Náhodné setkání 5.díl

Anotace: 5.díl 1.část :-)

Dojdu domů a okamžitě volám Báře aby se se mnou podělila o to co se dělo s Adamem. "Mno musim ti říct že super, už sme se spolu líbali, chápeš to, moje první líbání...", jsem ráda že je šťastná, ale trochu mě zamrzelo že se nezeptala na mě a Tomáše..
Ve škole se domlouváme na tom koncertu jestli pojedeme a co s sebou a tak. Musím to večer domluvit s našima, to bude něco, už dávno odrostly koncertům a nemají pro to pochopení.
Mamina mě příjemně překvapí když mi řekne "Klidně jeď, stejně chceme jet na 2 dny na zahradu a byla by si tu sama." Okamžitě volám Báře celá nadšená že můžu jet, s jejího hlasu ovšem poznám že není něco v pořádku "Já jet nemůžu, máma mě nepustí", hmm tak tuhle překážku jsem nečekala, Báry rodiče ji pouštěli skoro všude a ještě volali mím rodičům ať mě pustí taky a teď najednou taková změna.. nejde mi to na rozum. "A nebude ti vadit když pojedu bez Tebe?" je to ode mě ošklivé, já vím ale kdy já tam tak chci jet, být v Tomášově blízkosti celé 3 dny. Úplně se mi rozklepou kolena když si představím že tam budeme spolu, možná i ve společném stanu. Bára mi řekne že jí nevadí když pojedu sama bez ní, a tak zavěsím mobilní telefon a jdu balit. jedeme už ¨v pátek ale chci mít zabaleno předem.
Pracovní týden utekl jako voda a já teď stojím na vlakovém nádraží a čekám na vlak který mě odveze do Plzně. V Plzni už mě čeká Tomáš a celá parta. Moc jich neznám ale se zbytkem se poznávám během 2 minut. Některá jména si zapamatuji jiná ne ale nevadí.
Sotva přijedeme na místo kde se koncert koná, rozbalíme stany a začneme s rozdělováním kdo v jakém stanu a s kým bude. Stany jsou po dvou, někdy po třech. Holky si lehnou pospolu a já tam zůstanu stát protože u nich už není místo. Nakonec si lehnu k Tomášovi, což jsem si přála, a jdeme spát aby sme mohli zítra tancovat. Povídáme si s Tomášem asi do 2 do rána pak se chvíli líbáme a nakonec usneme..
Ráno se mě ptá Adam "Kde je Bára moc sem se na ni těšil", "nemohla přijet, ale pozdravuje tě a je jí to líto." Asi ve 2 odpoledne kdy přijíždí poslední lidé autobusem, uvidím Báru. "Ahoooooooooj", křičí na mě, ale běží se přivítat s Adamem, vypadají jako by spolu chodily, což mi po chvíli potvrdí Bára "Včera sme se daly dohromady"
(Zatím to vypadá nadějně mezi mnou a Tomášem ale nechme se překvapit)