Svobodná věda (I/36)

36.

Minule: Jarten přistihne Trense, jak horlivě promlouvá k lidu o nastávajícím boji. On lidi uklidní, že naopak nastane smíření mezi věřícími Velkého Tvůrce a Jasny. Poprvé definuje vznik Svaté Rodiny.

--- --- ---

Večer po modlitbě díkůvzdání zůstal Jarten u pramene, jak bylo již jeho zvykem, a ponořil se do meditace. Trens ho tentokrát nechtěl rušit, šel raději do chaty připravit večeři.

Ve vzduchu již bylo cítit nadcházející podzim. Studený vítr pohyboval větvemi stromů, ptáci se odmlčeli a na krajinu pomalu dosedala tma. Jarten si byl vědom okolí a přitom byl pohroužen do modlitby, ve které se střídavě obracel na Velkého Tvůrce a Jasnu.

Pojednou se kolem Jartena rozzářilo světlo a on uviděl Jasnu, jak stojí na louce a tváří se ustaraně.

„Co se stalo, má Paní?“ zeptal se Jarten.

„Mám starost o jednoho člověka, Jartene. Bratr Nimus je v nebezpečí. Nehodná žena použila mé podoby v sošce, kterou Nimus vyrobil, a seslala na něho magické kóma. Pokud mu nikdo během nejbližších dnů nepomůže, pak zemře.“

„Co mám udělat, má Paní?“

„Vezmi sošku s mojí podobou a vydej se do Harmelu. Soška tě dovede k člověku, který může Nima probudit. Je to důležité, protože jsem si Nima vybrala jako hlasatele pravdy o Svaté Rodině mezi magiky. Nimus je velmi nadaný magikus, nesmí přijít k úhoně.“

„Hned se o to postarám, má Paní. Ty tedy souhlasíš s mým prohlášením o Svaté Rodině?“

Jasna se usmála.

„Pochopitelně, nikdy bych pravdě nebránila. Lidem trvalo dost dlouho, než si tuto pravdu uvědomili. Než sis ji uvědomil ty, Jartene. Jsi nyní knězem obou vyznání, dávám ti oprávnění k hlásání svaté pravdy všem lidem, kteří budou chtít naslouchat. Jsem ráda, když si lidé vědí rady, nerada plýtvám svou božskou mocí na běžné problémy. Jdi a zachraň Nima.“

Vidění skončilo, Jarten ještě chvíli seděl u pramene a pak se pomalu vydal k chatě. Nemá smysl spěchat, na každé kvapné jednání je vždycky času dost.