Mlčení jehňátek trochu jinak 6.díl

Anotace: Pokračování...

,, Tak kdo co máte?" Šéfinspektor se podmračeně rozhlédl po skupince deseti lidí, ať už žen nebo mužů, ať už v uniformě, obleku nebo obyčejných džínách. Slova se chopila Sára:
,, No, prohledala jsem všechny její dostupné záznamy a porovnala je se spisem Laury Strongové," řekla. ,, Tyhle dvě dámy měly společných pár věcí. Obě navštěvovaly stejnou knihovnu, chodily do jedné skupiny na aerobik a měly společného gynekologa. Obě otěhotněly a octly se v situaci, kdy musely volit mezi dosavadním životem a dítětem!"
,, V tom obchoďáku podle všeho nikdo nic neviděl," přidal se Anthony. ,, Clara zaparkovala auto, ale dovnitř už nevešla. Kamery ji vůbec nezachytily!"
,, Máme světka, který ji viděl s autem parkovat?" zajímal se jeden z policistů. Seržant zavrtěl hlavou.
,, Takže je klidně možné..," Policista nemohl svou myšlenku dokončit, poněvadž mu do řeči skočila Sára:
,, Že ten vrah ji zajal někde jinde a pak to auto odvezl na parkoviště on!" Pak obdařila policistu omluvným úsměvem, nad kterým tálo i to nejledovější srdce.
,, Je klidně možné, že ho znala," řekl šéf a zamyšleně si prohrábl řídnoucí šedivé vlasy. Tahle práce mě jednou přivede do hrobu, pomyslel si roztrpčeně.
,, A co otec dítěte?" navhrla Johnesová.
,, Pátráme po něm," odpověděl Anthony. ,, A ještě potřebujem důkladně proklepnout toho Lauřinýho!"
,, Tudíž se to má následovně," ozvala se znovu Sára. ,, Otcové dětí, knihovna, aerobik a ten plešatějící prďola!"
,, Takže to uděláme následovně," rozhodl šéfinspektor. ,, Chci pět skupin po dvou, jedna zajde do knihovny a kdyby měli pročíst všechny ty mnohaset stránkový bichle, nějakej výsledek se dostaví, druhá skupina vyrazí do tý tělocvičny, proklepne si všechny, co chodili do stejný skupiny jako naše ženy plus trenéra. Třetí skupina, ve které chci vidět Anthonyho, pořádně vyzpovídá otce Lauřinýho dítěte. Další, kde budeš i ty, Sáro, intenzivně začne pátrat po tom druhým mizerovi a poslední zajde za tím doktorem. Tak do toho!"
,, Jak já miluju tuhle práci," zamumlal Anthony.

Křičela o pomoc, bušila do cihlových stěn, bezradně ležela na zemi, poklimbávala. Nepomohlo nic. Pořád byla v té temné místnosti bez oken. V očích jí pálily slzy. Nevěděla přesně, kolik hodin může být, ale odhadovala to tak na čtvrtou odpolední. Bože, už je tady skoro deset hodin.
,, Co mám dělat?" Ve vzlycích se zhroutila na zem, Vtom škvírou pode dveřmi dovnitř pronikl paprsek bledého světla a na chodbě zaslechla kroky.

Anthony napůl vyběhl z výslechové místnosti. Krev se v něm bouřila po tom, co musel skoro hodinu poslouchat.
,, Zatracenej hajzl," zamumlal tiše. Martin Bleake, údajný otec dítěte Laury Strongové, mluvil tak, jako by se ho to netýkalo.
,, Co já vim," odpověděl na otázku, zda ví o tom, že je Laura mrtvá. když se ho pak Anthony zeptal na dítě, vypadlo z něj:
,, Ta cuchta, že byla v tom? Teda já bych si jí nevzal ani za zlatý prase a toho parchanta už vůbec ne!"
V tu chvíli kolem procházel šéf.
,, Jste v pořádku?" zeptal se seržanta. Ne, nejsem. Nic nebylo v pořádku. Zhluboka se nadechl, než odpověděl.
,, Všechno je ok," ironicky se pousmál. ,, Na světě jen běhá pousta křiváků, co chlastaj a nechávaj za sebou matky svých dětí!" Šéfinspektor mu položil ruku na rameno.
,, Já to chápu," povzdechl si ztěžka. ,, Když se narodila Sára, honil jsem se za prací a nakonec mě žena vyhodila. Ani jsem se nesnažil s dcerou stýkat. Nechtělo se mi. Ale pak, po deseti letech, přišel zlom. Ve službě mě postřelili a když jsem pak ležel v nemocnici, všechno mi došlo. A pak, o dva týdny později, jsem stál před domem své bývalé ženy a domáhal se svých práv na dítě. Trvalo to dlouho, než si na mě Sára zvykla. A ještě dnes to není ono!" Sklopil oči a smutně zavrtěl hlavou. Když odešel, vytáhl seržant z kapsy mobil a vytočil devět číslic. Omluvil se a s lítostí zrušil dnešní večeři. Pak se odhodlaně vrátil zpět do výslechové místnosti.

Sára v sobě dusila vztek, zatímco pohlížela na vysokého, příliš hubeného muže s dlouhými vlasy a náušnicí v uchu. Samuel, přezdívaný Sammy. Příjmení odmítl uvést, prý se za svou rodinu stydí.
,, Odkud jste znal Claru Careyovou?" vyštěkla seržantka . Muž si ledabyle přehodil nohy přes nohu a podepřel si hlavu lokty.
,, Jestli se tady nudíte, můžu vám přinést polštářek," řekla ironicky.
,, Nějaká vostrá, ne?" Přeměřil si jí zkoumavým pohledem.
,, Máš pěkněj zadek," řekl. Sára ani nemrkla.
,, Odkud jste znal slečnu Careyovou?"
,, Můžu dostat kafe?" odpověděl jí lehkomyslnou otázkou. Tohle na Sáru bylo moc. Několika rychlými kroky k němu přešla a jediným přesným hmatem mu zkroutila ruku za záda.
,, Jau, kurva," zařval. ,, Krávo!"
,, Jsem slečna," řekla tichým, výhružným tónem. ,, A ty mi tady teď hezky začneš sypat z rukávu nebo nebudu váhat a tu ruku ti zlomím!" Němě přikývl. Uvolnila sevření.
,, Todleto je policejní násilí," zavrčel vztekle a začal si ruku mnout. ,, Co s tím uděláte?" Otázka patřila konstáblovi, který po celou dobu stál v rohu místnosti a pravá ruka mu varovně spočívala na obušku.
,, Já..," podivil se líně konstábl. ,, Ani se tě nedotkla!" Sára po Samuelovi varovně šlehla očima.
,, Tak co, zazpíváš?"
,, Kurva," řekl znovu.