Smrt a láska v nepochopitelných souvislostech část 1.

Anotace: Aneb jak jsou vědátoři šílení.Doufám,že se vám to bude líbit.Prosím pište komentáře.Děkuji.Je to jakoby formou zápisů v deníku,proto ty datumy.Velice obdivuji knihu andělé a démoni a použila jsem z ní některé skutečnosti. Omluvte mé "opičení se" ;-)

Sbírka: Smrt a láska v nepochopitelných souvislostech

Prolog

U stolu seděl jistý mladý vědec a pobrukoval si pro sebe nějakou divnou písničku. Umaštěné, zplihlé vlasy mu vysely přes tvář a jeho oči se chladně blýskaly. Před sebou měl nějaký list papíru a stále se snažil vyčíslit nějaké početní operce. Náhle se mu tvář zkřivila vztekem a práskl propiskou o stůl, zvedl se a kráčel do nitra staré budovy.
Po několika dlouhých minutách, bylo slyšet odněkud zezdola nesnesitelný křik, blázna jménem Mortimer. To si mladý vědec krátil dlouhou chvíli týráním toho nebohého muže.





Anglie, Dolní Preston


8. 3 1991/ 25. 10 1991
Jmenuji se Thomas Mortis. Thomas po matčině prvním milenci a Mortis po smrti jež si ji při mém narození odvedla. Několik let jsem žil ve Finsku v sirotčinci. Posílali mě do školy. Zhruba v 6 třídě si můj profesor chemie všiml nezájmu, jejž jsem nebyl schopen utajit. No i poznal, že ten nezájem pramení z toho, že vše co jsme na té základní škole brali, jsem už znal, a proto mě to velice nudilo. Rozhodl se o mém dalším vzdělání. Myslel, že mě bude bavit umění a ano, měl pravdu, umění mě velice chytilo. Díky tomu jsem začal sbírat obrazy a našel tak ukazatele k mé nové cestě. K cestě Hassassina, neboli následovníka hašiše. Je to silně spojeno s jistým vědeckým řádem Iluminati. Nikdo by nevěřil, že je to vědecký spolek, který byl po staletí pronásledován katolíky. Inu přežili a nakonec se spojili s námi Hassassiny, i když je to také sporné. Iluminati jsou prostě sami pro sebe. Nebudu dále rozvádět svoje názory a přesvědčení. Spousty lidí si mě spojuje s nějakými metalisty, rád poslouchám metal a černá barva náleží k mému řádu. Řádu nájemných vrahů. Mou první obětí byl ten profesor, jenž mi doporučil tu školu umění. Musel jsem projít zkouškou, dostal jsem ho jako úkol. Ale nijak mě to nezasáhlo. S tou prací nájemného vraha jsem skončil v 18., to znamená před deseti lety, kdy byla při jednom atentátu zabita má holka. No neteskním, byl jsem sám a jsem sám. Mám z holek strach. Jednu jsem v posteli nechtěně uškrtil. No považte! Zeptala se mě, Mě hassassina, jestli jsem Ježíš! Prý vypadám jako on, to byla nezapomenutelná urážka a musel jsem ji potrestat! Jen jsem to poněkud přehnal. Rozhodl jsem se vystupovat pro Hassassiny nějak jinak. Rektor z univerzity umění, mi dal na výběr. Rozhodl jsem, že budu pomáhat Hassassinům, kteří se zapletli s policií, anebo těm co skončili ve vězení. Provádím to doteď. No vystudoval jsem toho celkem dost ….
Umění, mám oprávnění o něm učit, chemii jako vědec a mám právo pracovat v jakékoli laboratoři a nakonec mám i nějaký ten rok na hudební škole. Miluji to. V kobkách je i Mortimer, můžu ho mučit, mívám totiž nejčastěji noční službu a Mortimer je něco jako můj vybíječ baterií.
Zrovna včera to už nemohl vydržet a utekl. Honil jsem ho po lese, ale úspěšně jsem ho chytil… potkal jsem tam divokou osobu, jakousi „vílu”.
Kdyby tento pojem mohl být v mém slovníku, asi bych ho použil. Chudák Mortimer, neuvědomil si, že Hassassina jen tak nedoběhne. No tak nic, abych se přiznal, věda mě pohltila! Strašně mě zaujala možnost vytvořit antihmotu. Tady v tom zapadákově to, ale není možné!!!!
Musel bych vykopat tunel v délce několika kilometrů a postavit urychlovač částic… navíc to není bezpečné! Neznáme její vlastnosti, tedy ano známe, ale velice povrchně. Nemůžu si být jist, že nebouchne při styku s jinou látkou. Je známo, že antihmota se dá uchovat ve vakuu, ale jak toho dosáhnout! Už vážně nevím, co mám dělat. Jinak také můj kolega Richard Drake je poslední dobou ještě divnější patron, než jsem si myslel. Kouká tak divně. Jakoby vražedně. No jako Hassassin bych měl vraha poznat, jedním z úkolů, pro něž mě cvičili, bylo i rozpoznávání ostatních a řazení jich do různých kategorií. No a dal bych ruku do ohně, že Richard má nějaké zvrhlé sklony. No, ale co je mě do toho. Jeho problémy mě nezajímají, já jsem já. Jeden z velkých.