Životní šance - Mozaika

Životní šance - Mozaika

Anotace: Dneska kratší dílek. Nestíhám moc psát, protože obstarávám tisíce potřeb dítek do školy. Snad se ale vše zaběhne a příště dodám kousek delší.:-) Za komenty předem dík.

Bloudím královstvím tisíce a jedné noci na perském koberci utkaném z blonďatých vlásků, hebké kůže a horkých vzdechů mladistvé touhy. Opojné představy. Usmívá se na mě z druhé strany jídelny. Pevné, rozhodné rty semknuté do chlapeckého úsměvu. Krásné bílé zuby. Modré safíry očí září a pálí odhodláním svést mě, ochutnat, přemoci. Sklopím oči a nevšímám si ho. Duši i tělo rozechvívá hejno třpytivých, barevných motýlků blaženosti. Cítím svíravý, nutkavý chtíč vrhnout se mu do náručí, klesnout s ním do zakázaného hříchu. Bojím se. Čeho? Hranici věrnosti jsem už překročila. Stačil hlad po milování a Karlova přitažlivost. S Jiřím spát nemohu, snažila jsem se, ale tělo odmítá. S podivnou ženskou logikou jsem se odevzdala muži, který by mohl být jeho dvojčetem. Čekala jsem přeskok do identické postele? Zlákala mě vůně podobnosti, zvyku? Chtěla jsem návrat, připomínku šťastného domova před velkým krachem? Samozřejmě, že se zázrak nekonal. Ale není to špatné. Napoprvé hladové, živočišné, nutkavé. Sex bez lásky, z nutnosti, z nevyhnutelnosti má svou pudovou sílu. Nesblížilo nás to, neoddálilo. Jsme obchodní partneři, v práci i v milování. Potřebujeme se, vyřešili jsme si navzájem problém, občas zajedeme za město, pokaždé do jiného penzionku a uděláme si dobře, ukradneme trochu potěšení, co nám život odpírá, uvolníme napětí. Věříme si, jsme v podobné situaci, nechceme ničit rodiny, i když manželství nefungují. Chápeme se a nemilujeme. Nemiluji nikoho, mám ráda, ale vnitřně jsem sama. Prázdné srdce. Děsivá svoboda. S manželem mám děti, s Karlem sex a do třetice blonďaté hříšné snění. Život plný záplat. Poslepovaná mozaika potřeb. Žiju po kouskách, ale žiju...
Autor LauraKošinová, 06.09.2008
Přečteno 355x
Tipy 7
Poslední tipující: odettka, blue, Bíša, saddova
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře

dávám ST protože mi to někoho připomenulo.
Myslím, že to je dost ze života, nemyslím teď zrovna Tvého, ale jistě dost lidí prožívá něco podobného.

jediné co bych poradil je rozčlenit text do odstavců,
kdy mluvíš o jednom muži a pak o druhém, takto mi to moc splývá v jedno a trochu se v tom nevyznám.

ale jinak dobrý! :)

07.09.2008 00:30:00 | blue

V románu jsou i takové pasáže!

06.09.2008 23:41:00 | Bíša

neni to zle,ale chybi mi tam ta prima rec, je videt, ze nestihas :-)..v klidku v pohode...tesim se na pokr.

06.09.2008 17:22:00 | saddova

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí