Lásce zvoní na poplach33

Anotace: Pokračujeme...Vyřešení se pomalu blíží.Ovšem babička mi vždycky říkala: ,,Kdo se těší bývá zklamán." :0) Život je hold pes.

Teprve po hodině vylezu z obchodu.Město halí mlha.Na intr se spíše docourám.Ála leží na posteli a zase pláče.Ani se nesvleknu a sednu si k ní na postel.
,,Copak je?" Pohladím ji po vlasech.
,,Tomáš." Zavzlyká.
,,Je závislej." Na to mi nezbývá jen mlčet.Ála se ke mě otočí načež si všimne mé ruky.
,,Proboha co jsi dělala?"
,,Nic" Odpovím.Ála nakloní nevěřícně hlavu na stranu.
,,Pak ti to řeknu."
,,Tak jo,jdu se umejt." Řekne a hřbetem ruky si otře slzy.Večer spolu ležíme v posteli.Všechno jsme si převyprávěli a já cítím že jsme si blíž víc než kdykoliv předtím.Nakonec usneme v objetí.Ikdyž mě to usínání moc nejde.Ruce pálí jako čert a žádné krémy minepomáhají.Ráno jsem nešla ani do školy.Ruce už mám opuchlé jako dvě lopaty.Bolí mě jakýkoliv dotek.U doktora je celkem plno.Na ruce už mi každej kouká.Sundám di bundu a dám si ji na věšák.Než se dostanu na řadu uplyne hodina.Doktor mi vyčítá proč jsem nepřišla dřív.A pak dojde na hlavní.
,,Jak se vám to stalo?" Optá se.Pohotově odpovídám protože,pohádku o tom jak sem upustila konvici s vařící vodou a snažila jsem se ji zachytit mám vymyšlenou už z čekárny.Doktoroj se to moc nezdá ale co může dělat.Ruce mi zamaže nějakou hnědou mastí.Usykávám bolestí a pak mi to zaváže do obvazů.Cítím že mast se nechce vsakovat.
,,Budete si to každý den mazat a převazovat." Odcházím z ordinace.Už to tolik nebolí ale ten šok je ve mě pořád.
,,Lásko proč nejsi v škole?" Přijde mi smska.Na intru sedím na posteli a dál jím.
,,Musela jsem k doktorovi měla jsem menší nehodu." Odepíšu a ani mě nenapadne jak ho tím vyděsím.
,,Jakou,kde jsi?Jedu zatebou." Musim se to¨mu pousmát.Než stihnu něco napsat telefon vyzvání jako splašenej.Položim jidlo na stůl a teprve potom zvednu telefon.
,,No to je dost.Bejbinko co se stalo?"
,,Jen jsem si opařila ruce."
,,Jsi na intru?" Skočí mi do řeči.
,,Jo." než stihnu něco říct položí telefon.Když zrovna otevírám notebook někdo zaklepe.
,,Katko máš tu návštěvu." Vpustí do pokoje Michala vychovatelka.Jen co zavře dveře jde ke mě a přitiskne mě k sobě.Potom se mi podívá na ruce.Pohladí mě po tváři.Ani se neptá jak se mi to stalo.Mám trošku pocit pořád nevím proč že asi tuší odkud vítr fouká.
,,Bejbinečko řekni mi pravdu co jsi dělala?"
,,Nic." Pokusím se o úsměv.Chytím ho kolem krku a přitisknu se na něj.
,,Pojedeme domu vezmi si věci." Řekne rozhodně.A já si vezmu batoh a zase do něj házím věci.Na kousek papíru načmárám Ále vzkaz.
,,Ali drž se jsem u Michala přijdu zítra."
Z intru odcházím společně s Michalem.Vychovatelka si nás měří přísným pohledem.Michal mi nese batoh.Pak mi otevře dveře od auta a já si nastoupím.Zavře zamnou.Tak mě napadne u něj už jsem vlastně skoro doma.

Když si zouváme boty oznámím ji.
,,Večer pro mě přijede kolega z práce ten jak ho znáš."
,,Tak to tu budu sama?" Sundává si bundu.Letmo ji pohladím po boku.
,,Bude to jen hoďka." V kuchyni se pak zajmám jak se ji to stalo.
,,To nebyla náhoda že ne?"
,,Co?" Vyhrkne.Posunkem ukážu na ruce.Jen ke mě přijde blíž a začne mě líbat.Tomu neodolám.Ale myslim si že v tom bude Olga.
,,Miláčku." Šeptnu ji.Dál mě hladí po břiše a rozepíná mi košili.Jen stojím a držím.
,,Udělal ti to někdo nebo sama?" Pokusím se.
,,Vyklouzla mi konvice z ruky." Řekne klidně a už mi obvázanýma rukama hladí břicho.V hlavě mi to šrotuje.Ta její odpověď se mi stejně nezdá.Chytnu ji ruce.
,,Doufám že mi nelžeš?" přitvrdím na ni.Pustím ji a odejdu a sednu si na gauč.Supím se na ni a čekám že to zní vypadne.
,,Jo udělala mi to Vodecká."
,,Prej sní chrápeš." Vykřikne v zoufalství a uteče s brekem do koupelny.Jen složím hlavu do rukou.Bože já jsem takovej debil.Zpytuju svědomí.Po chvilce si vlezu ke koupelně a přemlouvám ji aby otevřela.
,,Otevři mi prosím." Jen slyším tichounké vzlykání.
,,Lásko." Zkusim to na ni.
,,Miluju tě.Spal sem sní jen jednou." Sedím na zemi opřenej zádama o dveře koupelny.
,,Navíc jsme se spolu skoro neznali." Snažím se zachránit situaci.
,,Bejbinko vylez a nezlob mě." Pořád mlčí.Zvednu se a zalomcuju klikou.Po chvilce otevře.Přitáhnu ji k sobě.
,,Já ti nebudu ubližovat a nikdy nedovolím aby ubližoval někdo tobě." Potom se mi pověsí na krk.Krásně voní.
,,Chceš něco uvařit?" Zvednu ji hlavu a podívám se do jejích očí.Jsou skleněné a řasy má slepené do hvězdiček.Zase mě začne chtivě líbat.Jak pláče je celá horká.Hladíme se a líbáme a potom si vlezeme do postele.
,,Převážeš mi to prosím?" Poprosí a já hned vyběhnu z postele a v obýváku z šuplíku hrabu čisté obvazy.

Sednu si na postel když Michal odběhne.Potom si ke mě klekne a rozvazuje mi ruce.
,,Nebolí tě to?" optá se starostlivě.Je krásnej a hodnej jak sladce se mi na něj dívá pomyslím si.
,,Ne neboj a mastičku mám v batohu."
,,A batoh máš kde?"
,,Z druhě strany vedle postele." Zvedne se a oběhne postel.Potom mi ruce natírá po celé délce.
,,Rodičům jsem napsala že přijedu zítra odpoledne."
,,Odvezu tě tam chceš?"
,,No to by bylo super mohla bych ti ukázat spoustu věcí."
,,Co třeba?" Podívá se na mě krásně těma svýma tmavýma očima.A semnou se zase všechno zatočí štěstím.
,,Rybník, psa, město a třeba okolí." Jmenuju to co mě zrovna napadá.Jednu ruku už mám obvázanou a dovazuje druhou.Pálí mě to a bolí ale ta láska jakoby to celé tlumila.

Když ji zavážu obě ruce vylezu si na ní a položím ji.
,,Tak ten rybník bych rád viděl."
,,Jo?" Protáhne udiveně.Přitáhne si mě k sobě.Líbáme se a hladíme.
,,Au auau." Vyhrkne a odstrčí mě.
,,Copak je?" Vyhrnu ji tričko a odkryju další drobnou popáleninu.
,,Promiň omluvím se."
,,To nevadí pojď ke mě." Přitáhne si mě zpátky a já už na to dávám pozor.Dostává nás zase vlna vzrušení.Dám ji pod hlavu polštář a tričko ji uplně sundám.Krásně mě hřeje.Přejíždím ji od krku přes prsa až na břicho.

Je krásnej.Hladíme se dlouze a něžně.Potom si lehne a já si na něj sednu.Masíruju mu záda a já vidím jak je mu to příjemné.Po masáži se zase milujeme.Vstupuje do mě.Prudce se nademnou zmítá a já pod ním.Pokoj už halí strašné teplo a já dál přijímám jeho vášeň.Jazykem mi projíždí pusou.Hladím ho po krku a slastí musím přvřít oči.Dýchám jeho parfém smíšený s potem.Působí to úžasně.Když oba odpadnem mám krásný pocit lehkosto a blaha.Jsem celá uvolněná a je mi fajn.

,,Budu muset jít bejbinko."
,,kam?" Podivý se.
,,Mám přece tu pracovní schůzku."
,,Aha." Řekne a já cítím že mi věří.Leží v posteli a usíná.Já se strojím zpátky do obleku.Ze skříně nahrabu čistou košili.Dám ji pusu a jdu do kuchyně.Zrovna když se hrabu v lednici někdo zvoní.To je kolea Marek.Z ledničky si vyndám salám uzobnu si kolečko a zbytek hodím na linku.V ložnici vezmu tašku všude zhasnu a vyjdu ven.