Sázka na lásku kapitola 2. a 3.

Sázka na lásku kapitola 2. a 3.

Anotace: historický román s napínavou zápletkou

"Meredith, nechceš mi náhodou něco říct?" Hrabě Blackstone se pohodlně opřel do podušek v kočáře a pátravě se díval sestře do obličeje. Snažil se ji znervóznit a přimět k hovoru. Nebylo u ní zvykem, aby celou cestu od ložnice až ke kočáru mlčela, ale stalo se. Zajímalo ho proč. A co ho zaujalo ještě víc, jeho drahou sestru vůbec neznepokojoval blížící se souboj. Že by se o svého milence nestrachovala? Prokmitlo mu hlavou.
Meredith Blackstoneová se zavrtěla a podívala se bratru do očí.
"Nevím, co bych ti měla říct, Garethe." Stále nechápala, co po ní bratr chce.
"Třeba mě poprosit, ať tvého nápadníka nezabiju?" Nadhodil tiše a přimhouřil oči. Teď se snažil vypadat nebezpečně. Na spoustu jeho známých to zabíralo.
Meredith se usmála. Jak se zdálo na ni jeho zastrašování neúčinkovalo.
"Nebuď směšný. Oba víme, že mu vážně neublížíš." oponovala mu.
"Navíc si myslím, že ti bude důstojným soupeřem."
"Ale? A na to jsi přišla jak?" vyzvídal.
"Jednoduše. Kdyby měl ze tvé výzvy strach, tak se omluví a odejde. Místo toho se té blbosti účastní." Na chvíli se odmlčela. " I když myslím, že jsem to mohla čekat. Má stejně obludnou představu o cti jako ty." Usmála se. "Vlastně mi tě v mnohém připomíná."
To se Garethovi nelíbilo. Ještě, aby byl srovnáván s takovým hejskem.
"Když má takový smysl pro čest, jak tvrdíš, proč mne nepožádal o tvoji ruku?" pokračoval.
Meredith ironicky nadzvedla levé obočí. "To nemyslíš vážně. Dobře víš, že bys nikdy nesouhlasil. A navíc to dost dobře nejde. Alex..." zmlkla. Málem prozradila tajemství své nejlepší kamarádky.
"Ano? Co Alex?" zbystřil Gareth.
"Ehm. Já..." zhluboka se nadechla.
"No?" pobízel ji.
"Alex si mne nemůže vzít." pokračovala opatrně.
"A proč?" nedal se odbýt.
"Protože, ehm, jaksi eh má snoubenku." vysoukala ze sebe.
Gareth se na ni překvapeně podíval.
"Když má snoubenku, tak co k čertu dělal s tebou v ložnici?"
"Ptal se mne, eh kam by ji měl vzít na svatební cestu."vymýšlela za pochodu a doufala, že bratr jí v přítmí pořádně nevidí do obličeje.
Gareth se zhluboka nadechl. Nechápal myšlenkové pochody svojí sestry.
"A to jste to nemohli probrat v sále?"
"Nemohli, byl tam velký hluk. A navíc se Alexovi udělalo špatně. Proto jsme skončili v ložnici, vlastně to byl první nezamčený pokoj, na který jsme narazili."
"Udělalo špatně?!" Skvělé. Tak teď nevím jestli je tak naivní nebo to jen hraje.
Ještě chvíli si něco mumlal pod nos, ale už se raději sestry na nic neptal. Nemělo to cenu. Co bylo nutné udělal a nikdo se drobného skandálu neúčastnil a tak je snad její pověst stále bez poskvrnky.


3.KAPITOLA

Alexandra, vévodkyně z Kilmartinu se opět převlékla do mužského oděvu a nenápadně proklouzla zadním vchodem ven z domu. Opatrně prošla zahradou k brance. Rozhlédla se kolem a potichu otevřela branku. Prosmýkla se rychle ven a pro jistotu ještě přejela očima celou ulici, jestli si jí někdo nevšímá víc než by měl.
Byly čtyři hodiny odpoledne a schůzku měla domluvenou na pátou. Po krátkém přemýšlení se rozhodla, že má dost času, aby šla pěšky. Cíl její cesty nebyl zas tak daleko. Asi půl hodinky chůze, takže nemusela moc spěchat. A navíc jí procházka udělá dobře.

