Náhodné setkání 3díl. 2.část

Anotace: VĚŘÍM TI.... NEBO.....

Po příchodu domů volám Báře, chci se s ní sejít. "Za 10 minut jsem u tebe", řekne mi Bára a zavěsí. Co řekla, to splnila po asi 10 minutách zvoní na zvonek. Přiřítím se ke dveřím jako velká voda a sotva Bára pozdraví už jí doslova táhnu do svého pokoje. "Co ti přesně říkal Tomáš a jak reagoval na to, že ta dívka potratila?" zpočátku se jí o tom mluvit nechce, ale pak se rozpovídá.. dozvím se všecko co jsem chtěla slyšet. Pak se mě Bára z ničeho nic zeptá "Vrátíš se k němu?" nevím co na to mám říct "Nevím, co bys udělala na mém místě?" její odpověď mě nepřekvapí "Nevím ale myslím že když tě podvedl jednou, dokáže to i znovu".. Po jejím odchodu přemýšlím o jejích slovech, hmm, něco na tom bude..
Po škole čekám na Báru v "naší" kavárně. Chodíme tam často, proto znám všechny číšnice a číšníky, ale dnes je tam jeden kterého jsem tu ještě neviděla. Mladý kluk, je to přesně můj typ, oříškové velké oči, čokoládové vlasy, vysoký, pohledný, však nejsem jediná dívka která po něm pokukuje. Když mi nese objednané latte jeho ústa se ootevřou do širokého úsměvu a dokonce se zeptá " co ty tady tak sama, čekáš na někoho? na přítele?", "Na kamarádku, nemám přítele" odpovím a dívám se za ním když odchází.
Už je půl 4, kde je ta Bára? v tu chvíli mi přijde SMS zpráva PROMIN, NEPRIJDU, Zaplatím a jaké je moje překvapení když mi onen hezký číšník řekne " počkej na mě za půl hodinky končím" v tu chvíli se vznáším v sedmém nebi, sednu si na bar a povídám si s ním..