Dora 1

Dora 1

Anotace: O nevšedních vztazích s tajemstvím a sexuální touhou.

„To je zase den!" funím s plnými nákupními taškami v předsíni. Skopnutím sundávám lodičky na tak jehlových podpatcích, že se vlastně divím, že se jimi nezabodávám do podlahy. Nohy mě po celém dni pálí jako čert. Prsty namačkané k sobě v křeči. „Super, ještě budu mít znetvořené nohy. Fuj!" Rukama si prsty lehce mnu, nebude to tak hrozné. Vezmu tašky a jdu do kuchyně. Stačí mi jeden pohled abych zjistila, že Tom si snědl snídani a vypadl. Na stole je jen kus papíru.
Lásko tak zase někdy, pa pusu Tomy.
Fajn, tak někdy. Blbečku. To snad není možné, kdyby po sobě aspoň uklidil. Takže nákup, který vleču po schodech až do pátého patra je mi k ničemu. Tom je pryč, už zase.
Tomáš není můj manžel, nebo partner. Je to jen příležitostný přítel, prostě jsme spolu, když chceme. Ne tak docela, samozřejmě, protože já bych rozhodně chtěla častěji než on. Ale co. Aspoň je občas tady a já nejsem tak osamělá jako některé moje kamarádky. I když už mě to někdy pěkně vytáčí, že vlastně nevím, kdy přesně se objeví a kdy zmizí, patří do mého života. Můj život bez něj by vlastně jinak nestál za nic. Svobodná třicítka, s hypotékou na byt 2+1 v moderním bytovém domě s vlastním sklepem a dokonce s garáží, ale s nudnou prací a stejně nudnými kamarádkami, které navíc nemají ani to, co mám já. Jsem na tom v porovnání s nimi vlastně dobře.
Tašky nechám taškami, kuřecí se mi tam jednoznačně do hodiny rozmrazí a já ho pak vyhodím, zmrzlina se rozteče a báječné Prosecco zteplá. No a co. Stejně nemám s kým to jíst a pít. Samotnou se mi nechce něco vařit a chystat.
Přejdu do ložnice a svlékám si úhledný kostým. Místo něj natahuji legíny a Tomovo tričko. Další večer o samotě. Ach jo. Kde se stala chyba, že zrovna já jsem dopadla takhle? Sama, opuštěná, zoufalá a nudná. Hlavně nudná. Vždyť já už neznám žádnou zábavu, nic mě nebaví a netěší. Sednu na rotoped, zapnu milované Gilmorky a šlapu a šlapu.
CRRRRRRR to je příšerný zvuk! Jdu do předsíně k domácímu telefonu, bůh žehnej tomu, kdo vymyslel mít u zvonků rovnou kameru. Hana, kdo taky jiný? Neochotně zmáčknu tlačítko a pouštím ji dovnitř.
Rychle si převléknu lehce zpocené triko a vezmu si jedno ze svých, abych Haně nenahrála v posmívání se, že když si Tom se mnou užije, zůstane mi jen to pitomé tričko.
CRRRRR rovnou za dveřmi a k tomu buch buch. „No jo, už jdu!" volám a běžím do předsíně „Doro, to vám zase nefunguje výtah? To je zlo!" Hana celá červená v perfektně nalíčené tváři funí hůř než já, když jsem vyšla 5 pater v devíti centimetrových podpatcích a tak s deseti kilovými taškami. Jo holka to má z těch cigaret. To já cigarety vyloženě nesnáším, natahuje mě jen je z někoho cítit kouř. Nahlas neříkám nic, jen nechám dveře dokořán a jdu do kuchyně. Hana je mi téměř v patách. „Jsi sama?" nakukuje do pootevřené koupelny a do ložnice. „Jo sama" říkám už lehce naštvaným tónem, protože vím, co mě čeká. „Já to říkám furt, chlapi jsou dobytci jeden vedle druhýho. Nestojíme jim za to, aby s námi byli, stačí si jim zašukat a jdou dál. Za další blbkou, která je uvítá s otevřenou náručí a hlavně volnou postelí." Na tohle nemám slov, možná má Hana pravdu. Co já vím? Vím jen, že poslední dva roky takhle přežívám a opravdu za tu dobu jsem nenašla kluka, který by tohle nedělal. Jako by všichni měli plán hry. Škatulata hejbejte se. Oni dostali manuál, ale nám jej zapomněli dát. A tak pořád čekáme a čekáme, kdy přijde řada na nás. Z myšlenek mě vytrhne Hanino „Ehmmm" „Co je?" ptám se, „no vidím, žes nakupovala a tipla bych si, že určitě ne pro mě. Tak kde ho máš?" chce vědět. „Co já vím? Prostě odešel asi hned ráno, však víš, že musím do práce brzo, abych tam byla dřív než šéfová, která má na mě pifku od toho šíleného mejdanu uprostřed týdne. Nemůžu si dovolit udělat nějakou blbost ještě v práci. Kdyby mě vyhodili, jsem nahraná, byla bych bez bydlení a zadlužená do konce života..." Hana se na mě dívá s takovou tou lítostí v očích, kterou naprosto nesnáším. Známe se už snad 15 let a má mě natolik přečtenou, že i když jí nepovím, jak moc mě štve, že Tom jen tak odešel, tak ona to ví. „Jasně kočko, já nic neříkám, je to prostě parchant. Další v řadě. Měla bys s ním definitivně přestat šukat. Jinak se ti tady takhle bude zjevovat a mizet kdoví jak dlouho." Vím, že má pravdu, ale copak já můžu? Bože, Tom je prostě můj typ. Je vysoký, blond, modré oči, široké ramena, nádherné ruce a ten úsměv. A taky je chytrý a vtipný a vůbec je to ten typ chlapa, kterého bych si uměla představit za manžela. Jenže zamilovanost prvních měsíců je dávno pryč a zůstala jen přitažlivost a taková ta pohoda, kdy už se známe a víme, co má ten druhý rád. Ale to Haně říct nemůžu. To bych to od ní schytala ještě víc. Raději měním téma.
„Haničko, sluníčko, jak ti dopadl pohovor? Myslela jsem na tebe celý den a tys ani nenapsala." Hana se jen ironicky usmívá, je jí jasné, že jsem si na její pracovní pohovor vzpomněla až teď a to jen proto, abych odklonila pozornost od svého milostného života. „I ty brepto, no jak sem asi tak mohla dopadnout?" Vytahuje láhev bohemky. „Nejlepší!!!" „Tak to je super! Gratuluji!" Objímám kamarádku a mám z ní upřímnou radost, vím jak se nadřela a jak moc to místo chtěla. Z tašky doluji prosecco a vytahuji skleničky. „Tak to dneska oslavíme." otevírám láhev a nalévám nám. „To si piš, ale je pátek, zlato, takže začneme u tebe, ale pak rozhodně musíme mezi lidi. Chce to nové maso." Mrká na mě a já se začínám smát. No vlastně proč ne. Nikde jsem nebyla ani nepamatuji.
Klub je natřískaný, hudba hodně hlasitá a smích holek u baru ohlušující. Sedneme si k na barové židle a objednáváme si drink. Klasika - vodka a tonik. Ani nevím, jak tohle pití u nás vzniklo, ale nepijeme nic jiného snad jen ještě víno, ale to se nedá pít celý večer. Sedím čelem k parketu a pozoruji tančící dav. Na první pohled mě nikdo nezaujal. Jen pár týpků, kteří krouží kolem houfu samotných holek v moc krátkých sukních a hodně vysokých podpatcích. Hana se ke mě naklání „Doro, jdeme si taky zatancovat, tu písničku miluju" kopne pití do sebe a už mi podává ruku. Neochotně jdu s ní. Zatím nemám moc hladinku na to, abych někde veřejně tancovala. Po měsících vysedávání doma se stydím mezi tolika lidmi. Proto zavírám oči a a rozhoupu boky. Po chvíli cítím, že se na mě zezadu někdo lepí. Prudce se otočím a s naštvaným obličejem dotyčného sjedu pohledem „Hele dej si odchod" S pokrčením ramen klučina odtancuje. Na to mi už Hana řve do ucha „ses zbláznila! Takový hezký a ten zadek!" No něco na tom bude, chlapec se o sebe rozhodně stará, ale nesnáším takové ty hošíky, co si myslí, že mě hned můžou obšahávat. Pokrčím rameny a jdu si sednout zpátky na bar. Objednám si další pití a vytáhnu telefon. Vlastně ani nevím, co bych tam měla hledat. Jestli mi Tom nenapsal? To těžko. Ten se jen tak neozve. Po mé levici se na mě někdo lehce natlačí. „Pardon, slečno, jen chci objednat a není tu ani trošku místa". Omluvně nakrabatí obočí. Hmmm, tak tenhle chlápek vypadá rozhodně dobře. A jeho hluboký hlas je tak sexy. Nenápadně ho sjedu pohledem. Tmavé vlasy, trošku delší na můj vkus, ale pěkný moderní střih, který mu sedne k tvaru obličeje, ten je hranatý a mužný, tmavé strniště a nebesky modré oči. Bože, musím se rychle nadechnout a napít se. Ty jeho ruce, dlouhé a štíhlé prsty, decentní prsten a hodně draze vypadající hodinky. Všimnu si, že má bílé tričko a na něm sako, které taky nevypadá jako konfekce někde z obchoďáku. Rychle mrknu na boty. Páni, tak tenhle chlapík má rozhodně vkus a peníze. Najednou se narovná a mě dojde, že je taky hodně vysoký, má široké ramena a atletickou postavu s dlouhýma nohama. Rychle do sebe kopnu dalšího panáka a otočím hlavu na druhou stranu. Takhle blbě civět na cizího chlapa! Chlápek se dotkne mého nahého ramene. A mnou projede něco jako elektrický proud. „Díky, za prostor. Hezký večer, slečno." Už jsem asi lehce navátá. Otočím se k němu a snažím se nahodit svůj nejvřelejší úsměv. „Za málo, přijďte klidně zas." Culím se jak puberťačka. Hezoun na mě mrkne a odchází. Sleduji ho zezadu jak jde ke stolu, kde sedí snad ta nejhezčí holka jakou jsem kdy viděla. Tmavé dlouhé vlasy, nepřehlédnutelné velké tmavé oči a dokonalá postava s velkými prsy. Přitom není nijak moc nalíčená, je od přírody krásná. No jak jinak. Co taky čekat, že tenhle sexy chlápek přijde do klubu sám? Jsem pako, ale srdce mi stále buší jako o závod a musím na něj pořád koukat. „Doro, sakra, co furt sedíš na baru? Se chceš úplně vypnout nebo co? Pojď tancovat, vždyť hrajou úplně super." Hanka stojí za mnou a řve mi do ucha, ale má pravdu, přece nezůstanu celý večer sedět na baru a slintat nad neznámým a navíc zadaným chlapem. „Ok, hned přijdu, jen si dám kolu." Hana odtancuje zpět na parket. Já si objednám nealko, upiji půlku a vstávám, při tom si všimnu, že jsem na baru nechala peněženku a jak se pro ni nakloním, vystrčím nohu dozadu a za mnou se ozve „ Au a sakra!" Rychle nohu položím a otáčím se. Stojí tam kráska od sexy chlapíka a mne si stehno. Zřejmě jsem jí podpatkem nabrala. „Ježíši promiň, moc se omlouvám. Není ti nic?" „Docela to bolí" mne si nohu, ale to už je u ní její doprovod. „Leono jsi v pořádku?" ptá se jí starostlivě a naklání se k její noze. „Ne nejsem, Maxime. Jdu domů, ty si tu klidně zůstaň. Tady se slečnou, stejně na ni pořád civíš. Čau" Prudce se otočí a překvapivě rychle odchází. Maxim se na mě zahledí. „Omlouvám se za ni, je podrážděná, nemáme zrovna dobré období." Omluvně pokrčí rameny. „V pohodě, omlouvat bych se měla já, vždyť to byla moje chyba." Říkám a přitom se docela ztrácím v jeho pomněnkových očích. Sakra, kdo se jen může jmenovat Maxim? Takové jméno, jak z nějakého filmu. „Tak ještě jednou hezký večer." pronese a odchází. Zůstávám na místě a zírám za ním. Tak a je to. Už ho nikdy neuvidím, ale je mi jasné, že ve svých snech s ním strávím několik žhavých nocí. To já totiž umím. Když se mi někdo takhle zalíbí, dovedu si ho hezky přenést do svých snů a představ. Tím pak žiju klidně i pár měsíců. To je nedostatek sexu a opravdového vztahu. No jo, vzdychnu a jdu za Hanou. Ta už je v obležení dvou kluků, na vrcholu blaha. S jedním se začíná líbat a mě rázem dojde, že jsem tu navíc. A tak odcházím. Jdu ještě na toaletu, tam ještě jednou zkontroluji mobil, který spí zaslouženým spánkem, otřu si rozmazanou řasenku a jdu ven s telefonem v ruce, hledám číslo na taxi. Stoupám po schodech a nedívám se kolem sebe, až do někoho vrazím. „Omlouvám se." Vyhrknu a uhnu na bok. „V pořádku, vidím, že máme na sebe štěstí" Vzhlédnu a přede mnou se tyčí kdo jiný než Maxim. Pravda, jméno k němu sedí, je opravdu necelé dva metry vysoký, a jak stojí už na chodníku a já o schod níž než on je prostě maxi. „Zase vy?" Říkám nevěřícně „přítelkyně odešla?" „Jo, jenže teď už zřejmě ex přítelkyně. Já jsem Maxim." Natahuje ke mě svou dokonalou ruku, kterou přijmu trošku vlažně, protože se celá třesu z toho vzájemného doteku. „Já jsem Dora, ahoj" Sklání se ke mě a já s hrůzou zjišťuji, že se mě chystá políbit. Mám dojem, že mám kolena z rosolu, krásně voní a je bože, je tak sexy, že zapomínám dýchat a bojím se, že omdlím. Tohle se mi nestalo už fakt dlouho. Jsem určitě rudá jak rak. Maxim se rty lehounce dotkne mé tváře. „Těšilo mě" vyhrknu a rychle mávnu na taxíka, který zrovna přistavuje u chodníku. Sedám do něj a odjíždím. Jsem tak rozhozená jako už dlouho ne. Takový chlap a já zdrhnu jako malá. Nejradši bych tloukla hlavou o okno.
Doma se svlékám a jdu rovnou do sprchy, kde mě proud horké vody hezky uvolní a má mysl začíná střízlivět. Maxim, tak tenhle chlápek by stál aspoň za jednu noc. Zavírám oči a začínám se hladit až má ruka dorazí mezi nohy a vniká dovnitř. Mé pohyby se zrychlují, za zavřenýma očima vidím Maxima, velkého, svalnatého a nahého s přirozením tak velkým až jsem z něj nervózní, vniká do mě a já zažívám naprostou extázi. Nahlas vykřiknu v křeči spásného orgasmu. Bože, jsem fakt marná. Místo abych se o něco pokusila v reálu, utíkám a dělám si to sama ve sprše. Holka, ty jsi fakt zoufalec. Z kabelky se ozývá Ed Sheeran. To bude Hana, chce odejít z klubu a všimla si, že tam nejsem. „Kočko kde jsi? Já už pofrčím domů s Danielem. Jsi v pohodě? Našla sis doprovod domů?" ptá se „Jasně zlato, už jsem doma, zrovna ulehám. Tak si to užij a zítra se mi ozvi." Loučím se s ní. Tak aspoň jedna to dneska bude mít reálně. Oblékám si Tomovo triko a lehám si. Jakmile zavřu oči vidím Maximovu tvář. Tak tohohle chlapa se jen tak nezbavím. Sexuální objekt osamělé ženské. Kdyby jen věděl, co se mnou udělal. Chvíle vedle něj, pár pohledů a lehkých doteků a jsem v tom až po uši. S myšlenkou na něj usínám a mé sny jsou stejně žhavé jako moje večerní sprcha. Ráno se budím zpocená a unavenější než když jsem si šla lehnout. Jasně, ten chlast se musí dostat z těla ven. Ale mám pocit jako bych celou noc doopravdy prosouložila. A sakra a možná taky jo, masturbace ze spaní, jsem fakt zoufalka. Nacházím v posteli ještě svítící vibrátor. Vypínám ho, vstanu a šourám se do kuchyně, kde zapínám kávovar. Nepřestávám myslet na modré oči a a plné rty a jeho hlas. Zvorala jsem to. Sám přece řekl, že zřejmě ex přítelkyně, taková narážka a já co? Uteču. Bych si nafackovala. Ale co, stejně by z toho jistě byla jen jedna noc a to ještě kdoví jestli. A pak bych zase zůstala sama a rozhozená ještě víc než z Toma a jeho nečekaných příchodů a odchodů. Piju kafe a vzpomenu si na Hanu, jak asi ta dopadla? Mrknu na mobil kolik je a zjišťuji, že už jedna po poledni. Teda to jsem si pospala. Tak aspoň můžu Haně hned volat. To už bude taky vzhůru, pila méně než já. „Haničko, dobré ránko" švitořím, na druhé straně se ozve rozespalý Hanin hlas „zlato je brzo.... teda sakra není brzo, Doro díky žes mě vzbudila mám oběd u našich a mám zpoždění. Prosím tě včera, jak jsem odcházela, narazila jsem na nějakého týpka, který chtěl tvůj telefon, tak jsem ho odpálkovala." úplně se mi sevřou vnitřnosti. Maxim, a ta husa ho fakla. „Hano a jak vypadal ten týpek?" „Co já vím, takový tmavý, vysoký, něco jako Ital, prostě typ, který bys obešla bez povšimnutí, tak jsem si řekla, že asi nestojíš o to, aby měl tvoje číslo." „Jasně" hlesnu a je mi do breku. Jistě, není to zcela můj typ, ale přesto mě naprosto okouzlil a teď je to definitivně v háji. „Hani nebudu tě zdržovat, pak se mi ozvi, musíš mi do podrobností vyprávět o Danielovi. Pa."
V mobilu do vyhledávače naťukám Maxim a teda páááni na první fotce je on. Srdce mi bije jak splašené. Otevírám fotku a pročítám článek Maxim - potomek dávného rodu z Itálie trvale žijící v Čechách. Český původ má po své matce Marii Urbanové. Maxim se uplatnil jako zdatný obchodník, po smrti otce mu připadlo dědictví, od své rodiny v Itálii se distancoval a jeho jmění z firmy Marino zůstalo v Itálii. Nyní se živí především jako koordinátor svých firem, které předal do rukou výkonných ředitelů a akcionářů.
No teda, tak velké zvíře. Zvláštní, že jsem o něm nikdy neslyšela. Ital. Tak to je jasné, proto ty černé vlasy a snědá pleť. Takoví chlapi se mi přece nikdy nelíbili, ale tenhle má v sobě noblesu a eleganci a přitom je tak živočišně přitažlivý a mužný, že mě tato kombinace dostává do kolen. Ale je to asi naprosto jedno, protože ho už neuvidím. Taková náhoda se může stát jen jednou za život a já tu svou příležitost naprosto zkazila. Dobře mi tak. Kdybych pořád nebyla jen ustrašená holka z maloměsta mohla jsem se třeba dnes ráno probudit vedle něj. Jo, tak to by se mi líbilo. Moje představivost už jede zase naplno. Bílá postel s vysokým dřevěným čelem v tmavé barvě. Naducané a hebké polštáře a tenoučká, hladká deka. Pod ní my dva nazí a propletení ve spánku. Probudím se jeho polibkem na čelo. Otevřu oči a Maxim na mě s láskou shlíží. „Doro, krásné dobré ráno. Jak jsi se vyspala?" Dívám se na jeho svalnatou paži s tetováním a propadám se někde hluboko. Nedokážu mu odpovědět a začínám ho líbat. Nenasytně, hladově, žádostivě. Přitom mu rukou přejíždím přes široké ramena. Maxim se mi poddává a svou rukou začíná hladit můj krk, prsa, břicho až dojde dolů, kde moje vášeň naplno propukne a z úst mi vyjde zachrčení. Cítím se jako bych sex neměla snad rok. Užívám si každý jeho dotek a cítím, že i jeho tato něžná hra vzrušuje. Chytnu jej do ruky a jemně hladím, Maxim vydechne rozkoší. Už to nevydržím, jak moc ho chci. Chytám se šance, kleknu si a on hned pochopí, lehne si na záda a nechá své tělo mě. Ráda bych na něj hned nasedla a rychle ukojila svůj chtíč, ale to by nebylo tak vzrušující, jako ho pomalu líbat na jeho jemně ochlupený hrudník, přejíždět jazykem přes jeho ztvrdlé bradavky a pak svými rty slíbat kapičky vzrušení z jeho penisu. Ten je přichystaný k akci a tak už to neprotahuji. Nasedám a tvrdými přírazy se uvedu do extáze. Padnu vedle něj a rychle dýchám s otevřenou pusou. Maxim na nic nečeká a vnikne do mě, taky mu stačí pár přírazů a vyvrcholí i on. Sleduji, jak se mu napíná pulzující žíla na krku, jak se jeho ústa otevírají a vychází z nich slastné vydechnutí. No teda. Tak tenhle orgasmus byl něco, ani si nepamatuji, že bych kdy s chlapem dosáhla něčeho takového. Škoda, že jsou to jen představy a místo jeho rukou a penisu pracovaly na mém těle mé vlastní ruce. Jdu do sprchy. Ta moje představivost mě jednou zničí. Kdybych byla chlap, klidně bych mohla dostat infarkt při sexu sama se sebou. Ty jo, to je představa, která mě rozesměje.
Autor Dorota, 04.06.2022
Přečteno 76x
Tipy 2
Poslední tipující: mkinka, Krahujec
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Chtěl jsem si to přečíst. Jak už ale zmínil Krahujec, kvůli obrovským odstavcům jsem to, narozdíl od Krahujce, nezvládnul. Při psaní dialogu by měla mít každá postava svůj vlastní odstavec.

15.06.2022 20:53:43 | Jirim

Docela přirozený a rovný. Dostala mě věta: "Páni, tak tenhle chlapík má rozhodně vkus a peníze." ..."Bych si nafackovala." Jinak je třeba sledovat 3. pád - píše se mně!!! Docela má potenciál a zamyslel bych se nad úpravou, aby to nebylo nahňácané a lépe se četlo. Díky za otevřenost a náruživé uchopení.

04.06.2022 18:08:58 | Krahujec

© 2004 - 2022 liter.cz v1.5.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí