Převtělený IV

Převtělený IV

Anotace: ...

V nivách kolem oproti včerejšku klidného, nezkaleného toku se líně převalovaly tu slabší, tu silnější chomáče vodních par. Roland je nevnímal, nenaslouchal zurčení řeky, nezajímal ho ani svěží noční vzduch ani mokrá stébla trávy a rákosu, jež se dotýkala jeho bosých nohou. Věděl kudy jít, nespěchal, přesto k mlýnu dorazil drahnou dobu před rozbřeskem. Podíval se po okolí a odvážně vylezl nahoru na seník, ze kterého měl k mlýnu dobrý výhled. Tam se zavrtal hluboko do jetelinou vonící kupky a usnul. Tentokrát však nespal klidně a bylo by vlastně s podivem, kdyby tomu tak bylo. Z nepříjemných snů se probral až za světla. Vykoukl ven a hned zahlédl Kaspara, jak sedí vedle náhonu a opravuje pytle.

„Hej, ty! Nech to a pojď sem,“ zavolal. Kaspar zvedl hlavu a když ho zahlédl, celý se rozzářil úsměvem. Rychle však znejistěl, shodil z klínu rozešitý pytel a pospíchal dolů pod seník.
„Ty jsi tu spala? Co tu děláš? “ vyptával se. Roland zatím seskočil z poslední příčky řídkého žebříku.
„Nesu ti tu tvou kacabajku. Hoď si to na sebe, sbal si, co potřebuješ, a jdem!“
Kaspar na děvče nevěřícně vyvalil i jindy dost velké oči.
„Kam? On je jarmark?“
„Žádný jarmark. Zabil jsem sedláka a ty musíš pryč se mnou, protože nás Anna viděla spolu přicházet.“
Kaspar nasucho polkl: „Ty jsi zabila sedláka? Proč? Já mu nic neudělal. Nechápu tě. Co Anna viděla... proboha, Rolande, co to... “
„Uklidni se. Nemůžu za to. Sedlák se na mě vrhnul, tak jsem ho vzal sekerou. Ostatně za to částečně můžeš ty. Dobře jsi věděl, jakej je.“
„To není pravda! Na mě se nikdy nevrhnul a že jsem tam něco pytlů nanosil...“

Na tržnicové dohady neměl Roland náladu. Věděl, že vzájemné nepochopení je i jeho vina, protože zrovna nedokázal nic z toho, co se mu přihodilo, klidně popsat a vysvětlit. Připadal si hloupě. Dřív se mu takové věci nestávaly. Teď si přišel naštvaný a roztěkaný. Sám pořádně netušil proč. Najednou se v sobě vůbec nevyznal. Měl chuť začít křičet.
„Víš co? Dělej, jak myslíš! Klidně si tu zůstaň, ať si tě oběsí, nebo si v tom mlejně třeba shnij. Já jdu!“ zavrčel a dal se na pochod. Kaspar zamyšleně sledoval vzdalující se pozadí té neobyčejné dívky a když mu téměř zmizela z dohledu, rozeběhl se za ní: „Rolande, stůj!“
„Nekřič, troubo. Ještě někdo uslyší, jak se jmenuju,“ vynadal mu.
„Půjdu s tebou. Jen nevím, co strýček a mlýn, když odejdu...“ povzdechl si a tvářil se, že nad tím hloubá, aby nevypadal až příliš lehkovážně.
„Skutečně ti na mlýnu a strýci tak strašně záleží?“
„Když tak nad tím uvažuju, vlastně ani ne. Strýc je starý blázen, kolikrát se mnou i týden nepromluví, a mlýnu se vždycky někdo rád ujme,“ usmál se. „Jen si zaběhnu pro pár nezbytností a hned jsem zpátky, počkej na mě.“
„Hlavně nenápadně. Ne aby tě napadlo se loučit, nebo podobná hloupost,“ varoval ho Roland a pomalu pokračoval pěšinkou podél proudu. Věděl, že ho Kaspar bez problémů dožene. Ten se zanedlouho přiřítil s malým ranečkem a hromadou otázek.
„Čím že jsi to zabila sedláka? Jsi si jistá, že je mrtvý? Třeba jen omdlel, to se občas stává...“
Roland se zlovolně zašklebil, což na jeho nové tvářičce působilo doslova rozkošně: „Má sekeru vraženou do temene sroro až k toporu. Ale můžeš ho jít křísit.“
„A to se nebránil? Jak jsi to udělala, takhle skolit chlapa?“
„Musel jsem mu říct, že ho miluju a poprosit, aby si sám zavázal oči.“
„Vážně? A on tomu věřil? To mě mohlo napadnout, že ženská sesumíruje pořádnou lest,“ řekl bezděčně. Vtom ho Roland popadl pod krkem za cípy šátku, cloumal s ním a přitom na něj řval: „Co ty o tom víš? Myslíš, že mě to sumírování těšilo?“
Kaspar se tím zdál poděšený.
„Nevím o tom nic, nechtěl jsem tě rozčílit, víš... promiň.“
Roland náhle ucítil prudkou křeč v břiše. Pustil se šátku, dřepl si a schoulil se do klubíčka.
„Pihatá Anna mě ze samé žárlivosti otrávila. Vidíš, co jsi způsobil?“ láteřil a do očí se mu kvůli bolestem draly slzy.
Kaspar netušil, co má dělat. Začal se omlouvat a konejšit, jenže to nebylo nic platné. Naopak se zdálo, že čím víc se snaží být milý a chápavý, tím se situace zhoršuje.

Jakmile křeč ustoupila, šli zas dál. Brzy však museli stavět a tak pořád dokola, protože Roland se co chvíli svíjel v bolestech. Na pravý důvod svého trápení přišel, až když si odskočil. Nelíbilo se mu to naprosto stejně jako domnělá smrtelná otrava a z té měl coby následník trůnu hrůzu od dětství. Došlo mu, že věk děvčete odhadl nepřesně, protože byla tak drobná a hubená.

„Nebyl to jed, krvácím,“ prohlásil, když se vydral z podrostu pod strání k písčitému břehu, na němž na něj čekal Kaspar. Toho zpráva pochopitelně znepokojila.
„Odkud? Jde to zastavit?“
„Jde, ale pomohlo by to stejně jen na děvet měsíců.“
Kaspar nejdřív nechápal, pak se zakuckal.
„Jen se nezadus. Dej sem ten hloupej šátek a jdi pro dřevo, musím si odpočinout.“
Chlapec kývl a hned si ochotně šátek rozvázal. Až když ho Rolandovi podával, napadlo ho zeptat se, k čemu ho chce.
„Hádej, ty chytráku,“ opáčil.
„To ne, ten je po mamince!“
Roland ho probodl pohledem, ale dřív než stačil promluvit, si to Kaspar raději rozmyslel.
„Tak když to jinak nejde...“
„Nejde, pokud nechceš chodit bez košile... mysli na to, že já trpím víc!“
A Kaspar na to myslel a nezapomínal ani během sběru klestí. Cítil skutečnou lítost. Všeho toho vzrušení na něj bylo moc naráz. Často si říkal, jak je jeho život jednotvárný, lhostejno zda středa nebo neděle, červen nebo říjen, a teď je tu s dívkou jménem Roland, co vypadá jako Marie, zabila sedláka a krvácí z míst, o kterých slýchal jen rozporuplné, nejasné zvěsti. Nevěděl, co si o tom všem myslet a některé z těch věcí si neuměl ani představit. Třeba hlavu sedláka se sekerou zaklesnutou po topůrko, nebo osud maminčina šátku.

„To je dost, že jdeš,“ přivítal ho Roland, když se vrátil z lesa. Nad krajinou už se smrákalo. Udělali si na břehu malý ohýnek, ale měli hlad a Roland navíc nepříjemnou předtuchu, že mu šátek nebude stačit. Zatracený ženský tělo, pomyslel si. Je pomalý, slabý a teď ještě tahle otravná nechutnost. Nechtělo se mu znovu zabřednout v sebelítosti. Snažil se otočit list.
„Takhle se daleko nedostaneme, musíme si koupit koně. Nejdřív se ale musíme dostat přes řeku na druhý břeh. Tuším, že má rodná zem leží tam.“
„Tak zítra přeplaveme,“ navrhl Kaspar a Roland protočil oči v sloup.
„Občas si říkám, že nejsi zas tak hloupej a pak z tebe vypadne tohle. Copak já to můžu přeplavat tímhle,“ nastavil mu ruce před tvář, „a s tímhle,“ ukázal si do rozkroku.
„Tak si půjčíme loďku od rybářů. Spíš by mě zajímalo, za co chceš koupit koně,“ zasmál se.
Roland vstal, chvilku se přehraboval ve fěrtochu a pak mu před nos nastrčil hrst plnou stříbrňáků.
Kaspar se nadechl a otevřel pusu, aby se zeptal. Vlastně mu to celé pořád nedocházelo, nedokázal si představit rozpolcenou hlavu, ani Rolanda se sekerou. Dobře věděl, že mince musely patřit sedlákovi. Odmítal si to připustit, jenže kde jinde než u sedláka s lebkou, jež nikdy nesroste, by k nim mohla přijít. Neptal se, vydechl, sevřel k sobě rozevřené čelisti a do rána bylo ticho.
Autor Jezero, 21.01.2018
Přečteno 533x
Tipy 4
Poslední tipující: Amonasr, Avola
ikonkaKomentáře (23)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Stále se mi to dobře čte a přestože je to takový "krvák", přistihl jsem se, že jsem se musel i párkrát zasmát Tvému vtipnému sarkasmu - to je živá voda na můj čtenářský mlýn :-))

21.01.2018 13:13:54 | Amonasr

Díky. Už mám napsanou další část, takže ji sem po půlnoci fláknu. Přes týden nejspíš nebudu mít čas, tak pak zas až příští víkend.

21.01.2018 18:33:33 | Jezero

To se těším - a že to nebudeš s tím zavěšováním zas tolik přehánět, je pro mě taky dobrá zpráva, protože sám bojuju dost úporně s časem. Ale mám radost, že máš do dalšího psaní chuť, a doufám, že Tě hned tak ani nepřejde... :-)

21.01.2018 18:37:19 | Amonasr

No, otázka je, jestli mi nedojdou nápady. Zatím se to líhlo tím způsobem, že když jsem jednu část dopsal, dostal jsem vizi další zápletky, ale to se může kdykoli zaseknout.

21.01.2018 19:04:25 | Jezero

To je jasné, nápady je třeba chytat za pačesy, dokud se líhnou... Ale postavy už Ti myslím slibně žijí svým vlastním životem, tak Ti snad budou i dál dobře napovídat... ;-)

21.01.2018 19:10:12 | Amonasr

Křišťálové Jezero,
rákos je docela vysoká tráva. Kaspara jsem podezřívala z mnoha ohavných věcí, ale koukám, že jsem se spletla. Měsíčky jsou hodně individuální, ale takhle nefungují (klidně požádej o konzultaci). Tohle může být něco vážnějšího. Rodina by to věděla a byla by připravená na to, že jí bude zle. A jak se asi daří Marušce v rolandově těle (pokud se tam dostala)?
Čekám na další díl :)

21.01.2018 06:57:34 | Lada 3

Děkuju za komentář.
Její rodina by si myslela, že si jen vymýšlí, protože nechce pracovat:D
...co přesně myslíš tím nefungují...nějaký ten PMS a prý extrémně silný snad až čtvrtina žen. Ty bolesti zas tak hrozný být nemusí, ale Roland na to není zvyklý a jeho tělo je celkově chatrné, takže to imho může vnímat jako silnou bolest.
Ano, rákos bude vysoký a určitě se jí dotýkal i jinde než na nohou, ale tam byla oblečená a tak to necítila....nebo je důvod té zmínky jiný?

21.01.2018 08:13:27 | Jezero

Přehluboké Jezero,

na tu chatrnost pozor :) Předně si musíš ty rozmyslet, jak moc jsou ti lidé doopravdy chudí. Pokud ano, byla by zvyklá makat, nebo dávno mrtvá. Pokud ne a jemu se to jen zdá, protože nemá o životě mimo nobilitu ponětí, jak už dokázal (což, v mých očích, opravňuje kohokoli k jeho sesazení; tohle hodně záleží na formě vlády), byla by relativně dobře živená a, kdo by to řekl, opět zvyklá makat. Pokud není nemocná… Ženské tělo je slabší, ale také menší a lehčí, poměry délek jsou jiné, jiná je stavba vazů, jiná termoregulace… Ona dívčí síla (Bohové, jak já tohle nesnáším!) je v tom přežít, nevzdat se, vydržet (primárně potomstvo), než se zjeví nějaký velký silný muž a zachrání vás/nebo se pro vás nechá zabít (i to je důvod, proč se rodí víc holčiček – plodných býků ve stádě stačí jen pár, jeho základem jsou kravičky). Také je těžké představit si, že by svou dceru nemilovali (ano, vztah k dětem byl v minulosti jiný – když rodiče na poli vzkážou, že dcerku, co umřela, pohřbí, až se vrátí, není to proto, že by ji neměli rádi, ale proto, že musí udělat svou práci- zachránit úrodu, aby ostatní děti měly co jíst). Vědomost povinnosti je v takovém prostředí větší a úroveň spratkovitosti byla, pravděpodobně, mnohem nižší.

Předpokládám, že Roland, jakožto příslušník bellatores (ale v tom je krása fantasy – u Tebe to může být úplně jinak), pokud přímo nebojoval (u takhle vysoce postavené osoby silně nežádoucí -Mohács byla sprostá vražda, Crécy sebevražda – a nevěřím, že by Václav/Karel byl tou dobou v boji,…G. J. C. byl magor a udělal jediné, co mohlo zabránit jeho smrti), určitě prošel nějakým výcvikem (mj. zaměřeným i na posunutí prahu bolesti). A nehodám se člověk prostě nevyhne (sama jsem kolegu vzala mečem přes prsty). Věř mi, že úroveň bolesti při (i jen malém) chirurgickém zákroku bez umrtvení je s normální menstruací nesrovnatelná. Tohle téma asi ještě rozvedu a pošlu ti to soukromě, máš-li zájem. Nejlepší asi bude, poptat se několika různých exemplářů (máš-li mamku, ženu, přítelkyni, sestru, kamarádku, dceru- asi ne, to by bylo dost divný. A nedoporučuju oslovovat cizí ženy na ulici:) z okolí. Nejkouzelnější na tom je, že takhle ve stresu, by to vůbec nemusela dostat (i když je to krátký úsek a sliznice už to asi měla spočítáno… Na tohle se sama zeptám, až půjdu na gyndu:) Nevím, jak vy chlapi, ale já na ostatních ženách nepoznám, že to mají, že je jim zle, nebo je něco bolí a věřím, že když se usmívám na klienta, netuší, že jsem připravená ho pokousat (první den je mi zle, dokud nevrátím všechno, co jsem snědla).

21.01.2018 20:55:03 | Lada 3

Ještě jedna věc...s dnešními západními ženami to nemá moc smysl srovnávat, protože, když má nějaká s menstruací potíže, tak si dojde na gyndu a tam jí předepíšou HA, nebo něco jiného a taky dnes existují prášky proti bolesti všeobecně. Tehdy, když měl někdo s čímkoli problém, tak to měl prostě většinou jen blbý.:D

22.01.2018 00:03:06 | Jezero

Nejlesklejší Jezero,
kdo tu srovnává s moderními ženami:)? Srovnávala jsem se středoevropským (a karpotlinským) materiálem od Ha C1 do třicetileté války. Znalost nejrůznějších snadno dostupných (bez vaření, ale makakové umí i to) léčivých prostředků (tím spíš oblbováků) u vyšších živočichů je už nějakou dobu všeobecně známá a tradice lidového léčitelství má oproti moderní medicíně (která z něj vychází) minimálně jedena půl milionu let náskok.

22.01.2018 01:16:55 | Lada 3

ale on žádné tiščí prostředky jednoduše neměl a ani nevěděl, co mu je...

22.01.2018 01:30:21 | Jezero

Šumící jezero,
komentář patří ke komentáři, nikoli k textu. Ten je po této stránce, dle mého, o.k. :)

22.01.2018 01:52:48 | Lada 3

Á už to vidím, mea culpa. Neposlala jsem ti původně připravený text -byl dlouhý.

22.01.2018 01:19:02 | Lada 3

Promiň, ale tomuhle komentáři se musím trochu smát. Ale sám často pitvám různý ptákoviny, takže ok. Rodina byla podle první části chudá velmi, otec byl nějaký hysterik a nejspíš i sadista a tyran, co měl v rodině hlavní slovo a dceři evidentně nic nevěřil. Myslím si, že tehdy jako teď platilo, že každá rodina byla trochu jiná a někde se na děti fakt nebral žádný ohled.

Těžko říct jaké menstruační bolesti a potíže může cítit muž v podvyživeném těle náctileté venkovanky neurčité národnosti v neurčité minulosti.:D

21.01.2018 23:20:29 | Jezero

Nebeské jezero,

opravdu by mě zajímalo, co konkrétně Ti přišlo k smíchu – ráda o tom popřemýšlím. Když se utnu, chci vědět, kde dělám chybu. Pokud by byl otec, jehož chování jsem na základě Tvé práce nevyhodnotila jako nestandardní, opravdu problémový, rodina by počítala právě s tím a rolandovo chování by bylo vyhodnoceno jako nenormální, což by, podle mě, vyvolalo opravdu tvrdou odezvu. Ale týrané dítě jsi tu ty, já jsem plodná žena- musíme se každý věnovat své odbornosti :) Ale dítě, i zlodějka věna, je v zemědělské společnosti výrobním prostředkem a něčím jako penzijním připojištěním, nikdo soudný si ho nechce porouchat.
Tvá poslední věta by se měla tesat do kamene :)

22.01.2018 01:22:36 | Lada 3

Trochu směšné mi přišlo to, jak strašně to pitváš a hlavně ta doporučení ohledně zjišťování informací o menstruaci...ty třeba vůbec nevíš, co za tělo mám já.:D
Navíc jsou v tom textu ty věci prostě vypjaté a lehce nadsazené, aby to mělo trochu šťávu...nemůžeš chtít, aby hrdinové byli průměrní a chovali se průměrně...chovají se hlavně tak, aby to bylo vtipné/drastické/překvapivé ...ne tak aby hrdinka byla průměrnou ženou své doby s průměrnou menstruací:D

22.01.2018 01:35:10 | Jezero

Ozářené Jezero,

píšeš MUŽ , ale ono tam asi není moc na výběr (už si to nepamatuju) a lež tu není hrdelní zločin:) ( i pokud jsi buchanka nebo patentní zouvák, je mi to vcelku jedno). Podle popisu, který je, co si budeme nalhávat, poněkud legrační, určitě ne menstruující :) Ale ty menstruující muže už máme tesané v kameni, takže… Kdo ví? U těch doporučení jsem si opravdu rvala vlasy… a je to přesně ta věc, na kterou jsem se Tě ptala v PSku. Jinak máš recht, průměrnou nudu si můžeme průměrně vycucat z prstu (někteří z nás nadprůměrně:) Zase jsme u mých předpokladů – odhadovala jsem Tě jako autora píšícího pevnější rukou, budu si muset tvou práci znovu pročíst a přehodnotit svůj postoj, protože laškovnější tón všechno mění. Sama bych si střihla něco lehčího :)

22.01.2018 02:11:56 | Lada 3

Přemodré Jezero,

na rákosu vlastně, tak jak jsi to napsal, není nic vyloženě špatného, ale… V čase žní, lze předpokládat už poměrně vzrostlé exempláře a moje osobní zkušenost je ta, že pro takový prožitek by bylo třeba ho, lidově řečeno, zdupat. A to je činnost náročná, vzhledem k tomu, že rákos je stádní zvíře, téměř nemožná a, pokud jste na útěku, přiznejme si, poněkud výstřední. Ale moc to neřeš, prostě mi to přišlo, v přímém sousedství s tou trávou legrační. Za sebe bych tam šoupla oddenky.

Douška: Ať zbytečně nepíšu Vojnu a mír. Máš nějaké humanitní, antropologické (lépe soc., ale kladeš otázky, jako by to chtělo přeleštit i fyz.), LH, apod. povědomí, že? Nechce se mi vkládat nadvakrát.

21.01.2018 20:56:40 | Lada 3

no, já spíš počítal s tím, že je to začátek léta. Seno už suší, ale o žádných plodech a sklizni tam nic není. Takže ten rákos ještě extra vysoký být nemusí.
Tomu, co je napsáno za "douška", vůbec nerozumím.

21.01.2018 23:12:51 | Jezero

Stříbrolesklé Jezero,

máš pravdu, byla jsem nepozorná. Na základě obrázků z Prahy (poč. tohoto tisíciletí- už nový event x ve fantasy světě může být jinak, ale s environmentální rentabilitou bych si nezahrávala) máme pravdu oba – rákos je tou dobou tak 80-130 cm nad hladinu (velký rozdíl mezi počátkem a koncem června). Nicméně tuhle svou poznámku jsem nikdy nepovažovala za důležitou, jen mi přišlo krajně blbé cítit pod chodidly zároveň trávu a rákos, který je vysoký (a roste, zpravidla, ve vodě) a také jsem předpokládala sukni min. do půl lýtek – nejoblíbenější délka, protože drží teplo, ale neucourá se. Ty ovšem nic o chodidlech ani sukni nepíšeš :) Měla bych číst pomaleji a být ve svých předpokladech opatrnější… Děkuji.

Douška: Jsem zvyklá se tu potkávat s lidmi, kteří fantasy žijí a znají určité vzorce, což ale není tvůj případ (Vědí, že pokud v rámci světa podobného tudorovské Anglii shodí se stolu sklínku, nerozbije se, protože… doplň.). Rozhodně neříkám, že je to špatně, naopak to vnímám jako osvěžující a očekávám od Tebe nějaký převratný a převracející novátorský přístup (tím příjemnější je, že umíš psát a nemučíš nás zvěrstvy). Vlastně se tu ptám, jak dlouhé mám psát komentáře a jestli Tě neuráží, když vypisuju každou blbinu (možná stačí naznačit). Mám spoustu další práce a na Liter si chodím hlavně počíst, ale s tebou jsem se tááák zakecala :)

22.01.2018 01:50:07 | Lada 3

Mi to nijak nevadí. Naopak jsem celkem rád. Jak už jsem psal, tak taky občas pitvám různé věci, o kterých si myslím, že nesedí...
K tomu rákosí...vem si, že břeh řeky je většinou členitý. Ta stébla vůbec nemusí růst ve stejné výšce jako je pěšinka. Můžou klidně vyrůstat z bláta na okraji řeky pod úrovní té cestičky. Tráva pak může být jakákoli travina všeobecně.
U tudorovců nevím...asi neměli poháry ze skla, ale třeba z kovu...fakt nevím:D

22.01.2018 02:15:15 | Jezero

Zamrzlé Jezero,
rákos klidně může růst v neckách zavěšených na stromě opodál (uznávám, že by mu bylo těsno) a do jeho povalených stébel může tvůj hrdina napochodovat… už jsem také uznala, že možnosti jsou nekonečné. Nebo máš nějakou fixaci na traviny? :) Ha, niva… něco jako poldr, už je mi to jasné.
Taky Ti vypadává přihlášení? Koukám, že chvílemi tu jsi, a chvílemi ne.

22.01.2018 02:24:20 | Lada 3

já už jsem hlavně unavenej a jdu si na chvilku lehnout.:D

22.01.2018 02:35:42 | Jezero

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí