Osud - část druhá(nehoda)

Anotace: Luciin osud nabírá obrátky, doma pálnuje víken a to netuší co se děje v Německu...(25.června - malé úpravy ve formátování textu)

„Adélko, křikl Milan na svou ženu, už by jsme měli jet, zákazník nepočká. „Jistě, už jdu, já jen pořád myslím na naši dceru, Lucii, asi ji nemůžeme pořád tak hlídat, přeci jen už není tak malá jak bývala.“ Pořád si vyčítala ten zákaz. „Jistě zlatíčko, až se vrátíme promluvíme si a všechno bud jako dřív.“ Řekl Milan, vzal Adélu za ruku a vedli ji k autu. „Připásej se, tyhle cesty jsou zrádné.“ Řekl Milan s lehkým úsměvem a šlápl na plyn. Když dojeli ke krásnému velkému domu už na ně čekal nervózní zákazník. Provedl je po celém domě a vysvětlil ji jak by si to představoval. Začali spolu vybírat barvy, materiál atd. Po třech hodinách nad kávou se dohodli, zákazník pan Muller je vyprovodil a zaplatil za jejich dosavadní služby. Cestou zpátky to Adéla nemohla vydržet a rozhodla se Lucii zavolat, omluvit se jí a dát jí svolení jít na ten večírek ke konci školního roku. Sáhla na zadní sedadlo pro kabelku a začala v ní hledat svůj mobil. Ano, tady je, když nahmatala tu zázračnou krabičku vrátila zpět kabelku a vyťukávala číslo. Hops! Milan nechtěně najel na kámen který ležel uprostřed silnice. Adéla upustila mobil který dopadl pod pedály. „Ježiši, to sem se lekl, moment podám ti ho, Milan se začal pomalu sklánět. „Á už ho mám, na chvíli se podíval své ženě do očí aby jí pohledem řekl že mobil je zachráněn. „Milane! Do chvíle toho hrozného ticha zazněl Adélčin hlas, jen chvíle nepozornosti a na semaforu červená, už nebylo co dělat. Chvíle těch nejhorších představ a tušení. Přímo naproti nim stál kamion naložený hořlavými látkami. Ještě jeden moment kdy se dívali do očí, ještě jeden moment kdy si řekli pohledem poslední Miluji.

* * *

Lucie se doma probrala kolem 10:00 na klávesnici svého počítače. Asi to s tím plánováním trošku přehnala. Hmm tak co bude? pomyslela si v duchu. Teď by bodla dobrá snídaně. Vstala a vytáhla si z lednice jogurt, udělala si čaj a sledovala televizi. A to ještě netušila co se děje na silnici v Německu…

* * *

Ohromný výbuch. V tuto chvíli bylo svědkům nehody na silnici D115 z Německa do prahy jasné že tuto explozi nemohl nikdo přežít. Nejdříve se dostavil ohromný šok, posléze již několik lidí volalo hasiče a záchranku… co kdyby. Do pěti minut po telefonátu jdou z dálky slyšet první sirény. Nyní už všudy přítomní hasiči likvidují následky této nehody. Asi po dvou hodinách dostávají nebezpečné látky pod kontrolu a počítají vzniklé škody a bohužel i oběti. Konečná čísla jsou vždy děsivá vzniklá škoda dosáhla zhruba půl milionu a počet obětí zůstal na čísle tři. Dvě oběti z osobního auta a jedna z náklaďáku. Za chvíli je tady i plno policajtů kteří ohledávají vraky aut. Jako poslední přijíždějí i reportéři. Tohle se rozhodně dostane na první stránky všech novin…