Krátce po půl páté stála před vchodem herny Královna meče. Stiskla tlačítko skryté na tygří hlavě a jednou dlouze zazvonila. Chvíli na to otevřel dveře asi třicetiletý muž. Tvář měl zjizvenou po neštovicích a v klidných modrých očích mu zářila vysoká inteligence. Nebyl moc statný, ale za to ovládal třetí mistrovský stupeň reithi. Jako majordomus byl nedostižný a jako vyhazovač velmi obratný.
"Zdravím, Boltone. Alec už je vzhůru?"
"Čeká na vás v pracovně." odpověděl majordomus a pustil ji dovnitř.


Alexandra vešla do pracovny bez zaklepání. Zavřela za sebou dveře a čekala až si jí Alec Donovan všimne.
Alec nadzvedl hlavu od papírů, kterými se právě zaobíral a pokynul jí ať si sedne. Alexandra se ušklíbla, ale posadila se. Rozhodně nemínila čekat ve stoje.
Za pár minut Alec odložil dopis a zkoumavě se zadíval na Alex.
"Tak , co tě sem přivádí v tak brzkou hodinu?" zeptal se jí přímo, protože věděl, že přímá otázka bude rychlejší.
"Mám na tebe velkou prosbu." začala a v duchu přemítala, jak dál.
"To už jsi psala ve vzkazu. Zkus být méně melodramatická a vyjádři se." pobízel ji klidně. Věděl, že to bude něco vážného, jinak by mu neposílala vzkaz a řekla by mu to večer v herně.
Alex si s úsměvem povzdechla.
"Nebudeš tomu věřit, ale potřebuju sekundanta." řekla konečně a Alec jen pozvedl pravé obočí.
"Fajn. Věřit tomu asi budeš, ale neuhodneš s kým."zaškaredila se na něho.
Alec se zamyslel. "Richard de Vaux?" zkusil.
"Kéž by. Gareth Blackstone."
Alec se rozesmál. Smál se tak, až mu vyhrkly slzy do očí.
"Děláš .... děláš si srandu?" zajíkal se mezi slovy.
"Ne. Kdybych si dělala srandu, tak se směju taky.!" odsekla
"Stvořitelko! A jak se ti to povedlo?" divil se.
"Našel nás s Meredith v ložnici." pokračovala.
Alecovi stále cukaly koutky. "A to nepoznal, že jsi ženská?"
"Jak vidíš, asi ne. Pomůžeš mi nebo se budeš smát?"
"To víš, že budu tvůj sekundant. Tu srandu si za nic na světě nenechám ujít." ujistil ji.
"Skvěle. Takže zítra v pět v Muspellu. Už přišly zprávy o lodi?" snažila se změnit téma.
Alec se zamračil. "Ještě pořád nic, ale má zpoždění zatím jen dva dny, takže to ještě nic neznamená."
Alex se to moc nelíbilo. Lodě Duncana Carnera se zpožďovaly jen málokdy.Nakonec přikývla a zvedla se k odchodu.
"Ještě než půjdeš. Chci Malcolmovi Reedovi zakázat vstup do herny."
zarazil ji cestou ke dveřím.
Alex se zamyslela. "Zase se snažil podvádět?" Alec přikývl a čekal jestli jeho partner bude souhlasit. "Ach jo, je to blbec, ale máš pravdu. výstrahu už dostal." souhlasila a odešla z pracovny.
Autor Cailleah, 02.10.2011
Přečteno 555x
Tipy 1
Poslední tipující: katkas
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Zajímavé, čekám, jak se to vyvine. Piš dál. Líbí se mi to.

03.10.2011 09:56:00 | knihomol

© 2004 - 2021 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter