Zamilovaní jsou blázni.A blázen je i Zoe.
Zamilovaní jsou blázni.A blázen je i Zoe.
Ráno budíček.Cesta do školy.Pomalé utíkání školních hodin.Matika.Čeština a další předměty to bylo dnes pro Zoe i Veroniku tabu.Už se velni těšily jak budou jezdit v parku a jak uvidí kluky do kterých se zamilovaly.A celou tu dobu co běžel dějepis přemýšlely jaké to asi bude až se s klukama seznámí.Z ničeho nic učitelka vyvolá Zoe a ptá se ji na vrcholný středověk.Avšak Zoe zasněná řekne úplnou blbost a každý se tomu zasměje.Učitelka Vránová se ptá:“Zoe co ti dneska je?“Zoe na to:“Nic paní učitelko jen mi není dneska moc dobře.““Aha tak si běž sednout a vydrž to už zbývá posledních 10 minut do zvonění“Zoe si šla sednou a dívala se na své hodinky jak čas pomalu plyne,ale pak už jen slyší...cr...crr.
„Konec“vykřikla Veronika a běžela za Zoe .Ta si ihned sbalila školní věci a utíkala nedočkaně na smluvené místo.Tam už všechny čekala Petra.Společně vyrazily do parku,kde se chtěly předvést.Petra jako vždy vyrazila na největší můstek ,ale holky šly jen na rovnou dráhu.Zanedlouho je to přestalo bavit a šly na menší můstek,kde i lépe viděly na své favority.
Jenže to neměly dělat.Tedy hlavně Veronika,která se zadívala na svého „vyvoleného“ a hodila tzv.mrchu.,takže spadla přímo před nějakého kluka.Ó jak se začervenala a cítila se jako nejhorší kopyto na světě,ale ten kluk se ani nezasmál ani nic neřekl a pomohl Veronice se zvednout ze země.Zoe ihned přiběhla k ní a ptá se:“Si v pořádku?Nic tě nebolí?“Verča :“vše je v pohodě jen jsem trochu odřená.““Dobrá tedy.“Do hovoru se přidal i neznámý kluk:“Opravdu ti nic není?“Verča:“Není,děkuji““Není zač „odpověděl klučina.“Jinak já jsem nějakéj Bruno.Bruno Dopkins.A ty?“Já jsem Veronika Válová a toto je Zoe,moje nejlepší kamarádka.“Po té co se společně seznámili si šli všichni tři sednout na lávku.Tam si povídali o všem možném.Zanedloho se stali přáteli.Čas utíkal jako voda a Zoe už musela domů.A jak je tomu už zvykem,když jde jedna jde i druhá.A tak se rozloučily s Brunem a šly se také rozloučit s Petrou a jeli autobusem domů.Bydlely od sebe pouhé dva baráky,takže se vídaly každý den.U svého oblíbeného plotu se rozloučili a utíkaly domů na večeři.Po večeři se Zoe ještě chvíli učila a pak šla spát.Zato Verča se dívala do pozdních hodin na televizi,ale pak také u ní usla.
„Konec“vykřikla Veronika a běžela za Zoe .Ta si ihned sbalila školní věci a utíkala nedočkaně na smluvené místo.Tam už všechny čekala Petra.Společně vyrazily do parku,kde se chtěly předvést.Petra jako vždy vyrazila na největší můstek ,ale holky šly jen na rovnou dráhu.Zanedlouho je to přestalo bavit a šly na menší můstek,kde i lépe viděly na své favority.
Jenže to neměly dělat.Tedy hlavně Veronika,která se zadívala na svého „vyvoleného“ a hodila tzv.mrchu.,takže spadla přímo před nějakého kluka.Ó jak se začervenala a cítila se jako nejhorší kopyto na světě,ale ten kluk se ani nezasmál ani nic neřekl a pomohl Veronice se zvednout ze země.Zoe ihned přiběhla k ní a ptá se:“Si v pořádku?Nic tě nebolí?“Verča :“vše je v pohodě jen jsem trochu odřená.““Dobrá tedy.“Do hovoru se přidal i neznámý kluk:“Opravdu ti nic není?“Verča:“Není,děkuji““Není zač „odpověděl klučina.“Jinak já jsem nějakéj Bruno.Bruno Dopkins.A ty?“Já jsem Veronika Válová a toto je Zoe,moje nejlepší kamarádka.“Po té co se společně seznámili si šli všichni tři sednout na lávku.Tam si povídali o všem možném.Zanedloho se stali přáteli.Čas utíkal jako voda a Zoe už musela domů.A jak je tomu už zvykem,když jde jedna jde i druhá.A tak se rozloučily s Brunem a šly se také rozloučit s Petrou a jeli autobusem domů.Bydlely od sebe pouhé dva baráky,takže se vídaly každý den.U svého oblíbeného plotu se rozloučili a utíkaly domů na večeři.Po večeři se Zoe ještě chvíli učila a pak šla spát.Zato Verča se dívala do pozdních hodin na televizi,ale pak také u ní usla.
Komentáře (0)
Doporučit
TiskKomentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.