Fetish- I.

Anotace: ,,Jakou barvu má vlastně čerstvá krev?"

Jmenovala se Babeta.
To jméno se k ní hodilo- vypadala úplně jako nepojízdná Jawa, kterou jsme měli už deset let zaparkovanou ve sklepě. Taky tak zaprášeně a opotřebovaně.
Nikterak zajímavé světlé vlasy nosívala svázané do nepořádného uzlu na zátylku a prameny, které jí vyklouzly z gumičky, nechávala zplihle viset na ramena, aniž by se je obtěžovala zastrčit zpátky.
Nikdy se nemalovala a co se oblečení týče, na to si taky moc nepotrpěla.
Nosila stále ten samý vytahaný svetr a džínsy s prodřenými koleny. Nohavice si přitom ohrnovala těsně nad kotníky, takže ještě víc vynikly její špinavé tenisky s ucouranými tkaničkami.
Vrchol celé kreace pak představovaly obvazy.
Měla je úplně všude- na rukou, na nohou, na krku. Někdy si jimi omotávala dokonce i bříška prstů. Ze všeho nejvíc mi tak připomínala mumii, omšelou a šedivou stářím.
A tahle mumie mě den co den pozorovala ze svého místa u okna. Hlavu lehce nakláněla na stranu a pohledem doslova žebrala o mou pozornost.
Asi si myslela, že jí pomůžu.
Babeta totiž trpěla automutilací, neboli sebepoškozováním.
Škrabka na brambory, nůž, rozžhavená cigareta či zahradnické nůžky, to vše byly nástroje, kterými si ubližovala prakticky non-stop.
Řezala se do předloktí, típala si cigarety o stehna a jednou se dokonce pokusila polknout žiletku. Nevěděl jsem, proč to dělá, a ani trochu mě to nezajímalo.
Představoval jsem si však, jaké by to bylo, vidět ji krvácet. Bylo by to to samé jako dívat se na laboratorní pitvu žáby …? Nebo by to vypadalo spíš jako trapná scéna z emo klipu …?
Jakou barvu má vlastně čerstvá krev? Třešňově červenou, nebo temně rudou jako ve filmu?
Jak rychle teče? Jakou má vůni? Chuť?
Měl jsem sto chutí se na to Babety zeptat.
Kdybych to udělal, odpověděla by mi vůbec…? Ukázala by mi to…?
Jasně že jo. Uřízla by si třeba celou ruku, jen abych si jí všiml.
Právě tohle bylo na Babetě to nejlepší- byla ochotná pro mě krvácet.