Miluju romány 1/2

Anotace: ...

Miluju romány,příběhy trochu zapletené ale s Happyendem.Vždycky jsem takový příběh chtěla zažít.Poznat to,jaké to je když v té nejhloupější chvíli poznám toho prince ,toho kluka,chlapa nebo muže který mi zamotá hlavu.Který se na mě usměje a já se budu vznášet někde hodně vysoko aniž bych narážela do letadel nebo šedých mraků...Už kolikrát jsem myslela,snila a přála si toho "pana dokonalého"potkat..Jenže kde??Abych naschvál padala na chodníku a čekala že mě někdo zvedne??Nebo skákala z mostu??Mezi dravé piraně?To asi ne .Zaplavená virem dnešní doby jménem Facebook jsem sedla k počítači...Chvíli prohlížela profily těch nagelovaných rádoby kluků kteří tam ukazují i to co nemají( a to hlavně)..Zhnusená jsem šla ven vyčistit si hlavu..Potkala jsem pár přátel,něco jsme popili a najednou se to stalo přišla moje kamarádka se svým klukem byli šťastní a zamilovaní.Lucka zářila jako sluníčko ,on už tolik né ,ale přesto byli pár...Ty jeho modré oči,kundrnaté blond vlasy,šibalský úsměv.Proč jsem tenkrát nešla s ní na to koupaliště??Proč se sním nedržím za tu ruku já?Čas plynul a my se občas potkali,pozdravili se a šli dál.Takhle to šlo skoro rok..Než jsem tě objevila na Facebooku už nevím kdo si koho přidal a ostatně je to jedno .Ano můžu děkovat té sociální síti plné úchylů bláznů a sexuálních deviantů.Psali jsme si začínalo to ahoj potom pa a nakonec krásné sny zlato..Pořád jsme se domlouvali že půjdeme ven,pořád se to prodlužovalo,a já byla víc a víc natěšená.Po víc jak roce s tebou mám jít ven..Ten den jsem vůbec nestíhala přála jsem si abych po cestě spadla třeba k piraním.Nakonec jsem tam stejně byla dřív než by sedla jsem si na obrubník a čekala.Sraz byl ve tři.Tři se už přehouply a ty nikde...