ochutnávka z novelky

ochutnávka z novelky

Anotace: tady je začátek prologu mé začínající novely...a víc sem asi nedám..vždycky jen uryvky..:)

Nad přímo monstrózním sídlištěm se přehnal černý mrak. Pak se začalo smrákat. Teoreticky vzato by člověk vůbec nepoznal rozdíl mezi ,,teď“ a ,,předtím“ , nebýt elektrických lamp, které se v důsledku tohoto typu smrákání rozsvítily. Světlo z nich sic nebylo nějak utěšující, nicméně obyvatelé této planety si pravděpodobně zvykli. Všude, kam oko dohlédlo - což nikdy nebylo moc daleko kvůli téměř permanentní mlze - se totiž povalovaly cáry temnoty z továrních komínů jako zrovna teď vy; pravděpodobně někde na gauči, v posteli, ve vlaku, autobuse či tramvaji, letadle, raketě, raketoplánu nebo na běžícím páse (na kterém jsme my smrtelníci nevyhnutelně všichni), i když povalovat se na něm při ohledu na jeho funkci asi nejde moc dlouho. Třeba na zelené louce pod modrým nebem, což je více než vyhovující, nicméně následující větou vám zkazím celý dojem ze svítícího slunce, protože přesně takhle se povalují i ty cáry. No, představte si ,,cáry temnoty“ povalující se na zelené louce pod modrým nebem. Bez komentáře.
Tyto továrny byly v neustálem pohybu. Z komínů se bez přestávky kouřilo a ani jeden z nich nedal na svém výrazu znát, že by na této činnosti chtěl něco měnit. A proč taky? Dnešní populace to od nich vyžadovala a dokonce je za to krmila aby měli čím kouřit. Ti to vždycky spokojeně schroustali, poslali do ovzduší látky nepotřebné pro svá těla a tento proces zase s velkým nadšením opakovali. V důsledku tohoto počínání se za nějáký čas stalo, že ovzduší se urazilo a přestalo existovat. Naštěstí ho to po chvilce přestalo bavit a adaptovalo se, tak neuhynulo moc organismů(aspoň ti, co na na pár let dokázali zadržet dech). Komíny si toho však nevšimli a od té doby vylučují pouze do Prostoru.
Továrny od sídliště dělilo jen neúrodné pole. Tam na straně obytných bloků, které zdánlivě nikdo neobýval stálo dětské hřiště. Byli tam děti….
…. Ale to už je dávno. Houpačka smutně přepadla na svou druhou stranu aby nezapoměla, že je houpačkou. Teď obvykle zaštěkal pes, kdyby ještě žil. Naštěstí však žil – v podzemí. A nutno dodat, že ne sám.
Autor Lamorte, 20.12.2010
Přečteno 403x
Tipy 8
Poslední tipující: la loba, DIDADA, Manstein, Désolé
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

chci to vydat..

28.02.2011 14:26:00 | Lamorte

Prosím přidej další :)) Zaujalo mě to :))

15.01.2011 15:05:00 | Izzzi

Wow, vypadá to vskutku dobře. Přidáš něco dalšího? Co máš plánu s románem provést? Pověsíš ho na net nebo rovnou vydáš? :)

30.12.2010 12:58:00 | DenisaFF

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí