HP-Nový svět: Prolog

Anotace: Úvod do fanfikce (začíná v 5.ročníku na Ministerstvu kouzel) Pán zla byl poražen, ale tím to zdaleka nekončí...

Upozornění: Postavy obsažené v této povídce jsou majetkem J. K. Rowlingové, autorky Harryho Pottera. Duševní vlastnictví překladů jmen, názvů a míst patří pánům Medek a Medek, kteří knihy o Harrym Potterovi přeložili do češtiny. Autorská práva k této fanfiction má Marry. Kopírování a případné porušování autorských práv se považuje za ilegální.

Harry Potter doběhl do atria Ministerstva kouzel naprosto ovládaný touhou po pomstě. Ta šílená smrtijedka Bellatrix mu před chvílí zabila kmotra.

„Crutio!“ jeho kouzlo Bellatrix srazilo k zemi, ale nesvíjela se v křečích, jak očekával. Hned zase vstala a Harry se musel schovat za fontánu, aby ho nezasáhla její kletba.

„Ještě nikdy jsi nepoužil zakázanou kletbu, viď, chlapče? Musíš jí myslet vážně, musíš opravdu chtít způsobit bolest, aby to fungovalo. Proti mně nemáš šanci tak mi hezky dej tu věštbu a já tě možná ušetřím.“ Křikla na něj Bellatrix a přitom se smála jako smyslů zbavená.

„V tom případě mě musíte zabít, protože ta věštba je pryč. Rozbila se, co myslíte, že na to řekne Voldemort?“

V tu chvíli Harry ucítil takovou bolest v hlavě, až se mu oči zalily slzami. Jizva ho pálila, což mohlo znamenat jediné. Lord Voldemort se objevil uprostřed haly a mířil hůlkou přímo na něj. Měl na sobě černou kápi, ale Harry si přesto dokázal jasně představit tu hubenou bledou tvář s hadíma očima.

„Takže moji smrtijedi si zase nedokázali poradit s jedním ubohým chlapcem?“ zeptal se ledovým hlasem. Bellatrix mu klečela u nohou a prosila o slitování, ale Voldemort si jí nevšímal.

„Nemám ti co říct Pottere, teď zemřeš! AVADA…“ naštěstí nemohl kletbu dokončit, protože za ním se objevil Brumbál.

„Schovej se Harry!“ zakřičel Bradavický ředitel a metal na Voldemorta smrtící kletby. Harry ho poslechl a rychle se zase skrčil za fontánu. Chvíli sledoval barevné záblesky z hůlek bojujících kouzelníků a jizva ho pořád neuvěřitelně pálila. Najednou už nebyl v hale, byl nerozlučně spojený s Voldemortem, který dokázal i během boje zaútočit na jeho mysl. Ta bolest byla tak nesnesitelná, že si Harry přál umřít, chtěl, aby to skončilo. Ještě víc si ale přál, aby Voldemort cítil to co on a všichni ostatní kterým tak ublížil- chtěl aby věděl, co jim udělal. Soustředil se na to celou svou bytostí a najednou si uvědomil, že už se nebrání. Vysílal všechny své pocity prostřednictvím jizvy do Voldemorta, čímž ho naprosto ochromil. Pán zla byl evidentně šokovaný tou fyzickou a psychickou bolestí. Ochromilo ho to natolik, že Brumbálovi stačilo jednoduché zaklínadlo, aby ho dorazil. Voldemort padl s překvapeným výrazem mrtvý k zemi a bylo po všem. Pouta povolila, bolest zmizela a Pán zla byl konečně poražen díky neuvěřitelné síle Harryho mysli.

„To bylo úžasné, co jsi udělal, jsi v pořádku Harry?“  zeptal se Brumbál a v tu chvíli byla místnost plná lidí, kteří se přišli podívat, co se stalo. Harryho ten mentální souboj tak vyčerpal, že se nezmohl na odpověď a ztratil vědomí.