitě začal nový objekt zkoumat a zdál se být velice spokojený. ,,Nuže dobrá, tohle je to co jsme chtěli, na kolik si ji ceníš?" optal se strýc. ,,No vzhledem k problémům myslím, že 1000 korintů je přiměřená cena" odvětil obchodník. Evanovi se protočili panenky, čekal vysokou cenu, ale ne zas tak vysokou. Považte normální sekyra měla hodnotu ani ne 1 korintu, spíš 80kornů (1 korint=100kornů). Za 1000 korintů bylo možno koupit tolik věcí... ,,800 a jsme domluveni" pronesl strýc a tvrdým pohledem provrtal obchodníka. Ten nato ,,850" ,,Souhlasím" a obchod byl uzavřen. Na všech bylo vidět, že si oddychli. Harak se ještě "přátelsky" rozloučil s tmavým mužem a vyšli ze stanu.
Evan měl sekyru pevně připevněnou na zádech ve vaku. Stále nemohl uvěřit co má ve svém vlastnictví a pohlédl na zamyšleného Haraka. Po dlouhé době poprvé promluvil ,,Děkuji mockrát" a usmál se. ,,To je v pořádku, rád sem to udělal" odpověděl strýc. Evan se zrovna chtěl začít ptát na spoustu věcí, ale Harak jakoby uhodl a pronesl ,,Až potom" a malinko se pousmál.
Vraceli se uličkou na centrální náměstí. Evan už se přeorientoval na úplně jiné myšlenky. Zrovna přemýšlel o tom co první pokosí s novým nástrojem, nevnímal kudy šlape, zakopl a upadl na zem. Když se zvedal uviděl svého strýce jak leží na zemi. Oprášil si kalhoty a začal se smát. Přeci nemohli zakopnout oba na stejném místě. Najednou mu krkem proletěl šíp. Rána to byla rychlá a nenadálá. Ani necítil bolest. Šíp si našel místo přesně mezi obratli a lehce projel až na druhou stranu. Když padal mrtev k zemi tak poslední co viděl byl jeho strýc. Došlo mu že strýc Harak asi taky jenom nezakopl...
Komentáře (3)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk