Nyland

Anotace: Tak toto je můj první pokus o něco literárního. Kdysi jsem začal s bratránkem psát knížku, a tohle z toho vzniklo. Nějakým nepřesnostem se nedivte, když jsme to psali, byli jsme ještě malí. Jo, a nemá to konec.

Prolog - Nyland

V jedné nádherné severské zemi, v krajině rozlehlých lesů, poblíž stříbřitých
luk a pastvin, pod horou Cailes hill, se nachází městečko Nyland. Poblíž Nylandu
protéká říčka Malý potok, věčně plná velkých pstruhů. Nedaleko vesničky se dokonce
nachází jezero, kterému obyvatelé Nylandu přezdívají Rybník. Rybník je zvláštní jezero.
Jeden jeho břeh kypí životem, rostou na něm stromy, kapradiny a tráva, která může konkurovat
Anglickému trávníku. Druhý břeh je úplně jiný. Není tam žádná tráva, jen suchá hlína. Místo
stromů a kapradin, jako na protějším břehu, tam rostou černé trnité keře. Rybník není ani moc
hluboký. V nejhlubším místě má asi šest metrů. Zajímavostí tohoto kraje je hora Cailes hill. Místy
jsou na ní plošiny, místy zase strmé skalní štíty.
Městečko Nyland není moc velké, čítá 37 domů, tři staré městské zástavby, farmu. Farma, na které se
mimochodem chovají i koně, je velké a starodávné stavení a patří k němu i jablečný sad.
Dále je V Nylandu kostel Sv. Prokopa, továrna na tkaničky do bot, atd. Významnou budovou
v Nylandu je hotel. Stojí tu od osmnáctého století a v jeho sklepení se nachází městská knihovna. Celý
hotel i s knihovnou zaměstnává nejvíce lidí z celého okolí. Dojíždějí sem za prácí i lidé z okolní Nylandu. Třeba z
okolních vesnic Old Prapor, New Saylor nebo St. Denis. Tyto vesnice se také účastní krajského přeboru
ve fotbale. Tým z Nylandu, který má dokonce i vlastní fotbalové hřiště, se v minulé sezóně umístily na pěkném třetím místě.
Historie celého Nylandu sahá až do dvanáctého století našeho letopočtu. Nyland obývá přes 150 lidí,
včetně partičky teenagerů-dobrodruhů. Jsou to čtyři kluci: Andy, Tommy, Marthy a Jason.

Andy je patnáctiletý kluk, 175 cm vysoký. Má oválný obličej a jasně modré oči.
Andy má delší, světle hnědé vlasy, které nosí volně rozpuštěné. Andyho baví sport,
hlavně horolezectví, taky rád hraje fotbal a poslouchá hudbu. Andy je dobrosrdečný, rozený vůdce,ale
občas se ke klukům chová, jako kdyby byl jejich táta. Jinak je ale velký pohodář.

Tommymu je taky patnáct let , je ale asi o měsíc starší než Andy. Tommy měří 172 cm, je střední
postavy. V jeho hnědých očích se zrcadlí jeho neposednost, a šibalský úsměv v jeho tváři to
jen podtrhuje. Tommy má své dredy, kterých si velmi cení, vždy svázané do dlouhého ohonu.
Jsou světle hnědé, místy bílé.Tommy velmi rád sportuje. Miluje fotbal, florbal a hokej. Tommy je charakter,
jeho slabostí je ovšem uspěchanost.Tommy je jinak velký pohodář až někdy flegmatik.

Marthy, čtrnáctiletý kluk, měří 174cm. Marthyho oči jsou nápadně zelené, jako oči hada či ještěra.
Marthy má kratší, tmavě hnědé, promelírované vlasy. Marthyho velmi baví čtení a práce na farmě, kde vypomáhá.
Marthy se ale také zajímá o UFO a spiritismus. Vykládá tarotové karty a používá kyvadlo. Taky se hodně
zajímá o staré národy, jako jsou egypťani, mezopotámci a sumerové, a zkoumá záhady z jejich doby.
Marthy je zkrátka pohodář se smyslem pro humor a tajemno.

Jasonovi, nejmladšímu z kluků, je čtrnáct let. Měří 169cm a má hnědé oči. Jasonovu hlavu pokrývají
slámově žluté vlasy střední délky, někde tmavší, někde světlejší. Jasona nadevše baví počítače. A vůbec ho zajímá
všechna IT technologie. Někteří lidé mu dokonce přezdívají "PC mág". Jason je kamarádský a společensky založený
typ kluka, který se ničeho nebojí. Taj jeho nebojácnost ho občas dostane do problémů.

Zahrady kluků se dotýkají, a proto si na Tommyho zahradě postavili klubovnu. Není to žádný hotel. Je
to jen zděná přízemní chatka, ale kluci jsou na ni patřičně hrdí. Aby taky ne. Vždyť přece pomáhali při její
výstavbě. Tito čtyři kluci provádějí průzkumy okolí, dobrodružné výpravy a částečně věděcké práce.
Občas jim někdo řekne: "Vy jste ale blázni." či: "Tohle by mě nebavilo. Je to jen ztráta času." Kluci se ale takovými
řečmi ale nenechají od svých koníčků odradit. Však se jim už párkrát nějaká výprava vyplatila. Jednou našli
stříbrné tolary. Jindy zase velmi chráněný strom, jež se už skoro nikde navyskytuje. A takových objevů mají
na svém kontě už mnoho. Většinu nalezených věcí dali kluci do muzea ve městě. Město leží severně od Nylandu
a nese název Trifling town.
Nyland je rozdělen do tří částí. První část zahrnuje náměstí a podniky veřejných služeb. Ve druhé části Nylandu
se nachází starší rodinné domky a staré městské zástavby. Ve třetí části Nylandu, přezdívané "nová čtvrť", se nachází
řadovky nově postevených domů. Do těchto domů se přistěhovali lidé z města. Původní obyvatelé Nylandu tyto lidi příliš
nemusí. Lidé z nové čtvrti jsou totiž nafoukaní snobové.
Takovým příkladem nafoukaného snoba je Reg. Patnáctiletý spratek, který se všem snaží otrávit život.
V Nylandu žije mnoho lidí, kkteří jsou neobvyklí svým chováním. Jsou to zejména místní babky-drbny. Nebo
"šílená babka Mary".
Asi nejklidnějším místem v celém Nylandu je farma. Na farmě žije čtrnáctiletá Kate, se svými prarodiči. Na farmu si každý
den chodí mnoho lidí kupovat čerstvá vejce a čerstvou zeleninu. Velmi známí jsou také koně, které na farmě chovají. Na farmě
je jich celkem osm. Tři koně ovšem každoročně běhají celostátní dostihy. Světoznámá jsou i jablka z farmy.
Nyland je zkrádka neobyčejná vesnička s neobyčejnými lidmi.

1.kapitola DENÍK

"Všechno připraveno?" ptá se nejstarší z nich Tommy, vedoucí expedice, ostatních. "Jasně,
stačí jen nastoupit." odpověděl jeho nejlepší kamarád Andy. "Nastupovat!"zazněl po
chvíli povel z Tommyho úst. Do člunu, který byl uvázán na břehu Rybníka, nastoupil první
Jason, nejmladší z party, po něm Andy a na posled Tommy. Marthy čtvrtý z party zůstává
na břehu , aby je mohl odtlačit.Tommy se ujal vesel a začal veslovat směrem ke
středu Rybníka. "Plán je jasný. " řekl Andy "Až doplujeme na místo, které jsme určili, já s Tommym
se potopíme a zkusíme dosáhnout dna a vylovit poklady co Rybník ukrývá. Ty Jasone zůstaň ve
člunu a až se vynoříme uložíš naše objevy do krabice. Jasné?" zeptal se ještě. "Ano!"
odpověděli sborově Jason a Tommy.
Rybník je poněkud rozlehlý, a tak pluli k místu označenému bójkou asi čtvrt hodiny.
Během plavby mohli pozorovat místní faunu a flóru, která byla velmi rozmanitá. Kdyby si vzali
udice, mohli nachytat mnoho ryb. Na břehu odkud vypluli rostlo rákosí, kapradiny a místy nějaký strom.
Ale na druhém břehu byla příroda jiná. Nebyly tam žádné stromy, ale rostly tam trnité keře,
což chlapci zjistili při minulé výpravě k jezeru. "Pamatujete, jak jsme byli dotrhaní?"řekl
usměvavě Jason a přehlušil tak ticho. "Jo. Natrhl jsem si kalhoty." zasmál se Tommy.
"Hoši, konec hovoru, už jsme tady." zahlásil Andy, když dojeli k malé bójce, kterou sem
hodil obratný Tommy.
Po příjezdu k bójce si Andy a Tommy nasadili potapěčské brýle, vzali si síťky. Popřáli si hodně štěstí
a skočili do vody. Voda byla ještě studená, to proto, že bylo ráno. Oba se nadechli a potopili pod vodu.
Pod vodou to vypadalo tajemně. To by se líbilo Marthymu, pomyslel si Tommy. Andy si pomyslel totéž
Musel se potopit alespoň pět metrů, tak hluboko mu to připadalo. Na dně Rybníka bylo bláto a spousta
nečistot. Andy hmátl rukou do bláta a téměř vždy vytáhl nějaké věci. Ty vždy uložil do síťky. Někdy byly ale mimořádně
velké. Zdálo se mu že vytáhl botu, ale jistý si nebyl.
Po necelé půlminutě se vynořili a vysypali náklad do člunu. Byly tam nějaké obyčejné kameny, některé
velice zajímavé mušle, konzerva, drát, pár hřebíků a bota. "Hmmm..." zamračil se Jason, když probíral vylovené věci,
"Nic zajímavého. Tak znovu do vody!" Andy a Tommy se znovu potopili.
Když se vynořili, podruhé vysypali obsah svích sítěk do člunu a vystoupili zpátky za Jasonem. Když si sundali brýle, všimli
si, že Jason ukazuje na nějaký podivný předmět. "Není to zajímavé? Nějaká skříňka" vydechl Jason úžasem. "Jo, to je"
odpověděl Tommy "Podíváme se na to až v klubovně." Jakmile dopluli zpět na břeh, vystoupili na pevninu a oznámili
tento objev Marthymu. Všichni souhlasili s tím, že oběv podrobněji prozkoumají až v klubovně. Člun
i s vesly pečlivě schovali v rákosí, sbalili se a vyrazili. Jakmile přešli cestu uslišeli za sebou známý hlas.
"Ho, Hó! Zase vy čtyři!" byl to Reg i se svými dvěma přáteli. Tohoto chlapce neměli moc v lásce.
Byl to vedoucí party z nové čtvrti. Na východním konci Nylandu byly nedávno postaveny nové domy a do nich se
přistěhovali lidé z města. Té oblasti se říká nová čtvrť. Měšťáci si myslí, že jsou něco víc a proto je obvatelé Nylandu
nesnáší. Reg se svými přátelíčky jsu pravým opakem našich dobrodruhů. Svoji klubovnu mají v nové čtvrti,
v áleji kaštanů, v malé přízemní chatce. To vše vypozorovali Tommy s Jasonem když byli na výzvědech.
"Co tady děláš Regu? Zase špehuješ?" křikl Andy.
"Zajímalo by mě, kam se poslední dobou ztrácíte." odpověděl Reg.
"Do toho co děláme ti nic není!." opáčil se Tommy
"Do toho co se děje na mém území je mi hodně!" zvýšil hlas Reg
"Bohužel tady nejsi na svém území tak se odsud klid´!" zahulákal Marthy a všichni se měli k odchodu.
"Příště vás odhalím!" zařval ještě Reg. Ale to už byla čtveřice kluků daleko.
Kluci došli na Tommyho zahradu, odemkli klubovnu a vstoupili dovnitř. Klubovna je vybavena nejrůznějšími věcmi.
Uprostřed je kulatý stůl se čtyřmi židlemi. Ve skříni, stojící vedle okna, mají schované věci, nutné pro přežití v přírodě. Na proti oknu stojí
malá olejová kamna, krerá lze zapálit. Kolem zdí jsou postavené lavičky, pro případnou návštěvu,
zdi a podlaha jsou pokryty nejrůznějšími kožešinami zvířat, které si kluci někde "vypůjčili". Ovšem
nejcenější místo v klubovně se nachází pod hlavou vycpaného bílého tigra. Kluci si tam pod
podlahou zdudovali trezor, do kterého si ukládají své nejcennější předměty.
Kluci si posedali kolem stolu a Marthy vytáhl skřínku z batohu. Po bližším prozkoumání
zjistili, že je skřínka ze dřeva a že je opatřena velmi zvláštním zámkem.
"No týjo, co stím budeme dělat?"řekl po chvíli ticha Andy.
"No tak to otevřem, ne?" ozval se Jason.
"Tak jo, ale čím?" zeptal se Marthy a se zájmem si skříňku prohlížel.
"LOPATOU!!!!!" vykřikl Tommy a hnal se ke skříni.
Chvíli se v ní přehraboval a rámusil, ale nakonec přece jen lopatu našel. Popadl skřínku, položil ji na zem
a jako smyslů zbavený do ní začal třískat lopatou. Ale srřínka nic. I když ležela pod vodou možná
několik desítek let a dřevo, ze kterého byla vyrobena, bylo nasáklé vodou, nepovolila.
"Takhle to neotevřeš," radil Andy,"potřebuješ klíč blboune!"
Tommy se s přiblblým výrazem ve tváři Andyho zeptal:"A kde ho mám podle tebe vzít pane geniální?"
"Tak už se nehádejte" řekl náhle Marthy a zatvářil se velmi tajemně,"nechte to ne mně. "Už tě
to zase chytá?"povzdychl si Jason a zakroutil hlavou. Kluci už věděli, co má Marthy zalubem. O Marthym
všichni věděli, že je blázen do mystických žáležitostí, vyvolávání duchů, UFO, vykládání z
karet (mimochodem, jedny má doma a umí je vykládat).
Marthy při sobě vždy nosí menší, kožený vak o jehomž obsahu tvrdí, že má nesmírnou cenu.
Nikdy ho nikomu neukázal, až nyní. Chvýli se ve vaku přehraboval, poté z něj vytáhl menší,
ale těžké a zašlé kyvadlo a zeptal se: "Nemá tu někdo něco ze zlata?" "Ne," odpověděli sborově
Andy a Tommy. "Ale nekecejte, přece máme."řekl Jason a položil na stůl krabici s "poklady",
které vylovili v jezeře. Jason se chvíli v krabici přehraboval a pak z ní vytáhl starý, zašlý, zlatý prsten a
beze slova jej podal Marthymu. Marthy si prsten vzal, vyšel před klubovnu
a začal umívat prsten i svoje ruce v sudu plném vody, který před klubovnou stál. Osušil si ruce a usedl ke stolu. Prsten
položil před sebe na stůl, levou ruku si s roztaženými prsty dal za záda. Kyvadlo , které
Marthy držel v druhé ruce, začalo náhle nad prstenem opisovat elipsu. Marthy zrudnul. Bylo vidět,
jak se pekelně soustředí. Po chvíli s vítězným úsměvem ve tváři řekl: "Už vím, kde máme klíč hledat." "KDE?!"vykřikli
sborově ostatní. "V sejfu!" oznámil ostatním Marthy a ukázal na hlavu bílého tigra, ležícího na zemi. Andy
se slůvkem "promiň" odkopl tigrovi hlavu, a otevřel sejf. Všichni se shlukli kolem otvoru v
zemi. V sejfu byla jen láhev slivovice (kdyby byla za chladných nocí zima), pár zašlých mincí, staré náramkové hodinky a pozlacená
jehlice do vlasů. "Vidíte tady nějaký klíč?" zeptal sezoufale Jason. " Jasně, tadyhle" vykřikl
Tommy a vytáhl ze sejfu jehlici. Chvatně usedl ke stolu a začal jehlici zasouvat do zámku.
Ozvalo se CVAK a Tommy s rozzářenýma očima vytáhl ze skříňky starou ošumtělou
knihu. Položil ji na stůl a hned ji rozevřel. Byla plná dat, u kterých byly připsány různé
poznámky. Klukům bylo hned jasné, že je to nějaký starý deník.

3. Kapitola-Vořech z farmy

Jason usedl ke stolu a začal deník prolistovávat. Byl jistě starý, musel pod vodou ležet už mnoho let. Jeho
stránky byly nažloutlé a pokroucené. Ostatní kluci Jasonovi stáli za zády a přihlíželi jeho počínání.
Když došel na poslední, stranu nečeho si všiml. "Na poslední straně je jméno a rok." oznámil ostatním. "Ukaž!" zvolal Andy "No fakt,
Craig J. Slayter, 1859" "Znáte někdo tohle jméno?" zeptal se Marthy "A co ten rok?" Ozvalo se jen soustavné mlčení. Nikdo toto jméno
neznal. Asi celých deset minut přemýšleli kdo by mohl Craig J. Slayter být. Najednou Tommy do ticha vykřikl: "Můžeme v pondělí zajít do
knihovny a tam něco zjistit."
"To je nápad!" vykřikl Andy "Proč nás to nenapadlo hned? Tak dobře. V Pondělí se v devět hodin sejdeme před knihovnou,
to budou zrovna otvírat." Po tomto prohlášení se všichni pustili do
svých obviklých čiností. Andy psal zprávu o průzkumu jezera, Tommy se s Jasonem bavil o událostech, které se stali na jezeře.
Marthy si jako vždy četl okultistické časopisy a do toho jim z rádia hrála pohodová muzika. Před odchodem si Andy
všechny svolal a řekl: "Hoši, dokut se nedozvíme, kdo Craig J. Slayter byl, tak nikomu ani slovo, jasné?" "Jasně šéfe."
mávl rukou Tommy.
V neděli sice neměli naplánovanou schůzku v klubovně, ale i tak se Tommy a Andy sešli. Seděli v klubovně a
poslouchali rádio, které hoši našli na půdě Marthyho domu a opravili ho. Diskutovali na téma deník už nějakou tu půlhodinu.
"Co myslíš že za tím bude?" zeptal se Andy."To zatím nevím, ale jsem si jistý že jsme kápli na něco velkého." odpověděl
Tommy. "Ty tvoje představy, zachvíli budeš jak Marthy." zachechtal se Andy. "Nazlehčuj to." rozohnil se Tommy " Každopádně
se to dozvíme až půjdeme do knihovny, ale budeme na to muset jít opatrně, co když jsme opravdu na něco kápli?" "S tou
opatrností máš pravdu." přisvědčil Andy "A proto si myslím že bys to měl udělat ty, máš na to nejlepší vlohy." " Teď zase
přeháníš." usmál se Tommy.
A tak uběhl víkend, deštivý, plný očekávání jestli se v knihovně podaří najít informace o C. J. Slayterovi. Po přečtení
deníku hoši zjistili že to byl cestovatel, který se zastavil i v Nylandu. Prováděl tady nějaké výzkumy. V Pondělí už
nemuseli do školy, byl první týden prázdnin, tak se v devět hodin sešli před knihovnou.
"Tak hoši, upřesníme si plán akce." řekl Tommy svým kamarádům "Vy tři půjdete do knihovny přede mnou a budete si
vybírat nějaké knížky. Já příjdu chvíli po vás a vyptám se na C. J. Slytera. Jasné?" "Jasné!" ozvalo se ode dveří do knihovny. Po
necelé minutě přešlapování se Tommy vydal do knihovny za ostatními.
Tommy sešel po schodech vedoucích do sklepa hotelu, kde je umístěna knihovna. Když vstoupil do dveří uviděl před
sebou pult a za ním knihovnici. Asi zrovna kontrolovala vrácené knihy. Knih tu bylo opravdu hodně. Možná tomu tak
bylo i proto, že knihovna v Nylandu je opravdu prostorná. Má tvar obdélníku a je rozdělena na část s dětskými knihami
a beletrií, poezií a knihami pro dospělé. Bylo zde mnoho polic s časopisy.
Tommy přistoupil k pultu a pověděl knihovnici: "Chtěl bych se zeptat."
"Ano?" odpověděla knihovnice a přestala kontrolovat knihy.
"Potřebuji nějakou knihu o Craigu J. Slayterovi" prohlásil rozhodným hlasem Tommy.
"Ano. Hned se ti na to podívám." řekla knihovnice a zadala to jméno do počítače. Po chvíli hledání oznámila Tommymu.
"Tady něco mám. Od Waltera Cnougha: Craig J. Slayter- Cestovatel a dobrodruh."
"Tak to si vezmu." pověděl jí Tommy, podávajíce jí průkazku knihovny.
Tommymu na knihovnici něco nesedělo. Nevěděl ale co. Nejspíš to bylo tím, jak se na něj dívala, když mu vracela průkazku.
Mezitím ostatní hoši odešli do klubovny. Jakmile Tommy vyšel z knihovny zamířil si to ihned ke klubovně. Uvnitř
přisedl k ostatním, ke stolu, Tommy otevřel knihu a začal z ní ostatním předčítat.
Zjistili například, že tento cestovatel žil v letch 1831-1893 a cestoval hlavně po horách, ale procestoval např. i Aljašku.
"Ale tohle je zajímavé!" vykřikl Tommy a ukázal na text "Tady se píše, že někde schoval truhlu se svým vzácným
archeologickým objevem a místo popsal jen ve svém deníku, a ten my přece máme!". "Tak to aby jsme ho prozkoumali."
ohlásil Marthy "Třeba je to nějaká záhada". "Jdi s těma záhadama do háje, v tom není nic záhadného, ale prozkoumat to
musíme" řekl Jason Marthymu.
Už byl večer a tak se museli rozejít do svých domovů, ale Marthy je ve dveřích klubovny zarazil. "Nemáte někdo zájem o
psa? Na farmě, kde pomáhám mají teď jednoho navíc, tak mi nabídli jestli si ho nechci vzít. Jinak by ho museli utratit." oznámil klukům Marthy. "Jasně, jak
je velký?" zeptal nadšeně Andy. "Normální vořech, asi půl metru" odpověděl Marthy "Tak to ho beru, nechám ho tady před klubovnou
v boudě, kdy si pro něj mám přijít?" "Klidně hned zítra." sdělil mu Marthy s potěšením.
A tak se dalšího dne vydali Andy a Marthym přes vesnici k farmě, která leží na severo-západním konci vesnice. Žije tam starý
sedlák pan Semele se svojí ženou a vnučkou Kate, která chová ve stájích koně. Na koních se každý den projíždějí v ohradách.
Jakmile přišli k ranči, uviděli pana Semeleho přehazovat na zahradě seno. "Dobrý den." pozdravili, jakmile přišli k sedlákovi.
"Jestli vám to nevdí," začal Andy "přišel jsem si pro toho psa, kterého se chcete zbavit." "Tak to ti děkuji." oddechl si pan Semele
"Už několik týdnů hledám někoho, kdo by se ho ujal". "Já se ho ujmu, slibuju!" zajásal nedočkavě Andy. "Ale musím ti něcom říct,"
povzdechl si sedlák, "neposlouchá vůbec nikoho, proto si ho zde nemůžu nechat."
A tak se Andy a Marthy společně s vořechem vydali ke klubovně. Když přišli do klubovny, všichni se nahrnuli kolem psa. Když se
Tommy pokoušel psa pohladit, zakousl se pes Tommymu do zadnice. Zatímco Andy desinfikoval Tommymu ránu na zadnici, začali se
Marthy a Jason domlouvat na psově jméně. Padli zde návrhy joko: Smraďoch, Tulák, poslední Mohykán či Endy. "Ten vořech má ale ostrý
zuby." Vmísil se jim do rozhovoru Tommy "Co kdyby jsme mu říkali Sharpy?"

4. kapitola-Pátá

V sobotu se setkali Tommy a Andy na fotbalovém hřišti, kde se zrovna odehrával přátelský zápas mezi domácími z Nylandu a
hosty z vesnice Old Prapor. Diskutovali o knize, o deníku a o všem možném, týkajícím se Slytera. "Myslím," řekl Andy "že bysme si
mohli udělat výlet na horu Cailes hill a prozkoumat to tam." "Dobrý nápad, vyrazíme na čerstvý vzduch." odpověděl Tommy "Ale Cailes hill
je daleko, budeme tam někde muset přespat. Ale kde?" "Něvěš hlavu," chlácholil ho Andy "My máme pod horou chatu. Tam
bychom mochli přespat. I když nevím, jak to tam bude vypadat. Už dlouho tam nikdo nebyl." "To je super, že tam máte chatu!"
zajásal radostně Tommy a začal na místě poskakovat "A kdy tam pojedeme?" "No teď asi ne." odpověděl mu smutně Andy "napřed musíme
zjistit víc o Slyterovi. Ale teď už pojď na tribunu, ať stihneme druhou půli."
Po celý příští týden deník porohlíželi a zjistili, že o truhle se v tom deníku píše jen ve spojitosti s horou Cailes hill a tam by
také mohla být ta truhla schovaná. V pátek odpoledne Tommy po opětovném přečtení deníku a po mnoha diskuzích na
toto téma řekl "Tak se prostě musíme vypravit na Cailes hill, stejně jsem plánoval výlet na ni." "Blázníš?" zděsil se Jason "Tam přes čtyřicet let nikdo nevylezl!" "V tom
případě budeme první." prohlásil ostře Tommya vrhal na Jasona nenávistné pohledy. "Nehádejte se hoši!" okřiknul kluky Andy "Mě to připadá jako proveditelný nápad. Už jsem
si o hoře zjistil podrobnosti. Je vysoká 2386m a budeme stoupat z nadmořské výšky 1350m, je to převýšení asi jeden kilometr,
ale nic co bychom nezvládli a navíc my máme pod horou chatu a z té bychom si mohli zbudovat
základní tábor." "Mě to pořád připadá neproveditelné, nemáme žádná lana, která budeme určitě potřebovat, a všechny
ostatní věci."vyjekl nešťatně Jason a posadil se na zem. "Nevadí, však to se sežene." oznámil Marthy. Tak, a bylo rozhodnuto. Následující týden probíhal v přípravách na výstup na Cailes hill
a dokonce i Jason byl přesvědčen tím, že se věci daly do pohybu. Lana Andy sehnal když jel s rodiči do města, vzdáleného
necelých dvanáct kilometrů. Tommy sehnal spacáky a přikrývky pro přespání v Andyho chatce, protože výstup jim určitě potrvá
víc než jeden den. Marthy z nepochopitelného důvodu oznámil Tommymu ať připravý spacáků pět a když se ho Tommy zeptal proč pět spacáků,
když jsou jen čtyři. Marthy mu odpověděl žě se to všichni v pravý čas dozví. Tommy se s tím svěřil Andymu, který mu řekl ať ho
nechá na pokoji, než to oznámí sám. A tak uběhl týden chystání na výpravu a cvičení Sharpyho, který dělal velké pokroky.
Několikrát se kolem nich ochomítal Reg nebo někdo z jeho party. Moc dobře věděli, že Andy a jeho kamarádí něco chystají
a několikrát je musel Jason zapudit výstřelem z praku. Okolnosti nasvědčovali tomu že Marthy chce na výprau vzít i někoho
jiného. "Marthy?" zeptal se v pátek odpoledne Andy "Koho to chceš vzít na naši výpravu?". "Budeš překvapenej, ale neboj se
nic strašnýho." Uběhl další týden a výpravě již nestojí nic v cestě. Až na pátého člena výpravy. Marthy slíbil, že jim dnes prozradí, kdo
je ta další osoba. Rodičům řekli, že budou pár dní bydlet v Andyho chatce a budou pozorovat tamější přírodu. O
nějakém výstupu se samozřejmě pro jistotu nezmínili. "Tak Marthy, kdo to je?" zeptal se netrpělivě Tommy, "nemám
moc času." "Tak to si ho asi budeš muset udělat, když Marthy takhle otálí." pošeptal Tommymu s úšklebkem Jason. "Jo, to asi jo."
odpověděl stejně potichu Tommy. "Co to tady vy dva děláte?" zeptal se Andy Jasona a Tommyho "Vidíte přece, že nám
to nechce říct." "No tak dobře." vzdychnul Marthy "Je to Kate z ranče. Řekl jsem jí o té výpravě a ona souhlasila že
půjde s námi." "Kvůli ní jsi mě vytáhl z domu?" zvýšil hlas Tommy. "Říkal jsem ti, že je to ztráta času" šeptl Tommymu
Jason. "Prosím vás, nechte ho být!" okřikl je Andy "Já jsem pro, aby šla s námi." "Já proti tomu taky nic nemám." hlesl Tommy
a zatvářil se jako neviňátko. "Mě taky nevadí." přitakal Jason a dusil v sobě smích.
Asi dest minut na Kate čekali. Když vešla do jejich klubovny, všichni ji pozdravili a ona jim opětovala "Ahoj". "Já jsem
Kate." řekla , "Řekl vám o mě Marthy?" zeptala se. "Jo, zmínil se." oznámil jí Tommy a šel ke dveřím," Ale já teď budu muset valit, čeká na mě jiná holka. Nazdar
všichni". "Nazdar" odpověděl mu Jason. "To byl Tommy." ujal se slova Andy, "Já jsem Andy a tohle je Jason" ukázal vedle
sebe na Jasona, který se jen usmál, "A Martyho myslím znáš. Tak to jsou všichni členové naší expedice." "Jo, Marthy mě
pozval na tu vaši expedici, ale neřekl mi vůbec, proč se koná." oznámila přítomným Kate"A to udělal dobře" nafoukl se Jason. " Nesměli jsme to nikomu
říka," pověděl jí Andy,"ale nemyslím že by to bylo na škodu. Cílem naší výpravy je najít truhlu s archeologickým objevem
cestovatele Craiga J. Slaytera. Našli jsme jeho deník a podle něj se píše že je ukrytá na naší hoře, Cailes hill. Tak to by
bylo asi všechno co bys měla vědět. Jo a ještě něco. Budeme nocovat na mé chatce, která leží pod horou. Nikdy jsem si
nemyslel že by byla k něčemu užitečná, ale těd jsem změnil názor." vypověděl jí jejich příběh Andy. "Mohla bych se zeptat
kdo je ten pan Slayter?" zeptala se nechápavě Kate. Tentokrát odpověděl Marthy."Byl to cestovtel a zastavil se i v naší vesnici a k
našemu potěšení tu něco nechal." "A co tu jako nechal?" zeptala se znovu Kate."No přece tu truhlu co se o ní tady
mluvilo."odpověděl Kate Marthy. "Tak teď je mi už vše jasné." špitla Kate, "A kdy vyrážíme?" "Zítra!" vykřiknul nadšeně Jason.
"Už zítra? Tak to abych si sbalila. A co si s sebou mám vzít? Mám vzít nějaké jídlo nebo tak podobně?" rozpovídala se
Kate. "Podívej se," radil Marthy, "vezmi si s sebou jen nějaké oblečení. A to s tím jídlem, to je dobrý nápad, ale kde ho
chceš vzít?" Kate se na něj podívala, zakroutila hlavou a řekla: "Bydlím přece na farmě!" "Aha, tak to jo." zvolal Marthy,
"A víš co? Já vezmu Sharpyho a půjdu ti pomoct sbalit." "Ty jsi tak hodnej, díky. Tak pojď" rozplývala se Kate. "Tak
zítra v šest buďte tady. Čau." pozdravil Marthy s blaženým úsměvem ve tváři ostatní, když odcházeli.
"Ten to teda bere hopem." zasmál se Jason, když už byli pryč. "Jo." odpověděl Andy "Kdyby si ale Tommy taky dotáhl
holku na naši výpravu, to by byl mazec, nemyslíš?" "Jo to by byl. Zůstávali bychom pořád sami." řekl se smíchem Jason a
začal uklízet klubovnu. Andy se k němu hned přidal. Ještě chvíly si povídali a za chvíly už šli se smíchem domů.

5. Kapitola-Chata a párky

V šest hodin ráno se všichni členové expedice setkali v klubovně. Každý, až na Sharpyho, nesl velký batoh. Kate nesla
oblečení všech členů expedice, Marthy nesl jídlo, Andy lana a další věci pro výstup na horu, Tommy spací pytle s polštáři
a Jason věci nutné k přenocování v chatě ( dřevo do kamen,atd.)a věci nutné k přežití v přírodě. "Máte všichni všechno?"
zeptal se radši Andy, "Jestli ano, tak vyrážíme!" "Hele Andy," ozvala se náhle Kate, "kdo povede Sharpyho? Je přece
neposlušnej, sám jít nemůže." "Ale může!" vykřikl Jason a spiklenecky mrknul na Sharpyho. "Vždyť jsme ho přece cvičili." přitakal
Marthy. "Dokonce umí sebeobranu. Jednou, když jsme ho učili, jak nás ochraňovat, mě kousnul do zadku." Vykřikl
nadšeně Tommy, ale potom si s bolestivým výrazem ve tváři přejel rukou po hýždi. Kate se na něj soucitně podívala a
začala Sharpymu sundávat obojek.
Tak se vydali do chladného rána směrem k hoře Cailes hill. Vše probíhalo dobře jen do té doby, než dorazili k místní
továrně na tkaničky do bot. Zrovna, když diskutovali o Sharpyho výcviku, ozvalo se před nimi:
"Ale, ale, ale. Kohopak to tu máme?" Byl to Reg a jeho čtyři kumpáni. "Vypadáte, jako kdyby jste měli něco za lubem." ozval se po chvíli ticha Reg, " O CO SE JEDNÁ?!"
"Do toho ti nic není. GORILO!" vykřiknul náhle Marthy. Reg zrudnul a zeptal se: "Cože?" "Tvoje matka si tě asi musela
udělat s velbloudem. DROMEDÁRE!" zahulákal opět na Rega Marthy.
Reg to nevydržel, rozběhnul se a povalil Marthyho na zem. Začala bitka. Marthy i Reg se prali jako lvi, a tak se k nim
přidali Jason a Regův kumpán. Teď to bylo opravdu drsné, nikdo neznal slitování. Nedalo se poznat, kdo je kdo a ještě
ke všemu kolem vířil prach. Když to Tommy už nemohl vydržet, křiknul: " TRHEJ!!!" Sharpy se rozběhnul k bitce, našel
Rega a s chutí se mu zakousnul do hýždě. Reg vykřikl a odkulhal se svými kumpány směrem k Nové čtvrti. Já ty vaše plány překazím, ať se jedná o cokoliv!
Členové expedice se vydali dál, i když se každou chvíli dívali přes rameno, jestli je Reg nesleduje. Šli přes louky a pole,
až došli k chatě pod horou Cailes hill. Prošli brankou v malém laťkovém plotu, překonali neudržovaný dýňový záhon a
stanuli přede dveřmi chatky, které se nacházely pod přístřeškem se stolkem a lavičkami.
Chatka byla oprýskaná, hnědě natřená, střecha byla složena z šedých tašek. Na protější straně chatky byla kadibudka.
U zadní zadní stěny chatky, byla skála, ze které vytékal pramen vody-studna. "Tak tohle je ten zázrak!" oznámil Andy ostatním,
vytáhl klíče z kapsy a odemkl. Jakmile vstoupili do studené místnosti Tommy přistoupil k oknu a otevřel jej. Náhlé světlo
ozářilo místnost. "Nic moc," povzdechl si Andy, "je tady jen tahle místnost, kuchyňka a nahoře ložnice." "K přespání to stačí." řekl rozhodně
Tommy a porozhlížel se po chatce. "Tommy má pravdu." zašklebil se Jason, prozkoumávajíce staré paroží. "Nahoře nám bude trochu těsno." oznámil ostatním Tommy z
ložnice. "Já myslím, že těm dvěma to vadit nebude." uchechtl se Jason, avšak náhle se zarazil, "A kde vůbec jsou?" V té chvíli si uvědomili, že v chatce
jsou jen tři-Andy, Tommy a Jason.
Ukázalo se, že Marthy a Kate si se Sharpym vyšli na malou procházku do místního lesa. Vrátili se až k večeru, když
měl Tommy už uvařenou večeři. Jason ze srandy prohlásil, že se tomu ani večeře říkat nedá, a schytal od Tommyho
pohlavek. Byli rádi, že je už večer. Celý den totiž museli uklízet, aby se v chatce dalo přespat. Tommy a Jason při té
příležitosti celou chatku prohledali. Andy naplnil petrolejové lampy, které tu byly používány jako osvětlení, protože zde
nebyla zavedena elektřina. Uklidili i krb, aby si za chladných letních nocí mohli zatopit. I když byla chatka dobře zateplena
mohla by se udělat zima. Také si nachystali spaní pro pět lidí v podkrovní ložnici.
"Jak jste se spolu měli?" vyzvídal od Marthyho Jason. "Docela jsme si to užili" odpověděla Kate, "Je tu nádherná příroda. A co je vlastně k večeři?"
zeptala se s úsměvem Tommyho. "Jen nějaké párky a chlebem." prozradil jí Tommy. "Jenom?" zeptal se, se smutným výrazem ve tváři
Marthy. "Jo, ale jestli chceš něco jiného, uvař si to sám, chytráku" zabručel na něj Tommy. "Jde se jíst" zavelel Andy,
který chtěl odvrátit blížící se hádku. "Jasně, tak já vám naberu!" zvedl se nadšeně ze židle Tommy a šel do kuchyňky pro rendlík s párky, a pro
chleba. "Říkejte si, kolik chcete párků." zvolal Tommy, když přišel s rendlíkem ke stolu. Jedli venku pod přístřeškem. A
jelikož bylo ještě světlo, neotravoval je hmyz. Nad stolem měli pověšený lampion se svíčkou. Jedli na starých talířích, o
nichž Andy prohlašoval, že jsou po jeho praprababičce. U večeře se debatovalo na všechna možná témata a vyvrcholilo to
háhkou Andyho a Jasona o tom co se přidává do aut na vodíkový pohon.
Po večeři usedli na pohovku a křesla a povídali si až do toho okamžiku, kdy Sharpy začal štěkat. Jason ho uklidňoval "Co
děláš Sharpy. Klid. Lehni." Poté se otočil k oknu. Vtom zděšeně vykřikl: "Viděl jsem někoho za oknem!." "Cože?" zajíkl se
Andy. "Viděl jsem někoho za oknem." zopakoval Jason. Tommy okamžitě vyskočil z křesla a utíkal ke dveřím, rozrazil je
a vyběhl ven.

6. Kapitola-V noci

Po několika minutách, aspoň to tak obyvatelům chatky připadalo, se Tommy vrátil do chatky a posadil se na křeslo. Když
se i ostatní posadili, začal Tommy vyprávět "Když jsem vyběhl z chatky, uviděl jsem temný stín, jak utíkal pryč-" "To byl
určitě ufon" přerušil ho Marthy. "Sklapni, to tvoje UFO už mě vážně dost štve!" "- zkoušel jsem se ho dohonit, ale utekl mi.
zařval jsem na něj, ale nezastavil. Tak jsem se vrátil!" dokončil Tommy příběh. "V tom vážně bude nějaká záhada."
nadhodil Marthy, ale Kate ho přerušla: "Co si o tom myslíš ty Andy" zeptala se. "Myslím že nás někdo sledoval,
někdo kdo tady procházel a uviděl tady světlo, nebo někdo, kdo chce zmařit naše plány.".
"To není možné," zabědoval Tommy, "kdo by nám chtěl uškodit?" "To nevím." špitl Andy, "Ale myslím, že bychom měli jít
spát, zítra vstáváme brzy." "Já myslím, že bychom měli postavit hlídky." navrhl Tommy, "Pro případ, že by se ten stín ještě
vrátil." "Tak jest" potvrdil Tommyho návrh Andy. "Já si vezmu první hlídku." oznámil statečně Marthy. "Já s tebou." přidal se Jason. "Dohodnuto, vyřízeno." oznámil
Andy a dodal: "Vy dva budete hlídkovat do půlnoci a já s Tommym od půlnoci."
Všichni se vypravili do ložnice v podkroví chatky, aby se uložili ke spánku, jen Marthy a Jason zůstali, aby hlídkovali.
Jakmile byli ostatní nahoře, oznámil jim Andy: "Pozor na nízký strop." "Proč?" ptal se Tommy. "Aby jste se, až budete
vstávat, nepraštili hlavou do trámu." odpověděl mu Andy. Jakmile se uložili ke spaní a začínaly usínat, uslyšeli bouchání na
střechu. Tommy se v posteli rychle napřímil a praštil se hlavou do trámu. "Aůů! To bolí! Sakra. Co to bylo?" hartusil. "To jsou jen kameny
ze skály, padající na střechu." vysvětlil mu s ledovým klidem Andy. "Neuvěřím tomu, dokud to neuvidím!" ozval se Tommy a
chystal se vylézt na střechu. "Vylezu tam" řekl si jen tak pro sebe Tommy. "Není třeba." vydechl Andy. "Ale je!" stál si za svým Tommy a už lezl okýnkem pryč.
Nejdřív vylezl na střechu přístřešku pod kterým večer seděli a potom na střechu chatky. Když vlezl zpátky do
ložnice, řekl: "Měl jsi pravdu Andy, jen kameny. Jeden jsem si vzal na památku." ukázal šutr Andymu a Kate a ulehl do postele. "Ale stejně nechápu,
proč sem jezdíte, když se tady nedá spát." sykl, když další kameny dopadly na střechu. "My tady taky nikdy nespíme."
vysvětloval mu Andy, "Jedeme sem vždy jen na odpoledne." "Buďte už z ticha, vy dva!" okřikla je Kate. "Ale stejně je divné,"
zašeptal Andymu Tommy, "že hlídka dole ani nezaregistrovala, že jem lezl na střechu." "Asi si tam dole dávají dvacet. Ale
to jim spočítáme, až je půjdeme vystřídat. Bude to strašné probuzení." zachechtal se potichu Andy.
O půlnoci se hoši probudili a šli potichu dolů, neboť chtěli Jasona a Marthyho překvapit. Jenže Jason je uslyšel, rychle
probudil Martyho, a oba se tvářili, jako by nic. Když se míjeli v místnosti, Tommy potichu jízlivě pronesl: "Prospali jsme se
dobře, veličenstva?" Jason mu odpověděl neslušným posunkem. Nová hlídka se posadila do křesel. Tommy koukal z jednoho okna
a Andy z druhého.Tak ubíhaly dlouhé minuty, při kterých se klukům klížili oči. Ale pak Tommy tiše pronesl: "Myslím, že
támhle někoho vidím!" Andy k němu přispěchal a také se zadíval z okna. "Támhle u toho stromu" poradil mu
Tommy. "Ano vidím ho, vypadá, jako by nás sledoval." pronesl Andy. "Souhlasím s tebou, měli bychom ho nechat být, ale
jeden z nás by ho měl pozorovat." navrhnul Tommy a se zaájmem si "stín" prohlížel. "Jo, já začnu," pověděl mu Andy, "ty se zatím natáhni." Tommy si lehl na pohovku a usnul. Asi
ve tři hodiny ráno Andy Tommyho vzbudil a oznámill mu: "Už je pryč, asi odešel." "Jasně, teď budu ale hlídat já." pravil
Tommy.
Do rána už se nic zajímavého nedělo a oba hoši si tak mohli schrupnout. Když je Kate vzbudila, byli jen rádi. Kate se
nabídla, že udělá snídani. Na dopoledne i odpoledne měli naplánován výstup na horu Cailes hill. Snídaně byla velká, protože výstup
jim zabere celý den. Venku foukal vítr a mraky ubíhaly rychle, kdyby ale vítr zesílil byla by jejich expedice ohrožena. Po
snídani si zabalili věci na výstup a byli připraveni na start expedice.
Asi o půl hodiny později dal Andy pokyn, aby se přichystali k odchodu. "Budeme odcházet." ohlásil skupině, "Jsou
všichni nachystaní?" zeptal se ještě. "Ano!" bylo mu odpovězeno sborem. Jaknile vyšli ven, zaštípal je na tváři chladný
ranní vzduch.

7. Kapitola-Neznámý muž

"Myslíš, že to v tomto počasí půjde?" optal se Tommy Andyho. "Jestli vítr ještě zesílí, bude výstup ohrožen."
odpověděl zamračeně Andy. Silný vítr se mu zjevně nelíbil. Ale pokračovali dál po kamenité cestě lemované stromy,
nejčastěji jabloněmi, a křovím. Pod Andyho vedením sešli z cesty a vydali se vyšlapanou pěšinkou k vrcholu hory. Vítr
značnězesílil. Když jim foukal do zad, tak se vystupovat dalo, ale když se otčil proti nim, museli se zajistit lanem.
Při obzvlášť silném poryvu větru se Kate Tommyho zeptala: "Neměli bychom to odložit na zítra?" "Dokud to jde tak se
nevzdám!" zařval Tommy přes fičící vítr. Andy se zastavil a zahlásil: " Tady si dáme přestávku!" Slyšel ho jen Marthy, který stál
nejblíž k němu a viděl, že ostatní pokračují zařval to ještě hlasitěji. Ostatní se zastavili a posadili pod strom na okraji
plošiny, na které se nacházeli. Když si chtěli promluvit, museli se k sobě naklonit a řvát na sebe. Takhle se Andy a Tommy dohodli, že oba
půjdou na průzkum oklní krajiny a podmínek. Když to chtěli říct ostatním, museli se pod stromem shluknout, aby to
všichni přes fičící vítr slyšeli. Ostatní s tím souhlasili.
Oba o chvíli později vyrazili. Museli s domlouvat posunky, protože jinak by se neslyšeli. Museli už přelézat balvany
a lézt na malé sklály. Pro dosáhnoutí vrcholu by oba udělali vše, nehodlali se vzdát, ale silný vítr jim situaci jen
znepříjemňoval. O deset minut později sice pokročili s cestou, ale nijak moc. Andyho málem ztrhl vítr a nebýt toho, že se
chytil Tommyho, skutálel by se z kopce. Takhle ještě chvíli pokračovali až do toho osudného okamžiku. Zafoukal velmi
silný vítr a sfoukl oba chlapce. Andy se chytil malého balvanu na zemi, ale Tommy ve své blízkosti neměl nic čeho by se
chytil a tak se zkutálel z kopce. Naštěstí nebyl nijak prudký, ale bylo tam dost kamení. Andy, i přes silný vítr, okamžitě
přiběhl svému kamarádovi na pomoc. Naštěstí mu kromě pár škábanců a pohmožděnin nic nebylo. Vstal a rychle se z toho
oklepal. Hoši se rozhodli dál nepokračovat a jít zpátky k ostatním. O chvíly později se už objevili na planině pod stromem.
Řekli ostatním, že pokračovat ve výstupu je nebezpečné, což sami okusili.
A tak se museli vrátit. Vraceli se stejnou cestou, kterou přišli. Jiná tu ani nebyla. Když byli na dohled od chatky, Tommy v dáli někoho spatřil. Nepochyboval že je to
ta osoba, která je včera pozorovala. Pod záminkou, že si jde odskočit, se vzdálil. Nechtěl, aby ostatní věděli na co
chystá, protože by to považovali za nebezpečné. Takovéto akce měl Tommy v krvi, rád sám sledoval někoho cizího,
zvláště pak jejich nepřítele Rega. Jakmile se přiblížil blíž zjistil, že je to nějaký muž. Okamžitě zalehl, zalezl za křoví a sledoval.
Muž byl asi padesát let starý, nízký, spíše podsaditý. Na hlavě se mu leskla pleš, vlasů měl jen málo. Zrovna se chystal
telefonovat mobilním telefonem. Tommy na tuhle vzdálenost nemohl slyšet o čem se tem muž baví v telefonu a tak se
rozhodl ho provokovat a dostat se k němu blíž. Chytil nejbližší kámen a hodil ho tak, aby pěkně zatřásl křovím asi na deset
metrů od něj. A tak se také stalo. Neznámý muž se otočil, jak Tommy správně předpokádal, zády k němu. Toho Tommy
využil a přiblížil se k muži blíž a shoval se do většího křoví. Slyšel jak muž říká "Kdo je tam?". Tommy popadl další kámen
a hodil ho do křoví vedle toho co se do něj trefil poprvé. Muž se znovu otočil přesně tam kam Tommy chtěl. Toho využil a vylezl na strom, ani toho si muž nevšiml.
Muž se po chvíli obhlížení křoví vrátil a posadil se pod strom na kterém seděl Tommy. Vytáhl znovu svůj mobilní telefon
a znovu zatelfonoval. Tentokrát Tommy dobře slyšel co muž říká: "Našel jsem je, sledoval jsem je na Cailes hill."
Tommy moc dobře věděl že se jedná o ně. Po další odmlce muž říkal: "Jasně, pokusím se jim v tom zabránit, ale i ty bys
s tím měla něco udělat." Z toho Tommy pochpil, že muž hovoří s nějakou ženou. Oba se jim určitě snaží ve výstupu
zabránit. Ale proč? Když muž dotelefonoval vzal do ruky dalekohled a sledoval jejich chatku. V tom Tommy uviděl plížit se po zemi
Andyho. Andy zalezl ze kmen stromu, který ležel blízko muže, a začal muže pozorovat. Tommy povylezl ze stromu tak, aby ho Andy
viděl. Dal Andymu znamení, že je v pořádku. Andy mu smluvené znamení opětoval. Po několika minutách se neznámý
muž zvedl ze země a odešel opačným směrem než byla jejich chatka.
Jakmile se Andy a Tommy setkali, zeptal se Andy "Co to k sakru děláš, Tommy?" "Chtěl jsem si na něj posvítit a něco o
něm zjistit." odpověděl Tommy a začal se velmi zajímat o své boty, to aby se nemusel dívat Andymu do očí. "Jo a povedlo se ti to?" zeptal se ironicky Andy. "To víš, že jo. Zjistil jsem, že má
komplice, nějakou ženu. A budeme si muset pospíšit nebo nám uteče." zvolal Tommy, ale tontokrát už na Andyho pohlédl. "Ty ho chceš sledovat?" otázal
se Andy. Tommy mu odpověděl jednoduše: "Jasně." a už běžel za mužem, který mezitím zašel za kopec. Andy se vydal za ním, ale
jamile doběhli na kopec otevřel se před nimi les. "Myslíš, že má cenu ho sledovat do lesa?" zeptal se znovu Andy. "Máš
pravdu, nemá to cenu, ale já se nevzdávám." řekl hrdě Tommy, "Příště ho dostanu, určirě se vrátí." A tak se s nepořízenou
vraceli k chatce, ale jedno věděli jistě, neznámý muž se jim snaží překazit jejich plány.
Když dorazili do chatky zahrnuli je otázky kde byli tak dlouho a tak jim museli vypovědět jejich příběh. Po skončení
Andyho proslovu se ostatní zamysleli. Kdo je ten neznámý muž a jak se dozvěděl o jejich výpravě, tato otázka ležela v
hlavě každému v místnosti. Kromě Sharpyho, přirozeně. "Jak se o nás ten chlap dozvěděl?" zeptala se jako první Kate. "To netuším."
vzdychl za stlého přemýšlení Tommy. "Reg přece věděl, že něco chystáme, možná to byl on, kdo dal tomu chlápkovi tip." ozval se Jason. "To není
možné." opáčil se Andy, "On přece nic konkrétního neví."
Jediný Marthy zatím nic neřekl a bylo na něm vidět, že nad něčím usilovně přemýšlí. Po chvíli ticha se Marthy přece
jen ozval: "Myslím, že jeho komplic je knihovnice z Nylandu. Ta jediná věděla o tom, že víme o Slayterovi. A navíc
jsi, Tommy, říkal, že člověk, se kterým pan neznámý telefonoval, byla žena." Marthyho tvrzení bylo natolik přesvědčivé, že u toho zůstali. Až do
večera nebylo v chatce slyšet nic než hovory a spekulace na toto téma.
Po večeři, kterou pro změnu vařil Andy, se Marthy a Kate odebrali nahoru do ložnice. Ostatní si dole povídali o všem
možném i nemožném. Po chvíli se vydal do ložnice i Jason. Podle křiku bylo zřejmé, že Marthyho a Kate při něčem vyrušil.

8. Kapitola-Bouře, Jeskyně a Lest

Nazítří ráno, při obvyklé ranní procházce Marthyho a Kate se stalo něco hodně neobvyklého.
Bylo hodně větrno, stejně jako předcházející den. Mraky se hnali po obloze neuvěřitelnou rychlostí a kvůli nim bylo
slunce vidět vždy jen na malou chvíli. Při procházce mezi stromy a keři, které se prohýbali pod náporem silného vichru,
se Marthy a Kate za neustálého povídání dostali daleko od chaty. Došli až na protější svah hory Cailes hill a v tom
spatřily něco zajímavého.
Byl to jeden Regův kumpán, který se podle Marthyho jmenoval Antony. Oba se rychle schovali za nejbližší křoví a
Marthy řekl Kate: "Ksakru! Co ten tady pohledává!?"
Kate vykoukla zpoza křoví a prohlížela si Antonyho. Když se přiklonila k Marthymu, řekla: "Asi něco hledá."
"Něco?!" vyjekl vystrašeně Marthy, který očividně nevěděl co si má počít. "Nejspíš hledá nás!" dodal jěště.
"Jo, to může být pravda." vypověděla s klidem Kate.
"Taky že je to pravda" vykřikl histericky Marthy, "Škoda, že tady není Tommy nebo Andy. Ti by věděli, co dělat."
"Víš co?" uklidňovala ho Kate "Měli bychom se vrátit a povědět to ostatním."
"To je dobrý nápad. Moc dobrý." uznal Marthy a už pelášil směrem k chatě. V okamžiku byli u chaty a v další okamžik už Marthy s
Kate vyprávěli svoji příhodu ostatním.
"Tak to je vrchol!" vykřikl rozezleně Jason "Ještě, aby nás našli."
"Je to opravdu složitá situace," zamyslel se nahlas Andy, a začínal se tvářit rozrušeně, "a není vyloučené, že jich tam je víc.
Kdyby nás tady našli, zřejmě by to znamenalo konec naší expedice."
Jediný Tommy, kterýna plynovém vařiči vařil to, co měl být v budoucnu jejich oběd, zůstal stále klidný, jako by no to
vůbec nepřekvapilo.
"Jak se můžeš tvářit takhle klidně!" vyjel na Tommyho Marthy "Můžou nám překazit expedici a ty se tváříš takhle
klidně."
"Já to věděl, že se nás Reg pokusí najít, říkal přece že naše úsilí překazí." usmál se Tommy. Všichni si vzpoměli. Reg to na ně
křiknul, když se mu, při bitce u továrny v Nylandu, zakousnul Sharpy do hýždě.
"Marthy, Jasone, nachystejte se." zvolal nadšeně Andy.
"Ale na co?" zeptali se sborově.
"Na výzvědy. Doposud jsem chodil na výzvědy já a Tommy. Teď je ale řada na vás. Ukažte, co ve vás je!" zvolal zovu Andy.
"No to je fakt." přitakal Tommy, "Mě připadá, že jsme vás zanedbávali. Neměli jste možnost se projevit.
"Tak to je OK." řekl nadšeně Jason.
"OK!" hvízdl Marthy.
Oba dva v rychlosti slupli oběd a vydali se na výzvědy. Šli až na místo, kde Marthy a Kate viděli Antonyho. Na chvíli si sedli ke
keři, aby si odpočinuli. Cesta to byla dlouhá. Marthy ji narozdíl od Jasona absolvoval už potřetí. Chvíli poseděli, pokecali o Regovi
a odpočívali. Po chvíli vstali, a začali přemýšlet, jak Rega najít. Marthy nahlas přemýšlel: "Jsou tady jen dva typy terénu. Svah hory a les.
Na svahu by se asi těžko schovali, takže..."
"Takže jsou v lese." doplnil ho Jason, "Ale jak je v tom lese najdeme? Vždyť ani nevíme, jak je velký. Je to, jako hledat jehlu v kupce
sena."
"Najdeme je, když budeme poslouchat." poradil mu Marthy.
Tak se zaposlouchali. Směrem od lesa se k nim linuly hodně tlumené hlasy. V tomto lese se tábory nekonaly, nebyla houbařská sezona,
vojenská základna zde taky nebyla. Takže jim došlo, že hlasy musí patřit Regově tlupě. Na nic nečekali, a vydali se směrem k hlasům.
Šli lesem, kolem skály s otvorem, až dorazili k mohutnému křoví. Když ho rozhrnuli, objevili za ním Regův tábor. Byli tam dva stany,
ohniště, Reg, Antony a další tři Regovi kumpáni. Reg ke svým kumpánům zrovínka mluvil: "Zítra po obědě pročešeme celé okolí.
Nepřestaneme, dokud je nenajdeme. Zmaříme jejich plány. A toho jejich čokla si podám. To kousnutí mu neodpustím!" Reg skončil.
Všichni si zalezli do stanů.
"Tak to je totálně v prčicích." sedl si na zem Jason a začal bědovat, "Reg jde po nás. Určitě nás najde. To je konec expedice!"
"Nevěš hlavu, však se ho nějak zbavíme." chlácholil ho Marthy a usedl vedle něj. "Au!" sykl náhle Marthy, "Na něco jsem si sednul."
Marthy se postavil, podíval se na místo, kde předtím seděl, a opravdu. Na zemi leželo něco vekého a chlupatého. Marthy se podivil:
"Jak jsem si toho mohl nevšimnout?" Když si tu chlupatou věc lépe prohlédli, zjistili, že je to medvědí kůže. Nebyla to kůže přímo z mrtvého
medvěda, tuto kůži ještě opracoval člověk. "Ta kůže asi patří Regovi. V naší klubovně se bude vyjímat." prohodil s úsměvem Jason.
"Na mě káplo," oznámil Jasonovi Marthy, "začíná pršet." A opravdu. Nebe bylo úplně černé. V lese se to nedalo poznat. Blížila se bouřka,
spustil se liják. Kluci popadli medvědí kůži a počali utíkat ven z lesa. "Do chaty se nedostanem, ta bouřka nás usmaží!" vykřikl Marthy a začínal
být histerický, "Musíme se někde schovat, ale kde?"
"Marthy," začal Jaon, "víš jak jsme šli kolem té skály s otvorem?"
"Jasně, ty myslíš...?" usmál se Marthy.
"Jo myslím. Schováme se tam!" křik Jason. Načeš se oba rozběhli ke skále. Lilo jako z konve. Zlaté blesky ozařovali temnou, odpolední oblohu.
Chvíli běželi po pěšince, chvíli skrs trní. Asi po deseti minutách se dostali ke skále s otvorem. Byli promočení, tak nemeškali a vlezli do otvoru.
Oba čekali, že ten otvor je jen skalní výklenek, ale mýlili se. Byl to vchod do jeskyňky. A tak se soukali pořád dál a dál, směrem ke středu skály,
když Marthy do něčeho narazil. "To je petrolejka!" oznámil Jasonovi. "Já mám zase křesadlo" Odpověděl Marthymu Jason. Tak petrolejku zapálili.
Když knot v petrolejce začal hořet, světlo z ní ozářilo jeskyňku. Ta byla menší, než se zdálo původně. V průměru mohla mít asi pět metrů. Zajímavé ale
bylo to, co se v jeskyni nacházelo. Bylo zde něco, co vypadalo jako postel, zápisník a tužka, petrolejka a křesadlo, archeologické nářadí a pytlík sádry.
Na stěnách jeskyňky byly malby zvířat. Byly jistě staré několik set let, byly to jistě výtvory pračlověků.
"Co dělají ty věci v téhle jeskyni?" zeptal se nechápavě Jason. Marthy mu odpověděl: "Já asi vím. Nejspíš tu před pár lety nějaký archeolog zkoumal
ty kresby. Dokonce tu i spal. Pak ale, nevím proč, odešel a všechno tu nechal."
"Nejspíš." uznal Jason, a prohlížel si pytlík sádry, "A napadlo mě, jak se zbavit Rega."
"Fakt?" ptal se Marthy, "A jak?"
"Sleduj." sdělil Marthymu a vzal si do ruky medvědí kůži. Pravou i levou medvědovu zadní tlapu obtiskl do hlinité podlahy v jeskyni. Do obou obtisků
nasypal sádru. Pytlík vyprázdnil a nabral do něj dešťovou vodu. Tu pak nalil na sádru v obtiscích. Vzal si tužku a počal míchyt sádru.
"Proč to děláš?" zeptal se Marthy udiveně.
"Až ta sádra ztvrdne, tak otisky vyndám. V noci si je přivážu na boty a udělám kolem Regova tábora stopy. Budou myslet, že tu žije medvěd a utečou."
poučoval Jason.
"Dobrej nápad. Ale řekl bych, že se toho jen tak nezaleknou. Chtělo by to pravýho medvěda." zesmutněl Marthy, pak se ale zašklebil a prohlásil: "Medvěd
bude!"
"A kde ho chceš sehnat?" kroutil nevěřícně hlavou Jason.
"Tadyhle!" odsekl Marthy a vzal si ze země medvědí kůži.
Jason se na něj podíval a zaúpěl: "Jenže ten medvěd není živej, je to jen kůže."
"Ale živej bude! Mrkej!" zahlaholil Marthy a začal se do medvědí kůže soukat. Když ji na sebe natáhl, vypadal úplně jako medvěd. Usmál se na
Jasona a povídá mu: "Až přestane pršet, tak ty se vypravíš udělat stopy. Potom se vrátíš a já k ránu odejdu vystrašit je. Ok?!
"OK!" řekl Jason
Bylo dohodnuto. Přestalo pršet, byla noc. Marthy si lehl v jeskyni na postel, přikryl se medvědí kůží a spal. Jason si na podrážku bot přivázal sádrové
odlitky a vydal se směrem k Regovu táboru. Udělal kolečko kolem tábora, přešel přes tábor a vydal se zpátky. Půda byla mokrá, tak byly stopy dobře vidět.
Vrátil se k jeskyňce, vlezl dovnitř, sedl si na postel vedle spícího Marthyho, přikryl se medvědí kůží a usnul.
Ihned, jak se Marthy vzbudil, oblékl se do medvědí kůže vydal se k Regovu táboru. Cestou sledoval stopy, které zde udělal v noci Jason. Vypadaly
jako od opravdového medvěda. Marthy se moc těšil na okamžik, až je bude moci vylekat. Marthy přemýšlel, jak Rega nejlépe postrašit: "Nejlepší by bylo
zahulákat, oni se vzbudí já na ně zařvu, vrhnu se na ně, a oni utečou. Skvělý plán!" Marthy se velmi těšil. Ale jak tak přemýšlel, neuvědomoval si, že jde
moc pomalu. Došlo mu to, až když přišel k táboru. Reg a jeho kumpáni se právě probudili. Všichni, až na Antonyho si dávali rozcvičku. Antony byl skrčený
a prohlížel di něco na zemi, když vtom zahulákal: "Regu! Je tu mmm...edvědí s...ss...topa!"
"Medvědi tu nežijí. Nevymýšlej si." mávl rukou Reg
"Ale žijí!" pomyslel si Marthy a s obrovským řevem se vrhl do tábora. Všichni v táboře ztuhli hrůzou. Marthy si s řevem "stoupl" na všechny čtyři nohy
a začal čumákem prohledávat kastról od jídla. Reg na nic nečekal, popadl nejdůležitější věci a se svými kumpány se dal na útěk: "Medvěéééd! Pomóóóc!
Sežere nás! Utíkejte!

9. Kapitola-Opětovný pokus

"Cha cha cha! Ho ho ho! Jak se bojí! Ha ha ha!" smál se Marthy a válel se po zemi. Byl velmi šťastný. "Reg je pryč.
Už jim nebude mařit plány a překážet jim. To je super." pomyslel si Marthy, zatímco ležel v medvědí kůži na zemi
a pojídal borůvky. Potom se zvedl a vydal se za Jasonem do jeskyňky. Cestou si ze sebe svlékl medvědí kůži. Jednak
mu v ní bylo horko, jednak se v ní špatně pohybovalo. Vydal se tedy dál. Jakmile vlezl otvorem do jeskyňky, málem ho
ohlušilo chrápání. Jason stále spal. Tak se Marthy rozhodl, že ho vzbudí. Ovšem trochu netradičním způsobem.
Znovu se oblékl do medvědí kůže a přiblížil se k posteli.
"Uááá! Grrr!" zaječel a začal se po Jasonovi sápat.
"Pomóc, Márthý! Je tu medvěééd!" vykřikl Jason a schoval se pod peřinu, "Nééé! Nechej měéé! Nežer měéé!" Ale
to už Marthy nevydržel, svalil se na zem a začal se smát, jako když odehnal Rega. Jason vykoukl z podpeřiny a když
zjistil, že medvěd je Marthy, sedl si na postel a začal nadávat: "Ty pako! Víš, jak jsem se lekl?!" Marthy nic neodpověděl
a za stálého smýchu se začal svlékat z medvědí kůže.
"Neměli bychom už jít do chaty?" zeptal se Jason, "Budou o nás mít strach!"
" No jo!" zděsil se Marthy, "vždyť my už jsme skoro den pryč. Kate o mě musí mít strach. Jasone, vyrážíme!"
Když dorazili k chatě, bylo sotva sedm hodin. Pod přístřeškem už ale někdo seděl. Byli to Andy a Tommy. Jakmile
Marthyho a Jasona spatřili, hned se k nim vrhli. "Marthy! Jasone!" zavřeštěl Tommy a oba je objal. "Kde jste byli tak dlouho?"
staral se Andy, "Víte, jaký jsme o vás měli strach? A co teprve Kate!"
"Co je s Kate?" strachoval se Marthy.
"Neboj, nic jí není." uklidňoval ho Tommy, "Jen pořád brečela, že tě usmažil blesk, chudinka."
"A potom dlouho dlouho do noci seděla s baterkou u okna a vyhlížela vás." dodal Andy.
"Marthy?!" ozvalo se náhle a dveře chaty se rozlétly. Byla to Kate. Okamžitě vyběhla ven a vrhla se Marthymu kolem krku.
"Marthy, já jsem se o tebe tak bála! Kde jsi byl tak dlouho?" Ptala se za stálého vzlykání Kate. Marthy jí chtěl zrovna odpovědět,
když ho znenadání políbila. Ti dva by se tam líbali až do skonání světa, tak je museli ostatní od sebe odtrhnout.
"Tak kde jsi byl tak dlouho?" zeptala se znovu Kate, která mezitím už přestala vzlykat.
"Hned vám to povíme," odpověděl jí za Marthyho Jason, "jen se napřed najíme. Mám hlad jako vlk!"
"To já taky! Zblajznul bych i Sharpyho." oznámil Marthy.
"Haf!" štěkl Sharpy a zatvářil se velmi velmi smutně.
"Tak jo," zavelel Andy, "pojďte dovnitř a já připravím snídani."
Snídaně to byla obrovská. Andy na ni použil snad vše, co se v chatě nacházelo. Uvařil párky, míchaná vajíčka se slaninou,
lívance s marmeládou a spoustu dalších dobrot. Marthy a Jason dlabali jako diví. Však taky den nejedli. Kate chvílemi Marthyho
dokonce krmila. Když posnídali, začali Marthy s Jasonem vyprávět. Jak sledovali Antonyho a jak vyslechli Regův proslov. Jak
kvůli bouřce museli přespat v jeskyňce... "Týjo," přerušil je Tommy, "jeskyňka a pozůstatky po archeologovi. Tam si můžeme udělat
skrýš!" ...a jak přelstili Rega.
"Kluci," začal Andy, "klobouk dolů. To jste jako odehnali Rega úplně na pořád?"
"Jasně!" odpověděl Jason.
"Úplně napořád!" přitakal se širokým úsměvem na tváři Marthy.
"Jsi hrdina!" zvolala Kate a objala Marthyho.
"Tak teď už nám nic nestojí v cestě. Ovšem kromě toho dědka." usoudil Tommy, "Moc by mě zajímalo, proč nás sleduje."
"To je přece jasný." oznámila najednou Kate, "Taky hledá Slayterovu truhlu. Nechá nás, abychom ji našli, a pak nám ji
sebere."
"Máš asi pravdu." řekl uznale Marthy, "Jenže co budeme dělat? On nám truhlu ukradne. To se rovnou už můžeme sbalit a odjet
domů."
"Nevěš hlavu." začal Jason povzbuzovat Marthyho, "Tak se ho nějak šikovně zbavíme. Třeba na něj spácháme atentát."
"Jason má pravdu," přidal se Andy, "nic si z toho nedělej! A víte co? Sbalte si věci. Vyrážíme znovu pokořit Cailes hill.
Začali si tedy balit. Marthy a Kate se podělili o potraviny a nádobí. Jason nesl horolezecké vybavení. A Andy a Tommy se
podělili o stany a spací pytle. Ale proč vlastně měli stany a spací pytle? Protože nikdy nevíte, co se může stát. Lepší je být připravený.
A když už byli nachystaní, vyrazili. Začátek pěšiny vedoucí na Cailes hill se nachází blízko jeskyňky. Proto se Marthy s Jasonem rozhodli
ji ostatním ukázat. Jeskyňka se všem líbila. Proto se rozhodli v ní při zpáteční cestě přespat. Jason ještě navrhl podívat se, kde Reg tábořil.
Stopy, které zde udělal, byly ještě stále vidět. Z ohniště, na Regově bývalém tábořišti, se ještě kouřilo. Tommy navrhl, že tábor prohledají.
V táboře zůstalo jen pár kousků nádobí, karimatka a neskutečné množství odpadků. Pak ale Kate našla něco úžasného. Ve velkém křoví, tam, kde
si Marthy sedl na medvědí kůži, objevila velký zavírací nůž s cínovou lebkou na rukojeti.
"Ten jsem dala Regovi já." špitla Kate.
"Cože?!" ozvali se všichni ostatní sborově. Dokonce i Sharpy se při vyslovení toho jména naježil.
"Ten jsem mu dala, když jsem s ním chodila." špitla znovu Kate, prohlížejíce si své boty.
"Ty jsi chodila s Regem?" vykřikl Marthy.
"Jo, kdysi." vzdychla Kate, "A tehdy jsem mu dala tenhle nůž. Chodit s ním byla největší chyba mého života. Nezlobíš se na mě Marthy?"
"To víš, že ne." usmál se na ni Marthy. Kate byla moc ráda, že to slyší. Tak z nože servala lebku a zahodila ji. Potom odněkud z kapsy
vytáhla stříbrné cínové srdce, připevnila jej na nůž a nůž dala Marthymu. Pokračovali v cestě. Vyšli z lesa a vydali se pěšinou na Cailes hill.
Výstup byl obtížný, opět foukal vítr. Chvílemi byly poryvy větru tak silné, že je málem smetly z pěšiny. Došli až na první plošinu a zastavili.
Bylo chvíli po poledni a tak se rozhdli poobědvat. Oběd nebyl nijak přepychový. Kate a Marthy v chatě připravili pár obložených chlebů.
Žádná sláva, ale stačilo to. Vždyť taky měli velkou snídani. Během oběda pozorovali okolí, jestli někde nespatří toho dědka. Vypadalo to, že
je dědek nesleduje. A proto vyrazili dál. Během cesty se ale najednou Marthy zarazil a zeptal se ostatních: Proč vlastně vystupujeme až nahoru?
V deníku bylo napsáno, že se truhla nachází někde ne Cailes hill. Vždyť může být někde na úpatí hory. Tak proč se trmácíme tam nahoru?"
Andy mu hned pdpověděl: "Na úpatí Cailes hill, ani na svahu, není místo, kam by se dala truhla schovat. Nejsou tam totiž žádné balvany, ani skaliska.
Proto truhla musí být někde nahoře. Druhá plošina je nejvyšší místo, kam se můžeš dostat bez hrolezeckého vybavení. Nad plošinou se nacházejí už jen
skalni šíty a balvany. Skvělé místo na schování truhly, ne?" "To máš vlastně pravdu." uznal Marthy a vydal se dál. S vyšší nadmořskou víškou přibývalo na
síle větru. Aby nido neuletěl, přivázali se jeden k druhému provazem. Vystupovalo se jim hůře, zato byli ale v "bezpečí". Hora se zdála být nekonečná.
Stoupali stále vzhůru. Všichni už byli na pokraji sil, když tu najednou přišli na druhou plošinu. Byli šťastní, že to dokázali. Všichni byli unavení, bylo už
pozdní odpoledne. A tak všichni, z posledních sil, začali stavět stany. Ač to byli jen dva stany, všichni byli tak unavení, že skoro spali. Ani se nesvlékli,
a už leželi ve stanech a spali. V menším stanu spali Marthy, Kate a Sharpy. Ve větším Andy, Jason a Tommy.

10. Kapitola - Nečekaný noční návštěvník

"Kluci, vstávejte prosím! Vstávejte!