A co bylo dál ( nadechnutí k 46. kapitole)

Anotace: Malá vsuvka předtím, než vás pustím dál ... Můžete komentovat - jak se vám to doteď líbilo a proč, případně proč ne, co byste vylepšili/-y, vypustili/-y, co pokládáte za naprostou blbost a která část naopak zaujala ... a tak. Díky!

Babí léto přešlo v ošklivý podzim. Nad městem visely už několik týdnů těžké ocelové mraky a vítr hnal ulicemi déšť nekonečných plískanic. Ve vzduchu byla cítit zima, lidé se začínali těšit na vánoce a události staré byť jen pár měsíců byly zapomenuty stejně jako ti, kdo v nich hráli nějakou roli.
Kdo by dnes vzpomínal na nějaký požár či fantoma opery? La Garniére stojí na svém místě stejně pevně a stejně pyšně jako dřív – a možná ještě pyšněji. Veřejnost hnaná zvědavostí a touhou po zábavě ráda přišla na slavnostní znovuotevření a strach z historek o tajemných událostech souvisejících se zničením operního domu je jen slabým odvarem hrůzy, která tu svírala srdce všech ani ne před rokem.
Přiznejme vedení opery, že se mu pro premiérový večer podařil husarský kousek – sehnat sólistku z Ballet Imperial až ze samotného Petrohradu, to se nestává každý den! Tisk se rozplýval, když psal „ ... jakou grácií a technikou vládne naprosto dokonalá Pierina Legnani, tato jedinečná Popelka světových scén! Prima ballerina assoluta oslnila i Paříž svými proslavenými fouette´s en tournament, a i když jich obecenstvu ve svém jediném představení nabídla „jen“ pětadvacet oproti petrohradským dvaatřiceti, následující ohlušující potlesk málem způsobil zhroucení tak nákladně a luxusně opravené La Garniére.“
Ubohá Christino Daae! Tvé jméno je zapomenuto a tvůj osud je bezvýznamný ve srovnání se slávou tohoto dne! Snad jen v koutku mysli Raoula de Chagny se vynořila jakási vzpomínka, když po boku své matky a slečny Renée Vauvilliers usedal do plyše křesel v lóži číslo pět. Pronikavé oči madam Giry zpoza opony dobře viděly, jak si nervózně sahá na krk, snad jakoby tam ještě cítil rány z večera, jenž byl premiérou i derniérou Dona Juana triumfujícího. Madam Giry si povzdechla a snažila se soustředit na své svěřenky a jejich velký den. Nic už nebude jako dřív ...