Andělská krev (28-38)

Andělská krev (28-38)

Anotace: Institut a v něm spolu pár přátel, několik lovců, spousta příběhů a tajemství. Příběh, který si budeme vyprávět je o mladé lovkyni Phoebe a jejím objevu, sesterském poutu, lásce, moci, královské krvi.

Sbírka: Andělská krev

KAPITOLA 28
Magnus se pomalu zvedal ze země, tak tohle vážně nečekal, to není vůbec dobré, to není absolutně dobré. Tessie se místo naučení ovládání emocí naučila je potlačovat a dusit a využít je proti nepříteli, kterým pro ní je teď každý, kdo jen mírně může za to, že je tady. To vůbec není dobré. Musí najít Alexandra a Jace a odvést je zavčasu do bezpečí. Tohle je špatné, hodně špatné.
Jak se vracel do hradu, narazil zrovna na ty dva, které nejvíce potřeboval vidět.
„Magnusi, co se ti stalo?“
Jace přiběhl a chtěl Magnuse podepřít, ten se jen usmál a chtěl použít kouzlo, když si uvědomil, že má zlomenou nohu, upadl. Jace i Alec ho chytili každý z jedné strany.
„Tohle je špatné, to je víc než špatné, to se nemělo stát, to nedopadne dobře.“
„Magnusi, o čem to mluvíš?“
„Jacei, nevyptávej se ho, musí posbírat poslední sílu a vyléčit si nohu, pak nám to může říct.“
„To je špatné, to je hodně špatné, to je zlé, moc zlé. Musíme pryč.“
„Magnusi, prosím, musíš.“
Alec chytil Magnuse pod bradou, otočil si jeho tvář ke své a něžně ho políbil.
„Prosím, potřebujeme, abys nám pomohl, seber svou magii, zachraň si nohu. Já tě potřebuji.“
Alec měl mimo jiné spoustu otázek, na které mu mohl odpovědět jedině Magnus nebo Tessie a za tou zrovna nesměl a ani si nebyl jist, zda za ní jít chce.
Posadili Magnuse na lavičku, dali mu napít a otřeli mu nohu. Magnus jen seděl a opakoval, jak moc je ta situace špatná a že je bude stát život, že ona je silnější, než myslel, že se to nikdy nemělo stát.
„Alecu, zůstaneš s ním? Dojdu pro pomoc, tohle je k ničemu, on nespolupracuje.“
Alec jen mlčky přikývl, hlavou se mu honila spousta vlastních otázek. Mimo jiné i ta, proč k ní nesmí, proč ho nechce vidět?
Alec seděl a snažil se partnera povzbudit, dodat mu sílu i energii, ale Magnus byl naprosto mimo. Alec ho tedy jen mlčky pozoroval a mluvil na něj, aby MAgnus neupadl do bezvědomí, už tak byl v šíleném šoku.
„Alecu, Magnusi, co se proboha…“
Phoebe a Isabell sháněly kluky, bylo potřeba se postavit na určená místa, když viděly MAgnuse, jen lapaly po dechu.
„Co se stalo:“
„Nevím, Magnus je mimo, mluví jen o skutečnosti, že je vše špatně, že se to nemělo stát, že to bude průser a já nevím co ještě.“
„Tak to je zlé.“
„No, Isabell, to jsi řekla přesně, tohle tady celou dobu opakuje.“
„Ne, Alecu, víš co je zlé? Magnus byl u Tessie, od ní ho nikdo neviděl odcházet.“
„Phoebe, to je hloupost, proč by Tessie ubližovala MAgnusovi, vychoval ji.“
„Ano Alecu a spí s tebou a podle toho, co jsme zjistili, ona Tě stále miluje.“
„Isabel, hloupost, kdyby to tak bylo, nezakázala by mi vidět ji, netajila by mi syna.“
V tom přiběhl Jace s čarodějkou a zdravotnicí, s vílou. Všehcny tři se podívaly na MAgnuse a začaly ho léčit.
Pak ho odvedly rovnou do přední místnosti korunovace.
KAPITOLA 29
Tessie vstala, přivolala k sobě šaty, oblékla se do nich, zavázala si korzetové šněrování, obtáhla si pas černou stuhou, k těm rudým šatům, které zvolila, naprosto dokonalé, usmála se na sebe do zrcadla, vlasy si rozpustila, ano, bylo to proti pravidlům korunovace, ale jí to bylo jedno, ona chtěla být svá, k noze si připla dýku, nasadila si prsten s jedovým hrotem. Otočila se ke Kevinovi.
„Co myslíš, miláčku, jak vypadá maminka?“
„Je dokonalá.“
Je dokonalá, opakovala si pro sebe Tessie. Je a vždy byla, ona bude královnou, i kdyby jí to mělo stát zničení všech.
Vykročila z pokoje.
Na chodbě se k ní připojil Jace a Dominic, oba v temně černém obleku s andělskými meči. Neusmívali se, nebáli se, šli. Tessie se sama pro sebe usmála. Taková šaráda. Ani jeden by ji nezabil, ani kdyby chtěl.
Za nimi šla Lucy s Kevinem, ten se tvářil velice vznešeně a hrdě. Následoval postupně průvod množství bytostí a lidí, které Tess nikdy neviděla, ale bylo jí to jedno. Došli do předsálí, tam se spousta odpojila a šla si sednout na určená místa.
Tessie se ohlédla do zrcadla, byla dokonalá, perfektní a dokonalá, jak by ji někdo mohl říct, že není. Jí, královně.
„Tessie, ty jsi mne prohodila oknem.“
„A ty žiješ, jaká škoda, MAgnusi.“
„Tessie, uvědomuješ si, co jsi provedla, jaké to bude mít následky?“
„MAgnusi, já jsem královna a ty jsi jen póvl, nic víc, možná jsi nesmrtelný, ale nejsi věčný, to já ano, já a moje tělo, má krása, já ano.“
MAgnus vstal, podíval se na ní, byla tak pyšná, tak cizí, nebyla to ta ustrašená holčička, která se bojí, že neprojde zkouškou, nebyla to ta 16letá holka, která mu děkovala ze přívěsek, která ho objímala a byla šťastná, že ho vidí, nebyla tou pětiletou princeznou, která mu běhala po bytě a hrála si i s tím, co by ji mohlo zabít a jen se smála, nebyla tím dokonalým dítětem, které když se narodilo, neslo s sebou zprávu poklidných dní. Byla někým, koho neznal. Bylo to zlé, moc zlé, ale už bylo pozdě.
KAPITOLA 30
Alec stál na ochozu korunovační místnosti, když dovnitř vešla Lucy, vedla s sebou malého kluka, poskakoval vesele a smál se, ukazoval lidem svůj úsměv i svou radost. Bylo to tak bezbranné a šťastné dítě. Pak Kevin zvedl hlavu a Alecovi se ta jeho zamotala při pohledu do jeho očí. Ty oči a ten pohled moc dobře znal, byl to pohled Tessie, jeho Tessie, jeho jediné opravdové lásky, která mu byla vytržena z náručí a odvedena pryč.
Otřepal se, snažil se vzpamatovat.
Podíval se dolů pod sebe, Magnus si usedal na svou židli, kroutil hlavou a vytvářel kolem nějaký ochranný kruh. Co ho mohlo tak vyděsit?
V tom Alecovi přišla sms. Byla od JAce, jeho místo bylo po boku budoucí královny.
„Dávej pozor, to Tessie vyhodila Magnuse z okna.“
Alec si to přečetl a nechápal. Proč by to dělala? Co jí provedl? Co jí řekl? Jestli on s ní mluvil nevybraným způsobem, pak ho jistě vyhodila právem. Nebo Tessie tak žárlí?
Alec se přistihl při myšlence, jak drží Kevina v náručí a objímá se s Tessie, dokonalá rodinná idylka.
V tom se rozezvučela hudba, až ho zabolela hlava. Musí se soustředit, musí ten obraz vypudit.
Otevřely se hlavní dveře, dovnitř vešli mlčenliví bratři, rozestavěli se po kraji místnosti, za nimi vešlo několik vysoce postavených lovců stínů, pak vešla královská linie upírů, mezi nimi i Simon. Následovala je směčka vlkodlaků, kteří se v průběhu chůze proměnili v lidi a posedali si na svá čestná místa. Změnila se hudba a do místnosti přicházeli víly a rozhazovaly kolem sebe okvětní lístky bílé růže. Najednou vše utichlo. Změnila se hudba, zazněly zvony, do místnosti vkráčela Phoebe následována Isabell, obě s bílou růží a obě se snažily usmívat, ale nešlo jim to moc dobře, když věděly, že s Tessie něco není v pořádku, něco není tak, jak by mělo při korunovaci být, Tessie nezvládla cvičení mysli a ovládání své špatné stránky, bály se, co se ještě stane, když už napadla MAgnuse.
Hudba přešla v rajskou hudbu a vešla Tessie, vypadala nádherně, ale ihned vzbudila pozdvižení, její rudé šaty vypadaly jako plápolající oheň z pekla, její vlasy nebyly hladce sčesané, jak se na královnu sluší, ale padaly ji z ramen na záda, neusmívala se pokorně, smála se s opovržením v očích.
Ať už porušila cokoliv, ať už se rozhodla být svá, měla být královnou a když ji Alec uviděl, zatajil se mu dech, zastavilo srdce. Byla nádherná.
Kevin se dmul pýchou.
Tessie došla k oltáři, podívala se na mlčenlivého bratra. Hudba utichla a místností se ozval hlas, který říkal, že obřad je připraven.
„Slečno Tessie jste připravena převzít svůj osud a stát se královnou našeho světa?“
„Ano, jsem.“
„Slečno Tessie, vzdáváte se svých přátel, své rodiny, svých snů a tužeb ve prospěch světa stínů?“
„Ano, vzdávám se jich.“
„Slečno Tessie, už nikdy nebudete používat magii pro své účely, pro sebe.“
„Když myslíte.“
Sálem se rozhostil šum, co si to dovolila, ale ona se jen začala smát. Její šaty plály jasným ohněm.
Ve dveřích se objevil démon, postavil se proti Tessie a oproti mlčenlivému bratrovi se zeptal.
„Jste si jistá, že nás odmítáte a nechcete čerpat výhody z temného království, krve poražených a odmítnutých?“
Tessie se začala hlasitě smát, otočila se, věděla, že je to zkouška, ale nezabila toho démona, jen se na něj škodolibě usmála.
„Neodmítám Vás, ale ani nepřímám, přijmu sama sebe a budu královnou všech.“
Sálem se opět zvalo rušné debatování.
To už dovnitř vtrhlo množství démonů a začali se snažit o královnu.
Tessie se jen smála.
Lovci stínů měli co dělat, aby stíhali. Ona jim nepomohla, Magnus se snažil odrážet je svou magií, ale i jeho štít brzy byl k ničemu, Tessie z něj vysála dost energie.
Lucy a Dominik se střetly ve společné bitvě a chránili si záda, Jace se snažil s Isabell a Phoebe bojovat, upíři spolu se Simonem ve vedení se připojili k boji, vlkodlaci se nenechali zahambit. Alec se snažil pomáhat spolu s dalšími pěti lukostřelci.
Když v tom jeden démon zvedl do náruče dítě v bílém oděvu a jediným trhnutím ho zbavil života, k Tessiiným nohám se dokutálela hlavička malého Kevina. To už se Tessie přestala ovládat a změnila se v obrovskou ohnivou kouli, z níž se vyklubal démon nejvyšší kategorie.
Alec nečekal a vystřelil, ostatní jen sledovali a nechápali. Tessie chytila jeho šíp a spálila jej, podívala se jeho směrem a šlehla plameny, měl co dělat aby uhnul.
Jace ji sekl do nohy, ale ona odmítala uvěřit, že její bratříček, její dítě je mrtvé.
Zuřila.
Magnus se přenesl na ochoz.
„Co tady děláš?“
„Alecu, vím, že k ní stále něco cítíš a ona k tobě, možná to je slabé, ale potřebujeme ten cit víc než kdy jindy.“
„Magnusi, proč?“
„Neovládá své city a emoce a už zabila dost lovců, neublížíte ji, ona to nedovolí, její magie je příliš silná, to nás tady všechny rychleji vyvraždí.“
„A já tomu mám zabránit?“
„Musíš.“
„Nevím jak a můj syn je mrtev a vůbec, proč jsi mi to neřekl rovnou, místo těch tvých otázek a hádanek?“
„Není mrtvý, Kevin nebyl Váš syn, ale Tessiín bratr, vychovala ho, říkal ji maminko. Váš syn žije.“
„Stejně nevím, jak ji mohu pomoci.“
„Jsi jediný, pokud to neuděláš, už nebude žáden svět.“
Alec složil zbraň, Tessie se zrovna ohnala po smečce vlkodlaků. Ti se na ní vrhli, ale ona proti nim zaútočila ohněm. Nechtěla jim ublížit, ale nebyla schopna se ovládat. Alec sestoupil do vřavy v hale. Našel Isabell a sundal jí prsten. Ta se na něj jen nevěřícně koukala. Alec došel až k Tessie, Ta zrovna držela v jedné ruce pod krkem JAce a v druhé Dominika, nudili ji až k smrti. Zrovna si říkala, jak zábavné by bylo rozbít jim hlavy o sebe jako dva vlašské ořechy, když se podívala před sebe.
Alec se postavil přímo proti ní, JAce na něj kýval hlavou, aby to nedělal, kdokoliv se snažil přiblížit, toho prohodila zdí, oknem, dveřmi nebo popálila. Alec se podíval na Tessie, ta uhla pohledem a odhodila ty dva lovce do kouta. Otočila se a chtěla odejít. Alec ji chytil za ruku, otočila se směrem k němu, podíval se jí do očí.
„Nejsi taková, já vím, že ne, znám tě lépe než sama myslíš.“
Ona se začala smát a Alec pokračoval.
„Tessie, nechceš to, démony jsi už zabila, to oni ti vzali bratříčka, ne lovci, vampýři, vlkodlaci, víly, lidé či čarodějové, démoni a ty nejsi démon, ty jsi Tessie, naše princezna, naše královna.“
Když to dořekl, celý sál před Tessie poklekl, ta se na ně podívala s odporem.
„Jsem Vaše královna a vždy ji budu, ale nechci si vybírat, zda být anděl či démon, nemohu.“
„My ti rozumíme, jen chceme, abys věděla, že v nás nemáš nepřátele.“
Alec si před Tessie poklekl s prstenem v ruce, ta se na něj podívala, podívala se do jeho očí a viděla bolest, strach, odvahu, vášeń i lásku.
Magnus se usmíval.
Tessie vzala do rukou prsten.
„To je můj prsten, dal jsi mi ho k narozeninám.“
„Ano, dal.“
Tessie hodila prstenem po Alecovi, ten dostal ránu do čela. Otočila se na podpatku a zmizela ve své komnatě.
KAPITOLA 31
Tessie vyšla na chodbu, šla vznešeně, pevným krokem, po tvářích se ji linuly slzy a v ruce třímala andělskou dýku. Na chodbě zrychlila, utíkala, narazila na dva lovce, kteří se ji pokusili zastavit, zachytit, ona jen vzhlédla a silou vůle je odhodila ke zdi, nechtěla jim ublížit, ale nehodlala je ani šetřit.
Démon zabil Kevina, vzal a roztrhnul ho vedví, jako hadrovou panenku. Proč to jen udělal. Ona nehodlala démona zabít, neprovokovala a Kevin? Byl dítě, malé dítě, byl tak šťasten, tak klidný a bezbranný. On se nevzpíral, ani nekřičel, když ho démon zvedl do vzduchu, jen se na něj podíval, podíval se na Tessie a umřel.
Proč?
V tom Tessiino rozjímání přerušil malý boj na chodbě, lovec a démon, už vztahovala svou dýku proti démonovi, když se zastavila, spustila ruce podél těla a sledovala boj. Nemůže zasáhnout, nechce. Co jen má dělat?
Nechce být démonem, zabili jí jejího milovaného Kevina, bez důvodu, nikdo jiný neumřel, pokud ví, jen její syn, bylo jedno, kým doopravdy byl, vychovávala ho, měla ho ochránit. Nemůže být lovcem stínů a už vůbec andělem, žáden lovec stínů nezabránil tomu monstru urvat Kevinovu hlavu. Ona sama nebyla schopná zasáhnout.
Spolkla hořkou slzu.
Utekla do svého pokoje.
Vběhla dovnitř, zastavila se uprostřed místnosti a začala křičet, potřebovala ze sebe vyřvat tu bezmoc a bolet, ten odpor, který nyní cítila ke všem, kteří tam dole stáli a seděli a neudělali nic pro záchranu jejího Kevina.
Kolem ní létaly předměty, celý pokoj se vznesl do vzduchu a spadl zpátky na zem. Sklo se roztříštilo, skříně rozpadly, postel se převrátila, všude po zemi se válely kusy papírů, růží a polštáře.
Vysílením upadla. Seděla uprostřed toho zmatku, ruce v klíně a rozplakala se, zhroutila se k zemi.
KAPITOLA 32
Trvalo pomalu dvě hodiny, než byli všichni hosté ošetřeni a zkontrolováni.
Magnus ležel na nemocničním lůžku a koukal do stropu, nabíral sílu, bude ji potřebovat víc, než dost.
Alec seděl v křesle naproti Magnusovi, držel si vlhký kapesník na čele a kroutil hlavou.
Jace a Dominic se přetahovali o to, kdo z nich bude rychleji zdráv, obtáhli runu zdraví a zvedli se k obchůzce, oba to brali jako selhání sebe sama.
Isabell a Phoebe stály mezi nimi všemi a snažily se pomáhat a utěšovat. Alecovi tekly po tvářích slzy.
„Alecu, proč neobnovíš runu zdraví? Pomohla by ti rychleji než ten led.“
„Isabell, nech mě být, nechci, zasloužím si to.“
„Jsi nemožný.“
„Magnusi, tebe jsem se na nic neptal a mimochodem, něco bys mi měl objasnit.“
Magnus se posadil na posteli, Isabell a Phoebe se postavili za Aleca, Jace čekal odpovědi na milion otázek. Dominik začal přecházet po místnosti a nehleděl na to, že mu právě zdravotní sestra řekla, že se má posadit, přestože použil runu zdraví, má lehký otřes mozku.
Magnus se nadechl.
„Co přesně chceš vědět?“
Než Alec stihl vyslovit svou otázku, vešla do místnosti Lucy.
„Jak jste na tom?“
„Rozhodně lépe než Kevin nebo Tessie, myslím, že ji to hodně ranilo.“
„Někdo by ji měl najít a podívat se, jak na tom je. Nikdo ji nic nevyčítá, je jiná než dosavadní královny, čekali jsme potíže.“
„Ona nedělala potíže, jen byla sama sebou, je to hodná a milá bytost.“
„Phoebe, ano, to jistě je, navíc, jste sestry, cítíš to tak, nechceš věřit, že by byla zlá.“
Jace objal Phoebe kolem ramen.
„Teď mi došlo, pokud byl Kevin bratr Tessie, pak byl i tvým bratrem, upřímnou soustrast, Phoebe.“
Phoebe začala slzet. Neuvědomila si to, vlastně ho neznala, ale JAce měl pravdu a ona neuměla být necitlivá a tvrdá.
Lucy se podívala na Dominica, tomu se zamotala hlava a upadl na Aleca.
„Odpusť, není mi nějak dobře.“
„Bodejť, ty truhlo, máš otřes mozku, i s runou potřebuješ rekonvalescenci a spočink a né hned obcházet místnost a ničit se výčitkami.“
„Lucy, milá tvá starost, ale já to zvládnu.“
„A dost! Dominicu, ty si lehneš do postele, tvou pracovní náplň vykoná Jace, je na tom lépe.“
„To nikdy, já to zvládnu.“
„Hele, kámo, ne že by mi to vyhovovalo, ale pomohu.“
KAPITOLA 33
Tessie zvedla hlavu, nevěděla, jak dlouho tam seděla, ale věděla, že bolest ji nepřešla, že se jen zhoršila.
Natáhla ruku do prostoru a myslela na svou stélu. Zhmotnila se jí v ruce.
Tessie se zahleděla na střep zrcadla, který před ní ležel na zemi. Neochránila ho, měla.
Bez jediného zaváhání otočila stélu proti sobě a namířila ji přímo na srdce. Zabodla ji do svého těla.
Vykřikla bolestí.
V přízemí hradu se Isabell skácela k zemi a Phoebe vyjekla.
„Co se děje?“
„Jacei, bojím se, Tessie…“
Než to stihla doříct, Alec už zvedal Isabell, tekly ji slzy bolesti, nemohla popadnout dech, tížilo ji na prsou.
„Te-te-tes-tessie, to bolí.“
„Isabell, co jsi to řekla?“
„O-ona…“
Isabell omdlela bolestí, Magnus vstal z postele a položili tam Isabell. Magnus neváhal, roztrhnul živůtek šatů.
„To ne.“
Na Isabellině těle zářila rudá skvrna. Všichni se vyděsili. Začala krvácet ze znamení na ruce.
„Magnusi, viděl jsi to už někdy?“
„Bojím se, že Tessie a Isabell jsou stále parabatai, což je dobré znamení, Tessie je stále náš anděl, ale má to i chybu.“
„Jakou? Co to znamená? Magnusi?“
„Alecu, tvá sestra umírá.“
„Cože?“ Alexander se vyděsil ještě víc, než když ji viděl padat. V boji krvácela několikrát, několikrát měla na mále, je lovec. Magnus pokračoval ve svých rozkazech.
„Tessie, okamžitě ji najděte, zjisti, kam šla a pomož ji, snaží se zabít.“
Alec, Jace a Phoebe okamžitě vyběhli z ošetřovny a běželi rovnou do komnat Tessie. Ta ale při své ztrátě zvládla svůj pokoj zabezpečit a zamknout tak, že se k ní nikdo nedostane.
„Co teď?“
KAPITOLA 34
Lucy chytila Dominica a odvedla ho do pokoje. Uložila ho do postele, zatáhla závěsy a sedla si k němu na postel. Dominic se snažil bránit, nechtěl ležet v posteli, když ten obarvený goth kluk má vykonávat jeho práci. Ano, zklamal, zklamal svou královnu, zklamal všechny, ale to i Jace, tak proč by měl zaujmout jeho místo? Pokusil se Lucy odstrčit, ale ta chytila jeho ruku a jak se Dominic bránil, přitáhl si Lucy až těsně k sobě, chvíli se dívali jeden druhému do očí, pak se nechali zlákat vlastní touhou a jejich rty se spojily.
Tak sladký a vášnivý polibek si dávno nedali.
Dominic stáhl Lucy k sobě, hladil ji po těle, pomalu ji svlékal šaty z těla. Byla vlastně odhalená, její šaty ji nedovolili mít spodní prádlo.
Dominic se zastavil, odstrčil Lucy a posadil se na posteli.
„Co se děje?“
„Nemůžu, nejde to.“
„Nerozumím ti.“
„Lucy, vždyť démoni nás napadli, zabili Kevina a královna, Lucy, já prostě nemohu.“
„Uvolni se trochu, Dominicu, práce budeš mít ještě dost, uvidíš, teď máš odpočívat.“
„Já ale nemohu odpočívat, potřebuji jít a zabít pár démonů, najít královnu a zjistit, zda je ještě naše nebo démonů.“
„Chceš zabít královnu? Blázníš?“
„Pokud je démon, pak ano, chci ji zabít.“
„Promiň, ale to by měl udělat Alexander a ne ty.“
„Cože?“
„Slyšel jsi mne, a jestli chceš pracovat, místo rozkoše, pak mám pro tebe zprávu z vedení, královny, třeba démonické, se nedotkneš, jediný, kdo smí stanovit její osud je Alexander Lightwood.“
Dominic tuto informaci nebyl schopen vstřebat, seděl na posteli s otevřenou pusou a zíral na Lucy. Ta si opět natáhla šaty, sepla vlasy, políbila jej na čelo, usmála se a odešla bez jediného dalšího slova.
Dominic se cítil zrazen.
KAPITOLA 35
Tessie se zhroutila bolestí k zemi, ale musí to vydržet, musí to zvládnout, musí je přesvědčit o své smrti a pak bude moci svobodně odejít a na vše zapomenout, nechce už tento život.
Vlastně jej nikdy nechtěla.
Ano, podlehla jejich touhám a plánům, stala se matkou dítěte, stala se následnicí trůnu, ale vybrat si nemohla. Ona nemůže, musí zmizet, nikdy nebude moci žít podle zákonů, vlastně ani nechce.
Jak tak ležela na zemi, uviděla svůj odraz v zrcadle.
Nebyla schopná si odpustit, nebyla schopna odpustit jim. Opět stiskla stélu pevně v rukou, nadechla se, hluboce vydechla, nadechla se, opět vydechla a konečně si vrazila stélu do hrudi.
Vykřikla.
Za dveřmi jejího pokoje stáli její kamarádi, jakmile uslyšeli výkřik, Jace odmítal dál čekat, pokusil se překonat její zamčené dveře, místo toho dostal elektrickou ránu, to už Phoebe nečekala a běžela za Isabell, pokud je Tessie tak špatně, bude Isabell ještě hůř.
Jace nestihl ani zareagovat, oklepal se a rozhodl, že jen jediná osoba asi bude schopna pomoci. Podíval se na Aleca a ten vytáhl mobil a napsal Magnusovi sms.
Tessie znovu zakřičela bolestí.
Alec vytáhl z kapsy kalhot její náhrdelník. Nevěděl proč, ale cítil, že to má udělat. Podíval se na něj a uvědomil si, že je něco špatně, hodně špatně. Magnus řekl, že pokud Isabell trpí stejnou bolestí jako Tessie, pak je Tessie stále lovcem a andělem, jenomže teď náhrdelník měnil svou jasnou modrou barvu v černou auru.
Pokud se změní celý, hrozí, že z Tessie bude démon, nebo naopak, nezbude z ní nic.
Nějak se k ní musí dostat, dřív, než se ji podaří dílo dokončit.
KAPITOLA 36
Phoebe doběhla na ošetřovnu, Isabell ležela bez hnutí, Magnus stál nad ní a snažil se pomoci ji od bolesti magií. Phoebe okamžitě letěla pro led, Isabell hořela a sténala bolestí.
„Proč jen to Tessie dělá?“
„Ztratila smysl žití.“
„Jak to můžeš vědět?“
„Přišla o rodinu, o všechny v Institutu, přišla o Aleca, přišla o syna, má pocit, že nemá důvod žít a má ho silnější, než se ti může zdát, protože Kevinovu smrt prožila.“
„Všichni jsme tam byli a viděli, co se stalo, všechny nás to bolí a mimochodem, já jsem její sestra, Isabell je její parabatai a i když ti to moc nerada říkám, Alec ji miluje.“
„No, po pravdě, tohle všechno vím, ale my to pouze viděli, ona to cítila, jako kdyby urvali hlavu jí samotné, vzniklo mezi ní a Kevinem nějaké pouto, zvláštní pouto, Kevin ji pomáhal být andělem.“
„Chceš říct, že se mění v démona, tak se rozhodla zabít, abychom to nemuseli udělat my?“
Magnus se na Phoebe jen podíval. Neměl odpověď na všechno, vychovával ji, ale jen do šesti let, pak, zbylých 20 ji vychovávali lovci stínů.
„Jsi její sestra, řekni mi to ty.“
„Nevím.“
„To ani já ne, ale ne, Tessie se zabarikádovala pomocí magie.“
Phoebe se nechápavě podívala na Magnuse, ten si přivolal dvě čarodějky, které na ošetřovně pomáhaly, stručně jim vylíčil, co je potřeba a utíkal k pokoji Tessie.
KAPITOLA 37
Dominic stále nebyl schopen dýchat, nechápal, co se stalo. Navíc, něčím musel naštvat Lucy i Idrasil, protože nesmí zabít královnu, pokud bude démonem. Jediný, kdo má povolení rozhodnout o jejím osudu je ten malý a ustrašený parchant Alexander.
Dominic zuřil, ale musel to překonat, musí se řídit rozkazy.
Zvedl se z postele, cítil se stále malátně, ale pokud ji nesmí zabít, pak může chránit hrad a ostatní lovce i hosty, nebude tady ležet v posteli, když Jace je na nohou a hledá řešení, to nemůže dovolit.
Oblékl se do svého oblečení lovce stínů, připnul si k pasu dýku a vzal si andělské meče. Vydal se zpátky do hradních síní a chodeb, bude toho potřeba spousta obstarat.
Na chodbách se střídalo množství bytostí a hostů, mnoho stráží.
Prošel chodbou, narazil na líbající se pár a vzpomněl si na Lucy, jak byla hebká, voňavá a sladká a on to tak pokazil, je pitomec, vážně, na druhou stranu se nedalo nic jiného dělat, je loajální a jeho smysl pro povinnost je silnější než on.
Loajální, jen si to pomyslel, musel se sám sobě smát.
Copak by loajální lovec chtěl zabít svou královnu? Ale on po tom toužil víc, než si dosud připouštěl.
Šel rovnou na vedoucí stanici, kde bylo jeho místo. Nezajímá ho, co si myslí Lucy, ano, miluje jí, ale stačí, že je ona instruktorkou a ne on. Boji v tomto ohledu ona nerozumí, je to žena, čemu by taky mohla rozumět?
Nebude mu bránit, rozhodovat o tom, co je pro svět stínů důležité.
Vešel do místnosti plné lidí. Tlačili se u monitorů, pouštěli si záznam z korunovace. Nikdo neobviňoval královnu, ano, chovala se jinak, než se očekávalo, ale chovala se dle svých vlastních zásad a ono, co by to bylo za královnu, kdyby podléhala ostatním, musí podléhat hlavně sama sobě.
Jenomže královna obvinila sama sebe.
Všichni se snažili najít důvod, proč šel démon rovnou po Kevinovi. Co se tam stalo? Tolik zpomalených záběrů, tolik možností a žádná správná.
Dominic se k nim připojil a hledal.
KAPITOLA 38
Magnus vyběhl nahoru. Alec se snažil pomocí run odemknout pokoj, v němž se jeho milovaná snažila zničit vše, na čem mu kdy záleželo.
Jace se mu snažil pomoci, nenáviděl Tessie v posledních letech víc, než by se molo zdát, nenáviděl jí, protože se nebála a použila proti němu svou dýku, probodla ho. Ano, má možnost jí to vrátit, ale když vidí svého přítele, jak znovu prožívá muka a děsí se, že Tessie viděl naposledy a ne zrovna tak, jak by se patřilo, rozhodl se, že na veškeré křivdy zapomene.
Magnus přistoupil k oběma mužům, chytil je za ramena a odvlekl je od dveří. Chvíli chodil kolem a rukama hladil stěnu. Následně poodstoupil, zamířil na jediné místo, které se mu zdálo být příhodné, a poslal proti němu své vlastní kouzlo. To se odrazilo.
„Hm, bude to komplikovanější, než jsem myslel.“
Postavil se a poslal silnější kouzlo, poslal jich pět, než konečně alespoň částečně prošlo Tessiinou obranou. Alec držel náhrdelník a ten stále ztrácel barvu.
„Magnusi, musíme si pospíšit, myslím, že už dlouho andělem nebude, její aura ztrácí barvu i sílu.“
Magnus se otočil a podíval se na téměř uhelný šperk.
„To není dobré, to vůbec není dobré.“
„To víme, jak se k ní dostaneme?“
Magnus se jen ohlédl a poslal nejsilnější kouzlo, které znal. Stěna proti nim se rozletěla na kousky. Dostali se dovnitř.
Uprostřed místnosti na podlaze ležela Tessie, v srdci zabodnutou stélu, kolem ní ležely bíle růže.
MAgnus zůstal stát na kraji kaluže krve, Jace, který vešel hned za ním, natáhl ruku a chtěl zabránit Alecovi ve vstupu do místnosti. Ten se kolem něj prosmykl tak rychle, že ani Jace ani Magnus nestačili zareagovat.
Autor PrincessTerinka, 07.08.2016
Přečteno 471x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
© 2004 - 2021 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter