Svobodná věda (I/31)

31.

Minule: Nimus má nápad – pokud vytvoří duplikát sošky bohyně Jasny, bude si ho moci odnést a použít ho k pátrání. Kněží Jasny souhlasí. Jarten navíc zjišťuje pomocí sošky původce svého nezdaru v harmelském kostele. Jde o kouzelnici Evrenu.

--- --- ---

Sobotní večer v Harmelu byl tichý, lidé seděli doma, město bylo jako po vymření. Nimus vyšel po schodech do svého bytu, položil sošku na pracovní stůl a pro každý případ provedl zvláštní magické úkony pro zabezpečení bytu. Rozhodně nechtěl, aby mu sošku někdo vzal.

V neděli ráno obsloužil pár klientů a začal pomocí visia hledat Evrenu. Neuspěl a tak zapojil do spolupráce s visiem novou sošku. Tentokrát se Evrena objevila. Seděla na stoličce v nějaké polorozpadlé chatě, kutila cosi na stole a v její tváři bylo možné sledovat maximální soustředění. Docela jako stará čarodějnice, pomyslel si Nimus, jen černá kočka chybí.

Nimus pomocí virgule lokalizoval místo chaty, kde Evrena přebývá, a vydal se k ní i se soškou, aby si promluvil o možnostech hledání Golmagnova mučitele.

Evrena vzhlédla od stolu a mžourala přítmím chaty na Nima.

„No to je mi tedy návštěva! Sám mistr Nimus. Co mi chceš?“

„Evreno, mám problém. Profesor Golmagnus se stal obětí magického útoku. Hledám pachatele, ale nejsem úspěšný. Vzpomněl jsem si, že jsi měla zvláštní schopnosti pro hledání lidí, chtěl bych tě požádat o pomoc.“

„Hm, Golmagnus, zajímavé. Jak jsi mě našel? Myslela jsem, že mám dobrou magickou clonu.“

„To asi máš, jenže já mám tohle,“ řekl Nimus a ukázal Evreně sošku.

„Aha, ten tvůj artefakt,“ řekla Evrena a usmála se. „Je opravdu tak dobrý, jak říkal Kulmus?“

„Je dost dobrý. Dokáže snadno prolomit ochrannou clonu nebo naopak dokonalou clonu vytvořit. Můžeme sošku použít při hledání pachatele útoku na Golmagna.“

Evrena se protáhla jako kočka, vypjala prsa a tvářila se koketně.

„Poslyš, Nime, ty jsi samá práce. Už sis našel nějakou dívku?“

„No vlastně ani ne. Žiji sám, mám spoustu klientů, není čas.“

„A já se ti nelíbím?“ zeptala se Evrena.

„Tedy, já nevím. Evreno, já tě potřebuji jako pomocnici, ne jako objekt erotické touhy.“

„Vždyť to říkám, jsi plný práce, Nime.“

Evrena vstala, rozepnula si pár knoflíčků na halence a přitiskla se na Nimovu hruď. Její zkušená ústa našla ústa Nimova a spojila oba v polibku. Nimus najednou ucítil velkou touhu po ženském objetí a nechal se Evrenou dirigovat ke starému otomanu v rohu místnosti.

Milovali se dlouho a vášnivě, něco podobného Nimus dosud nezažil. Evrena se nad ním houpala a mezi prsy se jí pohupovaly dva amulety, které si nechala po celou dobu na sobě. Nimus vyčerpaně vydechl, Evrena se odtáhla a spokojeně se uložila vedle něho. Na co dva amulety? Nimus se otočil k Evreně a podíval se na amulety. Na jednom byla vlčí hlava, na druhém nějaký trojúhelník s vypouklým středem. Kužel. Kužel? Kužel! Nimovi se zatočila hlava. Vstal aby se oblékl. Evrena se za ním nechápavě dívala.

„Ty už máš dost? Myslela jsem, že spolu strávíme celý den. Tobě se to nelíbilo?“

„Bylo to pěkné, Evreno, jenže já mám plnou hlavu starostí o Golmagna. Promiň.“

Evrena vztekle frkla a šla se taky obléct. Nimus vzal do ruky sošku a potichu vyslovil lokační formuli. Soška se rozzářila. Nebylo pochyb. Původcem Golmagnových potíží byla Evrena.

„Co to provádíš, Nime? Zase si hraješ s tou soškou? To je ti milejší ženská z kovu než já? Chudáku.“

Nimus mlčel, popravdě nevěděl co má dělat. Právě se miloval se ženou, kterou hledal jako pachatele útoku. Co v takové chvíli říci, co v takové chvíli udělat?

Evrena již celá oblečená zamířila ke dveřím.

„Opatřím nám alespoň něco k jídlu. Láska prý prochází žaludkem, třeba mě pak budeš mít rád,“ řekla Evrena a vyšla z chatrče.

Nimus si prohlédl její vybavení a našel váleček telexu. Nejlepší bude, když napíše profesorovi co zjistil. Jako pojistku, Evrena se jistě snadno svého druhého amuletu nevzdá. Nimus napsal na kousek papíru zprávu, pronesl adresní formuli a přejel přes zprávu válečkem telexu. Ucítil dech na svém krku. Otočil se a díval se do očí Evreny.

„Jsi dobrý, Nime, že jsi to poznal. Jenže na něco jsi zapomněl,“ řekla Evrena a pozdvihla sošku bohyně Jasny. Vylovila kletbu a Nimus se jí zhroutil k nohám v magickém kómatu.