Tohle jsem byla vážně já? III

Anotace: poslední hřebíček do rakve depresí..

Návštěva mojí mamka ve škole skončila přesně tak jak jsem čekala. Katastrofálně!Máma kdyby mohla zakázala by mi i dýchat,ale co zmohla? Byla v práci a já se mohla vesele opíjet dál,každý doušek té hnusné houby mě tak nějak osvobozoval.Každý se těšil domů na rodinu nebo na domácího mazlíčka.Já se těšila až vypadnu a budu si moct loknout a nebo si potáhnout něčeho co mě uvolní.Dostane mě do stavu štěstí,tenhle stav jsem bohužel bez návykových látek vyvolat neuměla.
Každý víkend spaní u kamarádek kde jsem si "doplňovala látku" nebo se "učila".Místo toho jsme i s ní říkejme jí třebas Alena obcházely diskotéky vesele nasávaly v mini sukýnkách a výstřihách až do půl břicha.Připadaly jsme si strašně sexy....Konečně jsem věděla co to je být žádaná a plně jsem si toho užívala.Byl to soukromí klub pro nácky a já jako jediná blondýna v místnosti jsem si vážně pohledů a dotyků užila.pokaždé jsem spala u jiného a byla jsem na sebe vlastně v té době velmi pyšná (musím podotknout že jsem s žádným nespala i když si to dost lidí myslelo).Tady jsem potkala i mojí první lásku jednoho z nácků. Chtěla jsem s ním trávit co nejvíce času ,což byl důvod proč jsem nechodila na odpolední nepovinné předměty.No a důsledky tohohle jednání nenechaly na sebe dlouho čekat.BUM!!...telefonát a už mě máma táhla do školy kvůli dvojce z chování ,kvůli neomluveným hodinám.Tolik slz jsem ani nevěděla že dokážu vyprodukovat.Nebrečela jsem protože bych byla naštvaná nebo uražená ,ale protože mi došlo co jsem udělala a vážně mne to mrzelo.To už mi ale nikdo nevěřil...Ani máma ,která by za mě do té doby položila život a já jí to takhle oplácela.Přijely jsme domů a ona hodila na stůl papír o snížené známce z chování a koukla se mi do očí.Zajímalo by mě co tam tehdy viděla.Moje duše byla v té chvíli dost nedostupná.Jak jsi mi mohla lhát, já ti věřila,okřikla mě a dala mi facku.Proč jsi mi lhala?a už mi vlepila druhou.Zasloužila bych si víc ,přesto jsem byla překvapená byly to první a snad poslední facky co mi máma v životě uštědřila.
Bolest ,to bylo přesně to co jsem si zasloužila.To byl asi důvod proč jsem se začala řezat.nejdřív jsem si do ruky ryla kružítkem než jsem si koupila žiletku.Zasloužím si trest za to co jsem provedla, ale né zákaz venku a počítače jako mi dala máma.Zasloužím si trest ,který se mi zaryje do paměti i na tělo .Nikdy už nesmím tak zklamat a proto to musím mít stále na očích.Při těchto starostech jsem se na školu vážně nesoustředila a mé známky podle toho vypadaly.S tou mojí láskou dejme tomu s klukem jménem Radek jsme se pořád hádali ,ale vraceli jsme se k sobě ,vždy mě nějak přemluvil ,brečel nebo ječel.Nebavilo mě to hlavně po máminý větě ještě jedna 4 a táhneš do diagnosťáku.V tu chvíli jsem to chtěla ukončit.Ulevilo by se mě jim a všichni by byli v klidu a v pořádku.Napsala jsem svému nejlepšímu kamarádovi ,že už to nezvládám ,že to dneska ukončím a jak jsem ho měla ráda.To co mi napsal on mi zachránilo život a nebýt toho už tu nejsem já...