Hon na kluky

Anotace: Nevím jak to bude dlouhý, je to podle vlastních zážitků takže to sem budu přidávat podle toho, kdy se něco zajímavýho semele. Ze začátku sem dávám jenom krátkej dílek

Je úplně normální pondělní ráno. Sedím ve své lavici na gymplu, kde mě mučí už třetím rokem.Je ještě půl osmé, tak nepředpokládám, že některá z mých kamarádek dorazí.
Asi bych se měla nejdřív představit...jmenuju se Issis a je mi 14. Právě čekám na Leylu, jednu z mých čtyř kamarádek: Milly, Leyla a Joana.
Áááá právě přišla spřízněná duše Leyla. Menší špinavá blondýnka se štíhlou postavou a věčně rozzářenou tváří.
„Ahoj“
„Dobré ráno, jdeš?“
Pozdravíme se vzájemně a hned začíná akce ČEKÁNÍ....tzn. Čekáme jak jinak než na Joanu a Milly, ale ne ve třídě, ale u skříněk, kam si dáváme boty a bundy.
„To ten autobus má den ode dne větší spoždění?!“ bručí už nespokojeně Leyla.
„Neboj...koukej, támhle jdou!“ upozorním ji na příchod kamarádek.
Po vzájemném zdravení a nekonečně dlouhé době, kdy se Joana přezouvala, jsme se pomalu vydaly do třídy. Nechodíme hlavním schodištěm, ale bočním, protože to tudy máme kratší.
„Všimly jste si toho prváka?“teptá se nás po nezvykle dlouhé době mlčení Joana.
„Kterýho, jestli sis nevšimla je jich tady 30.“ Nezapomene si s úšklebkem rýpnout Milly.
„Nono..toho hezkýho s dlouhejma vlasama. Myslím, že se jmenuje Tomáš“hájí se Joana.
S Milly a Leylou jsme si prohodili znuděné výrazy. Všechny tři už známe ty její avantýrky s klukama. Jeden den se jí líbí tenhle, druhej den zase jinej a pořád dokola....Už to bylo k uzoufání .
Než jsme ale stačily něco říct, zazvonilo a my se hnaly do třídy.
Celé dopoledne jsme se nezastavily a nebylo to jenom učením.... Po čtvrté hodině jsme zase jako každé pondělí šly na oběd. Když si šla Joana pro čaj, nahnula se ke mně a Milly Leyla, která seděla ve škole s Joanou a stěžovala si.
„Jestli to takhle půjde dál, budu mít hlavu jako nafukovací balón. Celý dopoledne klábosila o tom jejím Tomášovi“protočila oči v sloup.
„No já jsem z toho špehování taky nebyla dvakrát moc nadšená“prohodila jsem.
„Ale Issis...musíme jí dopřát nějakej ten den, kdy si chce hrát na špeha. Mě se to špehování Tomáše náhodou líbí. Počkejte, až toho nechá a bude se jí líbit zase někdo jinej. To jí potom můžem říct: Jojo...my sme ti říkaly, že to špehování je na prd. A bude to mít, holka“ušklíbla se Milly.