Mlčení jehňátek trochu jinak 10.díl

Anotace: Omlouvám se za překlepy:)

Anthony se nejistě rozhlížel po temné hale. Bál se zavolat nahlas, poněvadž věděl, že jeho hlas je plný strachu a vyčerpání. Dlaně se mu potily, sevřel ho nevýslovný strach. V hlavě mu zazněla slova konstbála Johnesové: Takhle Sarah nepomůžete.... Jo, takže se uklidni a udělejte to, proč tu si, tak nejlíp, jak můžeš. Pak ho napadlo, že on vlastně neví, co má dělat. Peníze nebyly, šéfinspektor tvrdnul někde v dopravní zácpě a Sára s tím nafoukaným frajírkem urychleně mířili do pravděpodobného úkrytu únosců. Vtom se náhle několik metrů před seržantem objevila neznámá postava.
,, Dobrý večer," řekl chladný hlas, který ukrádal i ty poslední zbytky naděje. Zdrž ho, pomyslel si Anthony. Musím ho zdržet.

Sára sebejistě ale opatrně zároveň postupovala podél oprýskané zdi. Stará stodola se sklepem uprostřed polí se zdála jako vynikající úkryt pro zločince. Seržantka zažila při své práci u FBI hodně věcí. Dokázala si vytvořit přibližný profil hledaného a podle toho se dalo snáze určit, jaký úkryt si pro sebe vybral. Tohle je tak akorát pro dva pošahané bratry, z nichž jeden dělá gynekologa, napadlo ji. V tu chvíli pravou nohou škobrtla o kámen. Tiše si vduchu zanadávala, asi půl minuty počkala, ale když se všude ozýval klid, vyrazila dál. Pak konečně našla to, co hledala. Zadní vchod. Zadívala se na hodinky. Půl minuty. Právě včas. Dvacet sekund. Ale co když to nevyjde? Nebo ještě líp, co když tam nikdo nebude? Deset sekund. Nebude ozbrojený? Žije ještě Scottová vůbec? Myšlenky jí probíhaly hlavou jedna za druhou. Dvě, jedna,... Přesně v osm padesát pět vrazili kriminalisté naráz dovnitř. Turner předním vchodem, seržantka zadem.

,, Kdo jste?" promluvil Anthony. ,, A kde je Sarah Scottová?" Osoba prudce zvedla ruku a dala mu tak znamení, aby mlčel.
,, To je příliš mnoho otázek najednou," Zase ten příšerný hlas.
,, Tak začněte odpovídat hezky popořádku," vybídl seržant neznámého. Ten se rozesmál. jeho smích se odrazil od stěn a přiletěl zpátky v hrozivé ozvěně.
,, Neměl bych otázky kládst spíš já?" navrhl poté muž. Anthony pokrčil rameny.
,, Pokud je to vaším přáním!" Věděl, že si zahrává s ohněm. S plameny, do kterých bude pomalu spadávat dynamit nebo nějaká podobná trhavina. Oheň bude postupně doutnat, až nakonec vybuchne docela. Ale on to musel zkusit. Věděl, že tohle je jeho jediná naděje.

,, POZOR! Utíká dozadu!" Turnerův výkřik jí přiměl, aby vylezla zpod hromady balíků sena, kterou použila jako štít pro svou palbu. Utíkala zpátky, kudy přišla. Kousek před ní běžel podsaditý muž. Máš smůlu, hochu, proběhlo seržantce hlavou. Použila nějakého pohozeného pytle, naplněného zjevně obilím, jako odrazový můstek. Chytla muže vpředu pod krkem a povalila ho na záda. Sama přitom tak tak uskočila, aby jí nezalehl. Namiířila na něj hlaveň pistole.
,, Být tebou, tak už se o nic nepokouším," pronesla tak chladným tónem, až ji to samotnou překvapilo. ,, Dejte ruce nad hlavu a roztáhněte nohy!" Poslechl. Sára poklekla, aby útočníkovi nasadila pouta. na to on však čekal. Náhle se prudce vymrštil a ona prolétla vzduchem jako otýpka. Hlavou narazila do dřevěného trámu a zůstala ležet na zemi. Muž se otočil a chtěl se dát na útěk. Před ním stál už ale Turner. V natažených rukou držel seržantinu pistoli a vypadal, že nebude váhat ji použít.
,, Ještě jeden podraz," řekl varovně, ,, a před soudem budu přísahat, že to byla nehoda!" Pochopil, že nemá na vybranou. Zvedl ruce, avšak nenápadně se rozhlížel po něčem, čím by se toho dotěrného policisty zbavil. Padla mu do oka kosa, pověšená kousek od něj. Rozhodl se jednat rychle. Když ho Turner chytil za ruce a zkroutil je za záda, natáhl nohu a vší silou federála kopl do holeně. Uslyšel bolestivé syknutí a sevření povolilo. Využil toho a chystal se vyrazit vpřed. Vzápětí ho cosi znovu skolilo k zemi. Želízka cvakla a on zůstal ležet spoutaný, neschopný se pohnout.
,, Já tě varovala," Sára se při těchto slovech ironicky usmála. ,, A teď nám hezky vyklopíš, kde ukrýváte Sarah Scottovou. Budete tak laskav, doktore Hopkinsi?"

,, Proč tak urputně pátráte po Sarah Scottové?" Sakra, citlivá otázka. Nedej na sobě nic znát, uklidňoval se seržant. Nahlas řekl:
,, Je to moje kolegyně, která je navíc těhotná. To je postačující, ne?"
,, Ne tak docela," ujistil ho muž. ,, A co vaše city k ní? Nejsou přece zdaleka takové, jaké byly, když jste spolu začínali pracovat!"
,, Ne," Athony několikrát po sobě zamrkal, snažíc se zahnat dotěrné slzy. ,, Mé city se opravdu změnily!" Neznámý kývl hlavou.
,, Co jste ochoten pro ní riskovat?" zajímal se dál.
,, Všechno," přiznal seržant. ,, Položím i život!"
,, Neukvapujte se," řekl muž. ,, Tohle přece není váš styl vyšetřování, že ne, seržatne Marku Anthony?" Athonymu přejel mráz po zádech.

,, Musí být tady někde v okolí," uvažoval Sára nahlas. Doktor Hopkins jem mlčky seděl, ani nehnul brvou.
,, Nenašel´s v tom počítači ještě něco?" obrátila se k Turnerovi, který se opíral o stěnu a pohrával si se svou pistolí. Zavrtěl hlavou. Sára rozčileně potřásla svou černou hřívou.
,, Ve sklepě nic, tady nic,..," mumlala si pro sebe a začala obcházet stodolu kolem dokola. Přitom si zamyšleně hryzala nehty. Tu se náhle zablesklo a ozval se silný hrom. Kapky deště udeřily na střechu stodoly. Sára vypadala, jako kdyby blesk uhodil do ní.
,, Přišla jsi na něco?" zeptal se federál.
,, Myslím že jo," Znovu se k němu otočila. ,, Je tady někde voda?"